Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vrácení dítěte zpět z pěstounské péče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.1.22 11:41
@Jelena Vesnickaja píše:
Také jsem zvědavá, jak to nakonec dopadlo…
Teď prožívané peklo s čtrnáctiletou pěstounskou dcerou. Do rodiny k nám přišla před čtyřmi lety spolu s o dva roky mladším braškou. Vyrůstali mezi Romy s matkou, která pila a umřela před pěti lety. Dostali se k přechodným pěstounům, a tak jsme se potkali a zjistili, že je nikdo nechce a půjdou do dětského domova. Bylo nám je líto, vypadají, jako andílci. Hlavně jsem si tak přála mít dceru!!! Mluvili jen sprostě, do školy skoro nechodili, u kluka bylo snížené IQ, je těžký dislektik, disgrafik, kradl, lhal. Obě děti nechápali, že mají poslouchat, večer být doma, učit se, dodržovat elementární pravidla, nevěděli o světě nic, jen to co vidíli vlastními očima.. Čtyři roky dnes a denně učila je vsemu, brali jsme je do Egypta na dovolenou- díky nim zkončila na ARU v Hurgadě s podezřením na infarkt. Litali třeba po jídelně a převráceli jídlo, házely kameny po lidech!… zasloužíli na zadek, ale my nesmíme používat takový výchovný způsob. Pak byli tři týdny v Bulharsku s Mořským Koníkem, jezdíme po památkách, kempach. Holka chodí na kytaru, balet, kreslení, kluk na tance a volejbal. Oba vozila do jezdeckého klubu. Před tým neměli zájem o učení, teď už jsou na tom o hodně lépe. Sami nemají odpovědnost, veškeré učivo musím dělat s nimi.
Kdyz holka má volný čas ihned fotí sebe bez oblečení a umisťuje foto v sociálních sítích, nabízí absolutně cizím chlapům určitě služby!!! Díky kroužkům nemá toho času hodně. Řešíme to s psychology… Drzost den ode dne roste. Minulý týden měla hysterický záchvat tři a půl hodiny a vyhrožovala, obviňovala, utíkala z domu. Manzel zrovna byl na pracovní cestě a ona to vychutnávala. Její bráška je miláček, přítulný, má dobré srdce a náladu. On zkoušel zastavit ségru, abychom přestala řvát, schytal od ní.
Holka zkazí jakýkoliv výlet a oslavu i přes to, že se na něj těší, nic jí doma nechutná, pořád vymáhá peníze, všechno, co si vybere a koupíme ji- z 90% neoblekne, za nějakou dobu vyhodí, nebo dá do pytle. Nikdy před tym nic neměla, ale nic neváží. Zažívala hlad, protože matka prochlastavala všechno. Omdlivala hlady!!! Do teď kontroluje obě ledničky a nadává, že " nic nemáme". V létě se jí nechce do bazénu domácího, aby šla zaplavat musí mít společnost kamarádek, jejichž rodiče upne v klidu nechávají své děti celé týdny bydlet u nás o prázdninách se vším všudy, naše děti nikdo nezve.
Minulý týden, po incidentu s holkou, v noci jsem měla aritmii a pořádně se lekla. Kamarádky, které vidí, jak se u nás s normální rodiny stal blázinec, už dávno říkají, abychom holčinu umístila do ústavu, jinak nebudu žít dlouho…
K upodivu, já ji mám strašně rada- stačí ji jednou za týden promluvit normálním hlasem - odpouštím ji všechno! Nevím, jak bych žila, spála, existovala s pocitem, že ji zradila…ale nespím po nocích, přemýšlím, rozebírán situace a asy z ní zblázním…
Kdo to nezkusil ani neumí představit, co je to za život!!!
Moc vás obdivuju, že to zvládáte…
Bohužel v té pubertě nikdo neví, jak to nakonec dopadne.
