Začal mě ignorovat

Anonymní
12.4.20 17:17

Začal mě ignorovat

Ahoj holky.
Už nevím, s kým bych mohla probrat moje trápení a rozhodla jsem se, že zkusím napsat sem, zda by mi pomohl názor od někoho neznámého..
Na podzim jsem se seznámila s jednim mladším mužem přes jednu naši společnou známou. Mě je 38, on je prakticky čerstvý třicátník. Už mnoho let řeším problémy se vztahy a v době, kdy mi bude skoro 40 vše na mě doléhá více a více. Ač mám partnera, se kterým se nejsme schopni po několika letech ani šestého ať, natož založit rodinu, byla jsem v divu, že jsem potkala někoho, s kým jsme sdíleli podobné úvahy a pohledy na život. Stejně tak aktivit.
Zkrátka netrvalo dlouho a po několika náhodných schůzkách mezi námi přeskočila oboustranná jiskra. Věděl, že se trápím ve vztahu, že kterého nikdy nic nebude a zkrátka mě pozval. Ne na klasické kafe, ale na hudební koncert a já jsem se cítila dobře a příjemně. Začali jsme se pravidelně scházet, volat si, ale nikdy se mezi námi nic nestalo. Ani v okamžiku, kdy jsme mu s naším babi čem jednou volaly, zda by nás odvezl domu z jedné firemní večeře, kde se trocha popilo. Tehdy ovíněná jsem mu dala nabídku, aby se mnou šel ke mně domů. :roll: Řekla jsem mu, že jsem svuj vztah ukončila a chci se posunout v životě dál. Se slovy, abych se ozvala, až budu střízlivá, mě vyprovodil domů a nabídku zkrátka nepřijal. Tím u mě stoupl ještě více a byla jsem rozhodnuta, že tento člověk stojí za více poznání. Od té doby jsme se viděli nesčetněkrát a trávili společný čas, kdykoliv jsem si vzpomněla. Nejhorší je, že i nadále jsem udržovala a udržuji můj vztah, o kterém jsem vám psala. Nevím proč. Zda že strachu samoty, setrvačnosti nebo nerozhodnosti. :roll: Stalo se, že vlivem někoho ze společných známých se tato nová osoba vše dozvěděla a na poslední schůzce, kterou jsem iniciovala já, mi vše řekl. Bez nějakých výčitek mi řekl, že nebude trávit čas s nikým, kdo lže do očí více lidem a zkrátka si nepřeje, abych ho kontaktovala nebo si vůbec myslela, že po tomto všem by se mezi námi mohlo něco ještě někdy změnit. Zůstala jsem jak opařená a bez špetky slov, co bych mohla říct. :(
Vím, že jsem se vůči němu nezachovala fér a ani nedokážu popsat, jak mi kvůli tomu všemu je špatne. Že jsem lhala sobě, jemu a zničila náklonnost od někoho kdo mě měl rád a nebránil se plánovat něco více. O to horší je, že od spousty lidí vím, že ten člověk není lhář. Je férový, charakterní a dokázal mi to mnohokrát, když jsem s vzpomněla s čímkoliv. Ať s radou, pobrečením si na rameno nebo i obyčejným telefonem jej slyšet.
Momentálně nejsme spolu vůbec v kontaktu. Neozval se mi, a i já jemu, protože mám strach. Zkoušela jsem jednou poslat zprávu, zda mi může odpustit a zda začneme od začátku. Přišla mi je strohá odpověď, že ne, protože by se toto opakovalo znova a znova, že mi zkrátka přestal věřit v čemkoliv.
Vím, že nikoho nemá, že jsem nebyla jedna z mnoha cílů. Řeklo mi to mnoho společných známých, stejně tak, že teď elánem moc zrovna neoplývá. Ale neřekla jsem nikomu, co se stalo.
Vím, že jsem neskutečná kráva, ale je mi to strašně nějak líto a rada bych začala znova, s čistým štítem, ale prostě to už asi nepůjde. :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Ou
13043
12.4.20 17:19

Ne nepůjde, je mi líto. Tahle příležitost nevyšla. Je potřeba to oplakat a jít dál.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.20 17:22
@Ou píše:
Ne nepůjde, je mi líto. Tahle příležitost nevyšla. Je potřeba to oplakat a jít dál.

To si začínám pripouštět. Nechápu sama sebe, když už mi je skoro 40. :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
636
12.4.20 17:29

Ty jo, to musí být fakt formát. :srdce: No, škoda. Už na to nemysli, je to pryč. Ber to jako životní zkušenost. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.20 17:32
@listento píše:
Ty jo, to musí být fakt formát. :srdce: No, škoda. Už na to nemysli, je to pryč. Ber to jako životní zkušenost. :kytka:
Tak moc bych chtěla. Ale nejde to. Trvá to skoro měsíc a jen si dokola říkám jak blbá jsem. Ublížila jsem jemu, sobě. A nejde to setřást z hlavy. :? :,(
  • Nahlásit
  • Citovat
1628
12.4.20 17:36

No blbá jsi, bohužel co na to napsat… Taky by pro mě býk takový člověk lhář… A nechtěla bych sním být… Ber to jako poučení..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11742
12.4.20 17:41

Podelala si to, neskonale. A pokud je takový jak píšeš, tak ne, nepůjde s tím udělat nic. Máš smůlu. Řekni si, že jsi byla blbá a jdi dál. A vztah ve kterém si, ukonči.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
13043
12.4.20 17:44
@Anonymní píše:
To si začínám pripouštět. Nechápu sama sebe, když už mi je skoro 40. :roll:

No strach zabíjí myšlení…

Někde z toho něco zkus vytáhnout do příště.

Jinak nejspolehlivější cesta jak to ze sebe dosat, je vyhradit si truchlících 15 minut denně. Udělej si playlist nějakých fakt smutných písní na 15 minut a během těch 15 minut si buď zoufej, utápěj se ve fantaziích, piš mu dopisy, co nikdy neodešleš, piš si do deníku co se ti honí hlavou a tak. Po 15 minutách vstaň, obleč se, vezmi si roušku a vydej se alespon na 30 minut na procházku ostrým krokem, pokud běháš, tak si běž zaběhat, či provozovat jiný sport venku. Při tom poslouchej mluvené slovo anebo nějakou muziku, co je v dostatečně rychlém tempu, aby člověk podal lepší výkon.

A vždycky když tě v mezičase přepadne nějaké smutnění, fantazie, pocity viny, cokoliv, všimi si toho, pojmenuj si to, co se v tobě děje a zkus to odložit na tu 15 minutovku. Zároveň v okamžiku kdy něco takovéh zkusí ovládout tvůj mozek, mimo vyhrazený čas, tak potřebuješ změnit činnost a dělat něco, co mozek zaměstná, aby neprodukoval blbosti, co mu ve výsledku jen škodí.

Nejdřív ti taková 15 minutovka bude připadat divná, po pár dnech by měla být spš užitečná a časem tě to začne strašně štvát. To je známka, že už si ze sebe dostala, co bylo potřeba a pokud budeš něco psát, nebo kreslit, nebo nějak vytvářet, tak je vhodný čas se toho případně zbavit a symbolicky to tak defintiivně ukončit.

Hele základní věc je, že evidentně dokážeš zaujmout zásadového a čestného chlapa, jen tedy pak ta schopnost rozvíjet a udržet vztah nevyšla.

Když si trošku pofackuješ vnitřní bordýlek a úzkost z odmítnutí a riskvoání samoty a nejistoty, tak až příště zase zaujmeš někoho, kdo je pro život použitelný (to už víš, že umáš), tak zvládneš i ty další fáze, kromě navázání vztahu - tedy i jeho rozvinutí a udržení.

Platí jakej šel, takovou potkal - tedy že dlouhdoobě spolu fungují lidi, co jsou tak nějak polámaní v podobné míře. Chceš-li partnera stabilnějšího, nepolámaného, potřebuješ primárně hojit vlastní rány, a tišit vlastní démony.

To půjde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
247
12.4.20 17:47

No a s tam tím druhým seš stále?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.20 17:51
@Ou píše:
No strach zabíjí myšlení…

Někde z toho něco zkus vytáhnout do příště.

Jinak nejspolehlivější cesta jak to ze sebe dosat, je vyhradit si truchlících 15 minut denně. Udělej si playlist nějakých fakt smutných písní na 15 minut a během těch 15 minut si buď zoufej, utápěj se ve fantaziích, piš mu dopisy, co nikdy neodešleš, piš si do deníku co se ti honí hlavou a tak. Po 15 minutách vstaň, obleč se, vezmi si roušku a vydej se alespon na 30 minut na procházku ostrým krokem, pokud běháš, tak si běž zaběhat, či provozovat jiný sport venku. Při tom poslouchej mluvené slovo anebo nějakou muziku, co je v dostatečně rychlém tempu, aby člověk podal lepší výkon.

A vždycky když tě v mezičase přepadne nějaké smutnění, fantazie, pocity viny, cokoliv, všimi si toho, pojmenuj si to, co se v tobě děje a zkus to odložit na tu 15 minutovku. Zároveň v okamžiku kdy něco takovéh zkusí ovládout tvůj mozek, mimo vyhrazený čas, tak potřebuješ změnit činnost a dělat něco, co mozek zaměstná, aby neprodukoval blbosti, co mu ve výsledku jen škodí.

Nejdřív ti taková 15 minutovka bude připadat divná, po pár dnech by měla být spš užitečná a časem tě to začne strašně štvát. To je známka, že už si ze sebe dostala, co bylo potřeba a pokud budeš něco psát, nebo kreslit, nebo nějak vytvářet, tak je vhodný čas se toho případně zbavit a symbolicky to tak defintiivně ukončit.

Hele základní věc je, že evidentně dokážeš zaujmout zásadového a čestného chlapa, jen tedy pak ta schopnost rozvíjet a udržet vztah nevyšla.

Když si trošku pofackuješ vnitřní bordýlek a úzkost z odmítnutí a riskvoání samoty a nejistoty, tak až příště zase zaujmeš někoho, kdo je pro život použitelný (to už víš, že umáš), tak zvládneš i ty další fáze, kromě navázání vztahu - tedy i jeho rozvinutí a udržení.

Platí jakej šel, takovou potkal - tedy že dlouhdoobě spolu fungují lidi, co jsou tak nějak polámaní v podobné míře. Chceš-li partnera stabilnějšího, nepolámaného, potřebuješ primárně hojit vlastní rány, a tišit vlastní démony.

To půjde.

Děkuji ti Ou. Já tohle znám a prostě to nefunguje. :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
12.4.20 17:54
@jasnahvezda píše:
No a s tam tím druhým seš stále?

Ano. Vídáme se. Ale po pěti letech vztahu se nejsme schopni ani šestého ať. Natož plánovat rodinu či společně něco řešit. Vím, že to je vše divné, ale je to kolotoč, že kterého nejsem schopna vystoupit. A teď vím, moc dobře vím, že se objevil někdo, kde to mohlo být jiné. A já to pokazila svojí setrvačnosti ve všem. Hrdinka v myšlenkách, slaboška v činech. :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
Ou
13043
12.4.20 17:58
@Anonymní píše:
Děkuji ti Ou. Já tohle znám a prostě to nefunguje. :,(

To je naprosto jedno co znáš, podstatné je co děláš. Samozřejmě že t tvoje neuroza říká, že nemá smysl to zkoušet, natož pravidelně. Protože by jí to sebralo sílu tě zaplavovat věcma jako že jsi úplně nejhorší na celém světě, nikdo tě cneche, budeš na věky sama a zybtek těch lží, kterými tě drží pod kontrolou.

Takže buď dělej to co chce tvoje neuroza a komplexy a nebo začni pomalu přebírat kontrolu nad svou duší a následně i životem. Pokud se ti to nebude dařit svépomocí, je asi nejvyšší čas vstoupit do psychoterapie.

A ne mimísek- náhodou otěhotnět s tím, co ho chceš opustit ti problémy jen a jen zhorší. Navíc tomu případnému dítěti dost ublížíte.

Příspěvek upraven 12.04.20 v 17:59

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
247
12.4.20 17:59

Tak to se mu nedivím, že s tebou už nechce nic. Ono holt nejde sedět prdelí na dvou židlích zároveň. Vsak toho neprespektivniho opusť. To tě dostatečně nenakoplo, že sis kvůli tomu pošlapala štěstí?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.20 18:01
@Ou píše:
To je naprosto jedno co znáš, podstatné je co děláš. Samozřejmě že t tvoje neuroza říká, že nemá smysl to zkoušet, natož pravidelně. Protože by jí to sebralo sílu tě zaplavovat věcma jako že jsi úplně nejhorší na celém světě, nikdo tě cneche, budeš na věky sama a zybtek těch lží, kterými tě drží pod kontrolou.

Takže buď dělej to co chce tvoje neuroza a komplexy a nebo začni pomalu přebírat kontrolu nad svou duší a následně i životem. Pokud se ti to nebude dařit svépomocí, je asi nejvyšší čas vstoupit do psychoterapie.

A ne mimísek- náhodou otěhotnět s tím, co ho chceš opustit ti problémy jen a jen zhorší. Navíc tomu případnému dítěti dost ublížíte.

Příspěvek upraven 12.04.20 v 17:59

Já vím, že máš pravdu. Na terapie jsem se už přihlásila. Děkuju ti za podporu. :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
12.4.20 18:05
@jasnahvezda píše:
Tak to se mu nedivím, že s tebou už nechce nic. Ono holt nejde sedět prdelí na dvou židlích zároveň. Vsak toho neprespektivniho opusť. To tě dostatečně nenakoplo, že sis kvůli tomu pošlapala štěstí?

Nakoplo. To víš, že nakoplo. A nejhorší vědět, že jsem to zničila já sama s někým, na kom mi nezáleží a roky využívá jako svoji jistotu. A muž, opravdu muž, co me měl rád mi mizí že života. A hlavně výčitky, že jsem mu ublížila a on to více už nechce řešit. Když jsem se nenápadně zeptala známé, zda neví, co teď dělá, mi jen řekla, že ho potkává často a přišel ji bez elánu a nějak bez života. :,(

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama