Z hodné holčičky ďáblík

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30556
5.3.18 08:32

Jako bys popisovala moji dcerku, ale ona je taková už od mimina a já už celkem odolná…takže ji ignoruju, někam odtahnu a zavřu a když sw uklidní, tak se jí snažím vysvětlit že takhle ne…efekt žádný, ale už mám zkušenost se starším, že tohle období sw musí jen přežít a naopak školka ho dost uklidnila…

Zrovna včera jsem princezně nedala čokoládu, tak mi vzteky dupla na nohu…to už nevydržel manžel a dal ji snad poprvé přes zadek, cucela na něj jak puk a uraženě zalezla pod postel :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4622
5.3.18 08:37

Jako kdyby jsi psala o moji dceri, nedela to teda furt, ale kdyz ji to popadne stoji to za to. Zkousi kam az muze zajit a kazdou situaci vyhroti do extremu. Jinak je to sikovna, chytra holcicka :mrgreen:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
85295
5.3.18 08:40

My ted mluvili s ucitelkou ve skolce a malou strasne chvalila ve vsem. Tak jsem se divila, ale ve skolce se chovaji jinak, toho bych se nebala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20767
5.3.18 08:54

Neříkej dceři, že jí nebudou mít rádi… to je zase trochu přes čáru od tebe, to spíš pochopím, že bys jí nasekala za to, že ubližuje zvířeti, ale tohle ne.

Mě to teprve čeká, ale podle mě je nejdůležitější nepolevit a držet hranice pevně nastavené. Vím, že na synovce pomáhala ignorace, když nikoho jeho řev nezajímal, vypadal celkem překvapeně a brzy to zkoušet přestal. Kamarádky dcera jednou skončila pod ledovou sprchnou, což teda neschvaluji jako výchovnou metodu, ale zabralo to :mrgreen: ale stalo se to protože řvala tak, až začínala modrat a nebyla k utišení, najednou moc nikdo nevěděl co dělat, tak babička zasáhla…

Jak to tak čtu, nevím, jestli se nemám hodit laso už teď :,( :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17472
5.3.18 09:50

Neboj, časem otupíš. :mrgreen: U staršího syna to začalo po roce a půl a trvá to doteď, je mu 6. Jen už nemá záchvat 20× denně, ale třeba jen 5×. U mladšího (3,5) to asi ještě nepřišlo, občas se vztekne, ale hned ho to přejde, žádné házení věcmi, bouchání, mlácení hlavou o zem. Ten spíš brečí a nemůže přestat („Mně to nejde zástávíííít.“). :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30556
5.3.18 10:12

@Tamtama breceni u syna mě vždycky vytočí- se zeptám proč rves? Já už ani nevím maminko…A řve dál :roll: no moje nervy :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26559
5.3.18 10:29

Takove silnejsi obdobi vzdoru. My nastesti bydlime na samote, ignorance je stejne nejlepsi… :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17472
5.3.18 10:32

@catherine100 já taky říkám, že brečení je horší než vztekání, protože vztekání můžu ignorovat, ale u pláče to prostě nedokážu. :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
122128
5.3.18 15:05

Ahoj. Neboj se, ve školce se s největší pravděpodobností takto chovat nebude. Prožívá, stejně jako moje dcera, období vzdoru. Je potřeba na ně důslednost a vytrvat. Slovo ne by mělo být NE a tím to končí. Vzteká se? Nechat vyzuřit. To mě se moje dcera klidně zastaví uprostřed silnice. Co udělat? Přenést, nebo rychle převézt za ruku. A to vysvětlování je taky furt dokola. Prostě chce to trpělivost a pevné nervy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2218
5.4.22 20:31

