Vztah, ktery vydrží

Anonymní
25.11.20 08:35

Vztah, ktery vydrží

Ahoj,

Meli by si na zacatku partneri hned sednout? Nebo je to ze zacatku o ustupcich, prizpusobovani se a nachazeni spolecne cesty???

Priklad…
Mam partnera… Predemnou byl dlouho sám. Nejake zeny mel ale s nikym nezil… Jsme spolu neco malo pres rok..
Zpocatku zamilovanost, kdy on delal poradne boty ve vztahu.. Diky ruzovym brylim jsme se vzdy udobrili. Musim rict, ze jsem se dost nadrela, pres ten rok, aby byl „partnersky“.. a ne takovy samorost… Po roce ruzove bryle zmizely a ja kdyz se divam zpetne tak nechapu, ze jsem za ten rok netriskla min. 3× dverma a neodesla… Na druhe strane se vazne zmenil… A mnohem vic se i snazi, pochopil co je to empatie a proste je jiny… No ale ja ted po tom roce jsem dost vyčerpaná a uprime ackoliv se zmenil tak ja mam pochybnosti, a ty pochybnosti me uziraji..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1639
25.11.20 08:42

Nemusí si určitě hned sednout, znám spousty párů, které měly divoké začátky a postupně se dopracovaly k šťastnému soužití, většina z nich má už deti… :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
245
25.11.20 08:42

Přijde mi blbost někoho měnit natož když ho znáš rok. Tohle kdyby na mě někdo zkusil, tak bych praskla dverma já a dávno.
Jestli ti nevyhovuje takovej jaký je, jaký byl tak ho nech dýchat a najdi si někoho, koho měnit nebudeš muset.
Pochybuji, že se za ten rok změnil pozor na to je rozdíl se změnit a je rozdíl se snažit to je totiž přetvářka, která jednou pomine. Jednou ho to přestane totiž bavit hrst si na to co není a tobě to začne vadit. Pak můžeš dopadnout jako ppllno dalších co tu píšou, že jejich partner se změnil, že čekají dítě a on je jinej.
Nebude jinej, bude takovej jako byl před tebou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
25.11.20 08:45

Ústupky a kompromisy jsou cesta do pekel. Lidi spolu žijící by se měli doplňovat tak, aby si vzájemně dávali něco navíc. Ne aby si vzájemně ubírali.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4019
25.11.20 08:46
@Anonymní píše:
Ahoj,

Meli by si na zacatku partneri hned sednout? Nebo je to ze zacatku o ustupcich, prizpusobovani se a nachazeni spolecne cesty???

Priklad…
Mam partnera… Predemnou byl dlouho sám. Nejake zeny mel ale s nikym nezil… Jsme spolu neco malo pres rok..
Zpocatku zamilovanost, kdy on delal poradne boty ve vztahu.. Diky ruzovym brylim jsme se vzdy udobrili. Musim rict, ze jsem se dost nadrela, pres ten rok, aby byl „partnersky“.. a ne takovy samorost… Po roce ruzove bryle zmizely a ja kdyz se divam zpetne tak nechapu, ze jsem za ten rok netriskla min. 3× dverma a neodesla… Na druhe strane se vazne zmenil… A mnohem vic se i snazi, pochopil co je to empatie a proste je jiny… No ale ja ted po tom roce jsem dost vyčerpaná a uprime ackoliv se zmenil tak ja mam pochybnosti, a ty pochybnosti me uziraji..

Jakýkoli vztah (nejen partnerský) je vždycky o vzájemném přizpůsobení a hledání společné cesty. Někde to jde snáz, někde hůř, někde to nejde, protože na jedné nebo obou stranách chybí ochota. Kde je pro tebe ta hranice, co ještě stojí za snahu, to si musíš určit sama, na to se nedá odpovědět obecně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2738
25.11.20 08:47

Kolik mu je? Jaké „boty“ dělal?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
90
25.11.20 08:47

Ahoj,
podle mě je to všude jiný, všichni jsme jiní a nedá se to brát tak, že si musí dva ve všem sednout. Jde spíš o celkovou spokojenost ve vztahu. Končí vztahy po pár měsících, ale přeci i po třiceti letech.
Musíš přeci ty vědět, zda je to na rozchod nebo ne, to ti tady nikdo neporadí.
Honza Vojtko má super videa o vztazích na youtubu, třeba ti to v něčem pomůže…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
245
25.11.20 08:48

