Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vyčítám si všechno, co jsem kdy řekla
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.5.25 12:45
Já to taky tak měla. Fakt roky a dělalo mi problém být extrovertní, bavit se s cizími lidmi. Pomohlo by pořád víc a víc se do toho diskomfortu dostávat - našla jsem si práci kde jsem musela hodně jednat s lidmi a pořád jinými, když vidím příležitost, začínám hovor (small talk) s cizíma lidma - obchod, tramvaj 
samozřejmě jen když to druhá strana opětuje. Prostě se tím situacím vystavuju. Je to takový statistický přístup - čím více interakcí (čím větší vzorek), tím méně významné ty nepříjemné interakce kdy řekni třeba nějakou blbost, jsou a tím pádem mě to netrápí tolik. Jsem prostě over-thinker. Ale netrpím sociální fóbií nebo tak, to už je pak asi na odbornou pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.25 12:46
Paranoia? Obscedantně-kompulzivní myšlenky? Úzkostná porucha? Jednoznačně psychiatrická péče, čím dřív, tím líp, objednací doba předlouhá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.25 15:07
To přehrávání jako takové bych řekla že je normální, všichni to děláme. Nebo alespoň já fakt hodně, jsem takový klasický overthinker. 
U tebe to ale podle mě přerostlo v něco nezdravého, co ti komplikuje život. Mám jednu takovou známou, co je schopná analyzovat každý prd, úplně se tím vydeptat a pak se doptává jestli náhodou neudělala něco špatně. Moc milá holka, ale umí to být vážně otravné. Na kamarádské bázi to ještě jde, je to takový prostě jen vrtoch, ale v rámci romantických vztahů věřím, že to lidem vašeho typu má šanci sklouznout do fakt toxických záležitostí (a manipulátoři tyhle povahy umí vycítit na sto honů).
Podle mě to tkví někde v dětství a výchově. Nebo alespoň takovou mám teorii podle toho, co mám odpozorované.
Pokud máš na to čas a finance, tak doporučuju vyhledat terapie, ideálně zaměřené na nějaké sociální fobie nebo něco tohoto typu. Pomůžou ti rozklíčovat proč to děláš a třeba se ti povede změnit v sobě ty mechanismy, co ti ten neklid způsobují. 
Případně tedy psychiatrická péče pokud to už jde až do fakt vážné roviny, těžko odtušit jak vážné to je z tvého psaní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.25 16:43
@Anonymní píše: Více
Ahoj,
a co by se změnilo na tom, kdyby tě někdo slyšel si povídat s někým jiným? Co očekáváš od přemýšlení, komu jsi co řekla? 
proč nad tím tolik přemýšlíš? Tohle povede jen k přetížení a k nějakému syndromu vyhoření/depresi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.25 20:02
@Anonymní píše: Více
Je to jedno Lidi nemají čas řešit druhé. Můžeš kecat o čemkoliv a stejně je to úplně jedno. Lidi jsou sobci a to co říkáš jde jedním uchem dovnitř a druhym ven 
Každý raději mluví o sobě než aby poslouchal. Každému jsi defakto uplne u zadele, dokud Te nemohou prefiknout nebo obrat o peníze. Stačí v reálném světě mlčet o tom kde jsi byla a s kym - to se šíří jak požár v seníku, nechlubit se novym Bugatti a budeš ok 
Samozřejmě jestli jsi paranoidní, dost pomáhá čepice z alobalu. Koukají na nas z vesmíru. Ale nemyslím ze jsi paranoidní. Mluv svobodně do té doby dokud se neobjeví negativní důsledek a když se objeví, uprav svuj projev. Ve většině případů se žádný negativní důsledek neobjeví. A když jo, tak to byl jen nějaký kretén
Já už ani nevím co jsi říkala, něco ze jsi byla v obchoďáku a koupila si novou halenku? Moc Ti sluší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím, jak zní z názvu, poslední dobou si v hlavě pořád přehrávám, co jsem kdy komu řekla. Jestli jsem neřekla něco špatně nebo neřekla moc soukromé informace. Mám strach si s někým povídat třeba ve vlaku, protože se bojím, že nás někdo poslouchá. Když si s někým povídám, pak si jen přehrávám, o čem jsme se bavili a jestli jsem něco neřekla. Celkem mi to znesnadňuje život v tom ohledu, že se bojím s někým bavit, aniž bych se kontrolovala, co říkám. Mám strach, že když budu šťastná, tak přijde něco co mi to pokazí. Vím, asi to není v pořádku se takto trápit, ale moc nevím co s tím. Máte to tak taky někdo? Co vám pomohlo nad věcmi tolik nepřemýšlet?