Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ses dospělá. Určitě můžeš jet na víkend pryč. Prostě to jen oznam a jed.
@Anonymní píše:
Zdravím,
mám takový problém s jednáním svého táty. Je mi 23 let, bydlím u něj v domě a jelikož teď prochází rozvodem, tak stále všechny problémy hází na mě. V jednom kuse poslouchám jak nic nedělám, že mě vyhodí ze školy a v neposlední řadě má problém i s mým přítelem. Pro vysvětlení, od doby co odešla máma, tak já doma uklízím, vařím, peru, nakupuju a do toho se ještě učím na opravnou zkoušku na VŠ. Podle něj je to pořád málo, také se prý málo učím a div mi nechce zakazovat se vídat s přítelem. Tenhle víkend máme jet na výlet na víkend s partou lidí a doma jsem to rozebírala 2 týdny zpátky a strhla se obrovská hádka o tom, jak nikam nepojedu a budu se učit. Následovalo to, že už jsme u vyhrožování, že mě vyhodí z domu. Někdy fakt nevím jestli jsem teda tak špatná já, ale myslím si že snad mám nárok na to jet na jeden víkend někam, když celý prázdniny jsem byla doma. Nebo snad ne? Zajímaly by mě názory ostatních v mém věku nebo rodičů, jestli jim tohle chování přijde normální.
Vlastně už ani nevím jestli se mám ještě snažit to s ním teď rozebírat znova a určitě se hádat (protože s ním to nejde v klidu vyřešit) nebo se prostě v pátek sbalit a jet.
Já chápu, že dokud bydlím s ním, tak mám brát jeho pravidla, ale domácí práce zastávám a myslím si že ten víkend by nikoho nezabil. Už zkrátka nevím co mám dělat, abych se zavděčila… protože ať udělám co udělám, tak vždycky bude problém…
A máš problém s tou školou? (píšeš opravná zkouška-to je co? Na třikrát jsi to nedala a opravuješ v dalším semestru?) Pokud ne a víš, že to zvládneš, tak zkus tátovi prostě vysvětlit, že se učíš dostatečně a nedala jsi mu zatím důvod, aby si myslel, že tě vyhodí ne? Ono je to těžké, samozřejmě nemá právo tě takhle buzerovat, jsi dospělá. Ale taky tě nejspíš pořád živí a bydlení pod jeho střechou potřebuješ. Pokud by ses zvládla osamostatnit, můžeš mu říct, že tedy odcházíš a necháš si stanovit výši výživného, dokud studuješ. Pak ti nemůže říct než popel. Kolik ti zbývá do konce školy?
Sbalila bych se a jela, sice určitý pravidla se musí dodržovat dokud bydlíš u rodičů, ale už ti není 10 aby ti zakazoval kamarády nebo večer někam jít,…
Vyhozenim z baraku je dost smutný vyhrožování, říct to mě, tak se hecnu a jdu sama i kdyby to mělo být jen ke kamarádce, pak by zjistil, co všechno tam děláš když říká že nic neděláš…jinak dokud studuješ, vyhodit tě nemůže, nebo ti musí dávat výživný ![]()
Ze zkušeností mých kamarádek, nejvíce pro dobré vztahy s rodiči pomáhá se odstěhovat a jezdit jen na víkendy jednou za čas. Společné bydlení takhle na vejšce už nedělá zjevně úplně dobrotu. Zamysli se nad tím, jestli by nebylo lepší se osamostatnit, prober s rodiči finanční stránku.
@unuděná V mém případě opravná zkouška je to, že jsem nebyla v řádném termínu z rodinných důvodů a teď jsou opravné termíny (řád školy určuje, že kdo se nezúčastní v řádném termínu, tomu první pokus propadne, takže jdu na druhý pokus - ale ještě jsem tam nebyla, takže tam jdu jakoby poprvé - jestli chápete jak to myslím). Jde o to, že si myslím, že se učím dost a po tomto víkendu budu mít ještě nějakých necelých 14 dní na opakování, takže prostě ten čas tam je. Chci tím říct, že to nenechavam na poslední chvíli. Školu zvládám dobře, ještě k tomu chodím na semináře apod akce co více rozvíjejí obor a mám i brigádu, že nějaké peníze domů přinesu.
Nejvíc tyhle všechny problémy začaly tím, že máma odešla a on se s tím nemůže smířit a proto chce mít neustálou kontrolu nade mnou.
V tvém věku už sem měla dvouleté dítě, takže já bych se na nic neptala. Spíš bych hledala nějaké vlastní bydlení, ať si můžu dělat kdy chci, co chci, mít čas na učení a ne obstarávat celou domácnost a ještě se nervovat.
@Anonymní píše:
@unuděná V mém případě opravná zkouška je to, že jsem nebyla v řádném termínu z rodinných důvodů a teď jsou opravné termíny (řád školy určuje, že kdo se nezúčastní v řádném termínu, tomu první pokus propadne, takže jdu na druhý pokus - ale ještě jsem tam nebyla, takže tam jdu jakoby poprvé - jestli chápete jak to myslím). Jde o to, že si myslím, že se učím dost a po tomto víkendu budu mít ještě nějakých necelých 14 dní na opakování, takže prostě ten čas tam je. Chci tím říct, že to nenechavam na poslední chvíli. Školu zvládám dobře, ještě k tomu chodím na semináře apod akce co více rozvíjejí obor a mám i brigádu, že nějaké peníze domů přinesu.Nejvíc tyhle všechny problémy začaly tím, že máma odešla a on se s tím nemůže smířit a proto chce mít neustálou kontrolu nade mnou.
V tom případě bych udělala to, co jsem psala dál: sedla si s tátou a prostě mu důrazně vysvětlila, že se učíš dobře, nemáš se školou problémy, plníš si i svoje domácí povinnosti (klidně mu to vyjmenuj) a že tedy nevidíš důvod, proč bys nemohla někam s přáteli či přítelem. A pak klidně jeď.
K mámě bys asi nemohla, co?
@Kolicek95 Nad tím přemýšlím už teď poslední dobou no. Hlavně covid se na tom hodně podepsal… já už od střední jezdím domu pouze na víkendy, ale teď jak škola byla online, tak jsem byla doma a myslím, že to taky má velký vliv.
Spousta lidí řekne, že jsme se ted rok a půl váleli doma, ale třeba naše škola byla dost důsledná a jako chození do školy by bylo lepší. Protože tím že jsme byli doma nám dávali 2× tolik věcí udělat, člověk se podíval mimo kameru a už dostal sprda a tak no…
Je ti 23 proboha… já tou dobou už dávno s rodiči nebydlela, sice mě ještě finančně podporovali při studiu, ale už jsem měla svou vlastní domácnost s přítelem, dnes už manželem a žili jsme si podle sebe.
Podle mě by ses měla co nejrychleji osamostatnit, najdi si brigádu, sestěhujte se s přítelem spolu (klidně na kolej nebo do sdíleného bydlení) a začni si užívat studentskýho života! Tu možnost už nikdy jindy mít nebudeš a věř mi, stojí to za to ![]()
Tak já budu drsná. Ale pokud mě by takto někdo psychařil, tak řeknu, že taky odejdu pro dobro zachování poslední kapky sebeúcty. Jak tvé, tak otcovi. Jen bys to pak musela splnit, pokud by došlo na věc. Už máš před sebou asi poslední ročník školy, ne? Peníze nosíš, takže příjem máš a případně na nájem bys měla? Nebo koleje, spolu bydlení?
Já se ze stejných důvodu odstěhovala z domova
Bylo mi také 20+, studovala VŠ, nebyla problémová, ale měla jsem jasně danou večerku. Do 22 hodin jsem musela být doma. Nějaké přespávání u přítele nebo dokonce jeho u nás neexistovalo. Víkend pryč už vůbec ne. Důvodem byl můj pes, kterého jsem později všude tahala sebou, ale to mi procházelo jen chvilku
Také jsem chodila při škole na brigády a všechny peníze pocitově odevzdávala. Měli jsme ke konci příšerný vztah a nemohli se vystát. Já se pak i s přítelem rozešla jen kvůli tomu nátlaku doma, což by byla životní chyba, protože se z přítele za nedlouho stal manžel a máme spolu 3 dětičky
Bohužel jsme kvůli odstěhování nedodělali ani jeden školu, protože bylo potřeba platit nájem, ale vztah s rodinou se pak upravil a já konečně začala žít ![]()
Poslední dobou co se to takhle zhoršuje, nad tím osamostatněním a vlastním bydlenim jinde hodně přemýšlím. Asi se trochu bojím co bude, jestli všechno zvládnu uplatit a tak
Tady ještě hraje roli to, že od vás odešla máma. Možná se prostě táta bojí, že pod jeho vedením „zvlčíš“, nedoděláš školu, otěhotníš a kdeže cože. A pak to bude vlastně „jeho chyba“. Já bych s ním hodila otevřeně řeč. Vážně toho na něj může být po rozchodu moc.
No, nikdo tady nemůže posoudit jeho pohled na věc, takže je těžký ho soudit a říct, že máš naprostou pravdu jen ty. Každopádně jsi dospělá a sama musíš vědět, jestli jsi na zkoušku natolik připravena, že si dovolís oddychovy víkend nebo raději zůstaneš doma a budeš se učit. Z vlastní zkušenosti vím, že je někdy lepší na chvilku učení vypustit a věnovat se úplně něčemu jinému.
Ale celou tuhle situaci byste opravdu měli probrat v klidu a rozhodnout se, jestli je pro tebe lepší se odstěhovat a osamostatnit nebo naleznete nějaké řešení přijatelné pro obě strany. Mluvila bych s tátou uplne narovinu a vyslechla si i jeho argumenty, proč tě drží tak zkrátka.
Zdravím,
mám takový problém s jednáním svého táty. Je mi 23 let, bydlím u něj v domě a jelikož teď prochází rozvodem, tak stále všechny problémy hází na mě. V jednom kuse poslouchám jak nic nedělám, že mě vyhodí ze školy a v neposlední řadě má problém i s mým přítelem. Pro vysvětlení, od doby co odešla máma, tak já doma uklízím, vařím, peru, nakupuju a do toho se ještě učím na opravnou zkoušku na VŠ. Podle něj je to pořád málo, také se prý málo učím a div mi nechce zakazovat se vídat s přítelem. Tenhle víkend máme jet na výlet na víkend s partou lidí a doma jsem to rozebírala 2 týdny zpátky a strhla se obrovská hádka o tom, jak nikam nepojedu a budu se učit. Následovalo to, že už jsme u vyhrožování, že mě vyhodí z domu. Někdy fakt nevím jestli jsem teda tak špatná já, ale myslím si že snad mám nárok na to jet na jeden víkend někam, když celý prázdniny jsem byla doma. Nebo snad ne? Zajímaly by mě názory ostatních v mém věku nebo rodičů, jestli jim tohle chování přijde normální.
Vlastně už ani nevím jestli se mám ještě snažit to s ním teď rozebírat znova a určitě se hádat (protože s ním to nejde v klidu vyřešit) nebo se prostě v pátek sbalit a jet.
Já chápu, že dokud bydlím s ním, tak mám brát jeho pravidla, ale domácí práce zastávám a myslím si že ten víkend by nikoho nezabil. Už zkrátka nevím co mám dělat, abych se zavděčila… protože ať udělám co udělám, tak vždycky bude problém…