Ještě napíšu k věci. Každý můj partner, každý člověk má svoje určitě zvyky a když se dva lidi sestěhují, tak většinou má každý z nich jiné představy o životě a tohle si časem sedne. Musíte si o všem promluvit hned na začátku a upřímně to co vadí tobě a co vadí jemu a naučit se tolerovat. Hlavně už od začátku si vše vyříkat a nepřehlížet věci, které vám vadí, protože časem to začne vadit ještě víc a jak to v sobě člověk duší dlouho, tak jednou se to nahromadí a bouchne jako papiňák :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.11.20 08:49

Komunikace je klic, proste mluvit o tom co ti vadi. Od sveho posledniho vztahu jsem po 4 mesicich odesla. Taky zamilovanost a potom, kdyz jsem sundala ruzove bryle a vse mi doslo tak jsem si rikala, ze jsem to mela ukoncit mnohem drive. Taky jsem byla jenom ja ten kdo se snazil a jemu to bylo jedno, byl to sobec a do vztahu daval jen nutne minimum, co musel abych neodesla. Neznam toho tvojeho, ale za sebe ti muzu rict ze pokud se citis, ze ty jsi jedina kdo se snazi a porad ustupuje je to spatne. Me osobne je samotne ted lip. A bohuzel, pri tak malo informacich je tezke ti poradit, ale musis to nejlepe vedet ty sama pokud mas nejake pochybnosti o necem.

  • Citovat
  • Nahlásit
4019
25.11.20 08:51

Jo a naprosto souhladím s @Mikuláš32. To hledání společné cesty by mělo stát na vzájemné vstřícnosti a dohodách, se kterými budou spokojeni oba. Ústupky a kompromisy znamenají, že je vždycky minimálně jeden, někdy i oba, nespokojený. A pokud se to děje dlouhodobě, je to opravdu cesta do vztahových pekel.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
52670
25.11.20 08:57

To bude asi hodně různý a je to jen o těch dvou. Já prostě na kompromisy nejsem :lol: Stejně i když se kompromis udělá tak to jednomu vadí a tomu druhému stejně nestačí. Uvidíš časem jestli budeš chtít v tom vztahu být. My si sedli v názorech hned, na skoro vše stejný názor a pohled. Kolikrát jsem si říkala že to není normální aby byl někdo takový :lol: V důležitých věcech je kompromis cesta do pekel. U drobností člověk asi i mávne rukou :lol: jsme spolu přes 20 let a před pár dny jsme řekla že už fakt objednám nové jídelní sady a manžel proč? Vždyt ty staré jsou ještě ok :roll: Včera sady přišly :mrgreen:, manžel uznal že to chtělo vyměnit :lol: Ale on by je neměnil dokud se dá na nich jíst :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
29160
25.11.20 09:02
@Anonymní píše:
Ahoj,

Meli by si na zacatku partneri hned sednout? Nebo je to ze zacatku o ustupcich, prizpusobovani se a nachazeni spolecne cesty???

Priklad…
Mam partnera… Predemnou byl dlouho sám. Nejake zeny mel ale s nikym nezil… Jsme spolu neco malo pres rok..
Zpocatku zamilovanost, kdy on delal poradne boty ve vztahu.. Diky ruzovym brylim jsme se vzdy udobrili. Musim rict, ze jsem se dost nadrela, pres ten rok, aby byl „partnersky“.. a ne takovy samorost… Po roce ruzove bryle zmizely a ja kdyz se divam zpetne tak nechapu, ze jsem za ten rok netriskla min. 3× dverma a neodesla… Na druhe strane se vazne zmenil… A mnohem vic se i snazi, pochopil co je to empatie a proste je jiny… No ale ja ted po tom roce jsem dost vyčerpaná a uprime ackoliv se zmenil tak ja mam pochybnosti, a ty pochybnosti me uziraji..

Po roce vztahu vyčerpaná? Zdrhej. To jsem byla bláznivě zamilovaná a na nedostatky nehleděla. Ale asi to nebylo tak hrozné, protože za chvilku spolu budeme 20 let.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
29160
25.11.20 09:04
@Markéta80 píše:
To bude asi hodně různý a je to jen o těch dvou. Já prostě na kompromisy nejsem :lol: Stejně i když se kompromis udělá tak to jednomu vadí a tomu druhému stejně nestačí. Uvidíš časem jestli budeš chtít v tom vztahu být. My si sedli v názorech hned, na skoro vše stejný názor a pohled. Kolikrát jsem si říkala že to není normální aby byl někdo takový :lol: V důležitých věcech je kompromis cesta do pekel. U drobností člověk asi i mávne rukou :lol: jsme spolu přes 20 let a před pár dny jsme řekla že už fakt objednám nové jídelní sady a manžel proč? Vždyt ty staré jsou ještě ok :roll: Včera sady přišly :mrgreen:, manžel uznal že to chtělo vyměnit :lol: Ale on by je neměnil dokud se dá na nich jíst :lol:

My jsme si asi taky sedli hned na začátku a nic nemuseli řešit. Teď se občas názorově neshodneme na tom, co nechat a co už vyhodit. Přesně, dokud to slouží, nevyhazovat (on). Vypadá to příšerně (já). Kdo vyhraje? Já ;-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2273
25.11.20 09:18

S tim skutecne pravym partnerem si sednete jak hrnec na pr*el. Tenhle vztah to neni, po roce jsi vycerpana a o vztahu sama pochybujes. Myslim, ze bys mela hledat dal

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
784
25.11.20 09:32

Odpověď na to, jestli vám to vydrží do budoucna, bohužel neznám. Každopádně ti můžu napsat, jak žijeme my. Před manželem jsem měla spoustu vztahu, některé krátké, jiné delsi, ale všechny byly tzv. na sílu. Ani jeden z nich nefungoval sám od sebe, museli jsme se dost přizpůsobovat a překonávat sami sebe (ať už já nebo protějšek). Kolem pětadvaceti jsem byla tak zoufalá, že nemůžu najít toho správného partnera, že jsem se vrhla do vztahu, který byl od prvního rande katastrofální, nefungovalo nic, neměli jsme stejné koníčky, názory a nesedli jsme si ani v sexu. Ale já tolik chtěla, že jsem to prostě za každou cenu udržovala a i když jsem šťastná nebyla, namlouvala jsem si že je to ten pravý. Naštěstí on to pravděpodobne měl úplně stejně a byl o krapet rozumnější, tak to ukoncil :) dneska jsem za to ráda, protože s mým mužem to bylo od začátku úplně jiné. Najednou jsem neřešila, jestli se mu fakt líbím, jestli mě má opravdu rád a jestli spolu můžeme být do budoucna šťastní. Prostě to tak bylo, cítili jsme to oba. Od první společne noci (a to jsme spolu nespali, jen u mě ve vší pocestnosti přespal, protože bydlel v jiném městě), jsme oba věděli, že je to to pravé, že tohle je ta láska, kterou jsme hledali. Téměř ihned jsme spolu bydleli (a taky to bylo tak nějak samo, nic jsme neplanovali, prostě jen tak nějak zůstával pořád častěji a častěji u mě, až jsme zjistili, že k sobě domů už vlastne skoro nejezdí), po roce jsme koupili dům, další rok jsme se vzali a další rok jsem porodila prvního syna :) dnes už máme ty kluky dva, jsme spolu osmým rokem a dodnes se v tom vztahu nemusíme ani jeden nijak zvlášť snažit, jde nám to prostě fakt samo. Ne, že bychom neměli vůbec zadne spory, samozřejmě, že se občas pohadame, ale jsou to všechno malichernosti, které vždy ještě ten samý den vyřešíme. Ačkoliv můj muž není z těch, kteří vyjadřují city slovy, tak vím, že mě (nás) nadevše miluje, udělal by pro nás první poslední, vzájemně jsme si oporou ve špatných chvílích a opravdu každý den cítím, že jsem šťastná. Takže za mě je pravděpodobně snazší, když to jde od začátku samo, bez premahani.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat