Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tipuju menopauzu. Takže svým způsobem je v zajetí hormonů a nemůže za to. Moje máma to samý. Bohužel teda je z generace, kdy nevěří moderním hormonálním preparátům, které by jim mohly pomoci. Konkrétně moje máma pomoc nepotřebuje, „ona už to nějak vydrží“. Podotýkám, že mně měla jako velmi mladá maminka, takže věřím, že tu ještě nějakej pátek bude … jo a jediné, čemu věří, tak je brufen. Mimochodem, od porodu mého mladšího bratra nebyla u gynekologa - protože přeci není důvod
. Taky nevím jak na ní.
Jé nepíšeš o mý mámě??????Do písmene je to samý,štve mě jak všechno hned vzdává a jen knourá
Tak si taky počkám na nějakej fígl jak na ni
![]()
bohužel lidem, kteří se takhle litují se hodně špatně dává zpětná vazba protože jsou vztahovační
asi bych jí zkusila říct, co to dělá se mnou - jak je to pro mě těžký, když mi to říká, jak je jí zle a všechno je naprd, zároveň ale odmítá mou pomoc a nijak se to nemění. a nechat ji ať si to přechroustá…
mně by to hrozně vytáčelo a ulevilo by se mi už jen tím, kdyby mi to přestala cpát, pokud opravdu nechce pomoct nebo sama něco změnit. a s tím, že za tím mohou stát hormony souhlasím
každopádně - tady na netu se mi to pěkně kecá, ale v reálu to asi nebude tak snadný.
no a nejhorší je, když ta maminka nemá chlapa, aby jio trochu usměrňoval… naše mamka se taky dost lituje, achich, nadává jak je vyšťavená z práce, nemá peníze, je to ta nějvětší chudinka… ![]()
jsem z toho taky někdy dost otrávená… ![]()
Poradím třeba pro ní dárek na Vánoce, nebo jestli má teď někdy narozeniny.
Zajeď si na www.denjaksen.cz a třeba nějaké lázně apod. To by určitě uvítala.
Poděl se s bráchou, je to docela drahé.
A co prostě jen z ní dostat z čeho je unavená a prostě se jí neptat na pomoc ale naběhnout tam. Chtělo by to zjistit pravý důvod jestli opravdu je něco s čím můžeš pomoci a nebo jen jestli jí dělá dobře vzdychat a stěžovat si
Pak je to spíš o tom, že tebe už to obtěžuje protože není pomoci. ![]()
Jasné příznaky deprese. Dnešní antidepresiva už opravdu umí divy. U tvý mámy ale asi bude potíž ji dostat k někomu, kdo by jí ty prášky předepsal, že?
Chce to dodat pozitivní emoce a radost do života… Napadá mě snad jen psycholog, kartářka, ezoterik…něco takového… . Možná výlet k moři…
To žádný dárek nespraví.
lumáťa píše:
Chce to dodat pozitivní emoce a radost do života… Napadá mě snad jen psycholog, kartářka, ezoterik…něco takového… . Možná výlet k moři…To žádný dárek nespraví.
Když si pořád stěžuje, že jí nic nebaví, že je unavená, tak si myslím, že by jí to pomohlo.
Na nic by se potom nemohla vymlouvat.
jitka 11 píše:lumáťa píše:Když si pořád stěžuje, že jí nic nebaví, že je unavená, tak si myslím, že by jí to pomohlo.
Chce to dodat pozitivní emoce a radost do života… Napadá mě snad jen psycholog, kartářka, ezoterik…něco takového… . Možná výlet k moři…To žádný dárek nespraví.
Na nic by se potom nemohla vymlouvat.
Ale mohla … máma jezdí k moři 2× ročně …
Panuška píše:Čím víc zjišťuju a nabíhám, tím je to horší, ona ví, že je na mě spoleh, že to s tou případnou pomocí myslim vážně. Ty hormony, s tím souhlasím, to má určitě velký vliv a asi to prohloubilo její povahu. Když já tak nerada brečím nad rozlitým mlékem, vždy se dá něco dělat, ale ona nechce. Nechce ani na dovolenou, do lázní, k doktorovi, chce jen fňukat. Někdy ji třeba vyprávim, co jsem slyšela nebo četla, nějaká trápení lidí, mamka mávne rukou, jakože to nic… Je egocentrická, vždycky byla. Možná to zní tvrdě, ale spíš než lázně by potřebovala nějakou lekci,aby viděla co to je mít se opravdu špatně. Já jí nic špatného nepřeju, ale už fakt nevim
A co prostě jen z ní dostat z čeho je unavená a prostě se jí neptat na pomoc ale naběhnout tam. Chtělo by to zjistit pravý důvod jestli opravdu je něco s čím můžeš pomoci a nebo jen jestli jí dělá dobře vzdychat a stěžovat siPak je to spíš o tom, že tebe už to obtěžuje protože není pomoci.
Moje máti je ufnukaná taky,15 let jsem denně poslouchala,že má asi rakovinu,že umře,že ji bolí to a tam to.Děs.Já se fakt o mámu bála,ale k mudrovi by nešla,protože by se ukázalo,že ji nic není.Ted si zase stěžuje,že po noční nespí,tak je nevyspaná,že má malo peněz atd atd.Už to pouštím jedním uchem dovnitř,druhým ven.Jakkoli jsem se snažila pomoct,tak to nemělo účinek žádný.Už jsem to vzdala.Když náhodou přijde na návštěvu,tak mi prvně barvitě vylíčí,jak má překyselený žaludek,jak se ji špatně dýchá,co nového její hemoroidy
.Pak to přejde na problémy se spaním a pak jde domů.
Holky, třeba mi poradíte jak na mamku. Kdykoliv s ní mluvím, neslyším nic jiného, než jak se má špatně, všechno je naprd, nic ji nebaví, je strašně unavená, na všechno je sama, všechno ji bolí, musím říct, že už mi to leze krkem. Když se ji zeptám s čím chce pomoct, co pro ni můžu udělat, tak nic nepotřebuje a ááách jo. Každý hovor s ní končí vzdycháním. Já vím, že má problémy, ale ona nic nechce řešit s tím, že to nejde. Je to na palici. Nenapadá vás nějakej fígl, jak na ní. Když jí řeknu přímo, že moc fňuká, urazí se a ani bych si to asi nedovolila, spíš jí nějak nastavit zrdcadlo, aby viděla, že není jediná a že tak hrozný to není…