Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Potřebuju se někomu svěřit a možná slyšet názor ostatních, protože už nevím, co si mám myslet a psychicky mě to ničí. Je mi 23 let, jsem samoživitelka a bydlím doma s mamkou, babičkou a svým synem..moje máma má partnera, se kterým je už delší dobu. Problém je v tom, že už když mi bylo asi 16 let, začal mi pod vlivem alkoholu posílat svoje nahé fotky a sexuální zprávy typu co by se mnou dělal, jak by mě „vystříkal“ a podobné věci. Vždy to pak zlehčoval tím, že byl opilý a měl v sobě hodně promile. Potom se to na nějakou dobu uklidnilo, hlavně když jsem byla těhotná.
I přesto jsem se snažila mít s ním aspoň nějaký normální vztah typu nevlastní otec – dcera, kvůli mámě a kvůli klidu doma. Jenže to nikdy nešlo normálně. I když jsem ho jen přišla pozdravit nebo obejmout na přivítanou, měl blbé řeči, osahával mě nebo se choval způsobem, který mi byl nepříjemný. Dlouho jsem to přecházela a snažila se nedělat konflikty.
Naposledy ale překročil hranici úplně, když mi při objetí začal olizovat krk. Máma to viděla a nijak nereagovala. Navíc jí říkal i věci typu, že má na mě slabost a podobně. V tu chvíli jsem řekla, že nechci, aby k nám chodil.
Od té doby je mezi mnou a mámou katastrofální vztah. Nejvíc mě bolí to, že s ním dál normálně funguje, jezdí s ním na víkendy, sdílí jeho firmu na sociálních sítích a tváří se, jako bych problém byla já. Já už o něm nechci nic slyšet ani ho mít kolem sebe.
Řekla jsem to i babičce, protože jsem se cítila sama, psychicky špatně a bála jsem se, že moje hranice nikdo nerespektuje. Máma se kvůli tomu na mě vyřvala, řekla, že mluvím nesmysly, že jsem nenormální a že z něj děláme úchyla. Dohodly jsme se nejdřív, že k nám nebude chodit. Jenže potom ho sem chtěla zase vzít, což jsem vůbec nechápala, protože jsem jí připomněla, že jsme měly dohodu. Nezvládala jsem už poslouchat ani to, jak o něm mluví a že s ním zase jede na víkend, a z toho pak vznikla velká hádka.
Já už opravdu nevím, co si o tom myslet. Nejhorší je, že místo toho, aby se řešilo jeho chování, mám pocit, že já jsem ta špatná a problémová. Máma se mě vůbec nezastala a dál zůstává s člověkem, který se ke mně takhle choval.
Jsem opravdu ta špatná já? Dělám haló z ničeho? Jsem sobecká a zlá dcera jen proto, že mi vadí vztah mojí mámy s člověkem, který se ke mně choval nevhodně?
Navíc jeho dcera má svatbu a ani mě na ni nepozvali. I kvůli tomu se cítím hrozně. Nejen že mě vyšachovali ze svatby, ale on si ještě dovoluje chovat se ke mně jako k odpadu. Přitom moje máma by si k jeho dceři nikdy nic podobného nedovolila. Připadám si vedle nich, jako by ona byla nějaká královna a já úplný odpad.
Co byste dělali na mém místě? Jak to dál řešit? Už dva dny jen brečím, skoro nespím a je mi hrozně. Aktuálně se s mámou vůbec nebavíme a navzájem se ignorujeme.
Tak když se tě máma nezastane, tak nevím, proč tam dál bydlíš. Měla si odejít hned po škole, když se tohle dělo od 16 let.
@Natalia227 píše: Více
tak se odstěhuj a máš vyřešeno. Stýkat se můžeš jen s matkou, ne s jejím přítelem. Na svatbu tě zvát nemusí, nejste žádné sestry nebo jinak příbuzné. Prostě nechce, má právo tam mít, koho chce.
@Monchichik Vím, že mi někteří řeknou, že jsem měla odejít už dávno. Jenže nešlo to. Měla jsem zdravotní problémy a zůstala jsem sama na syna, takže jsem neměla kam ani jak odejít.
Vím, že je to ostuda, ale nemám takové finance, abych zvládla sama žít se synem. Nechci rozvádět proč… stalo se toho víc, ale snažím se ted pracovat a odejít..Ale co do té doby?
@Natalia227 píše: Více
Ty jsi v poradku a chapes spravne, ze chovani toho prasaka je prekroceni hranic a chovani mamy je taky spatny, a jeji pristup k tomu vsemu je naprosto prekrouceny. Nikdy v zivote bych takove excesy partnera k me dceri nedovolila a navic ja bych s nekym takovym ani po tom nemohla dal byt, to je pro me uplne nepredstavitelny.
Chapu, jak tezky to pro tebe musi byt.
Jak se k tomu tedy stavi babicka?
