Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Posilam hodne sily… ![]()
Myslim, ze ji nezmenis, at se budes snazit jakkoli, muzes ji parkrat za cas pozvat, ale vzdy to dopadne stejne, ja bych udelala to same! ![]()
S manzelem na sobe muzete porad pracovat a pokud to nevyhde ani Vam, tak jednou to prave orechove urcite prijde… ![]()
Ahoj, je mi to líto, ale někdy to ven muselo a aspoň jste si udělaly jasno. Teď je otázka jak se k tomu postavíte a jestli se spíš maminka poučí a dáte to zas dohromady, nebo se urazí. Moc držím pěsti. Ale nic se nejí tak horký, jak se to uvaří ![]()
Hm, to je mi líto, opora v mámě by se hodila. Je to těžký, rozumně promluvit s ní asi nejde (mám podobnou tchýni, nedá se jí nic říct, akorát se uráží), tak prostě pokud o ní stojíš, leda za pár dní jí zavolej, dělej, jako by nic. Občas jí zkus zavolat a když přijede, přecházej její útoky a nehádej se s ní. Potřebovala by se zabavit, mít partnera, kamarádky, koníčka, práci…Ale to jí těžko zajistíš, zvlášť když bydlí tak daleko…Nic lepšího mě nenapadá.
Asi se na maminku zbytečně upínáš, protože nikoho jiného nemáš, ale ten člověk ti absolutně nemá co dát..Není ti maminkou a vnoučatům babičkou..
Příště jí nezvi a ušetříš si výčitky, že jsi byla „zlá“..
![]()
Ahoj, přeju pevné nervy… Jako bych četla o mojí matce, ta k tomu ještě chlastá ![]()
Sestra se sní už nebaví skoro vůbec a já pořád nemám dost sil utnout kontakty… za což bych byla moooc ráda.
Moje se zrovna kvůli něčemu urazila, tak se už 14dní neozvala… takže jsem ráááda.
Jinak ta moje je odlišná v tom, že se neustále musí řídit všechno podle ní - ozve se, tak dojet, jak jedem k mé babi musíme i kní atd… asi kvůli tomu je teď uražená, že jsme se nestavili ![]()
Myslím, že jsi udělala dobře, pokud se takhle chová není o co stát. Ty jsi snahu jak tu čtu měla obrovskou, nic si nevyčítej. Pravda, rodina je jen jedna a pokud to s manželem moc neklape je to o to horší, ale udělala bych to samé co ty. Házet špínu bych na sebe nenechala a pokud se vidíte jen jednou ročne a jí to vyhovuje, tak to pro mě není máma. Alespoň zavolat nebo napsat by mohla… ![]()
S manželem si zkuste promluvit (pokud jste to ovšem už neudělali), všechno se dá ještě napravit a věřím, že ještě můžete mít pěkný vztah ![]()
Ježíš moc děkuju holky, to jsem ani nečekala, že to někdo bude číst…natož tolik slov podpory.
Jste všechny zlatíčka ![]()
Ahoj,
je smutný, že se tohle děje. Povím ti, že nejsi první ani poslední, kdo pociťuje na vlastní kůži, jaký to je, když máma svým dětem rozděluje lásku a péči neúměrně. Můj případ to není, ale z okolí o pár lidech vím. Je to výhradou ženských. Tátové to nedělají, nebo alespoň o žádném nevím.
Říkám si, jestli si to tvá mamka vůbec uvědomuje? Pravděpodobně ne. Kde je ten důvod, proč je mladší sestra mazánek a tobě máma vyčte i nos mezi očima? Je to tím, že sestra umí manipulovat, dělat psí oči a udělat vše pro to, aby si získala mámy přízeň a peníže? Zatím co ty jsi ta zodpovědná, která mámu zdánlivě tolik nepotřebuje? Je tu mnoho otázek.
Nedívím se, že jsi s mamkou vyběhla jak s horkým popelem. Ono se to dá snášet chvíli, ale ne do nekonečna. Jsi její dcera a máš city.
Trochu mě udivuje, že nemá zájem o vnoučata. Většina babiček by se z vnoučat mohla pos…
Jediné řešení na změnu vidím v tom, že bys jí měla detailně své pocity, myšlenky a kontrétní příklady a sutiace sdělit. Je jedno, jestli ústně nebo písemně. Možná dopisem - alespoň se nepohádáte
Je možné, že si svoje chování vůbec neuvědomuje.
Ono se to hezky mluví, ale hůř udělá. Tak držím palce, aby se to zlepšilo.
Lizbeth píše:
Asi se na maminku zbytečně upínáš, protože nikoho jiného nemáš, ale ten člověk ti absolutně nemá co dát..Není ti maminkou a vnoučatům babičkou..
Příště jí nezvi a ušetříš si výčitky, že jsi byla „zlá“..
Vystihla jsi to úplně přesně. Děkuju. Jen jsem si to nechtěla přiznat. Všude okolo sebe maminky mých kamarádek jim pomáhají, hlídají, díky tomu mají s manžely možnost si dojít do kina, na večeři… tohle my nemáme. I díky tomu můj vztah s manželem se omezuje jen na provozní věci a na to hezký není čas.
Anonymní píše:Lizbeth píše:Vystihla jsi to úplně přesně. Děkuju. Jen jsem si to nechtěla přiznat. Všude okolo sebe maminky mých kamarádek jim pomáhají, hlídají, díky tomu mají s manžely možnost si dojít do kina, na večeři… tohle my nemáme. I díky tomu můj vztah s manželem se omezuje jen na provozní věci a na to hezký není čas.
Asi se na maminku zbytečně upínáš, protože nikoho jiného nemáš, ale ten člověk ti absolutně nemá co dát..Není ti maminkou a vnoučatům babičkou..
Příště jí nezvi a ušetříš si výčitky, že jsi byla „zlá“..
No tak!!! Nejsou pratele? Parnerova rodina? Tak aspon slecnu na hlidani na jeden vecer, kino, vecere, pokud to hezke mezi sebou udrzet chcete, vzdy je cesta! ![]()
MeloryNox píše:
Ahoj,je smutný, že se tohle děje. Povím ti, že nejsi první ani poslední, kdo pociťuje na vlastní kůži, jaký to je, když máma svým dětem rozděluje lásku a péči neúměrně. Můj případ to není, ale z okolí o pár lidech vím. Je to výhradou ženských. Tátové to nedělají, nebo alespoň o žádném nevím.
Říkám si, jestli si to tvá mamka vůbec uvědomuje? Pravděpodobně ne. Kde je ten důvod, proč je mladší sestra mazánek a tobě máma vyčte i nos mezi očima? Je to tím, že sestra umí manipulovat, dělat psí oči a udělat vše pro to, aby si získala mámy přízeň a peníže? Zatím co ty jsi ta zodpovědná, která mámu zdánlivě tolik nepotřebuje? Je tu mnoho otázek.
Nedívím se, že jsi s mamkou vyběhla jak s horkým popelem. Ono se to dá snášet chvíli, ale ne do nekonečna. Jsi její dcera a máš city.
Trochu mě udivuje, že nemá zájem o vnoučata. Většina babiček by se z vnoučat mohla pos…
Jediné řešení na změnu vidím v tom, že bys jí měla detailně své pocity, myšlenky a kontrétní příklady a sutiace sdělit. Je jedno, jestli ústně nebo písemně. Možná dopisem - alespoň se nepohádáte
Ono se to hezky mluví, ale hůř udělá. Tak držím palce, aby se to zlepšilo.Je možné, že si svoje chování vůbec neuvědomuje.
Tý jo, tak o tomhle, cos mi napsala, budu hodně přemýšlet. Máš pravdu
A ani mě to takhle nenapadlo… Moc moc děkuju za názor a radu ! ![]()
Jak to, že nikoho nemáš, máš přece děti! Matku už nezměníš, tak nezbývá než ji tak nějak tolerovat, ale nenechat si zas šlapat po hlavě. Řekla bych, že u vás by byly ideální max dvouhodinové zdvořilostní návštěvy, ale nejspíš bydlíte dost daleko. ![]()
mhlavinka píše:
Ahoj, přeju pevné nervy… Jako bych četla o mojí matce, ta k tomu ještě chlastá
Sestra se sní už nebaví skoro vůbec a já pořád nemám dost sil utnout kontakty… za což bych byla moooc ráda.
Moje se zrovna kvůli něčemu urazila, tak se už 14dní neozvala… takže jsem ráááda.
Jinak ta moje je odlišná v tom, že se neustále musí řídit všechno podle ní - ozve se, tak dojet, jak jedem k mé babi musíme i kní atd… asi kvůli tomu je teď uražená, že jsme se nestavili
Ach jo, nejsme v tom samy… Proč to tak je ? Utnout kontakty to mě taky napadlo už několikrát, obzvlášť, když jsem se od hospodyně dozvěděla, jak mě šíleně pomlouvá. Vlastní máma. Ale nedokázala jsem to. Tohle svým dětem NIKDY neudělám.
Ahoj,
to je mi líto a nedivým se ti, já bych ji asi taky vyhodila.
