Výpověď - RD - úřad práce

@barca_p píše:
Bohužel takhle to nefunguje - v ZP je vysloveně napsáno „podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu“ - výpověď § 52 ZP nebo okamžité zrušení PP zaměstnancem § 56 ZP, což není Tvůj ošetřující lékař…

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své odpovědnosti podle § 367 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.

Z čeho soudíš, že něco §67 odst. 2 ZP dopadá na §56 odst. 1 písm. a) ? Z čeho soudíš, že poskytovatel zdravotnělékařských služeb uvedený v §56 odst. 1 písm. a) musí být zrovna ten, kterého si zaměstnavatel vybral jako svého závodního lékaře? Čtu, že §67 odst. 2 řeší úplně jiné případy a úplně jinak.

Pozor, zaměstnavatel si okamžité zrušení PP musí převzít osobně, nestačí poštou (bylo do 31. 12. 2011).

Doručování písemností určených zaměstnavateli zaměstnancem řeší nový zákoník práce v § 337 takto:

§337 (1) Zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti podle věty první písemně potvrdit.

§337 (2) Jestliže s tím zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací na elektronickou adresu, kterou zaměstnavatel pro tento účel zaměstnanci oznámil; písemnost určená zaměstnavateli musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance.

§337 (3) Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal.

§337 (4) Písemnost určená zaměstnavateli doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy její převzetí potvrdí zaměstnavatel zaměstnanci datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem nebo označenou svou uznávanou elektronickou značkou.

§337 (5) Doručení písemnosti určené zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnavatel do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnanci její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem nebo označenou svou uznávanou elektronickou značkou.

Zpravidla. Ale mohou být důvodné vyjímky a zaměstnanec může mít důvod předávat to jinak (sídlo zaměstnavatele je daleko a nedostupné, zaměstnavatelk tam nemá zřízenou podatelnu, ačkoliv je k tomu povinen, …

Chtělo by to judikci a já jsem našel judikci (pravda, z doby platnosti předchozí právní úpravy), podle které i v tomto případě je zásilka doručena okamžikem, kdy se dostane do dispozice adresáta. A dokonce to podle té judikce stačí předat kterémukoliv nadřízenému.

Takže pokud možno osobním předáním na podatelnu nebo šéfovi či jeho sekretářce) v sídle zaměstnavatele proti potvrzení o převzetí, ale není-li to možné, lze i doporučenou poštou s dodejkou.

Nenašel jsem judikci, podle které by zaměstnanec odeslal písemnost zaměstnavateli poštou, ta byla (ve smyslu ustálené judikatury o doručování) doručena a soud prohlásil, že doručena nebyla, protože byl porušen §337. To by totiž bylo na ústavní stížnost.

Zatím jsem nenašel judikci, která by svědčila tomu, že to nejde a právník ČMKOS, se kterým jsem se speciálně o tomhle radil, mi řekl, že to lze.

Odstupné je ale jen v případě výpovědi dle § 52 d) ZP nebo dohody ze stejného důvodu a to je pracovní úraz nebo nemoc z povolání a v tom případě je nárok na 12 odstupných platů, to ale není Tvůj případ.

§56 (2) Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3.

@barca_p píše:
@eumedon „Z čeho soudíš, že něco §67 odst. 2 ZP dopadá na §56 odst. 1 písm. a)? Čtu, že §67 odst. 2 řeší úplně jiné případy a úplně jinak.“Je to myšleno tak, že v obou případech ZP uvádí „podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu“,

Vážně v obou případech výslovně? Uveďte odkaz na zákoník práce, kde je to takhle napdáno v §56 odst. 1 písm. a)!

TADY v §56 odst. 1 písm. a) čtu „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ a žádné „zařízením závodní preventivní péče“. Uveďte odkaz, kde v §56 odst. 1 písm. a) čtete „zařízením závodní preventivní péče“!

No, mně jasné není že praktický lékař nebo jinak řečeno jakýkoli ošetřující lékař nemůže být poskytovatelem pracovnělékařských služeb, takže každému to jasné není.

Především: Poskytovatel pracovnělékařských služeb zde má postavení znalce a nikde není psáno, že se jedna strana musí za účelem opatření znaleckého posudku obracet zrovna na znalce, který je ve smluvním vztahu s protistranou - a ani by mi to nepřišlo logické, takový znalec by se totiž dostal do konfliktu zájmů.

§67 odst. 2, na rozdíl od §56 odst. 1 písm. a) řeší jednu ze smluvních pracovnělékařských služeb smluvenou mezi jejich poskytovatelem a zaměstnavatelem.

Co se týče doručování, tak ZP v § 337 odst. 1) jasně uvádí tak, jak jste napsal. Bohužel když je písemnost doručena poskytovatelem poštovních služeb, pak to u soudu neobstojí.

Máte judikci, že to neobstojí? Doporučuji osobní předání v sídle zaměstnavatele proti potvrzení na kopii a raději před svědkem pro případ obstrukce, ale máte judikci, že před soudem neobstojí doručení poštou doporučeně s dodejkou?

Příslušný judikát a další, které s touto problematikou souvisejí mám a znám téměř zpaměti, vzhledem k tomu, že je denně používám při své práci.

Tak sem s ním, stačí odkaz anebo spisová značka (pokud jde o judikát NS)!

@barca_p Takže bych zakladatelce poradil, aby se obrátila na některou z bezplatných pracovněprávních poraden ČMKOS .

@barca_p píše:
@eumedon Odkaz Vám bohužel nedám, protože mám ZP tak jako jiné v programu ASPI.Nemám důvod se s Vámi přít o slovíčka.
Vše co jsem napsala, je podloženo příslušnými právními předpisy, …

Akorát, že v těch předpisech je uvedeno něco jiného, než píšete (aspoň v tom znění, které jsem našel) a ani na mou výzvu jste odkazy na své verze předpisů neuvedla, zatímco já jsem svůj odkaz na ZP uvedl. Ostatně, TADY je odkaz na aktuální ZP na oficiálním portálu veřejné správy a tam je to stejně.

Copak za znění zákoníku práce máte vy?

@barca_p píše:
Je to myšleno tak, že v obou případech ZP uvádí „podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu“, což ale je jasné asi každému, že není praktický lékař nebo jinak řečeno jakýkoli ošetřující lékař.

V § 56 odst. 1 písm a se neuvádí „vydaného zařízením závodní preventivní péče“, ale „vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb“.

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je podle zákona 373/2011 Sb o specfických zdravotnických službách, 54 odst. 1

1. poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo

b) poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

Takže poskytovatel v oboru všeobecné lékařství (čili všeobecný lékař) je poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Podle § 42 odst. 1 téhož zákona lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu (dále jen „lékařský posudek“) vydává poskytovatel na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby

a podle § 42 odst. 2 Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel posuzované osoby, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

@Mijunka Podle všeho ti ten posudek může vystavit tvůj lékař, u kterého jsi registrovaná. Zeptej se ho na to.

S tím doručováním: Zaměstnavateli doručuj normálně osobně v místě sídla proti potvrzení na kopii, pokud je to možné. Pokud tam nemá podatelnu anebo je to podrazník, tak si k doručení přizvi svědka (ale ne osobu blízkou, nestranného).

Pokud to nejde, tak podle mne by soud uznal i doručení poštou doporučeně s dodejkou (a nejlíp pznámkou „výhradně do vlastních rukou“).

Proč si myslím, že by to uznal (a pokud ne, tak by to uznal nejvyšší soud a pokud ne, tak Ústavní soud a ten by třeba navíc tu povinnost doručovat osobně v sídle možná zrušil)?

Protože kdyby to tak nebylo, tak by v některých situacích znemožnil zaměstnancům vůbec doručovat písemnosti a zaměstnavatelům umožnil si vybírat, které písemnosti si nechá zaměstnanci doručovat a které ne.

Stačí, když v zapsaném sídle nebude nikdo, kdo by přebíral poštu (jen schránka), na poště bude dohodnuto přeposílání a zaměsnavatel bude mít zřízenu datovou schránku (což je u právnických osob povinnost).
V takovém případě by totiž úřady a soudy musely doručovat do datové schránky a ostatním - kromě zaměstnanců - by mohl dát kontaktní adresu odlišnou od sídla, případně by mu doporučené zásilky chodily na adresu, kterou má dohodnutou s ČP k přeposílání.

No, a u zaměstnanců by si mohl vybírat, které písemnosti bude moci přebírat třeba šéf anebo nebude napadat vadné doručení a u kterých bude napadat, že nebyly doručeny osobně v sídle (kde ani doručeny být nemohly, když je tam nemá kdo přebírat). Zaměstnanec by zkrátka nikdy nemohl splnit povinnost doručit osobně v na adrese sídla zaměstnavatele. Tudíž - bylo by to na zrušení této povinnosti Ústavním soudem.

Nikdy jsem s tím problém neměl, nevím proč, ale můj zaměstnavatel měl původně v OR zapsané sídlo na adrese, na které nebyl nikdo, kdo by osobně přebíral poštu. A to není žádný hochšpler.