Už nevím co s mou babičkou

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Anonymní

7.7.15 11:09

načítám...

Moc děkuji za rady a za osoby které si tohle přečtou už nevím komu se svěřít nikoho nemám už kdysy jsem tady zakládala podobné téma a teď si říkám že se to od toho že se to stalo před rokem vůbec nezmělo zpíš zhoršilo. Jsem prostě poděs vždy udělám vostudu a všechno pokazím vždy všechno já. Ráda bych to změnila ale nejde to a nevím jak to dělám. Ale prostě od narození se mi lepí smůla na paty. Nechci se litovat ale je to fakt neůnosný. Mamka mě měla za svobdna to by nebylo nic špatného. Ale babička která mě místo mamky vychovála dala mi dům. Aji nějaké peníze tak mi dělá ze života peklo nesnáší se s mím přítelem zrovna včera se pohádali jak ďas a já mám strach že se už neusmíří a dohromady bych je dala velice ráda ale oba jsou tvrohlaví. Manžel že za všechno může a že sní nepromluví a ona zas že chceme aby umřela a tak a to néní pravda je to fakt děs. Furt do mě hustí jak je manžel neschopnej a jak se hádáme přitom se nehádáme protože máme malé dítě a nemáme k tomu důvod. Jak jí ubližujem a tak prostě je to fakt neúnosný. My jí nakupujeme děláme pro ní první poslední a ona si vždy něco najde a to je fakt neúnosný. Já ji prostě nedokáží od hodít na druhou kolej. Vše to začalo už kdysi. Děda mi dal dům a tím i ona ale oba měli tušení co se stane nechali si v něm bydlení do smrti a děda zemřel. A ona snámi stále bydlí a já nevím jak sní vycházet. Ona vždy něco najde a je zle přijde stím zamnou nebo kouká jak xxx. Prostě strašný a pak se začnem hádat přítel to uslyší začne mě bránit a pak řekne co má najazyku a ona mu taky a je to. Abych to trochu přiblížila přítel uděla poličku v kotelně ale byla malá a ona ji chtěla větší nachystala mu desku a on jí řek že to předělá ona teda jak odjel do práce to začla předělávat sama, když jsem jí pěkně slušně řekla že to předělá a že to řekl tak ona řekla ale neřekl kdy a tak si to udělá samá a protože jsem jí nechtěla nechat tahat samotnou těžké věci s police tak jsem je odtahala sama ale strhala jsemsi břicho nemohla sem se 14dní ani mlet a přítel ju sprdl a mě taky. A to néní jenom tohle to bylo eště v pohodě včera se fakt pohádali škaredě. Nakonec ho babka vyhodila a jí řekla že pujdem do bytu ale přítel byl proti dům je prý můj ona tam má do žítí a opravili jsme ho s polu což je prvda a neomezujeme ji má přístup všude každej máme tři pokoje ona je sama a má tří pokoje my jsme 3 a za nedlouho budem 4 a máme taky tři pokoje a to is kuchyní. Tak já teda že neodejdem ale nejraděj bych šla ale neutáhnem 2inkasa a ještě třeba nájem prostě to nejde. Tak tam zvostaneme a ti dva spolu nepromluví což by mě zas tak nevadilo ale co na to malej nemá-te někdo něco podobného prosím o radu prostě musí být vše podle ní

Citovat
Upravit

Anonymní

7.7.15 11:10

načítám...

@Anonymní Potřeboval bych taky radu mám něco podobnéhopíše:
Moc děkuji za rady a za osoby které si tohle přečtou už nevím komu se svěřít nikoho nemám už kdysy jsem tady zakládala podobné téma a teď si říkám že se to od toho že se to stalo před rokem vůbec nezmělo zpíš zhoršilo. Jsem prostě poděs vždy udělám vostudu a všechno pokazím vždy všechno já. Ráda bych to změnila ale nejde to a nevím jak to dělám. Ale prostě od narození se mi lepí smůla na paty. Nechci se litovat ale je to fakt neůnosný. Mamka mě měla za svobdna to by nebylo nic špatného. Ale babička která mě místo mamky vychovála dala mi dům. Aji nějaké peníze tak mi dělá ze života peklo nesnáší se s mím přítelem zrovna včera se pohádali jak ďas a já mám strach že se už neusmíří a dohromady bych je dala velice ráda ale oba jsou tvrohlaví. Manžel že za všechno může a že sní nepromluví a ona zas že chceme aby umřela a tak a to néní pravda je to fakt děs. Furt do mě hustí jak je manžel neschopnej a jak se hádáme přitom se nehádáme protože máme malé dítě a nemáme k tomu důvod. Jak jí ubližujem a tak prostě je to fakt neúnosný. My jí nakupujeme děláme pro ní první poslední a ona si vždy něco najde a to je fakt neúnosný. Já ji prostě nedokáží od hodít na druhou kolej. Vše to začalo už kdysi. Děda mi dal dům a tím i ona ale oba měli tušení co se stane nechali si v něm bydlení do smrti a děda zemřel. A ona snámi stále bydlí a já nevím jak sní vycházet. Ona vždy něco najde a je zle přijde stím zamnou nebo kouká jak xxx. Prostě strašný a pak se začnem hádat přítel to uslyší začne mě bránit a pak řekne co má najazyku a ona mu taky a je to. Abych to trochu přiblížila přítel uděla poličku v kotelně ale byla malá a ona ji chtěla větší nachystala mu desku a on jí řek že to předělá ona teda jak odjel do práce to začla předělávat sama, když jsem jí pěkně slušně řekla že to předělá a že to řekl tak ona řekla ale neřekl kdy a tak si to udělá samá a protože jsem jí nechtěla nechat tahat samotnou těžké věci s police tak jsem je odtahala sama ale strhala jsemsi břicho nemohla sem se 14dní ani mlet a přítel ju sprdl a mě taky. A to néní jenom tohle to bylo eště v pohodě včera se fakt pohádali škaredě. Nakonec ho babka vyhodila a jí řekla že pujdem do bytu ale přítel byl proti dům je prý můj ona tam má do žítí a opravili jsme ho s polu což je prvda a neomezujeme ji má přístup všude každej máme tři pokoje ona je sama a má tří pokoje my jsme 3 a za nedlouho budem 4 a máme taky tři pokoje a to is kuchyní. Tak já teda že neodejdem ale nejraděj bych šla ale neutáhnem 2inkasa a ještě třeba nájem prostě to nejde. Tak tam zvostaneme a ti dva spolu nepromluví což by mě zas tak nevadilo ale co na to malej nemá-te někdo něco podobného prosím o radu prostě musí být vše podle ní

Citovat
Upravit

inkakřivák

80043

31527

8.7.15 12:10

načítám...

@werca002 píše:
Pavla5 Mě to je taky líto, ale tady jde o princip… Už sem jí to vysvětlila několikrát a nepomáhá. A zas tak mi s malou nepomáhá, koupí to jo, ale dýl jak na hodinu bych jí malou nenechala, senilní.
Panuška No jiné starosti fakt nemá, jen se stará kde, kdo a co…
Teď sem mluvila s mamkou tak sem si zanadávala, ještě u ní, tak mi oznámila, že jí to dělala taky, jenže bydlí ve 4. patře a tam už nedoleze.
Moje sestra u ní nenechá ani tašku do školy, když někam potřebuje skočit, protože má všechno přehrabaný a prolezlí

Nečetla jsem celou diskuzi, upozorňuji předem, takže pokud tu dál někdo radil stejné, omlouvám se.
Neřekla bych, že babička je případ pro psychiatra. Vypadá to, že žije sama, co? A tak se nudí a chce být užitečná. Protože staré lidi nejvíc děsí představa, že už jsou k ničemu a ty druhé jen otravují. Proto chce pomáhat jak se dá. A tím, žes ji poslala do…, jsi ten pocit jenom posílila.
Asi bych postupovala následovně - vyměnila klíče s tím, že se vám zalomil starý a už bych je babičce nedala. A spíš bych hleděla ji nějak zaměstnat. Třeba jí dávat zašívat ponožky, co na tom, že jsou nové laciné? nech ji a pak je klidně zlikviduj, ona si nevšimne. Anebo se s ní domluvit, mazat med, jak je potřebná - já bych si potřebovala skočit tam a tam, pohlídej mi malou v kočáře, jo? Nemohla bys mi uvařit marmeládu? prostě jí dát ten pocit toho, že je pro někoho důležitá. Stará ještě fakt tolik není, aby byla senilní, to se nezlob. Mám sestru ještě starší a studuje angličtinu, čte běžně anglickou literaturu v originále. A kolik ještě starších lidí dělá Univerzitu třetího věku? Prostě se nudí a chce něco dělat. nebo jí kup přízi, at ti uplete domácí bačkory, však je nosit nemusíš. Ale ten pocit bych jí dala.

načítám...
Citovat
Zmínit

inkakřivák

80043

31527

8.7.15 12:12

načítám...

@cernus píše:
Flyinfrog: Nemuzu mluvit za ostatni, co se vyjadrili k tomu, jak Werca po nervech s babickou zareagovala, ale ja rozhodne nejsem dokonala. Prave naopak. Jen mam tu zkusenost, ze jednou prijde doba a clovek, ktery byl soucasti naseho zivota, odejde. A pak muzou veci, ktery jsme rekli, udelali, nebo neudelali strasne mrzet a uz to nejde napravit. Pak se cloveku moc styska i po vecech, ktere nam nebyli po chuti.
Ja osobne to mam ted hodne za cerstva a svoje chyby uz napravit nemuzu.
Jen si myslim, ze se daji zatnout zuby a snazit se to vyresit s chladnou hlavou.Jak jsem psala, moc drzim Werce palce, aby se to vyresilo v klidu a ke spokojenosti vsech.

Přesně tak. Pak si člověk vyčítá všechno. I přesto, že jsme se starali. někdy si říkám - mohla jsem ji častěji pohladit po tváři, když už byla mimo, mohla jsem jí vyprávět, i když už neslyšela - jo bacha na to. proto radím raděj po dobrém, vymyslet úplně zbytečnou práci a zaměstnat ruce.