Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Evidentně nemají zájem
. Taky by mě to mrzelo, zkus jim to narovinu říct, třeba si to ani neuvědomují.
Nechápu tu poslední větu, to není jejich povinnost ti pomáhat
A zbytek - naši takový nejsou, ale babička ano, prostě už má ráda svoje pohodlí, zahrádku, slepice.. Nikdy nechce být pryč dlouho. Ale je ráda, když přijedeme my.
Já už jsem jim to narovinu říkala tisíckrát, matka na mě vyjela se slovy:,,Nedělej chudinku!" nebo,,Zase musíš být středem pozornosti" nebo,, No jo, zase se cítíš ublížená".
Včera jsem byla do 1hod do rána v nemocnici se strejsou, spala jsem 4,5 hod a vstávačka do práce. A na to se mě zeptala, jestli přijedu. Když jsem jí řekla, že jsem spala málo, jestli se nechce stavit ona zamnou, tak mi řekla, že u mě byla přeci v neděli! (To bylo těch 20min před bazénem)
Poslední větu jsem napsala asi špatně, ale chápete jak to myslím, ne?
@Anonymní píše:
Já už jsem jim to narovinu říkala tisíckrát, matka na mě vyjela se slovy:,,Nedělej chudinku!" nebo,,Zase musíš být středem pozornosti" nebo,, No jo, zase se cítíš ublížená".Včera jsem byla do 1hod do rána v nemocnici se strejsou, spala jsem 4,5 hod a vstávačka do práce. A na to se mě zeptala, jestli přijedu. Když jsem jí řekla, že jsem spala málo, jestli se nechce stavit ona zamnou, tak mi řekla, že u mě byla přeci v neděli! (To bylo těch 20min před bazénem)
A jinak vztahy v rodině máte normální? Tohle mi říkat matka, tak nevím nevím. Moc mi to v normě nepřijde. Asi bych je nechala být a nevnucovala bych se a recipročně bych omezila návštěvy u nich.
Když omezím návštěvy, jsem za hysterku a chudinku
Jinak to celkem jde, normálka. Nic extra. Na výlety spolu nejezdíme ani nic takového.
Mozna bud rada a estli ti chybi jezdi tam proste ty, s vnoucaty se to myslim zmeni a kdyz ne nic nenadelas. u nas je to opacny problem, moje maminka by u nas nejradeji byla furt ![]()
Já bych to neviděla jako takovou tragedii ![]()
Mě to rodiče dělají taky a dá se s tím žít…
pět let jsem od nich bydlela 16 km a když se mi je povedlo k nám dostat na návštěvu tak to bylo na oslavu, protože se to stalo tak max. dvakrát ročně, přitom jsem bydlela ve městě kde oba pracovali, takže kdyby chtěli, nebyl by problém…
Teď jsem od nich cca 70 km, tak si nedělám plané naděje, když je chci vidět, tak poberu děti a jedu za nima, alespoň kvůli tomu nemusím uklízet a tvářit se honosně, že čekám důležitou návštěvu
![]()
@Anonymní píše:
Když omezím návštěvy, jsem za hysterku a chudinkuJinak to celkem jde, normálka. Nic extra. Na výlety spolu nejezdíme ani nic takového.
Ale tak neříkej přímo proč tam nejedeš, přece se jim nemusíš zpovídat z toho co máš v plánu. Místo nich si najdi nějakou jinou činnost a nech to prostě vydýchat. Až budou chtít, tak se ti ozvou.
@Anonymní píše:
Tak já nevím, jestli mám povinnost tam jezdit jenom já nebo se na ně vyprdnout. Věřím tomu, že až budu mít mimčo, tak mi ani moc nepomůžou.
A oni mají povinnost jezdit k tobě?
@Anonymní píše:
Když omezím návštěvy, jsem za hysterku a chudinkuJinak to celkem jde, normálka. Nic extra. Na výlety spolu nejezdíme ani nic takového.
