Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ono záleží - jsou děti, které se (v některých případech až časem) poučí a některé spoléhají právě na matku/otce, že se postarají (viz aby měli svačinu v tašce, nachystanou aktovku….).
Mám v okolí dospělého člověka, který neumí udržet životosprávu, pořád se na někoho či něco spoléhá. Je to pech!
Snažím se ho učit aspoň základy. Byl zvyklý, že vše fungovalo bez jeho přičinění.
Deset
. U ADHD to pochopí možná ve 20-ti. Naše zdravé děti to věděly už tak od roku a půl
.
To záleží na diteti a na te veci, ktera se stane. Rozbitý koleno snad jeste nikoho nepoucilo, ale zlomena noha ano. Ale to nevnímám jako poučení, ale jako zkušenost. Děcka bezne rano rikaji, ze si vezmou rukavice, protoze jim vcera bylo s družinou venku zima na ruce. Jdou si utrit klouzačku, protože minule z ni meli mokrý zadek… ale nejake vetsi poučení ve smyslu trvalého chování, to asi ne. Navíc mam jedno dite s posunutý prahem bolesti, takze ten se nepouci nikdy, kdyz ho zadne jeho pády ani úrazy nebolí.
@Bytsamsebou píše: Více
Jak jste to udělali a jaká byla ta poučení v roce a půl přesně?
V tom veku, co pises, tak asi moje deti zacinaly byt trochu poucitelne
, nicmene i ted to leckde vazne, kazdopadne urcity diskomfort je nechavam uz v tomhle veku si vyzrat. Dcery do tech cca 10r vubec. Jako batolata - starsi dcera dokazala 30krat skocit ze schodu, namlit si, rvat jak tur a po 31. skocit zase (oblibena cinnost, kdyz jsem otevrela dvere z bytu - kdyz jsem ji nechytila, rozebehla se a jumpla schodiste, takze snad do 3.5r musela schazet se mnou za ruku, synovi bylo 18m a dokazal to sam).
Syn asi nejlepsi, ten nejspis dokazal trochu reflexe uz jako batole.
Oblekani bezne vubec neresim, v plavkach do mrazu jeste nevyrazili a chybejici rukavice nebo cepici preziji. (pred celodenni turou v zimnich horach bych ale kontrolovala)
@Hobitka rukavice neřeším, ty nenosí a nenosil nikdy. Spíš to, že jde bez bundy i bez mikiny.
@Vada píše: Více
Zkus zapřemýšlet
. Jak píše zakladatelka. Na základě nedodržení něčeho poznaly zimu,, kdy se můžou spálit, spadnout, zranit,…
@Hobitka řeším to, co nepříznivě ovlivňuje další lidi, třeba spaní, pití, svačinu. Nedám svačinu do tašky, ale nechávám ji na stole, kde ji vidí. Posílám spát, protože jinak je další den náročný. Řeším oblečení, protože ma slabší imunitu a nechci pak doma dohánět učení.
@Anonymní píše: Více
Asi jak které dítě. Jedno se spálí a dá si příště pozor, druhé prostě ne. Jednomu je zima, protože se pořádně neoblékne, ale i tak to udělá příště zas. Tak to má asi tvoje dítě, je mu to prostě fuk, a nebo prostě spoléhá na tebe, že budeš myslet za něj. Zkus ho nehlídat a uvidíš jak se k tomu postaví.
@Anonymní píše: Více
Pokud nejde o celodenní vylet, tak teda neřeším ani ty bundy a mikiny. Vzdala jsem to. Jedno dite je horkokrevny, chodí ted v tenké bundě a studenej neni, takze asi ok. Dcera zase zásadně chodí ze skoly bez mikiny. No mame to 5 minut, tak at si tak chodí. Kdyby ji byla zima, snad se obleče, a kdyz ne, tak bude mrznout, tech par minut to prezije a treba časem k poučení dojde. Ted byly deti na výletě s tatínkem a z fotek me jídla hrůza
tenké leginy, bez čepice, bez mikiny, rozepnute bundy… a vsichni nadšení a vrátili se jen s rýmou, s tou stejnou, se kterou odjížděli. No stress ![]()
Jako ono je poučení a poučení. Moji puberťáci (15 a 17) lítají venku v mrazu v tričku, v lepším případě v mikině a v ničem jim to nepřekáží. ![]()
Svačina se zapomene lehce, ale není to úmysl. Každý občas něco zapomene. Podle mě je to ve velké míře v povaze, někdo je systematický a organizovaný, jiný to má na salámu. Klukům vůbec nevadí chodit polonazí v zimě, bez deštníku, vystačí si všude s minimem a nic jim neschází. Já jako žena to mám úplně jinak a potřebuju mít všechno na všechny situace. Oni ne. Pohoda jahoda ![]()
@Bytsamsebou píše: Více
Poznaly zimu, spalily se, byly potlucene - to u mych holek proste nefungovalo… Asi nefunguje doted, ale omilala jsem nektere veci tolikrat, ze to uz nejak zapracovaly.
Přeji hezké svátečni dopoledne. Všichni mi tu ještě spí a tak mám chvíli čas.
Umí se vaše děti poučit z vlastních chyb? Třeba se popálí a už nesáhnou na horké, jdou pozdě spát a jsou pak unavené, tak další den jdou spát dřív. Jdou ven bez čepice, je jim zima, tak si ji příště vezmou. Zapomenou si svačinu, tak další den už si na ni myslí, protože měly hlad.
Jak dlouho průměrně trvá, než se poučí a začne se to projevovat v chování?
Prý jsem helikoptérova matka, protože stále dítě dozoruji v oblečení, spaní, jídle a dalších věcech, protože mám pocit, že vlastní poučení nefunguje.
Dítko má 10 let a má ADHD.