Znala jsem pár, adoptovali si malého roma, všechno bylo ok do puberty, pak se začal toulat, dal se na drogy, pak byl v nějakém diagn. ústavu a stejně to bylo špatné, posílám aspon hodně sil. 
Jedině se poradit s odborníky, nemůžete zvládnout všechno…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.22 12:46
@free333 přesně tak. Puberta zhatí veškerou snahu pěstounských rodičů x let předtím…jen minimu to vyjde. A proto ohrozit svou vlastní rodinu a vztahy?
Do pěstounky bych vzala jen dítě z mé či manželovy rodiny, kdyby došlo k nějaké tragédii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jelena Vesnickaja
27.1.22 13:36
@free333 píše:
Moc vás obdivuju, že to zvládáte…Bohužel v té pubertě nikdo neví, jak to nakonec dopadne.
Jedině se poradit s odborníky, nemůžete zvládnout všechno…
Znala jsem pár, adoptovali si malého roma, všechno bylo ok do puberty, pak se začal toulat, dal se na drogy, pak byl v nějakém diagn. ústavu a stejně to bylo špatné, posílám aspon hodně sil.
Děkuji Vám za podporu!
Samozřejmě, navštěvujeme psychologa, středisko výchovné péči. Doma s ní mluvíme, rozebírame situace, posloucháme její názor. Ona za čtyři roky začala mít řeč jako dospělý vzdělaný člověk ( když chce), nutim ji číst. Mezi vrstevníci vyniká výmluvnosti. Má vlohy k hudbě- lehce se učí hře na kytaru a má velice krásné pohyby v tanci, krásné maluje. Všechny schopnosti rozvineme. Každý večer hledám něco pozitivního, abychom byl důvod ji obejmout, pochválit, ale kolikrát zaslouží facku namísto pusinky.. Kdybych u nás vyrůstala od mladšího věku ale ne ve špatném prostředí věřím, že bych byla na tom psychický lépe a pubertu bych měla mírnější.
- Citovat
- Upravit
27.1.22 17:18
@Jelena Vesnickaja píše:
Také jsem zvědavá, jak to nakonec dopadlo…
Teď prožívané peklo s čtrnáctiletou pěstounskou dcerou. Do rodiny k nám přišla před čtyřmi lety spolu s o dva roky mladším braškou. Vyrůstali mezi Romy s matkou, která pila a umřela před pěti lety. Dostali se k přechodným pěstounům, a tak jsme se potkali a zjistili, že je nikdo nechce a půjdou do dětského domova. Bylo nám je líto, vypadají, jako andílci. Hlavně jsem si tak přála mít dceru!!! Mluvili jen sprostě, do školy skoro nechodili, u kluka bylo snížené IQ, je těžký dislektik, disgrafik, kradl, lhal. Obě děti nechápali, že mají poslouchat, večer být doma, učit se, dodržovat elementární pravidla, nevěděli o světě nic, jen to co vidíli vlastními očima.. Čtyři roky dnes a denně učila je vsemu, brali jsme je do Egypta na dovolenou- díky nim zkončila na ARU v Hurgadě s podezřením na infarkt. Litali třeba po jídelně a převráceli jídlo, házely kameny po lidech!… zasloužíli na zadek, ale my nesmíme používat takový výchovný způsob. Pak byli tři týdny v Bulharsku s Mořským Koníkem, jezdíme po památkách, kempach. Holka chodí na kytaru, balet, kreslení, kluk na tance a volejbal. Oba vozila do jezdeckého klubu. Před tým neměli zájem o učení, teď už jsou na tom o hodně lépe. Sami nemají odpovědnost, veškeré učivo musím dělat s nimi.
Kdyz holka má volný čas ihned fotí sebe bez oblečení a umisťuje foto v sociálních sítích, nabízí absolutně cizím chlapům určitě služby!!! Díky kroužkům nemá toho času hodně. Řešíme to s psychology… Drzost den ode dne roste. Minulý týden měla hysterický záchvat tři a půl hodiny a vyhrožovala, obviňovala, utíkala z domu. Manzel zrovna byl na pracovní cestě a ona to vychutnávala. Její bráška je miláček, přítulný, má dobré srdce a náladu. On zkoušel zastavit ségru, abychom přestala řvát, schytal od ní.
Holka zkazí jakýkoliv výlet a oslavu i přes to, že se na něj těší, nic jí doma nechutná, pořád vymáhá peníze, všechno, co si vybere a koupíme ji- z 90% neoblekne, za nějakou dobu vyhodí, nebo dá do pytle. Nikdy před tym nic neměla, ale nic neváží. Zažívala hlad, protože matka prochlastavala všechno. Omdlivala hlady!!! Do teď kontroluje obě ledničky a nadává, že " nic nemáme". V létě se jí nechce do bazénu domácího, aby šla zaplavat musí mít společnost kamarádek, jejichž rodiče upne v klidu nechávají své děti celé týdny bydlet u nás o prázdninách se vším všudy, naše děti nikdo nezve.
Minulý týden, po incidentu s holkou, v noci jsem měla aritmii a pořádně se lekla. Kamarádky, které vidí, jak se u nás s normální rodiny stal blázinec, už dávno říkají, abychom holčinu umístila do ústavu, jinak nebudu žít dlouho…
K upodivu, já ji mám strašně rada- stačí ji jednou za týden promluvit normálním hlasem - odpouštím ji všechno! Nevím, jak bych žila, spála, existovala s pocitem, že ji zradila…ale nespím po nocích, přemýšlím, rozebírán situace a asy z ní zblázním…
Kdo to nezkusil ani neumí představit, co je to za život!!!
Jako sorry ale když si z toho vytáhnu, co teda holka opravdu reálně dělá (a pominu ty emotivní přívěšky, kterými to chování popisuješ), tak mi vychází úplně normu trochu náročnější puberťačka 
Vlastní by se dost možná chovala podobně (a možná i hůř). Brát si domů hluboce traumatizované děti a čekat od nich vděk a andělské chování je cesta do pekel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jelena Vesnickaja
27.1.22 17:48
@Liberalissima píše:
Jako sorry ale když si z toho vytáhnu, co teda holka opravdu reálně dělá (a pominu ty emotivní přívěšky, kterými to chování popisuješ), tak mi vychází úplně normu trochu náročnější puberťačka
Máte pravdu. Popsala jsem spontánně v emocích.
Pro nás není normou fotít své neoblečené tělo a dávat na Instagram, pak se dopisovat současné s asy dvaceti chlapi a nabízet jim orál, protože ji není patnáct let. Pochopitelně vadí, že nemá přirozenou cudnost a se ničeho neštítí. Chápeme lásku k konkrétnímu chlapci, nezakazuje rande, může ho přivést k nám na návštěvu, ale tohle ji nezajímá. Když něco nesmí- může hodiny mít hysterický záchvat, chytá vzduch a vypadá, že omdlí. Mluví takové věci, že na ně nejde jen tak zapomenout. Leze ke mně úplně k obličeji a vyžaduje facku, abychom potom mohla říkat, že ji mlátila. Jsou to neskutečně těžké přežít a zpracovat. Řve na sociální pracovníci, od níž záleží její osud! Ja mám adoptovaného chlapce, teď mu je dvadcet let- je to zlatíčko, má maturitu, pracuje v naší firmě, přežil pubertu, v té době chtěl zjistit, kdo jsou jeho bio rodiče, hledal svoji identitu, já mu pomáhala, ale nikdy si nedovolil na mně zvyšovat hlas. Když první pokus přijat dite do rodiny vydařil, tak jsme si mysleli, že zvládneme i této dvě. Umíte si představit, že jste malé dítě a nemáte mámu ani tátu, nikomu na Vás nezáleží, nemáte žádnou dospělou osobu, která bych Vám řekla, že miluje?! Nemáte vlastní domov, postel, skříň, soukromé místo, prostě žádné plány, naděje…
Měla jsem šťastné dětství a myslím si, že děti musejí být šťastné, zvlášť když neměli normální start života, pak smrt matky. Mame velký dům, podnikáme, můžeme pro děti zajistit cokoliv a když výsledek je takový, je to k pláči.
- Citovat
- Upravit
27.1.22 17:56
@Jelena Vesnickaja píše:
Děkuji Vám za podporu!
Samozřejmě, navštěvujeme psychologa, středisko výchovné péči. Doma s ní mluvíme, rozebírame situace, posloucháme její názor. Ona za čtyři roky začala mít řeč jako dospělý vzdělaný člověk ( když chce), nutim ji číst. Mezi vrstevníci vyniká výmluvnosti. Má vlohy k hudbě- lehce se učí hře na kytaru a má velice krásné pohyby v tanci, krásné maluje. Všechny schopnosti rozvineme. Každý večer hledám něco pozitivního, abychom byl důvod ji obejmout, pochválit, ale kolikrát zaslouží facku namísto pusinky.. Kdybych u nás vyrůstala od mladšího věku ale ne ve špatném prostředí věřím, že bych byla na tom psychický lépe a pubertu bych měla mírnější.
Taky držím palce, když to chcete zvládnout a nevzdávate to. Nicméně ta puberta by mírnější nebyla. To jsou geny, které se prostě v té pubertě projeví. Znám pár rodin, kde bylo dítě i od mala, miláček a stejně to pak přišlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.22 17:59
Přečti si knížky Marka Hermana. Možná pak pochopíš, proč se to nepovedlo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.22 18:41
@Jelena Vesnickaja V puberte vykrystalizuje na povrch vsechno, co zazily do 3 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jelena Vesnickaja
27.1.22 18:57
@PaníBovaryová píše:
@Jelena Vesnickaja V puberte vykrystalizuje na povrch vsechno, co zazily do 3 let.
Podle výzkumu, 75% ovlivňuje genetika, jen 25% výchova od prvního dne života. Našemu klukovi bylo necelých 8 let, když přišel k nám, holce 10 let, už i té dva roky navíc v předchozích podmínkách poznamenali ji o hooodně víc. Kluka rychleji jsme naučili základnímu chování v rodině, je mazlivý, mu moc záleží jak ho vnímáme, je obětavý a citlivý k jiným lidem. Holka byla zvyklá své potřeby odmalička řešit samá, starala se i o brášku, je to žralok, situace a lhostejnost dospělé osoby z ní udělali to, čím je.
- Citovat
- Upravit
Jelena Vesnickaja
27.1.22 20:21
@PaníBovaryová píše:
@Jelena Vesnickaja podle ktereho vyzkumu?
Jako pěstouny musíme každý rok absolvovat semináře. Několik lektorů-psychologů potvrdili tuto informaci.
My vyplňujeme dotazníky, pak informace se zpracovává v širokém časovém úseku. Je to statistika.
Osobně bych to viděla, že 50×50.
- Citovat
- Upravit
27.1.22 20:29
@Jelena Vesnickaja píše:
Děkuji Vám za podporu!
Samozřejmě, navštěvujeme psychologa, středisko výchovné péči. Doma s ní mluvíme, rozebírame situace, posloucháme její názor. Ona za čtyři roky začala mít řeč jako dospělý vzdělaný člověk ( když chce), nutim ji číst. Mezi vrstevníci vyniká výmluvnosti. Má vlohy k hudbě- lehce se učí hře na kytaru a má velice krásné pohyby v tanci, krásné maluje. Všechny schopnosti rozvineme. Každý večer hledám něco pozitivního, abychom byl důvod ji obejmout, pochválit, ale kolikrát zaslouží facku namísto pusinky.. Kdybych u nás vyrůstala od mladšího věku ale ne ve špatném prostředí věřím, že bych byla na tom psychický lépe a pubertu bych měla mírnější.
Geny nevyčůráš - ale tohle ti jistě řekli na samém začátku. Skutečně netuším, co jiného jsi čekala. Že to dopadne takhle bylo téměř jisté. Ty jsi obětovala svůj život, můžeš být na sebe pyšná. Ale to je tak to jediné, co dobrého do tvého života tato oběť přinese.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.22 21:06
@Jelena Vesnickaja píše:
Jako pěstouny musíme každý rok absolvovat semináře. Několik lektorů-psychologů potvrdili tuto informaci.
My vyplňujeme dotazníky, pak informace se zpracovává v širokém časovém úseku. Je to statistika.
Osobně bych to viděla, že 50×50.
No tak o tom bych mohla zdarne pochybovat. A nevim, co ma co nejaky lektor-psycholog co blabolit o socialni antropologii. Jestli ty trochu nekecas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.22 22:25
@Jelena Vesnickaja píše:
Také jsem zvědavá, jak to nakonec dopadlo…
Teď prožívané peklo s čtrnáctiletou pěstounskou dcerou. Do rodiny k nám přišla před čtyřmi lety spolu s o dva roky mladším braškou. Vyrůstali mezi Romy s matkou, která pila a umřela před pěti lety. Dostali se k přechodným pěstounům, a tak jsme se potkali a zjistili, že je nikdo nechce a půjdou do dětského domova. Bylo nám je líto, vypadají, jako andílci. Hlavně jsem si tak přála mít dceru!!! Mluvili jen sprostě, do školy skoro nechodili, u kluka bylo snížené IQ, je těžký dislektik, disgrafik, kradl, lhal. Obě děti nechápali, že mají poslouchat, večer být doma, učit se, dodržovat elementární pravidla, nevěděli o světě nic, jen to co vidíli vlastními očima.. Čtyři roky dnes a denně učila je vsemu, brali jsme je do Egypta na dovolenou- díky nim zkončila na ARU v Hurgadě s podezřením na infarkt. Litali třeba po jídelně a převráceli jídlo, házely kameny po lidech!… zasloužíli na zadek, ale my nesmíme používat takový výchovný způsob. Pak byli tři týdny v Bulharsku s Mořským Koníkem, jezdíme po památkách, kempach. Holka chodí na kytaru, balet, kreslení, kluk na tance a volejbal. Oba vozila do jezdeckého klubu. Před tým neměli zájem o učení, teď už jsou na tom o hodně lépe. Sami nemají odpovědnost, veškeré učivo musím dělat s nimi.
Kdyz holka má volný čas ihned fotí sebe bez oblečení a umisťuje foto v sociálních sítích, nabízí absolutně cizím chlapům určitě služby!!! Díky kroužkům nemá toho času hodně. Řešíme to s psychology… Drzost den ode dne roste. Minulý týden měla hysterický záchvat tři a půl hodiny a vyhrožovala, obviňovala, utíkala z domu. Manzel zrovna byl na pracovní cestě a ona to vychutnávala. Její bráška je miláček, přítulný, má dobré srdce a náladu. On zkoušel zastavit ségru, abychom přestala řvát, schytal od ní.
Holka zkazí jakýkoliv výlet a oslavu i přes to, že se na něj těší, nic jí doma nechutná, pořád vymáhá peníze, všechno, co si vybere a koupíme ji- z 90% neoblekne, za nějakou dobu vyhodí, nebo dá do pytle. Nikdy před tym nic neměla, ale nic neváží. Zažívala hlad, protože matka prochlastavala všechno. Omdlivala hlady!!! Do teď kontroluje obě ledničky a nadává, že " nic nemáme". V létě se jí nechce do bazénu domácího, aby šla zaplavat musí mít společnost kamarádek, jejichž rodiče upne v klidu nechávají své děti celé týdny bydlet u nás o prázdninách se vším všudy, naše děti nikdo nezve.
Minulý týden, po incidentu s holkou, v noci jsem měla aritmii a pořádně se lekla. Kamarádky, které vidí, jak se u nás s normální rodiny stal blázinec, už dávno říkají, abychom holčinu umístila do ústavu, jinak nebudu žít dlouho…
K upodivu, já ji mám strašně rada- stačí ji jednou za týden promluvit normálním hlasem - odpouštím ji všechno! Nevím, jak bych žila, spála, existovala s pocitem, že ji zradila…ale nespím po nocích, přemýšlím, rozebírán situace a asy z ní zblázním…
Kdo to nezkusil ani neumí představit, co je to za život!!!
@Jelena Vesnickaja velmi emotivni prispevek, tak jen zatnout zuby a vydrzet, snad se z toho neco kloudneho vyvrbi, ale ta prostituce by mi fakt vadila.Vam ne? Kazdopadne misto v nebi mate uz jiste, kdyz jste se tak obetovali…kluk se podle popisu zda ok, ale holka je teda svihla, co chce od zivota, jake ma cile, cim chce jednou byt?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jelena Vesnickaja
27.1.22 23:33
@maty009 píše:
@Jelena Vesnickaja velmi emotivni prispevek, tak jen zatnout zuby a vydrzet, snad se z toho neco kloudneho vyvrbi, ale ta prostituce by mi fakt vadila.Vam ne? Kazdopadne misto v nebi mate uz jiste, kdyz jste se tak obetovali…kluk se podle popisu zda ok, ale holka je teda svihla, co chce od zivota, jake ma cile, cim chce jednou byt? [/citace
Děkuji za Váš příspěvek!
Ona čeká až bude plnoletá odejde z domova, začne žít šťastný život na sociálních dávkách- je to ideální způsob, jak žila s matkou. Jednou nám řekla-„Pracovat není povinný“. Když má dobrou náladu, probírame budoucnost, střední školy, absolutně adekvátně o tom mluví, má nějaké plány, ale říká jen to, co my od ní slyšet si přejeme. Karadkam říká první variantu…
Máme ještě pár let na zredukování její hodnot, vybudování vztahu. Bude obrovské zklamání, když po tolika letech výchovy dámy vyroste šlapka…
Bráška je zlatíčko, ale má kriminální talent, úplně super nápady na jeho jinak omezené schopnosti. Kradl Eura u nás z trezoru a musel je legalizovat také u nás, protože v směnárně mu nerozměnily, celkem to udělal třikrát 10,50,20 EU, než jsme označily bankovky.
Třeba dnes mi volala učitelka - o přestávce přišel k nic netušící spolužačce za zadu, rychle chytl ji za bradu, a škubl hlavu dozadu. Holčina nemohla vrátit hlavu do normální pozici kouká do stropu, křičí bolesti… náš blbec ztuhnul, učitelka také byla v šoku, pak rychle napravila hlavu namísto. Neumím si představit tu hrůzu a bolest! Chudák holka plakala, ihned volali rodičům, jeli na pohotovost. Jsme s manželem zase na infarkt!!! Doma byl pochopitelně skandál- nadávali jsme, vysvětlovali, že mohl bych z holky udělat mrzáka! Rodiče piplaji dcerku, pak přijde náš syn a urve ji hlavu! Zatím žádné zprávy, my se klepeme. Telefon na rodiče zatím mně neposkytli, abychom mohla se omlouvit. Rodicum je jedno, pěstounské dítě to udělalo, nebo naše, umím si představit, co nám bych řekli!
Kouká na YouTube a tam jsou takové záběry, když voják podskočí k nepříteli a rychlým pohybem mu zlomí vaz.My to kontrolujeme, zakazujeme, ale jak vidět nedohlidli. Zkusit na klukovi se bál, ale na slabší dívence - zkusil!!! Buď je to vlásní dítě, mělo bych fialovy zadek
Už je mu 12,5 let!!!
Jinak má dobrou náladu, pomáhá v kuchyni, mazlí se… A pak tohle!!! Také jsem ho tahla k psycholožce po krádežích.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