Prostě to zkouší a dělají to i hodné děti. Plus ve 3 letech neumí ovládat emoce. Určitě bych jí neříkala nesmysly typu: „Tohle dělají jen zlé děti, ve školce si s tebou nebude chtít nikdo hrát.“ To jsou pak ty hodný holky, který si myslí, že musí vyjít ve všem vstříc a nechají si sr. t na hlavu od všech a ve všem. Podle mě to zkouší takhle dlouho z důvodu, že cítí, jak jste nejistá, že vás to rozhodí, vynervuje. Prostě - brát to tak, že děti tohle dělají, ale vědět, že vy jste pevná v kramflecích, nerozhodí vás to - to prostě před dítětem nesmíte dát najevo, jak vás to drtí, jinak vás sejme. Já to brala tak, že na emoce i vztek má nárok, ale nebudu podle nich skákat. Jakože: „jo, klidně se tu vyvztekej, já si udělám co potřebuju a pak ti to půjdu podat. Jasně jsem řekla, že teď to nedostaneš, teď to neudělám, tak prostě ne.“ V obchodě to dcera zkusila 2× nebo 3×. Než se na zemi vyvztekala, zatím jsem si prohlídla výlohy. Lidí koukali, překračovali - to se ale musíte obrnit. Když přestala, okomentla jsem to jen „fajn, dovztekáno, můžeme pokračovat“. Zjistila, že to nemá efekt. To samé se sousedy - holt hodně dětí si to takto dá, pár měsíců vydrží. Mě by nenapadlo hodnotit sousedku s batoletem proto, že občas slyším vztekání. No a pak záležitosti, kdy vyloženě chtějí někomu/něčemu ublížit - tam jsem používala postoj, že v tomhle mám nárok být naštvaná já. A že když se výjimečně naštvu, tak to umím líp než ona - jsou věci, který si ke mně nebo k někomu prostě dovolovat nebude a tečka. A když se naštvu já - bude mít problém. Ono to přejde. A nebojte - ve školce často děti fungují úplně jinak.

Příspěvek upraven 05.04.22 v 20:32

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
65010
5.4.22 20:32
@Tofifea píše:
Prostě to zkouší a dělají to i hodné děti. Plus ve 3 letech neumí ovládat emoce. Určitě bych jí neříkala nesmysly typu: „Tohle dělají jen zlé děti, ve školce si s tebou nebude chtít nikdo hrát.“ To jsou pak ty hodný holky, který si myslí, že musí vyjít ve všem vstříc a nechají si sr. t na hlavu od všech a ve všem. Podle mě to zkouší takhle dlouho z důvodu, že cítí, jak jste nejistá, že vás to rozhodí, vynervuje. Prostě - brát to tak, že děti tohle dělají, ale vědět, že vy jste pevná v kramflecích, nerozhodí vás to - to prostě před dítětem nesmíte dát najevo, jak vás to drtí, jinak vás sejme. Já to brala tak, že na emoce i vztek má nárok, ale nebudu podle nich skákat. Jakože: „jo, klidně se tu vyvztekej, já si udělám co potřebuju a pak ti to půjdu podat. Jasně jsem řekla, že teď to nedostaneš, teď to neudělám, tak prostě ne.“ V obchodě to dcera zkusila 2× nebo 3×. Než se na zemi vyvztekala, zatím jsem si prohlídla výlohy. Lidí koukali, překračovali - to se ale musíte obrnit. Když přestala, okomentla jsem to jen „fajn, dovztekáno, můžeme pokračovat“. Zjistila, že to nemá efekt. To samé se sousedy - holt hodně dětí si to takto dá, pár měsíců vydrží. Mě by nenapadlo hodnotit sousedku s batoletem proto, že občas slyším vztekání. No a pak záležitosti, kdy vyloženě chtějí někomu/něčemu ublížit - tam jsem používala postoj, že v tomhle mám nárok být naštvaná já. A že když se výjimečně naštvu, tak to umím líp než ona - jsou věci, který si ke mně nebo k někomu prostě dovolovat nebude a tečka. Ono to přejde. A nebojte - ve školce často děti fungují úplně jinak.

všimla sis, že tohle dítko už bude v první třídě

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2218
5.4.22 20:34
@vokishka píše:
všimla sis, že tohle dítko už bude v první třídě

Ne :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová