V mateřství jsem se nenašla, ale syna miluji nadevše

Napsat příspěvek
Velikost písma:
lebambule
17.12.19 13:08

Ja začínám byt matka az tak ve třech letech dítěte, resp. milující matka. Do te doby jsem vysoce zodpovědný robot. To, co popisuješ, jsem zazivala s prvnim. Velká změna a ja hotová. Mela jsem akutní sekci, kojit jsem nesvedla, bylo mi to tak strašně protivný, že jsem jen odsavala a po osmi tydnech přešla na um a bylo trochu lip. Jinak pul roku peklo, do roka tak nějak dobrý, od tří let uz totální parada :smiling_face_with3_hearts:
Ted to zažívám podruhé a naposledy teda, nejsem tak hotová, po planovanem rezu zvládám i kojit, ale budu rada, když vydržím půl roku, je mi to nepříjemné a boli to. Myslím, ze to může mit podobné a ze nas je hodně. Pokud by se ti to zdálo k nezvladnuti, tak asi nebude od veci zajit k psychologovi. Držím palce.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.12.19 13:11

@Asterea Ja tu na vesnici taky nikoho neznám, pracovala jsem v Praze, takže ráno v 6 jsem odjela a večer se zase vracela, neměla jsem potřebu se tu s někým seznamovat, kamarády jsem měla tam :roll: Mě malý cestování taky nezvladne, hlavně je hodně aktivní a neposedí, když s nim někam jdu, tak už se předem bojím, kde zase udělá scénu 8o

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.12.19 13:15

Hele já se taky v mateřství nenašla, mám 19m dítě, které miluji nadevše, je skvělé. Ale já už věděla před jeho narozením, že nejsem rozená matka, že utirani zadku mě asi nebude moc naplňovat. Mně pomáhá, že můžu pracovat z domova (jen pár hodin měsíčně, ale mám pak prostě pocit, že dělám aspoň trochu něčeho užitečného a navíc jsem v kontaktu i s normálníma lidma). Navíc mám obrovskou výhodu v tom, že mám kolem sebe pár kamarádek se stejně starým dítětem, které to mají podobně, tzn. své děti milují, ale zároveň jejich narozením nezblbly a jsou schopný se kromě věcí kolem dětí bavit i o třeba o práci a ne mi jako některý supermatky pohoršeně říkat, že práce mi neuteče a že si mám užívat děťátka :roll: Další skvělá věc je, že mám i okruh bezdetnych kamarádek, se kterými se vídám - třeba jednou za měsíc až dva měsíce s nimi prostě vyrazím večer na skleničku, pokecáme, podrbeme…
Takže jelikož se tatínek dítěte u vás zapojuje, zkusila bych si být tebou najít nějakou práci, klidně třeba jen 5 hodin týdně, ale abys dělala něco mezi dospělýma. A minimálně jednou za 2 měsíce vyraž ven s nějakou kamarádkou, bez dětí ;)

  • Citovat
  • Upravit
PaníKadrnožková
17.12.19 13:19

Slunecnice, ja teda neznam nikoho, kdo by zblbnul z materstvi :lol: kdo byl blbej predtim, ten jen ziskal sebevedomi ty blbosti mlet vic a nahlas, ostatni dobre baby jsou dal ok. To plati i pro eM ;)

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.12.19 13:20
@Anonymní píše:
@Asterea Ja tu na vesnici taky nikoho neznám, pracovala jsem v Praze, takže ráno v 6 jsem odjela a večer se zase vracela, neměla jsem potřebu se tu s někým seznamovat, kamarády jsem měla tam :roll: Mě malý cestování taky nezvladne, hlavně je hodně aktivní a neposedí, když s nim někam jdu, tak už se předem bojím, kde zase udělá scénu 8o

Tak se obrň trpělivostí, děti prostě scény někdy dělají, ale přece kvůli tomu nebudeš zavřená doma. Moje 19m se mi už dvakrát vztekle válelo v obchoďáku po zemi. A víš co já na to? Nic, řekla jsem, že až se uklidní, tak můžeme pokračovat. Cizí lidi čuměli, ale co je mi do nich…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.12.19 13:22
@PaníKadrnožková píše:
Slunecnice, ja teda neznam nikoho, kdo by zblbnul z materstvi :lol: kdo byl blbej predtim, ten jen ziskal sebevedomi ty blbosti mlet vic a nahlas, ostatni dobre baby jsou dal ok. To plati i pro eM ;)

To je asi pravda, ale člověk to tak nevnímá, dokud se do toho mateřství sám nedostane :oops: Nebo spíš se víc vídá s jiným okruhem lidí než s matkama na dětským hřišti :lol:

  • Citovat
  • Upravit
PaníKadrnožková
17.12.19 13:47
@Anonymní píše:
To je asi pravda, ale člověk to tak nevnímá, dokud se do toho mateřství sám nedostane :oops: Nebo spíš se víc vídá s jiným okruhem lidí než s matkama na dětským hřišti :lol:

No, to je pravda, najednou jsi na jedne lodi s lidmi, se kterymi nemas absolutne nic spolecneho a ti lide ze skutecnosti, ze maji starsi dite nez ty, dovozuji, ze jsou ve vsech smerech chytrejsi a neboji se to dat najevo :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
7228
17.12.19 13:52
@PaníKadrnožková píše:
No, to je pravda, najednou jsi na jedne lodi s lidmi, se kterymi nemas absolutne nic spolecneho a ti lide ze skutecnosti, ze maji starsi dite nez ty, dovozuji, ze jsou ve vsech smerech chytrejsi a neboji se to dat najevo :mrgreen:

jo ted si na to kápla :-) :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3392
17.12.19 14:40
@PaníKadrnožková píše:
No, to je pravda, najednou jsi na jedne lodi s lidmi, se kterymi nemas absolutne nic spolecneho a ti lide ze skutecnosti, ze maji starsi dite nez ty, dovozuji, ze jsou ve vsech smerech chytrejsi a neboji se to dat najevo :mrgreen:

Taky takovou znam… na vetu “pockej, to poznas” jsem uz byla alergicka :roll: vcera ji skoncil rodicak, ale chytra ohledne vychovy byla jak radio Jerevan. Ale ona nebyla nejchytrejsi ani pred ditetem, tak nejak jsem to u ni cekala, ze bude vypoustet nevyzadana moudra. A o jejim postovani na fb ani nemluvim :roll: to byly :poblion: nastesti uz je v praci, tak uz nema moc casu :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.12.19 15:06
@Anonymní píše:
Cítím se špatně, když na to jen myslím, natož abych to pak vyslovila nahlas :roll: pro spoustu lidí, je tohle téma tabu. Ano, miluji svého syna( 20 měs.), ale chybí mi ten život před jeho narozením.

Miminko jsem si strašně přála, těšila se a na vše byla připravena. Porod dopadl akutní sekcí, problém s kojením atd, k synovi jsem ze začátku nic necítila, jako kdyby mi přinesli cizý dítě. Padla na mě poporodní deprese, z okolí přítelovi rodiny žádná podpora, jen mě psychicky deptali, že nemůžu kojit a ať se opovazim dat malemu UM, udělali ze mě nejhorší a neschopnou matku :? Jedinému komu mohu ze srdce poděkovat je moje máma, která přijela hned, jak jsem se vrátila z porodnice a ve všem mi pomohla a podpořila :hug:.

Od té doby, co jsem přivedla syna na svět, prostě to nejsem já, popadají mě deprese, špatně spím, vše mi vadí.. Od přítele rodinu nesnáším, ale když přijdou na návštěvu, respektuji je. Nevim co dělat, uziram se sama v sobě :roll:

Ach jo. Je mi líto jak se cítíš! Jak ti tu hodně řadí, co takhle alespoň občas nějaká brigada a tak? Nebo sednout do auta a na půl den někam prostě odjet? Hlídání bys snad nějaké sehnala, nebo ne? Že tě partnerovi rodina nepodporila… Aspoň vidíš, jací doopravdy jsou. Když měli problém s tím, že nemůžeš kojit a nechteli, abys krmila UM, tak čím bys miminko jako měla živit? To ti poradili? Asi ne vid…tak vidis. Kašli na ně. Hlavně si najdi aspoň chvíli času jen na sebe a svoji aktivitu… Myslim, že by to mohlo pomoct, aby se ti zlepšila nálada. A že ses nenašla v mateřství, tak z toho si taky nic nedělej! Každéj je nejakej. Na tom není nic špatného.

  • Citovat
  • Upravit
188
17.12.19 15:42
@Anonymní píše:
@Asterea Ja tu na vesnici taky nikoho neznám, pracovala jsem v Praze, takže ráno v 6 jsem odjela a večer se zase vracela, neměla jsem potřebu se tu s někým seznamovat, kamarády jsem měla tam :roll: Mě malý cestování taky nezvladne, hlavně je hodně aktivní a neposedí, když s nim někam jdu, tak už se předem bojím, kde zase udělá scénu 8o

Ty scény znám. Jak já závidím všem ty hodné dětičky. Minulý týden jsem jela vlakem do města. Autem jet nejde, parkování hrůza a děs a mrně nesnese přendávání z vajca do kočárku a naopak. Cesta tam dobré, v obchodě mu bylo asi horko a čekání u pokladny a od té doby řev až domů. Nešlo s ním dělat nic. Má teda teprve 4 měsíce, tak se ještě mám na co těšit. Ale ten pocit když na mě lidi čumí jak kdybych vraždila miminko, to prostě chceš zažít :dance: ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
188
17.12.19 19:01
@Anonymní píše:
Tak se obrň trpělivostí, děti prostě scény někdy dělají, ale přece kvůli tomu nebudeš zavřená doma. Moje 19m se mi už dvakrát vztekle válelo v obchoďáku po zemi. A víš co já na to? Nic, řekla jsem, že až se uklidní, tak můžeme pokračovat. Cizí lidi čuměli, ale co je mi do nich…

Mně proječel cestu autobusem. 25 minut, v buse 40 lidí. Zpotil se a pak byl nemocný 😕

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.12.19 19:08

Holky a co teprve, kdyby jste byli nucení být doma 7 let s dítětem co má postižení. Nebo i dýl?
To by jste si hodily mašlí? 8o
Není to jednoduchý, ale když člověk chce, dokáže najít i spoustu pozitivních věcí a zabavit se, aby člověk nezešílel doma.
Máte zdravé děti co půjdou za chvilku do školky a tady takový skuhrání.
Víte jaký je to, když musíte žít podle pravidel a režimu?
Co třeba si říct, super že mám zdravé děti a vymýšlet tedy něco, aby jste se stali spokojené..i když vám ratolest leze kolikrát na záda.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.12.19 19:22
@Anonymní píše:
Holky a co teprve, kdyby jste byli nucení být doma 7 let s dítětem co má postižení. Nebo i dýl?
To by jste si hodily mašlí? 8o
Není to jednoduchý, ale když člověk chce, dokáže najít i spoustu pozitivních věcí a zabavit se, aby člověk nezešílel doma.
Máte zdravé děti co půjdou za chvilku do školky a tady takový skuhrání.
Víte jaký je to, když musíte žít podle pravidel a režimu?
Co třeba si říct, super že mám zdravé děti a vymýšlet tedy něco, aby jste se stali spokojené..i když vám ratolest leze kolikrát na záda.

Nevšimla jsem si, že by tady někdo skuhral. Radí se tady zakladatelce, co může dělat pro to, aby ji být doma s dítětem tak neubíjelo. Můžeš konkrétně napsat, kdo tady skuhral?

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 166 recenzí

Digital

  • (4.2) + 99 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová