Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vyhrocené hádky s přítelem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
vykladzkaret
30.7.14 03:24
No, je to trochu zmatecne, ale rekla bych, ze v tom vztahu je asi vic problemu: jednak partner evidentne zarli na Vasi kvalifikaci. Neni mi jasne, zda do domacnosti prispivate ci nikoli, ci zda ucty tahne jen on. Mozna je z toho ve stresu a to brime kompenzuje alkoholem, a pod jeho vlivem z nej padaji priciny, proc vlastne pije.
Pisete „Jinak o bydlení se stará dobře, spoří, pracuje, studuje, peníze navíc k nízkému rodičáku mi dává, s prckem si hraje, ale víc se o něj starat moc nechce, když jsem doma, tak je to moje práce. Jednou za čas ho vezme ven.“
To zni jako docela fajn partner.
Neni mi jasne, co vlastne chcete - aby prestal pit? Zeptejte se ho, proc pije. Ze stresu? Je mu tak lepe? Muze to byt sebemedikace kvuli uzkosti, kterou ma z toho vseho, co ma na taliri.
Bez dobre komunikace se nikam neposunete. Hodne stesti.
- Citovat
- Upravit
30.7.14 05:47
Obávám se, že je to ten případ, kdy chlap prostě nesnese, že má ženská vyšší vzdělání než on sám. A bylo by asi hůř, kdybys začala vydělávat víc než on. Provalí se to vždycky tím chlastem. Ale jak mu zatrhnout pití, to neporadím. Prostě on má mindrák a myslí si, že si nějakým ponižováním tebe nějak pomůže (že ti třeba seberou titul 
).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.14 06:28
Taky si nemyslím, že je ve skutečnosti tak sebevědomý, jak píšeš. Podle mě je tvoje vyšší vzdělání jeho velká bolístka a snaží se vykompenzovat si to na tobě jinak. Obecně myslím, že chlap nemá potřebu ženskou ponižovat, pokud nemá pocit, že ho převyšuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.14 07:36
já ti nevím - působí to na mě tak, že má prostě z tebe mindrák 
Ale jestli je to kvůli vzdělání nebo proč, to už ti řekne jen on - já jsem na tom podobně - tedy v tom, že já mám VŠ a přítel jen maturitu, ale on není příliš ambiciozní, takže mu ten rozdíl ve vzdělání nevadí (a nejspíš by mu ani nevadilo, kdybych vydělávala víc peněz než on ), ale nikdy (a to ani v těch nejvypjatějších situacích) po mě neřval „kdy si myslíš, že jsi?“
Chtělo by to, abyste si sedli a promluvili si - za střízliva a bez urážení (upřímně - bude to z tvé strany chtít hodně sebezapření, páč tak sebevědomý jak píšeš určo není - můj chlap je se svým sebevědomím dost na štíru - nechápu to, nemá absolutně důvod - a pokaždé, když mu něco vytýkám, tak se okamžitě naježí a začne to obracet proti mě)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
L92
30.7.14 07:50
Asi jo, taky se mi zdá, že ta tvoje vejška mu pěkně leží v žaludku. I když tedy fakt nechápu proč. Co si budeme nalhávat, když je chlap šikovnej, tak může mít klidně jen učňák a může vydělávat víc než ty s VŠ. Ono dneska, kdo nemá VŠ, že jo…
Je dobře, že si to nenecháš líbit. Mluví s tebou, jak s malým frackem.. Hlavně se od něj nenech zadupat a zhnusit. Promluvy podle mě nepomůžou a pivo mu taky sotva zakážeš. Když zakážeš, stejně ujede a s pocitem, že nemůže se mu to bude stávat častěji. Já bych ho ignorovala. Až začne mít zase svoje proslovy o tom, s kým mluvíš, co si myslíš, tak bych ho ignorovala. Prostě říct něco v tom smyslu: „když mluvíš takhle, tak to nemá cenu, abychom se vůbec bavili“ a čau, šla bych si po svým.
Jo no, to je přesně ono, ze začátku byl totální nicka a když si mu pomohla dostat se ze všeho, tak ti to takhle oplácí.
