Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No vzdyt prave. Jsi mlada. Mas zivot pred sebou. Na deti mas vubec spoustu casu. V mem okoli maji vsichni deti az kolem 30 nebo po 30. Nejdriv se srovnej sama. Deti jsou strasny zavazek a zahul i pro uplne zdraveho cloveka. Nejdriv tu praci a pak se nejaky muz casem treba objevi. Stary chlapi radsi nebrat. ![]()
@Oriseka Děkuji za podporu, ano musím se dát dohromady prvně sama, což tak nějak pomalu postupně dělám. ![]()
Ale prosim te, nic ti neujizdi, zadna stara nejsi. Naopak mas cely zivot pred sebou. Minulost nezmenis, co bylo to bylo a dal bych se tim netrapila. Je dobre, ze si vsechno uvedomujes a odted muzes pracovat na sve lepsi budoucnosti ![]()
Neboj, život začíná, dej se dohromady, najdeš si zaměstnání, přátele, partnera, na děti je dost času. Zkus si dávat nějaké malé postupné cíle, co udělat a zkus to plnit, budeš z toho mít radost a povzbudí tě to v dalších věcech.
@ZuzaM Zatím postupně funguju, starám se o domácnost atd. Snad všechno časem příjde, děkuju za podporu. ![]()
@Anonymní píše:
Snad ne… ale je mi už 23, od 9 let jsem byla ve volným čase jen na pc… vlastně jsem nežila moc… udělala jsem střední a pak měla nastoupit do práce což mi nešlo… takže jsem dva roky seděla u pc skoro nonstop… byla jsem během té doby od střední 3× na psychiatrii až po třetí hospitalizaci jsem si uvědomila, že fakt nejsem ok, takže chodím k psychiatrovi a beru prášky… jenže já vím, že nemám srovnávat, ale včera jsem si psala s bývalým a on už má dítě a další čekají, docela jsem měla komplex, že mi ujíždí vlak… bydlím s tátou, čekám na schválení čid a pak bych šla pro začátek do chráněné dílny a pak třeba do normální práce… ale chlapa mám sice o moc, moc staršího, ale tam se taky moc nevídáme… sice funguju už mnohem líp než jsem v minulosti fungovala ale o dost jsem sezením u pc přišla tak si tak chci zastesknout… ale snad je mi jen 23…
Je skvely, ze sis uvedomila vcas, ze se deje neco divneho
pred Tebou je jeste dloooouuuhy zivot a urcite toho stihnes jeste mrak. Neboooj, bude to dobry ![]()
Je super, že jsi se sebou začala něco dělat, že se dáváš do kupy, začínáš normálně žít, srovnáváš si životní priority,.. Nejdůležitější v životě je být šťastná (hlavně sama se sebou). ![]()
Představ si, že v mém okolí, věková skupina stejná jako ty, mám také pocit, že jsem jako jedna z mála, která bude mít děti „později“ než ostatní. Co jsem se nedávno dozvěděla, tak spousta holek (spolužačky ze základky, střední), tak většina má děti, některé dokonce už dvě a vdané jsou asi 2 z nich.
Takže určitě není kam spěchat a všechno přijde v ten pravý čas. ![]()
Nic ti neujizdi, vse dozenes. Hlavne se nevrhej do nejakych pseudovztahu jen kvuli tomu, abys zalozila rodinu. Najdi si praci, starej se o domacnost (klidne u tatinka) a nauc se mit rada.
Holka, jsi mladá a máš vše před sebou. Přestaň se užírat. Napiš si bucket list, plň si svoje přání. Na začátku stačí malé věci a když uvidíš, že se ti je daří plnit, připisuj si větší. Můžeš cokoli, limity si dáváš jen ty sama…
Půjdu proti většině názorů. Já si naopak myslím, že ti uteklo hodně, vlastně celé dospívání. Nicméně je fajn, že svoje potíže řešíš s odborníky, a že si vše uvědomuješ. Držím palce, ať se daří. ![]()
Nic ti neuteklo, řada lidí v tomhle věku ještě studuje. Sežeň si práci, navaz nějaké sociální vazby, zahod počítač a třeba něco procestuj (zatím třeba po ČR), ať naberes nějaké zážitky. Na děti máš určitě aspoň 10 let čas, do toho se nezen, když se teprv dáváš dohromady.
Snad ne… ale je mi už 23, od 9 let jsem byla ve volným čase jen na pc… vlastně jsem nežila moc… udělala jsem střední a pak měla nastoupit do práce což mi nešlo… takže jsem dva roky seděla u pc skoro nonstop… byla jsem během té doby od střední 3× na psychiatrii až po třetí hospitalizaci jsem si uvědomila, že fakt nejsem ok, takže chodím k psychiatrovi a beru prášky… jenže já vím, že nemám srovnávat, ale včera jsem si psala s bývalým a on už má dítě a další čekají, docela jsem měla komplex, že mi ujíždí vlak… bydlím s tátou, čekám na schválení čid a pak bych šla pro začátek do chráněné dílny a pak třeba do normální práce… ale chlapa mám sice o moc, moc staršího, ale tam se taky moc nevídáme… sice funguju už mnohem líp než jsem v minulosti fungovala ale o dost jsem sezením u pc přišla tak si tak chci zastesknout… ale snad je mi jen 23…