Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@Liška32 přesně jak píšeš, on je i pracovně už výš, takže holt ať si říká kdo chce, co chce, ale když jsou děcka, tak prostě ve skoro všech rodinách vydělává (víc peněz) chlap a zenská zajišťuje děcka a jejich potřeby, naše rodina není výjimka. Právě to tak i bude, to vidím iuž teď, ráno vyjede kolem 7 a vrací se kolem 17…to už žádné kroužky děcka nemají…
Právě. Nejdřív to budeš ty, kdo bude doma izolovaný a v tvém případě ještě hůř budeš mít prepadovky od tchyně a až děti budou mít školu, kroužky, atd, opět to budeš ty, kdo bude vozit a po* se z toho. A může to mít i dopad na děti, když budou mít kroužek každý jinde ve stejný čas a budeš muset vybrat, koho budeš vozit a kdo přijde zkrátka. Ten chlap nic z toho neřeší. A možná si představuje, jak bude chodit na známá místa nebo pořádat párty s kamarády v garáži, ale reálně kdo na to má čas? Ti kamarádi už taky mají rodiny a nebudou moc být stále s ním. Možná mu chybí nějaký pocit, že dřív se měl líp, že byla zábava a tak. Proto se možná chce „vrátit domů“
určitě to pořádně proberte, kde je zakopaný pes. Ale být tebou, do tohohle stěhování bych nešla. Tím spíš, že řešíte malé vzdálenosti od všech, nestehujete se nikam 100 km.
Zakladatelko, zníš mi vcelku rozumně, ale… Připadá mi, jako byste o tom spolu vůbec nedebatovali. Sedli jste si, probrali v klidu pro a proti, hodili to papír?
Takhle se přece neřeší společné plány, že Ty tu píšeš, že on asi to a asi si myslí támhleto. S ním to řeš!
@Lojzísek no už se to konečně hnulo vpřed a má v merku i ty moje lokality, které se mu začaly líbit. Že by jej osvítilo? nevím
snad mu to vydrží. Právě jsme předtím spolu o tom i mluvili (než jsem tady zakládala téma) a to mluvil hlavně o těch oblastech u rodičů…takže když jsem mu pověděla své obavy, tak to tehdy moc neřešil.
@Liška32 právě proto jsem našla lokality, kde je všechno v 1 městě, abychom nemuseli cestovat jak trotli autem z jednoho místa na druhé, což u manželových lokalit hrozilo a já vím jaký jsem v zimě řidič auta, když sněží nebo hodně napadne (prostě pose.ra a bojím se, už jsem měla nemilé zkušenosti), a navíc ta tchyně
Zdravím, tady zakladatelka, tak jsme zase tam, kde jsme byli. Minulý víkend opět našel nějaké jiné lokality, fakt super, tak si říkám, co to bude a ono zas úplně na druhé straně od místa, kde máme práci (resp. on už ji má, já později). Fakt na hlavu. Tak jsem mu opět řekla, proč se stěhovat tak daleko - skoro 45minut od místa práce, když můžeme bydlet 10 minut od místa práce? Navíc příbuzní by byli také daleko (víc než hodinu cesty, a to se primárně stěhujeme, abychom byli blíž), kamarádi tam taky nikde, nikoho tam člověk nezná. Nafouknul se, řekl, že mu je to teda jedno - jak malý trucovitý harant. Jak nejsem pro domácí násilí, tak tady by to fakt bylo na rozbití ciferníku.
Už opravdu nevím, co dělat. Připadá mi to, že ze mě chce mít domácí puťku - jak to funguje nyní - doma docela naklizeno, uvařeno, vzhledem k věku dětí stále jen doma, kamarády jsem viděla naposled kdo ví kdy (jen když tady dojedou), on do práce v 6-6.30 a vrací se kolem 17, zkrátka čas tráví na cestě do a z práce plus někdy udělat nákup, to pak dojede i později. Když dojede, už nemám ani náladu ani čas na nějaké svoje aktivity, dřív jsem strašně ráda cvičila (plavání, fitko), chodila do kina, divadla…a teď fakt kulové, prostě absolutně nic. A ještě se směje, že jsem opravdu puťka, ale co mám teda dělat? Kdo by se postaral o ty děti? Samotné doma je nechat nemůžu - klidně bych se třeba někdy mohla sebrat ve dvě odpo a zajet si zaplavat, ale on domu nedorazí dřív, aby je pohlídal. Za celý ten týden jsem pak vyřízená, že o víkendu už taky nemám na nic chuť. Je to v pytli.
Jak ho k sakru donutit, aby už konečně přestal hledat díry/lokality kdo ví kde a raději „poslechl“ a šel bydlet kousek od místa práce? (upozorňuji, ta mnou vybraná oblast je klidná a zároveň je to město, není tam průmysl apod, spíš historická oblast spojená s přírodou).
A tak ja bych chlapovi nevysvetlovala, proc si ma myslet neco jinyho. On to ma proste takhle, chce bliz k rodicum, prijde mi, ze se snazis jeho nazor zmenit.
Ty proste tam, kam chce on, nechces. Takze musite hledat neco, na cem se shodnete oba. Takze vic mluv o tom, co teda CHCES a proc. Jak resite neshody v jinych pripadech…?
@Zmatka ono právě u té jeho nové lokality to je daleko od obou prarodičovských rodin, kdyby aspoň blízko jeho rodičům, ale tady fakt úplně jinde. Máš pravdu, snažím se změnit jeho názor - protože logistiku dětí atd budu zajišťovat zase já a už vím, jak je to teď…proto jsme se rozhodli stěhovat a proto chci i blíž k hlídání a né zas někam úplně mimo, jako jsme teď. Když jsem mu to vysvětlila, nafouknul se.
Jinak moc neshody právě nemáme, nebo aspoň neměli (nebo jsme je normálně vyřešili, i když vlastně jedna byla docela ohledně svatby - on chtěl mega velkou párty pro všechny, já spíš menší, nejsem až takový extrovert, ale říkal, že svatba je jen 1 a musí být velká, dále ohledně nějakých technických věcí do současného bydlení mě taky umluvil), to až teď vznikl takový rozkol.
@Anonymní píše:
@Zmatka ono právě u té jeho nové lokality to je daleko od obou prarodičovských rodin, kdyby aspoň blízko jeho rodičům, ale tady fakt úplně jinde. Máš pravdu, snažím se změnit jeho názor - protože logistiku dětí atd budu zajišťovat zase já a už vím, jak je to teď…proto jsme se rozhodli stěhovat a proto chci i blíž k hlídání a né zas někam úplně mimo, jako jsme teď. Když jsem mu to vysvětlila, nafouknul se.
Jinak moc neshody právě nemáme, nebo aspoň neměli (nebo jsme je normálně vyřešili, i když vlastně jedna byla docela ohledně svatby - on chtěl mega velkou párty pro všechny, já spíš menší, nejsem až takový extrovert, ale říkal, že svatba je jen 1 a musí být velká, dále ohledně nějakých technických věcí do současného bydlení mě taky umluvil), to až teď vznikl takový rozkol.
Myslela jsem, ze prave blizko jeho rodicum nechces? Takze v podstate on chce ke svym rodicum nebo daleko od vsech, ty chces ke svym…?
@Anonymní píše:
Zdravím, tady zakladatelka, tak jsme zase tam, kde jsme byli. Minulý víkend opět našel nějaké jiné lokality, fakt super, tak si říkám, co to bude a ono zas úplně na druhé straně od místa, kde máme práci (resp. on už ji má, já později). Fakt na hlavu. Tak jsem mu opět řekla, proč se stěhovat tak daleko - skoro 45minut od místa práce, když můžeme bydlet 10 minut od místa práce? Navíc příbuzní by byli také daleko (víc než hodinu cesty, a to se primárně stěhujeme, abychom byli blíž), kamarádi tam taky nikde, nikoho tam člověk nezná. Nafouknul se, řekl, že mu je to teda jedno - jak malý trucovitý harant. Jak nejsem pro domácí násilí, tak tady by to fakt bylo na rozbití ciferníku.
Už opravdu nevím, co dělat. Připadá mi to, že ze mě chce mít domácí puťku - jak to funguje nyní - doma docela naklizeno, uvařeno, vzhledem k věku dětí stále jen doma, kamarády jsem viděla naposled kdo ví kdy (jen když tady dojedou), on do práce v 6-6.30 a vrací se kolem 17, zkrátka čas tráví na cestě do a z práce plus někdy udělat nákup, to pak dojede i později. Když dojede, už nemám ani náladu ani čas na nějaké svoje aktivity, dřív jsem strašně ráda cvičila (plavání, fitko), chodila do kina, divadla…a teď fakt kulové, prostě absolutně nic. A ještě se směje, že jsem opravdu puťka, ale co mám teda dělat? Kdo by se postaral o ty děti? Samotné doma je nechat nemůžu - klidně bych se třeba někdy mohla sebrat ve dvě odpo a zajet si zaplavat, ale on domu nedorazí dřív, aby je pohlídal. Za celý ten týden jsem pak vyřízená, že o víkendu už taky nemám na nic chuť. Je to v pytli.
Jak ho k sakru donutit, aby už konečně přestal hledat díry/lokality kdo ví kde a raději „poslechl“ a šel bydlet kousek od místa práce? (upozorňuji, ta mnou vybraná oblast je klidná a zároveň je to město, není tam průmysl apod, spíš historická oblast spojená s přírodou).
hihi to znam
… tohle je oblibena taktika meho chlapa, kdyz se mi nelibi jeho navrh (a podotykam jsem clovek hledajici kompromisy, jenze on kompromisy neuznava), tak zacne chodit s uplne ale uplne opacnymi navrhy nez by bylo me prani, da se rict az nesmysly… jen aby ten jeho navrh ve svetle tech novych extremnich nesmyslu vypadal jeste dobre… ciste manipulace, nedej se
priklad, dohadujem se o bydleni na morave, jestli opava nebo olomouc, kompromis by byl nekde mezi nebo rozumne okolo, a on by zacal vytahovat prahu (pritom je naprosto jasny ze do prahy nechce, jen nechce uhnout a chce cloveka donutit kyvnout na to jeho, protoze ve svetle prahy cokoliv na morave bude lepsi…)
nesnasim tuhle hru, neni to snaha o hledani reseni, je to zahaneni do kouta
@Anonymní píše:
Zdravím, tady zakladatelka, tak jsme zase tam, kde jsme byli. Minulý víkend opět našel nějaké jiné lokality, fakt super, tak si říkám, co to bude a ono zas úplně na druhé straně od místa, kde máme práci (resp. on už ji má, já později). Fakt na hlavu. Tak jsem mu opět řekla, proč se stěhovat tak daleko - skoro 45minut od místa práce, když můžeme bydlet 10 minut od místa práce? Navíc příbuzní by byli také daleko (víc než hodinu cesty, a to se primárně stěhujeme, abychom byli blíž), kamarádi tam taky nikde, nikoho tam člověk nezná. Nafouknul se, řekl, že mu je to teda jedno - jak malý trucovitý harant. Jak nejsem pro domácí násilí, tak tady by to fakt bylo na rozbití ciferníku.
