Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Utrpení dětí - Jak se s tím naučit žít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.6.15 14:39
Já tohle vůbec neřeším… kdybych měla sbírat každou bolest světa, tak se půjdu rovnou odstřelit. Snažím se, aby syn byl spokojený a ten zbytek tak nějak pouštím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.15 14:48
Taky jsem z toho vzdycky na prasky. Pokud jde o kohokoliv a cokoliv, co je tyrane.
Snazit se tomu zamezit, hlasit podezreni. Nejhorsi je ta bezmoc. Jinak nejvetsi pruser jsou ti, kteri razi heslo starat se o sebe. Ono odsud podsud.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
7.6.15 14:48
Nad tím asi zapřemýšlí každý, kdo není uplně ledově chladný. aspon to proběhne hlavou, ale pak se to lidí snaží vytěsnit, protože je to něco, co by nemuseli zvládat. ty jsi velice citlivá, ale radím ti, abys co nejméně tyto informace „vyhledávala“-je mi jasné, že nesedneš k počítači a nezadáš do googlu „dětská neštěstí“,ale prostě když např. vidíš titulek, který by mohl leccos nehezkého odkrýt, tak to radějí neotvírej. Zlo se na světe děje, s tím nic neuděláme. Pokud jsi věřící, pomodli se za malé dětičky, víc udělat nelze. 
ale díky takovým citlivým duším jako jsi ty, není svět ješteě ycela ytracený 
- Citovat
- Upravit
7.6.15 14:49
@Anonymní píše:
Omluvte prosím anonymitu, ale je to pro mě citlivé téma.
Dneska jsem si přečetla o případu třídenní holčičky, kterou málem sežrali mravenci zaživa a jsem z toho zase na práškyChce se mi pořád brečet, nedokážu na nic jinýho myslet, než jak strašně musela trpět a pořád se ptám: Proč? Proč se tohle děje, proč musí takhle strašně trpět malé, nevinné děti a proč to nedokážu dostat z hlavy? Proč nedokážu dostat z hlavy tříměsíční princeznu, kterou znásilnil přítel její „matky“, až ta malá beruška v bolestech vykrvácela? Dá se s tím, co se kolem nás děje, vůbec naučit žít?
Já tyhle věci radši nesleduju ani nečtu potom nad tím pořád přemýšlím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
7.6.15 14:50
@Pomka píše:
Jinak nejvetsi pruser jsou ti, kteri razi heslo starat se o sebe. Ono odsud podsud.
souhlasím 
- Citovat
- Upravit
7.6.15 14:56
Pokud člověk může nějak pomoct je jasné, že by měl pomoct, pokud jsou to věci, které se píší, a člověk s tím nic neudělá, tak jak tu někdo psal, prostě se na to nezaměřuju.. Vypouštím to z hlavy..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.15 15:03
Jsou věci, které ovlivníš a ty které ne, co neovlivníš, tím se netrap
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.6.15 15:09
@brko píše:
Nad tím asi zapřemýšlí každý, kdo není uplně ledově chladný. aspon to proběhne hlavou, ale pak se to lidí snaží vytěsnit, protože je to něco, co by nemuseli zvládat. ty jsi velice citlivá, ale radím ti, abys co nejméně tyto informace „vyhledávala“-je mi jasné, že nesedneš k počítači a nezadáš do googlu „dětská neštěstí“,ale prostě když např. vidíš titulek, který by mohl leccos nehezkého odkrýt, tak to radějí neotvírej. Zlo se na světe děje, s tím nic neuděláme. Pokud jsi věřící, pomodli se za malé dětičky, víc udělat nelze.
Snažím se to nevyhledávat, nesleduju ani zprávy, ale dneska to na mě vykouklo i s fotkama té holčičky a chtěla jsem se podívat aspoň jestli je v pořádku a prý už je z nejhoršího venku. Ale to, co tam musela prožít už nikdo zpátky nevezme. Chtěla bych to umět vypustit z hlavy, nebo se v tom aspoň tolik nešťourat, ale nejde to. 