Jinak holky položili spoustu zajímavých otázek, tak se nad tím zkus zamyslet. Ono je dost možné, že to tvoje máma ani nevidí. Já něco podobného sleduji u tchánů, o švagrovou se víc starají, cpou jí peníze, kupují věci do bytu, protože v jejich očích je to potřeba. Oni nemají a tak jim pomáhají a mého muže tak nějak vyřadili. On totiž je ten, co si umí vydělat, takže nepotřebuje. TO, že švagrová celé roky vysoké prochlastala a že její manžel skoro nevydělá a co vydělá, tak hned utratí a propije prostě nechtějí vidět. Trochu mě to mrzí kvůli našim dětem, že třeba ani jim nespoří nebo občas koupí jen nějakou blbinu a tím to hasne. Ale moje rodina to není a řešit to nechci.
Jinak my jsme s mužem na děti taky sami (já rodiče nemám a tcháni nehlídají), řešíme to placeným hlídáním 1× týdně a jednou týdne si děláme (i doma) večer pro sebe, film, víno, povídat.
Docela se mi líbil ten nápad, napsat mamince ten dopis, vše ji tam od srdce napiš a uvidíš. Třeba se nad tím zamyslí a vás vztah se zlepší. A když ne, tak asi není o co stát. Poslouchat jen kritiku a stížnosti, by mě též nebavilo.
Omlouvám se za anonym, ale docela se za to stydím. S mámou jsem od puberty, co se rozvedla, neměla dobrý vztah, brzy jsem se odstěhovala. Nakonec jsem se usadila 200km daleko. Vztah s mámou jsem se snažila mockrát obnovit, zlepšit. Ona je schopná na mě řvát i týden před porodem kvůli kravině. Doufala jsem, že narozením vnoučat se vše změní, spraví. 2× do roka jsem za ní na týden jezdila. Bohužel často při diskuzi o čemkoli se pohádáme. Ona má strašně nepřiměřený reakce a když mám jiný názor na výchovu nebo cokoli jiného, tak se uráží. Mrzí mě, že když jsem potřebovala pomoct s hlídáním, třeba kvůli mé nemoci, tak se vždy na něco vymluvila. K vnoučatům moc vřelý vztah nemá. Žije sama, už dlouho, doma jen kouká na tv a kouří… To musí být život na ho… Zvu jí k nám, ona třeba návštěvu potvrdí, ale z většiny nepřijede. Přijede tak 1× za rok, na dva, tři dny. Mladší sestra je její mazánek, kvůli té by se přetrhla, platí jí dluhy, bojí se jí cokoli vytknout.
Teď u nás byla dva dny a hned po příjezdu začala kritizovat. Měla jsem krásně uklizeno, navařeno, napečeno, ale ona si vždy něco najde. Přešla jsem to. S dětma si moc nehrála, spíš povídala. Bohužel staršího 4letého synka neustále okřikuje, něco mu vytýká. Také jsem to raděj přešla.
Dnes jsme si povídaly u snídaně, bavily se o dětech, ona má názor, že starší sourozenec se má starat o mladšího a já jiný. Diskutovala jsem s ní úplně normálně, ale protože jsem měla jiný názor, tak začala být osobní a urážet mě před dětmi. Jak jsem hrozná, že si tímhle chováním znepřátelím každého - od manžela až po kamarádky. Ona o mém životě moc neví, o mých kamarádkách už vůbec ne - nemám s nimi žádný problém. Bohužel manželství mi moc neklape, ale z jiných důvodů. Tak mě těmi osobními urážkami naštvala, že už jsem se neovládla a začala zvšovat hlas, ať mě neuráží před dětma a že o mě vůbec nic neví. Jak je rok dlouhej, tak nenapíše ani sms, jak se máme a teď ví o mě všechno ?
Pohádaly jsme se a ještě jsem jí v tom afektu vyčetla ségru. K nám nepřijede, že nemá peníze na cestu a ségře platí kde co. Ségra je svobodná, bezdětná, má VŠ, ale je hrozně nezodpovědná. A máma za ní řeší průsery. Přesto mám ségru ráda, ona za to nemůže, že jí máma rozmazluje. Spolu k sobě se chováme hezky, ale je daleko.
Je mi z toho nanic. Já jsem své emoce nezvládla. Možná i tím nevyspáním. Máma v noci chrápala a já nemohla spát. Já vím, že nejsem dokonalá, ale to nikdo. Ale zase tak špatná, aby se mnou takhle zacházela taky ne. Moc jsem se snažila, aby ty 4dny byly fajn ! Nepovedlo se to. Úplně jsem se z toho třásla a řekla jí, ať raděj odjede. Vyhodila jsem jí. Je mi to líto, protože žádnou jinou rodinu nemám
. V manželovi oporu nemám…
Díky, že jsem se mohla vypsat.
Všem vám přeju hezčí den, než mám já