Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova jinak aneb Naomi Aldort
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Práh Vychováváme děti a rosteme s nimi?
Přidejte zkušenost s Práh Vychováváme ...
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.8.13 20:12
Knížku mám téměř dočtenou, ostatní jsem nečetla, tahle mi asi bude stačit 
No ale aplikovat to do reality chce trochu cviku 
, pořád mám tendence chovat se jak blb. Funguje to docela na synovce autistu, až jsem byla překvapená 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.13 21:01
Me vychazelo chovat se dle Karpa, Faber atd. nez se mi narodilo 2. decko, pak teprve zacne mazec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anais
15.8.13 06:49
Ahoj holky, můžu se k vám přidat.
Mimi čekáme sice až v listopadu. Na Naomi jsem natrefila náhodou asi před rokem v Sama doma a letos už prolouskala knížku. Přesně jako vy, bych se ráda vyhla alespoň některým chybám mých rodičů (ikdyž to v sobě máme hodně zakořeněné 
), pořád si říkám, že je lepší se pokusit, než nedělat nic.
Dokonce můj muž, který poslední knížku přečetl na ZŠ naznal, že si ji přečte a už je v první třetině. Určitě se k ní budeme v průběhu času vracet. Mám ji celou olístečkovanou a podtrhanou, kde vidím své slabé místa, abych věděla, kam se obrátit a dala si čas se sebou něco dělat.
Moc se mi líbí ta myšlenka, chovej se ke svým dětem a blízkým, jako by to byli tví vzácní přátelé a hodně pravdy bude i na tom, že nás děti „kopírují - zrcadlí“. Ne nadarmo se říká: „Jsi celý otec. Jsi celá matka.“. Bohužel většinou si odnášíme víc toho negativního.
- Citovat
- Upravit
15.8.13 10:29
Holky jen dotaz jde to aplikovat i na starsi, dosud touto vychovou nevedene???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 13:18
@Anais ahoj, docela ti závidím, žes tuhle filozofii objevila ještě před narozením dětí. 
@Minki no jasně, já ji taky aplikuju za chodu, ty děti prostě už mám a dřív jsem o týhle paní prostě nevěděla. Myslím, že nikdy není pozdě, i matka je člověk a v průběhu času dozrává. A ono to je tak, že tomu ty sama musíš věřit, že to, co děláš je správné. Ne že si přečteš, že když necháš dítě vyřvávat v postýlce, přestože ti to trhá srdce, že pak to bude super, páč se dítě za týden naučí samostatně usínat. 
Takže vždycky když je tam nějaká pochybnost, tak buď tu metodu pochopíš a poznáš hlouběji a pochybnost zmizí, nebo se na to celé vykašli. Jakmile musíš nějaké své pochybnosti zatlačovat, lámat přes koleno apod. tak je to dycky špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 14:19
@Gina108 píše:
Jo taky mi přijde divný vůbec dítě neocenit, ale zas já třeba nesnáším dodnes, když mě někdo přehnaně chválí. Rodiče to nedělali, tak normálka chválili jen za vyjímečná díla nebo úspěchy, ale teď pracuju s maminami a některé jsou fakt ujeté - třeba napíšu hromadnej email a ony mi některé napíšou, jak jsem úžasná, že tam nemám ani jednu gramatickou chybu
jo jo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 14:21
@Minki píše:
Holky jen dotaz jde to aplikovat i na starsi, dosud touto vychovou nevedene???
Určitě jde. Ale počítej s tím, že ze začátku na tebe bude dítě koukat, jestli ses nezbláznila. 
(případně bude změnu tvého chování chápat jako tvoje vyměknutí a bude ze začátku víc „zlobit“ a zkoušet, jestli platí stará pravidla nebo ne). Je potřeba vydržet a i nadále trvat na stanovených hranicích. Jsem přesvědčená, že časem oba oceníte tu změnu a že to přinese spoustu pozitivního.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 14:38
@koala1 píše:
Určitě jde. Ale počítej s tím, že ze začátku na tebe bude dítě koukat, jestli ses nezbláznila.
Tak já mám právě dojem, že ALdort ty hranice moc nestanovuje. V jedný přednášce dokonce říká, že život přináší tolik omezení, tak nač nějaké další umělé hranic dítěti stanovovat. Jediný, co chápu jako hranice je bezpečnost a zdraví - nedovolím dítěti jíst sladkosti místo oběda, popř. mu nedovolím lézt do silnice. Jakmile třeba obtěžuje ostatní, tak je moje chyba, že jsem vůbec připustila takovou situaci, že obtěžovat může. No zrovna tohle pravidlo tedy aplikovat úplně nezvládám ale cítím, že má pravdu. Není to o tom, že v restauraci nechám rozjívené dítko lítat po stolech ostatních hostů s tím, že má volnou výchovu, ale půjdu do restaurace, kde mají dětský koutek, kde si může lítat jak chce např.
A pak mě taky zaujalo, že já jako rodič mám mít autoritu vůdce. Prej poprvý, když na mne dítě „vztáhne ruku“ třeba kousne při kojení, tak mu to zarazit „láskyplným způsobem“ tak, aby to opakovalo maaaximálně jednou. Že prostě neexistuje, aby dítě rodiče bilo nebo kousalo. V tomhle se musím pochlubit, že teda autorita jsem Mně jakmile dítě kouslo při kojení, tak jsem tak leknutím tak zařvala, že se to mimnko chudák rozplakalo a já ho musela utěšit. No není to zrovna asi laskavý způsob, ale děti mě pak nikdy nemlátily ani nekousaly. Občas zkusily, ale stačilo zařvat, že mě to bolí a už to nedělali. Jo, jestli existuje lepší způsob než ječení, tak sem s ním 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 14:52
@Gina108 píše:
Tak já mám právě dojem, že ALdort ty hranice moc nestanovuje. V jedný přednášce dokonce říká, že život přináší tolik omezení, tak nač nějaké další umělé hranic dítěti stanovovat. Jediný, co chápu jako hranice je bezpečnost a zdraví - nedovolím dítěti jíst sladkosti místo oběda, popř. mu nedovolím lézt do silnice. Jakmile třeba obtěžuje ostatní, tak je moje chyba, že jsem vůbec připustila takovou situaci, že obtěžovat může.
A pak mě taky zaujalo, že já jako rodič mám mít autoritu vůdce. Prej poprvý, když na mne dítě „vztáhne ruku“ třeba kousne při kojení, tak mu to zarazit „láskyplným způsobem“ tak, aby to opakovalo maaaximálně jednou. Že prostě neexistuje, aby dítě rodiče bilo nebo kousalo.
Určitě souhlasím. Taky máme hranice s ohledem na zdraví a bezpečnost a další se snažím už tolik nepřidávat. Líbí se mi ta myšlenka, že dítě by mělo být v prostředí, které je pro něj vhodné. Jakmile vezmu dítě do restaurace, která není k dětem přátelská, a ono tam bude dělat alotria, tak co se divím, že jo. Přesně jak píšeš. 
V tomhle duchu je taky psaná knížka Svoboda a hranice, láska a respekt. Tam se autorka hranicím hodně věnuje, velmi zdůrazňuje jejich důležitost, ale právě v podobném duchu jako Naomi píše o tom vhodném prostředí.
Jinak hranice u kousání stanovuju pravidelně nekolikrát denně a bez úspěchu. 
Zkoušela jsem všechno, od důrazného ne, přes au to bolí až po facáka z otočky, kdy mě kousnul nečekaně zezadu do stehna a mě vyletěla ruka v nějaké neuvážené sebeobraně. Nic nepomohlo, kouše dál.
Mimochodem, přímo o kousání má Naomi článek . V lecčems s ní souhlasím a snažím se pochopit příčiny toho jednání. Zatím jsem ale nebyla úspěšná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 19:07
@koala1 @Gina108 dekuji, sezenu knihu a prectu, ja proste nezvladam tretiho prcka a to co mi platilo na dva a bylo v pohode je horor a to uz rok a pul tak zkusim vse…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 19:36
Rada bych k vam obcas nakoukla pro inspiraci. Nas 20ti mesicni syn ma zrovna vztekaci obdobi a obcas si s nim nevim rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anais
16.8.13 08:37
@Gina108 juu, jsem taky moc ráda, už při čtení knížky jsem si uvědomila, kde se moji rodiče „netrefili“ a čeho bych se měla snažit vyvarovat.
Dřív jsem pracovala jako chůva v zahraničí a opravdu se mi hodně osvědčilo s dětma jednat na rovinu a brát je spíš jako kamarády. U těch cizích to šlo, tak uvidím, jak to bude u toho vlastního. Výchova je na jednu stranu věda.
- Citovat
- Upravit
16.8.13 11:16
Davam sem jen pro info, ze knizka v cestine je dostupna na internetove strance zivutek.cz, takze nemusite kupovat (pokud tedy nechcete).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.13 11:30
@DidierK píše:
Davam sem jen pro info, ze knizka v cestine je dostupna na internetove strance zivutek.cz, takze nemusite kupovat
Je, díky moc, no taky už jsem ji pořídila, mohla jsem ušetřit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