- Citovat
- Upravit
7.6.15 17:47
Jsem na tom stejně, mám zrovna mimino a kolikrát, když se na ní s mužem díváme, říkáme si, jak tomuhle dokáže někdo ublížit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.15 17:50
Ahoj, jak bys mi mluvila z duše. Od té doby co mám dceru, tak jsem hrozně citlivá, co se týče utrpení dětí. Před tím to bylo zase utrpení zvířat. To mám pořád, ale s těmi dětmi to prožívám nějak víc. Mě vloni třeba hrozně zasáhlo jak nechal tatínek tu holčičku v horku půl dne v autě a ona zemřela. Dlouho jsem to nemohla rozdýchat a pořád si říkala jak musela trpět chudinka. Ale docela mi pomáhá říct si, že kdybych tam byla určitě bych pomohla, ale když pomoct nemůžu, tak s tím stejně nic nenadělám. Je to hrozný, úplně s tebou cítím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.15 18:11
Jsem uz „stara“ zenska, ale mam dve male deti a od te doby co je mam, tak trpim taky uz jen kdyz ctu co se nekdy detem deje…snazim se to necist a nesledovat ve zpravach, ale obcas tomu neutecu a pak mi to lezi v mozku/treba to, jak ta matka krmila dite jen vodou s moukou az umrelo/, to si vzpomenu vzdy, kdyz chystam UM… mam velmi silnou hruzu z pedofilu… take se snazim to vse potlacovat, protoze nevim jak pomoci… a to jsem socialni pracovnice, ale vim, ze s detmi bych pracovat nikdy nemohla/na odboru pece o deti/, psychicky bych to nezvladla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
7.6.15 18:47
Od prvního těhotenství jsem na děti taky přecitlivělá. Dřív mě braly spíš zvířata. Snažím se ty zprávy ignorovat, nečíst, vytěsnit. Ale jde to strašně těžko. Mám docela dobrou představivost a o to je to horší. Nejhorší je, že mi občas taková myšlenka bleskne hlavou, něco ji připomene. Nedávno jsem byla větrat auto před cestou, bylo v něm strašné horko a já si vzpomněla na tu holčičku, co si tatínek myslel, že ji dal do jeslí a přitom ji nechal v autě. Normálně se mi z té myšlenky zvedl žaludek a měla jsem co dělat, abych na to přestala myslet a mohla fungovat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.6.15 19:10
@Dominika83 Jsme na tom opravdu stejně, před narozením dcerky mě taky hodně bralo utrpení zvířat, ale nedá se to srovnat tím, jak teď prožívám utrpení dětí. A nechápu, jak jim může někdo ublížit. Dneska ráno jsem si vzpomněla na tu tříměsíční holčičku, jak jsem o ní psala v úvodním příspěvku. Nechápu proč, nestalo se nic, co by mi jí mohlo připomenout, ale mám jí v hlavě celý den. Potom jsem ještě viděla fotky té malé holčičky v lese a ty fotky už nikdy nevymažu z hlavy. Říkám si, že jednou to bude dospělá žena, která si to nebude pamatovat, ale je to pro mě jen malinká útěcha…
@Elenloth Ta představivost je asi největší problém. Od mala jsem se snažila vcítit do druhých lidí, pochopit, co prožívají a teď se mi to v tomhle hodně vymstilo. Tu holčičku v autě jsem taky hodně prožívala, pokaždé když jsme jeli v létě autem bez klimatizace, jsem si říkala jak musela trpět a brečet a proč jí někdo neslyšel?
@liky O té vodě s moukou jsem neslyšela O pedofilech mi ani nemluv, z těch mám šílenou hrůzu. Nenávidím, když na ně mluví cizí chlap, i když to třeba nemyslí zle, ale copak mu vidím do hlavy? 
- Citovat
- Upravit
7.6.15 19:50
@liky jo, pamatuju… vzdycky kdyz kojim malou nebo ji davam kasicku a ona papa, vzpomenu si, jak ta krava utyrala dite hlady, kdyz ho krmila vodou s moukou. Jak muselo to dite trpet chce se mi uplne brecet…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Omluvte prosím anonymitu, ale je to pro mě citlivé téma.
Chce se mi pořád brečet, nedokážu na nic jinýho myslet, než jak strašně musela trpět a pořád se ptám: Proč? Proč se tohle děje, proč musí takhle strašně trpět malé, nevinné děti a proč to nedokážu dostat z hlavy? Proč nedokážu dostat z hlavy tříměsíční princeznu, kterou znásilnil přítel její „matky“, až ta malá beruška v bolestech vykrvácela? Dá se s tím, co se kolem nás děje, vůbec naučit žít? 
Dneska jsem si přečetla o případu třídenní holčičky, kterou málem sežrali mravenci zaživa a jsem z toho zase na prášky