Už opravdu nevím, co dělat. Připadá mi to, že ze mě chce mít domácí puťku - jak to funguje nyní - doma docela naklizeno, uvařeno, vzhledem k věku dětí stále jen doma, kamarády jsem viděla naposled kdo ví kdy (jen když tady dojedou), on do práce v 6-6.30 a vrací se kolem 17, zkrátka čas tráví na cestě do a z práce plus někdy udělat nákup, to pak dojede i později. Když dojede, už nemám ani náladu ani čas na nějaké svoje aktivity, dřív jsem strašně ráda cvičila (plavání, fitko), chodila do kina, divadla…a teď fakt kulové, prostě absolutně nic. A ještě se směje, že jsem opravdu puťka, ale co mám teda dělat? Kdo by se postaral o ty děti? Samotné doma je nechat nemůžu - klidně bych se třeba někdy mohla sebrat ve dvě odpo a zajet si zaplavat, ale on domu nedorazí dřív, aby je pohlídal. Za celý ten týden jsem pak vyřízená, že o víkendu už taky nemám na nic chuť. Je to v pytli.
Jak ho k sakru donutit, aby už konečně přestal hledat díry/lokality kdo ví kde a raději „poslechl“ a šel bydlet kousek od místa práce? (upozorňuji, ta mnou vybraná oblast je klidná a zároveň je to město, není tam průmysl apod, spíš historická oblast spojená s přírodou).
Když je mu to jedno, tak značka ideál. Normálně bych mu vyjela nabídky v tve lokalitě a řekla: hele brouku, tady jsem ti vytiskla možnosti, sice si říkal, ze je ti to jedno, ale přeci jen mi třeba reknes, která se ti líbí nejvíc a tu koupíme. Ale nemusíš, jestli je ti to jedno - klidně to vyridim sama. A šlus.
@Anonymní píše:
Zdravím, tady zakladatelka, tak jsme zase tam, kde jsme byli. Minulý víkend opět našel nějaké jiné lokality, fakt super, tak si říkám, co to bude a ono zas úplně na druhé straně od místa, kde máme práci (resp. on už ji má, já později). Fakt na hlavu. Tak jsem mu opět řekla, proč se stěhovat tak daleko - skoro 45minut od místa práce, když můžeme bydlet 10 minut od místa práce? Navíc příbuzní by byli také daleko (víc než hodinu cesty, a to se primárně stěhujeme, abychom byli blíž), kamarádi tam taky nikde, nikoho tam člověk nezná. Nafouknul se, řekl, že mu je to teda jedno - jak malý trucovitý harant. Jak nejsem pro domácí násilí, tak tady by to fakt bylo na rozbití ciferníku.
Už opravdu nevím, co dělat. Připadá mi to, že ze mě chce mít domácí puťku - jak to funguje nyní - doma docela naklizeno, uvařeno, vzhledem k věku dětí stále jen doma, kamarády jsem viděla naposled kdo ví kdy (jen když tady dojedou), on do práce v 6-6.30 a vrací se kolem 17, zkrátka čas tráví na cestě do a z práce plus někdy udělat nákup, to pak dojede i později. Když dojede, už nemám ani náladu ani čas na nějaké svoje aktivity, dřív jsem strašně ráda cvičila (plavání, fitko), chodila do kina, divadla…a teď fakt kulové, prostě absolutně nic. A ještě se směje, že jsem opravdu puťka, ale co mám teda dělat? Kdo by se postaral o ty děti? Samotné doma je nechat nemůžu - klidně bych se třeba někdy mohla sebrat ve dvě odpo a zajet si zaplavat, ale on domu nedorazí dřív, aby je pohlídal. Za celý ten týden jsem pak vyřízená, že o víkendu už taky nemám na nic chuť. Je to v pytli.
Jak ho k sakru donutit, aby už konečně přestal hledat díry/lokality kdo ví kde a raději „poslechl“ a šel bydlet kousek od místa práce? (upozorňuji, ta mnou vybraná oblast je klidná a zároveň je to město, není tam průmysl apod, spíš historická oblast spojená s přírodou).
Nechápu. Ty nepracuješ? Proč jste to nechali dojít tak daleko? Jak velké máte děti a jaké možnosti? kde bydlíte teď? Proč se musíte stěhovat? Ať si zkrátí úvazek, ty jdi taky pracovat a děti řešte dohromady ![]()
@Zmatka píše:
Myslela jsem, ze prave blizko jeho rodicum nechces? Takze v podstate on chce ke svym rodicum nebo daleko od vsech, ty chces ke svym…?
@Zmatka ano, nechci, ale teď právě přišel s úplně jinými lokalitami mimo oboje prarodičovské rodiny, jak píšeš daleko od všech, proto mi to příjde ťáplé na hlavu, když jsme se domlouvali, že se přestěhujeme hlavně kvůli případnému hlídání.
@maminaAJ píše:
hihi to znam… tohle je oblibena taktika meho chlapa, kdyz se mi nelibi jeho navrh (a podotykam jsem clovek hledajici kompromisy, jenze on kompromisy neuznava), tak zacne chodit s uplne ale uplne opacnymi navrhy nez by bylo me prani, da se rict az nesmysly… jen aby ten jeho navrh ve svetle tech novych extremnich nesmyslu vypadal jeste dobre… ciste manipulace, nedej se
priklad, dohadujem se o bydleni na morave, jestli opava nebo olomouc, kompromis by byl nekde mezi nebo rozumne okolo, a on by zacal vytahovat prahu (pritom je naprosto jasny ze do prahy nechce, jen nechce uhnout a chce cloveka donutit kyvnout na to jeho, protoze ve svetle prahy cokoliv na morave bude lepsi…)
nesnasim tuhle hru, neni to snaha o hledani reseni, je to zahaneni do kouta
@maminaAJ ty vogo, ani Ol ani Op, tak Prahu, to je síla. Taky si asi užijete dost.
@Tichošlápek píše:
Když je mu to jedno, tak značka ideál. Normálně bych mu vyjela nabídky v tve lokalitě a řekla: hele brouku, tady jsem ti vytiskla možnosti, sice si říkal, ze je ti to jedno, ale přeci jen mi třeba reknes, která se ti líbí nejvíc a tu koupíme. Ale nemusíš, jestli je ti to jedno - klidně to vyridim sama. A šlus.
@Tichošlápek jojo, taky si myslím, akorát bude nefučený, už jsem mu je ukazovala předtím a líbily se mu, tak nevím, proč teď zas změnil, asi jak psala výš paní, nějaká manipulace nebo co…
@Annonymní_007 píše:
Nechápu. Ty nepracuješ? Proč jste to nechali dojít tak daleko? Jak velké máte děti a jaké možnosti? kde bydlíte teď? Proč se musíte stěhovat? Ať si zkrátí úvazek, ty jdi taky pracovat a děti řešte dohromady
@Annonymní_007 jsem na RD, děti 4 a 2 roky, za rok jdu do práce, chlap na částečný úvazek nepůjde, vydělává dost a hlavně u něj v práci na jeho pozici částečné/zkrácené úvazky nejsou (manažerská/ředitelská pozice), stěhovat se chceme hlavně kvůli logistice dětí a ať jsou blíž prarodičům - nyní bydlíme v malé vsi, kde není skoro nic a všade musíš jezdit, proto jsem navrhla město (má kolem 19tis obyvatel). Ještě než jsme se stěhovali tady do té pidivsi, to ještě nebyly děti, jsem chlapovi říkala, že to bude o hu.bu, to cestování atd a prý, že to zvládneme a půjde to, že všichni cestují a takové řeči a já blbá se nechala umluvit, jak psala paní výš, msnipulace.
Proto se teď nechci opět nechat umluvit k tomu, ať bydlíme zas daleko od všech…bo vše bude zas na mě a já s vyplazeným jazykem a děckama na hrbu budu lítat jak ma.gor, aby muž byl v pohodě jen práce tam a zpět. Oni ti prarodiče jsou právě ochotní pohlídat.