Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Normalni ponorka… asi jsou svetle vyjimky, ale jinak timhle projde snad kazdy. hlavne kdyz se nejakou dobu nestiha nic jineho nez hovor o detech a penezich, tak pak i kdyz najednou je casu a klidu vic, tak neni o cem mluvit. tohle jsem zazila i slysela z okoli.
mate neco, co byste mohli delat spolecne? treba aspon jit do kina nebo na koncert, na nejaky zapas - cokoliv, co by vas bavilo oba a hned by bylo o cem mluvit. Nebo vyrazit nekam na vylet atd.
Klasika, prcek je na svete, tak co by ses zajimala o toho sveho, hlavne ze plati a at te neotravuje sexem nebo kecanim.
Muzi, vzhuru do manzelstvi… ![]()
@Scarabeuss ale no, s tebou musela nejaka zena pekne vytrit podlahu. Mala, mala ![]()
Autorko, po porodu druheho ditka jsem byla tak vyflusla, znicena, ze mi obcas vadilo, ze chla i dycha. Resila jsem pouze provozni zalezitosti. Nastesti, on to vycitil (jsme spolu 15 let, tak uz vi) a vice se zapojil. Jak jsem se dostala z nejhorsiho, tak jsme si promluvili a hned bylo lip.
Jo a nejvice pomohlo nechat chlapa a deti doma a vypadnout ven. No a pak vikend cadtecne bez deti (decka hlidala ve vedlejdim pokoji kamoska. Pres den jsme poradali hromadne vylety a vecery jsme meli volne), jenom s partnerem.
@Anonymní píše: Vlastne se bavime uz jen o penezich a nasem synovy.Jo jeste o vareni a nakupech. Zkratka o vsem, co me nudi.
vtipný, nudí tě bavit se o synovi… no spíš tě přestává bavit partner jako takovej, hádám, že o politice, a jiných filozofických tématech jste se už bavily a zase takový změny nenastaly, aby byla nutná revizní debata obden a pokud neplánujete a nemáte společné zážitky(filmy, výlety) asi není ani o čem mluvit, ale to je až dúsledek problému…
Ja myslim, ze je to tak nejak normalni. Kdyz se u nas nic nedeje novyho, tak se taky resi provozni veci. Tak jak byli v praci,? co deti, nezlobily? Neco novyho?
bezny vecerni rozhovor. Ale ted nam delaji zahradu, tak se rozhovory toci kolem toho, zas to ma jinou stavu, planujeme se, atd.
Doporucovala bych, abyste si nekam vysli jen sami dva. Potrebujes zmenu.
Já bych změnila název diskuze na- Už mě nebaví přítel. Přijde mi že si znuďená a vidíš problémy kde nejsou, z toho se pak může ale problém opravdu stát. Zkus něco vymyslet nového, aspoň o víkendu vybočit ze stereotypu a taky najít na chlapovi něco dobrého, protože jeho to taky přestane brzo bavit, mít doma otrávenou ženskou.
Tak som chcela napisat najdi si zaujimavejsieho, vsak je to len priatel, a on to je priatel, ktoremu si porodila decko…
My sme pred detmi mavali radi posedenie na balkone… s kavickou, vinkom, niekedy vodnou fajkou… taka hodinka bez telky, len my dvaja a plky. Pripadne my dvaja a decka, ale to uz bolo skor o kroteni divej zveri nez o plkani ![]()
A o čem by tě bavilo mluvit?
Já nevím, ale mě třeba zajímá, jak se ten druhý celý den měl, novinky (drby
)…nevím jaká jiná témata, než ta běžná, by jsi chtěla nějak extra řešit ![]()
Já jsem doma s malým a manžel ve své hospodě a i když ho vidím několikrát za den, nemůžu se dočkat až večer příjde a já mu všechno ze zaujetím povím a on mne a kolikrát jsou to takový bejkárny a my na sebe čučíme jako by to byl ten nej příběh ![]()
@Scarabeuss píše:
Klasika, prcek je na svete, tak co by ses zajimala o toho sveho, hlavne ze plati a at te neotravuje sexem nebo kecanim.Muzi, vzhuru do manzelstvi…
Není manžel.
Ona se ta konverzace mezi mužem a ženou přeceňuje. Proč vlastně mluvíte? Dejte si cvičně bobříka mlčení. Bude první máj, utečte někam na louku a tam se pomilujte.
@Kobliha51 píše:
Není manžel.
Testovacia beta verzia? Tak nech vymeni za ostru ![]()
@zoidberg píše:
Ona se ta konverzace mezi mužem a ženou přeceňuje. Proč vlastně mluvíte? Dejte si cvičně bobříka mlčení. Bude první máj, utečte někam na louku a tam se pomilujte.
Někdy je to lepší. Vzpomínám si na dávný výrok svého šéfa:
„Čím člověka dovede maximálně vytočit manželka po 30 letech manželství? Každým slovem!“ ![]()
Buď ráda, že máte aspoň nějaké společné téma - společné dítě. My jsme spolu s přítelem krátce a už teď nějak cítím, že jsme všechna témata vyčerpali a není, víceméně, co řešit…Vzhledem k tomu, že přítel chce žít „ze dne na den“ a nechce plánovat žádné závazky, tak taky nějak cítím, že si už nemáme pomalu, co říct…
Co si vzpomínám, tak s bývalým jsem to takhle neměla ani po 8 letech, pořád bylo, co řešit - hlavně společné bydlení, atd..Myslím, že potřebujete ve vztahu další stimul, nějaký společný „projekt“, který vás zase stmelí dohromady.
Dnes sem se nad sebou zamyslela, ze me vubec nebavi diskutovat s pritelem.Uz delsi dobu to vim, ale dnes sem si to priznala.Dnes po praci sel za kamosem.Pak sel domu a povidal, co v praci, co kamos.No a ja se zas ze slusnosti zeptala, jak bylo a co kamos. Pritom me to vlastne ani nezajimalo.Jen sem vedela, neni o cem jinem mluvit. Proste neni o cem s nim mluvit. Vlastne se bavime uz jen o penezich a nasem synovy.Jo jeste o vareni a nakupech. Zkratka o vsem co me nudi. Vlastne nechapu o cem jsme se spolu driv bavily.
Dokazu mluvit s kazdym o cemkoliv a se zajmem.Jen u nej jakoby vypnu a vubec ho nevnimam. A tak koukam na sveho zivotniho partnera a jen matne si snazim vzpomenout, co ze tehda na nem vlastne bralo, ze zrovna s nim sem zalozila rodinu. Pokazde se snazim s nim se zajmem mluvit, abych zjistila, ze me to vubec nebavi ta konverzace. Nevim v cem to je.Vim jen, ze nas to odcizuje. Snazim se konverzaci co nejvice zkratit. Takze spolu mluvime uz minimalne. I ted radsi sem na netu, nez bych s nim diskutovala.On nejradsi povida vecer. Nejak mi irituje jeho styl mluvy, smich, gesta u mluveni.Je mi to lito.Vzdy se rika, zacit sam u sebe. Nevim u ceho u sebe zacit.