A kdyby mě hodně nasral, tak bych mu řekla: „Tak a budeš s malým doma a já ti ukážu jak se vydělávaj prachy, ty skoromaturante!“ 
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
30.7.14 10:52
@Bersaba píše:
Taky si nemyslím, že je ve skutečnosti tak sebevědomý, jak píšeš. Podle mě je tvoje vyšší vzdělání jeho velká bolístka a snaží se vykompenzovat si to na tobě jinak. Obecně myslím, že chlap nemá potřebu ženskou ponižovat, pokud nemá pocit, že ho převyšuje.
Svatá slova.
zaklad.:
je si vědom toho, že jsi schopná a ty nemusíš říct ani slovo a stejně si to on bude myslet. Když je opilý, nesnaž se s ním bavit, když se dostává z opice, taky ne. Můžeš něco říct jen v případě, že je úplně střízlivý. Jinak to dopadne špatně. Ta agresivita jednou vybublá na povrch. Stačí, když mu nějaký dobrý kamarád něco navalí do hlavy. Oni se chlapi v tomhle vytahují, jak to má kdo doma srovnané. A nemusí to být vůbec pravda. Měla jsem doma to samé a nedopadlo to dobře. Nevím co je u chlapa horší: Jestli pocity méněcenosti a nebo přehnané seběvědomí.
- Citovat
- Upravit
30.7.14 11:30
Jeste se nic nestalo? Ale ano, stalo. A docela dost. Jen mu to tolerujes a snazis se nevidet. Jinak bys nemohla napsat, ze se zatim nic nestalo. prijde mi to tak, ze ma hodne nizke sebevedomi a zvysuje si ho na tobe. Bohizel hodne hloupe. Videl to doma a troufnu si tvrdit, ze ten samy model bude aplikovat ve vasem vztahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.16 12:38
Oživuji a omlouvám se za román…
Ahoj holky, nevím jestli se potřebuji jen vypsat nebo slyšet rady od žen, které zažily něco podobného…S manželem jsme spolu čtvrtým rokem. Byla to láska na první pohled, žili jsme jen jeden pro druhého. Časem se objevil nějaký ten mráček, ale převážně nám spolu bylo skvěle. Teď jsme v situaci kdy se téměř každý den pohádáme, pokaždé kvůli nějaké blbosti. Naše hádky zašly už do takových mezí, že k sobě nemáme úctu a neostýcháme si říct věci „na plnou hubu“ (sprostě si ale nenadáváme). Nebyla jsem si jistá, kdo hádky především vyvolává, tak jsem si to začala zapisovat a z 90% hádky vyvolá muž a já nedokážu být zticha a odejít ale začnu se obhajovat a tím hádka vzniká. Přijde mi, že si ty důvody vymýšlí jen aby doma nebyl klid, každý den přijde s něčím co by mě ani ve snu nenapadlo. A já mám v sobě tolik „bolístek“ na které každý den myslím a nemůžu se jich zbavit. Zkusím to stručně sepsat. Při hádce mi vyčte že dítě nikdy nechtěl ( po roce snažení o mimi jsme začali chodit po vyšetřeních a chtěli podstoupit umělé oplodnění - naštěstí se za rok a půl podařilo - nikdy jsem ho nenutila a on mi teď vyčítá dítě). Další jeho oblíbená výčitka je svatba, prý se ženit nikdy nechtěl a já ho donutila( po půl roce vztahu jel k mým rodičům aby je požádal o mou ruku a mě dal prsten) vždy jsem chtěla velkou svatbu a být za princeznu, bohužel manžel chtěl svatbu malinkou, tajnou a jen se svědky. Ustoupila jsem a doteď když vidím krásné fotky z jiných svateb tak se mi ženou slzy do očí. Naše svatba probíhala tak, že nikdo o ní nevědě jen naši svědci, na obřad jsme přijeli pozdě, protože manžel měl na všechno času dost. Po obřadu jsem šli na oběd a potom domů. Fotograf nebyl protože je to zbytečnost, oznámení nebyla protože je to zbytečnost…malá svatba může být taky krásná, ale my jsme přijeli domů on se převlékl do tepláků a šel čistit bazén - protože pro něj to byl den jako každý jiný. Strašně mě to mrzí a lituji, že jsem souhlasila. Dále mi vyčítá náš dům, že on ho nikdy nechtěl, když podotknu, že na internetu ho našel on a i on zařídil prohlídku, tak to prý udělal jen proto, abych měla radost. Když se cokoliv nepovede, tak je to vždy moje vina. Například včera jel sám nakoupit a když přijel domů, tak zjistil, že karton mléka nechal dole na vozíku - zaplatil ho ale nedal do auta. Samozřejmě to byla moje vina protože zrovna přemýšlel nad něčím co jsem mu řekla a nedával pozor. Když mu cokoliv řeknu tak z principu má opačný názor než já - na všechno i na úplnou kravinu (např. jedu na dálnici v rychlém pruhu a přede mnou jede auto stovkou já řeknu, že nechápu proč nejede ve vedlejším prázdném pruhu a brzdí nás a on ho začne obhajovat…) HOLKY, JE TOHLE NORMÁLNÍ? Já už ani nemám sílu se jakkoliv obhajovat a když začne, tak se začnu smát…stává se ze mě uzlíček nervů a nevím jak to vyřešit aby nám spolu bylo zase dobře.
- Citovat
- Upravit
11.6.16 12:45
Máte jeden druhého dost - jak by řekla moje babi: „jste jeden druhyho nažraní“ meli byste jit od sebe, takove veci co ti vycita a rika se nerikaji nikdy. Vám už dobře spolu nikdy nebude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.16 13:03
@Denise13, myslis? Ja si tim prave nejsem tak jista, protoze jsou dny kdy jsem milacek a laska a je stastny, ze me ma a jsem nejlepsi zena na svete…a same polibky a pohlazeni a potom najednou zniceho nic zkrat a vse je opacne, vazne premyslim jestli nema nejakou psychickou poruchu, protoze takhle se normalni clovek nechova. Nechci se rozvadet dokud nevyzkousim opravdu vsechno na zachranu.
- Citovat
- Upravit
11.6.16 13:08
Anonymni a co zkusit delat ignora - kdyz ho to lapne? Proste se sebrat. odejit jinam do vedlejsi mistnosti, bez reci - neoponovat mu. nechat ho v tom at si to mysli, nic mu nevyvracet - s blaznem se stejne nemuzes hadak a oponovat mu, nikdy nevyhrajes…Ja jsem mela doma neco podobneho a resila jsem to takhle vetsinou to zabralo ale chce to se silne ovladat abys to dokazala, nebo mu pritakavej rikej ano ano je to tak, mas pravdu, samozrejme…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.16 13:11
@Denise13 zkusim to, ale nejsem si jista jak dlouho to vydrzim. Kdyz jsi to zazila, jak ses vyrovnavala s tim co vsechno ti dokazal rict? Ja jsem totiz doted mela strasnou potrebu se obhajovat.
- Citovat
- Upravit
11.6.16 13:12
Normální to není a chápu, že jsi nešťastná. Ale co poradit.. jste manželé, máte dítě, dům. Na můj vkus jste do toho skočili moc rychle a čtyři roky podle mě opravdu nejsou doba, kdy by si lidé měli začít lézt na nervy, čtyři roky nejsou nic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.16 13:26
@Anonymní píše:
@Denise13 zkusim to, ale nejsem si jista jak dlouho to vydrzim. Kdyz jsi to zazila, jak ses vyrovnavala s tim co vsechno ti dokazal rict? Ja jsem totiz doted mela strasnou potrebu se obhajovat.
nevyrovnala, rezignovala jsem a prestalo me to zajimat nějaky sračk*y furt dokola, proste jsem si rekla at si rika co chce, ja nemam potrebu se pred kymkoliv obhajovat, neni to moje povinnost a sla jsem pryc, delala ze neslysim, atd atd…utocnika to pozdeji prestalo bavit, nejhorsi je kdyz se obhajujes, pusobi to jako cerveny hadr na bejka a stejne to nepomuze, kdo nechce slyset pravdu ten neuslysi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Když jsme se poznali byl přítel romantik, neměl nic, vlastně jo, jen dluh a pár věcí. Seznámili jsme se o Velikonocích na jedné akci, byla to láska na 1. pohled. Až postupně jsem zjišťovala jak to má atd. Ve třiceti nemít nic, jen dluh - naštěstí ne velký, nelíbilo se mi to, ale byl pracovitý, jen měl špatně placenou práci. Mí rodiče nám zasponzorovali bydlení, které postupně opravujeme (napsáno je to ale na mě). Jeho rodiče se rozhodli přispět mu na splacení dluhu, aby mohl začít od nuly. Takže to bylo fajn. Našel si dobře placenou ikdyž fyzicky náročnou práci. Přihlásil se do školy na nástavbu dálkově, aby si dodělal maturitu a dost se změnil. Už to nebyl ten romantik. Najednou se začal zajímat o politiku, sporty. Najednou měl dost peněz pro sebe. Jakoby získal patent na rozum. Už má dva roky školy za sebou, příští rok bude maturovat.
Otěhotněla jsem, máme 1 dítě. V podstatě jediné co nám ve vztahu skřípe je to, že když si přihne piva, či něčeho tvrdšího jsem najednou póvl co nic nedělá a nic neumí (mám VŠ a spoustu zkušeností, ale nemám odpracováno). Včera jsme byli posedět s přáteli a on to doma ještě přiživil. Takže jsme se pohádali kvůli blbosti. Můžu za to z velké části teda já, protože mi prostě ujely nervy, ale já nic nepila, byla jsem střízlivá, jen naštvaná koukat na ten jeho pohrdavý výraz.
Ale co mi potom řekl „Měla by si dostat přes hubu za to co jsi řekla!! Kdo si myslíš, že seš??“ To už mě tedy vážně dostalo :/ Vzala jsem prcka a šla jsem ho uložit a už jsem se nevrátila.
Jeho matka pije, doma skrytě. Jeho biologický otec ji bil, tak se s ním rozvedla, když byl malý. Vyrostl s novým tátou, má ho doteď, ten je moc fajn. Ikdyž alkohol taky má rád, ale je takový pohodář za každé situace.
Ještě se nic nestalo a už maluju čerta na zeď. Ale před Vánoci se opil tak, že mi udělal scénu kvůli totální blbosti ve dvě v noci. Přestěhovala jsem se s prckem vedle do pokoje. Spal dvě hodiny a vstal do práce a znovu scéna, strhl ve vzteku i záclonu a odjel ožralý do práce. Tam vystřízlivěl a vůbec si nepamatoval co dělal :/ Takže v podstatě dodnes si myslí, že to nebylo tak jak to popisuji. V podstatě když přijel domů, tak si myslel, že za všechno můžu já.. Až jsem mu dala čočku a došlo mu to, tak spravil záclonu a omluvil se.
Jinak o bydlení se stará dobře, spoří, pracuje, studuje, peníze navíc k nízkému rodičáku mi dává, s prckem si hraje, ale víc se o něj starat moc nechce, když jsem doma, tak je to moje práce. Jednou za čas ho vezme ven.
Říkám si jak se tohle může vyvíjet? Nikdy si to jeho chování nenechám líbit a to ho očividně štve, že mu odporuji. Ale prostě se sebou nenechám zametat. Nevím co by dělal dnes když bychom se nepoznali? Myslím, že jsem mu dost pomohla, podpořila ho a jsem ráda, že je teď sebevědomý muž, jen si musí uvědomit, že i já mám svou hrdost a sebevědomí. Když to s ním chci řešit za střízliva, tak mi všechno obrací proti mě, nevím jak s ním komunikovat, aby pochopil co mi vadí a proč, aby si to připustil, že není pan dokonalý a já opravdu nemusím běhat jak on píská..
Kolikrát když na mě řve jeho oblíbené „kdo si myslíš, že seš???“ (abych s ním tak mluvila), tak si říkám „kdo si myslíš, že seš ty???“ což jsem mu dneska i řekla a to ho tedy vytočilo, že jsem se dozvěděla, že jsem měla dostat přes hubu..
Nejsem dokonalá, mám své vrtochy. Když něco pokazím, tak se to snažím napravit a očekávám to i od něj. Teď potřebuji napravit tohle, nebaví mě to se s ním dohadovat. Omlouvám se za případné chyby/překlepy, nekontroluji to teď po sobě.