Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jenže ty mas dítě. Musíš mít úspory a zodpovědnost. Je jen o tobě, kolik musíš mít, abys byla v klidu. Osobně bych si to hodila na papír a naplánovala tak, abych nemusela chodit o sobotách
@rejžička a myslíš, že bys vyšla s financemi, když bys dělala na poloviční úvazek? A kde je dcera, když pracuješ v soboty?
Já to měla kombinované. Taky jsem sama s dcerou. Když byla ve školce a tak do 3. třídy, tak jsem byla na 3/4 úvazku, pracovní doba 8-14.30, v 15 jsem ji vyzvedávala ze školky nebo z družiny, pak jsme byly spolu, učily se apod. Soboty jsem ze zákona nemusela-ochrana do 15 let věku dítěte. Finančně tipťop, že jsem neušetřila nic,,,teda resp. podařilo se mi ušetřit na hory o jarňácích, to pravidelně, něco málo na Vánoce, možná pár stovek na stavebko, jinak nic. Od 4. třídy už ty děcka nepotřebují mít pořád někoho za zadkem, naopak jejich nároky se zvyšují, u dcery sport a trošku moda, každoročně ty hory, a už jsme byly i 3× u moře,,, tak jsem šla na plný úvazek a je to opravdu poznat. 1× měsíčně jdu i tu sobotu, byť jsem pořád v ochranné lhůtě, ale to až tak od 11 let, aby zvládla být doma v pohodě sama celý den.
Zpětně bych to neudělala jinak. Protože když bylo potřeba se jí věnovat, pak učit písmenka apod., tak jsem tu byla, neuhoněná, v pohodě, byť kancelářská práce, tak čistá hlava. A teď, když je i ráda doma sama, tak tu nejsem a máme peníze ![]()
@Verun83 Vim, proto se snazim tak nejak si to ujasnit. Dekuju! ![]()
@stinga píše:
@rejžička a myslíš, že bys vyšla s financemi, když bys dělala na poloviční úvazek? A kde je dcera, když pracuješ v soboty?
S polovicnim bych urcite nevysla a za ty soboty mam prave nejvic, proto je chodim. Je to v kancelari, mala muze byt se mnou, kouka na pohadky, maluje si.. Zatim ji to nevadi, az chtit chodit nebude, soboty padaji, to je jasne.
Potrebuju to nejak vymyslet proste, tohle uz nedavam, jen zatim nevim jak a potrebuju si to srovnat v hlave.
Za reakce moc dekuju.
![]()
Pokud bys to financne dala a naskudleno mas, tak jdi na 0,8 uvazek. A bud s ditetem. Ja spis nechapu tebe - na dite kaslat a za kazdou cenu setrit, co z toho mas? To by me nebavilo
@rejžička nechápu…jsi s dcerou sama? Malé alimenty? To je mi líto, že musíš tak dřít. Kde jsou dva platy, tam to jede většinou líp.
Podporu prarodičů s hlídáním máš? Jinak s těmi lenochy se nesrovnávej…Ty živíš nejen sebe a své koníčky, ale i dceru a to je sakra rozdíl.
Jak píšou holky, chce to něco mezi. Já bych byla taky ve stresu, nemít polštář, ale zase se strhnout, to taky není dobrý.
Nesouhlasím s tím, že máš jít na polovinu, „ať si Tě dítě užije“. Možná budete mít pohodičku, ale se dítě naučí, že i když sedíš, tak se nic neděje, protože peníze odněkud „spadnou“.
A pokud jde dcera v kanceláři s Tebou, tak to není o tom, že by Tě „neměla“ - prostě jen vidí, že je správné pracovat a snažit se.
Ono to, že by se rodič měl „věnovat dítěti“, se podle mě přeceňuje. Dítě zvládne hodně, pokud mu to rodič vysvětlí a je vidět, že ho má rád.
Prostě si promysli, co je pro Tebe menší stres, a co si myslíš, že se dcera naučí z obou přístupů - děti nejvíc okoukávají. Moc držím palec, ať to vybalancuješ ![]()
PS: Kdyby byly jen ty dva extrémy, co popisuješ, tak já taky radši pracuju.
Já jsem hned po VŠ nastoupila na poloviční úvazek a měnit to nehodlám… peníze mi stačí a nevím, proč bych měla veškerý volný čas trávit v práci. až budu živit potomky, napracuju se dost… když se teď zeptám svých rodičů, tak by to prý taky udělali jinak. honit se za penězi… v tom nevidím smysl. úspory mám pořád stejné, neubývají ani se nenavyšují. poloviční úvazek mi prostě stačí, jsem nenáročná.
pokud ale s penězi nevyjdeš, tak asi jinou možnost nemáš, ne? ti chlapi, o kterých mluvíš, asi nemají děti…?
Tak předně - na sociálních dávkách nelze nikdy dostat více než životní minimum pro společně posuzované osoby. A pokud je žena fakt samoživitelka, nemá hlídání, pokud vydělá více na přesčasech a ty peníze se jí započítají do výpočtu dávky, strhnou se jí, nevidím důvod, proč by do té práce měla chodit a nebýt s dítětem. I žena, která se do této situace dostala, nemusí být špatná matka, to dítě ji potřebuje a nemůže za to, do jakých podmínek se narodilo. Dávky hmotné nouze jsou přísně kontrolované, pracovnice aktivně vyhledávají možné smlouvy, dohody, možné jiné zdroje příjmů, ve většině případů musí být uplatněn nárok na přiměřené alimenty. Nesmí mít žádné spoření, kapitálové životní pojištění ani finanční polštář. Už to, že toto „závidíš“ a myslíš si, že si někdo houpe nohama „na sociálce“,o Tobě vypovídá, že systém prostě neznáš.
Podle mě nemáš vyřešené hlavně sama v sobě, že Ty musíš/chceš/ nebo si aspoň snažíš obhájít nějakými zástupnými důvody, že musíš a chceš v sobotu do práce.
Z mého pohledu je dítě malé jen jednou a pokud to jen trochu jde, hlavně matka(ale i oba rodiče podle možností) by s ním měla být i po návratu do práce(nejen první tři roky).Dítě si to zaslouží a s rodiči se navzájem potřebuje.
Jsem proto, ať se každý stará především sám o sebe. Nejsou jen tyto dva extrémy, ale spoustu variant mezi tím.
@Slečna Ferka píše:
@Micaella22 Nedramatizovat - kde píše, že na dceru „kašle“?
V pohode, takhle to tady funguje odjakziva.. ![]()
@Slečna Ferka Dekuju moc.
Snazim se prave vymyslet to neco mezi..