Tvoji rodiče působí poněkud rozmazleně, navíc vůči tobě i nespravedlivě. Budeš se muset snažit vztahy spíše omezit, vyloženě na tebe nemají dobrý vliv. Někdy čím dále rodiče jsou, tím „lepší“ vztahy pak nastanou. Musíš si uvědomit čím jsou pro tebe tak důležití a užiteční, aby si se pořád musela doprošovat jejich návštěvy, či zájmu a poslouchat že děláš „chudinku“ atd…
Mám to samé v bleděmodrém, Jediné co ti zbyde je povznést se nad to a moc to neřešit. Já jsem se díky tomu obrnili velkou trpělivost a už to neřeším.
U nás je jediný rozdíl v tom, že oni chtějí abych za nimi přijela, ale aby čas od času přijeli oni to né.
Pokaždé se vymlouvá na to, že jí nikno nepozval
Pač už několikrát jsem jim říkala, že mohou přijet kdy chtějí jenom at si ověří sms třeba, že jsme doma.
Já jsem na návštěvu závislá na manželovi…ráno mě tam odveze(když jede do práce) a naopak vyzvedne.
Víš jak vypadá návštěvní den…
sedí se na gauči a mlčí.
KDyž byl manžel na služebce, To bylo v zimě, tak místo toho aby za námi přijeli, když já jsem nemohla, tak mi řekli at se s miminkem táhnu autobusem.
Mám to 2km na autobus, pak 40min autobusem do mesta na přestup, pak dalším 40minut autobusem a 2,5km v závějích pěšky(pač tam se to neprotahuje.) Ještě podotkla at vezmu sebou autosedačku, že zpátky mě odvezou
![]()
Tudíž jsem se naučila to neřešit.
@Heinich píše:
Tvoji rodiče působí poněkud rozmazleně, navíc vůči tobě i nespravedlivě. Budeš se muset snažit vztahy spíše omezit, vyloženě na tebe nemají dobrý vliv. Někdy čím dále rodiče jsou, tím „lepší“ vztahy pak nastanou. Musíš si uvědomit čím jsou pro tebe tak důležití a užiteční, aby si se pořád musela doprošovat jejich návštěvy, či zájmu a poslouchat že děláš „chudinku“ atd…
cítím to podobně
Je třeba si také uvědomit, že ve světě obecně všude vládne velká nespravedlnost a nerovnost. V rodině to bývá to samé, jak mezi sourozenci navzájem, tak mezi rodiči a dětmi (v dospělosti). Dále to bývá v rodině vůbec nejhorší, protože členové rodiny, kteří dělají nechutné sviňárny si myslí, že to musí dotčený člen akceptovat, protože je to „rodina“. Kdyby něco podobného dělali nějakým známým, či přátelům, dávno by je nakopali, ale v rodině si to tzv „můžou dovolit“.
Ahoj předem se omlouvám za anonym. Ale přece jen sem chodí rod. příslušníci. Nejsem člověk, který by si stěžoval na blbosti, ale tohle je věc, která mě trápí a už nevím jak jí řešit.
Bydlím od svých rodičů 9km a oni mají problém s tím za mnou přijet. Mají auto, mají peníze a přece jen když jim řeknu, ať za mnou přijedou, tak mi odpoví, že je to zbytečný benzín, když ve městě nic nepotřebují.
Jejich argumetny v zimě jsou, že musí topit, aby měli v baráku teplo a v létě mají zase spoustu práce na zahradě, přitom když tam v létě přijedu, sedí na zahradě a pijou kafe. Teď přijedou jen když si jedou do bazénu. Takže přijedou 20 min před bazénem, ani si nesvlečou bundy a už pospíchají.
Tak já nevím, jestli mám povinnost tam jezdit jenom já nebo se na ně vyprdnout. Věřím tomu, že až budu mít mimčo, tak mi ani moc nepomůžou.