Ty jo… kdyby se mě moje vlastní máma nezastala před člověkem, který by mě sexuálně obtěžoval a ještě s ním udržovala vztah, tak bych s ní asi přerušila veškerý kontakt ![]()
A už by nikdy neviděla ani mě ani moje děti (zvláště, pokud bych měla dceru). Jednoduše bych v ní po tomhle už neměla důvěru, že kdyby si ten její něco zkusil na moje děti v době, kdy tam nebudu, že by to řešila.
Být tebou bych asi zkusila vzít syna a hledala bych nějaký azylový dům, popř. spolubydlení s nějakou jinou maminkou, která má dítě a neutáhla by nájem sama.
Kde je otec dítěte? Máš soudně určené otcovství? Platí alimenty?
@marcellia Babička si s ni o tom povidala, snazila se klidne, ale mama na ni zacala kricet, ze z nej delame uchyla a podobne veci. Ale babicka je rada, ze jsem se odhodlala ji to rict a neposlechla jsem mamu, kdyz mi rikala, abych o tom nikomu nerikala. Je mi oporou. Obě vime, ze by asi bylo nejlepsi, kdyby se mama odstehovala. Ale babicka ji potrebuje, ma rakovinu a mama je zdravotni sestra. Cele je to komplikovane. Ja to jen pisu a placu 😃 Mam ji rada, taky by me netesilo, kdyby odesla, je to tezke, ale zaroven mi ubližuje. Mam v sobe smutek a nenavist..zmatek
Zakladatelko to je otřesný ![]()
Normální máma, by po prvním podobném excesu to prase kopla do zadku dceři se x omluvila a dělala všechno proto, aby se její vztah s dcerou úplně nepokazil a dcera z toho vyšla s co nejmenšími šrámy na duši. ![]()
Na druhou stranu pořídit si dítě po 20ti s holým zadkem a nevhodným partnerem, to je zase Tvoje obrovská chyba
. Vím, že už se stalo a rýpání Ti nepomůže. Píšu to jenom proto, abych Ti mohla napsat, že je potřeba zapracovat na sobě v tom smyslu, že se z toho poučíš a už se Ti podobný přešlapy nebudou stávat.
Teď co už no…jedině zapracovat na tom, abys mohla co nejdříve odejít a aby to nebyl odchod toho typu, že se pro změnu staneš závislou na novém partnerovi. Takže co nejdříve do práce, šetřit každou korunu, hledat co nejlevnější bydlení i za cenu určitého nepohodlí.
Dokud bych byla nucená být doma, snažila bych se tam zdržovat co nejméně, od matky bych se snažila vnitřně úplně odstřihnout, bavila bych se s ní jenom o provozních věcech. Je to krá. va na entou a jiná nebude věnovat energii a čas tomu přimět ji, aby se chytila za nos a svoje chování přehodnotila je naprostý nesmysl.
Po odstěhování už by ta kreatura neviděla mě ani moje dítě.
@Duhovka12 Jsem ráda, že mi píšou i takoví lidé, protože už včera jsem začala mít pocit, že možná přeháním a že jí ubližuji já… že kdybych byla ticho, nic se neděje a máme dál dobrý vztah. Ale vím, že mám strach. Strach o sebe a o syna. Bolí mě, že mu dovolila, aby se ke mně tak choval, a ještě se se mnou hádá, i když sama dobře ví, že pravdu mám já. Nedokážu ji pochopit. A otec dítěte je na tvrdých drogách, utekl, nestará se. Byli jsme spolu od mých 15 let, věřila jsem mu. Pak jsem s ním měla těžkou nehodu. Když jsem se zotavovala, jeli jsme na výlet, kde mě na hotelu zdrogoval a já jsem následně otěhotněla. Takovým způsobem jsem se dozvěděla, že začal brát drogy.. předtím jsem to neviděla, nevěděla. Ale sám se přiznal, že mi dal něco do vody a že něco bere, a pak utekl. Teď by s námi chtěl být, ale já už mu nevěřím.
@Natalia227 píše: Více
Tvá matka stojí za H.VNO.
Chtěla bych po babičce, ať ji vyhodí za jejím životním štěstím panem Úchylem., ať si pořádají svatby do aleluja. A zdravotní sestru, ať si najme z důchodu.
Pokud ne, tak odstěhování a odříznutí se.
@Natalia227 píše: Více
Vidím, že také přitahuješ divné typy. To je hodnotami, které ti předali v dětství. Stálo by za to začít uvažovat o nějakém odborném vedení.
Tvůj otec náhodou nefunguje, že bys šla k němu?
@Natalia227 píše: Více
Babicka by ji mela vypakovat i s nim. Jestli je nemocna a potrebuje pomoc, tak jsou i jine sestry. Nechapu, ze se te tvoje mama nikdy nezastala. Byt na tvem miste, tak mu udelam takovou ostudu, ze by chodil kanalama. A tvoje mama taky.