Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nic, pokrč rameny a potul si syna. Kdo chce dělat problémy prostě je dělá, řekni to manželovi pokud u toho nebyl, ať se kdyžtak zeptá tchýně. Nejspíše to vyčpí.
Nic, puchjeř se nafouk, nech ho, třeba splaskne a když ne, žádná škoda. A nemyslím to ironicky.
To je blb. Co s tím? Nic. Ulevilo by se mi, že už ho nikdy neuvidím, když se chová takhle.
Vykašli se na to, dědek se blbě vyspal a ty si z toho kazíš náladu. Co na to říká tvá polovička? Je tchán takový vždycky? Takhle to vypadá, že se jedná o chronického rýpala, co nebude spokojený nikdy.
Já bych k tomu přidala hlavně to, že to byl on, kdo ohrozil miminko procházením po silnici, to bych si jen tak potichu líbit nenechala.
Je neomalenej, úplně bych ho vypustila.
Manzel se boji o syna jeste vic, nez ja. Byl u toho a stoji pri mne, uz letel ke kocarku take. Jen je mu lito, ze mu tatka takhle „blbne“. Je to rypal, nekdy proste vypnu a neposloucham to. Nekdy to az zaboli.
Hrozny docela, asi budu stastna za svyho tchana, kterej kocar nevozi a kafe nepije
vlastne ani na navstevy nechodi, znacka ideal
ale jinak mame vsechno ok, vidame se „pracovne“ a vnoucata ma rad, jen je to takovej „paprda fajnovka“
Smarja je mi tě líto a tchýně teda taky, že má doma takového vola. Věř mi, že tchán brzo splaskne a budeš ho doma mít zase. Nevšímej si ho, je trapný a jen chce dělat potíže.
Nedělala bych nic a doufala bych, že to myslel vážně a už fakt nikdy nepřijede ![]()
Neuděláš nic. Babi myho muže rejpe skrytě, opisem. Skoro každou návštěvu ji musím usmernovat. Pak da pokoj. Muze jsme si vybraly, jejich rodiny nemůžeme.
![]()
Ahoj holky, potrebuji se vypovidat a zaroven vas nazor. Omlouvam se, ze pisu anonymne a za roman. Dnes prijeli na necekanou navstevu muzovi rodice, tchan je rejpal, snazim se nevsimat si toho, nekdy se to snazim zlehcit. Dnes se na navsteve tak urazil, ze nas uz nechce videt. Pri prichodu jsem uvarila kavu, tak, jak ji pijou, bez ptani. Minule jsem se zeptala, co si daji a bylo mi receno: „Kdo se pta, nerad da.“ Tchan se dnes opet kavy nedotknul, ze se mam priste zeptat. Fakt nevim, jak na tohle reagovat. Malej (4 mesice)byl protivnej, tak jsme vzali kocarek a sli na prochazku. Tchan si vzal kocar, ale ze neda ruce do rukavniku, ze od nas nechce chytit koronavirus. Tak jsem mu na to odpovedela ze mame specialni druh a ten zabiji jen lidi po 60-ce. Tchyne se zasmala, tchan uz nic nerekl. Pokracujeme v prochazce a nevim, co ho napadlo, ale vjel kocarem na hlavni silnici (vedle byl chodnik),za nami provoz jako blazen. Rikam mu na chodnik, on mi odsekl, ze on bude jezdit po silnici a auto za nama troubilo a chlap v nem si tukal na celo. Vzala jsem tchanovi kocar, ze my rozhodne jezdime po chodniku. Byla to chvilinka. On se nastval, po prichodu k autu nasedl a rekl, ze uz nas nechce nikdy videt. Ja si to ted stale prehravam.
Co s tim? 