Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Začala jsem si vážit života:)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Elessar
26.6.13 22:29
Taky mi přijde, že už dneska nikdo neumí psát srozumitelně 
takže dobrou holky 
- Citovat
- Upravit
26.6.13 22:31
Ja jsem si asi zacala zivot vychutnavat fakt az kdyz se narodila Eliska Obcas si ted jen tak pro sebe rikam:„Holka, bud spokojena, mas uzasneho pritele, mas nadhernou zdravou princeznu, mas kde bydlet…“ Proste obcas mi prijde, ze si lidi umeji jen stezovat. Ze uz zapomneli na to, co vsechno dokazali v zivote a ze by si toho meli vazit porad by chteli nahrabat vic. Vic penez, vic slavy, mit co nejvic parfemu, kosmetiky, mit nejnovejsi typ mobilu, nejdrazsi auto - ale pak, kdyz jim nebo nekomu jim blizkemu, najdou nejakou nemoc, teprve si uvedomi, jak byli slepi a sobecti 
Příspěvek upraven 26.06.13 v 22:34
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.6.13 22:32
Tak to mě mrzí že jste to nepochopily 
Já jsem se teď jenom pár dní starala o člověka s absolutně jiným myšlením, nikdy jsem si nemyslela že by toho byla schopná, dozvěděla jsem se tolik věcí, co jsem v životě nevěděla a potřebovala jsem se vypsat Omlouvám se moc jestli to vyznělo nějak špatně, zle nebo nepochopitelně, jsem toho plná.. Ještě jednou se omlouvám..
- Citovat
- Upravit
26.6.13 22:33
S tím trabantem a tak, co to jako?! 
Každopádně odpověď na otázku. Ve chvíli, kdy jsem zjistila, že se mám jako princezna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elessar
26.6.13 22:37
A kdybych teda odpověděla na závěrečnou otázku, tak života si vážím pořád, protože jsem zdravá a moje rodina taky (ťuk ťuk) 
všechno ostatní je naprosto zbytečný, když člověk nemá v pořádku zdraví 
- Citovat
- Upravit
26.6.13 22:38
Snad se z toho švagrová zbrchá a nespadne do toho znovu, držím palce 
. A i když si často stojím na vedení, tak jsem to pochopila a toho co mám si začnu vždy víc vážít, když vidím, třeba mladého člověka na vozíku, nebo těžce nemocné dítě, to si na chvíli vždy přestanu honit a říkám si, když nejde o život, jde o ho.no 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.6.13 22:39
Nene, píšu jenom o švagrové, ale prostě v tom druhým odstavci píšu jako o těch feťácích obecně. O tom trabantu - ona právě je v takovym stádiu, kdy je strašně pyšná na to že v tom jede a z toho su asi tak špatná… Mrzí mě to fakt, ale nikdy jsem si nemyslela že to potká takového člověka s rozumným myšlením a jednoho mám doma
Příspěvek upraven 26.06.13 v 22:42
- Citovat
- Upravit
26.6.13 22:39
Života jsem si začala vážit s dětmi. Hodně často myslím na to, v jak bezstarostném světě si žiju, ve světě, kde se neumírá hlady a žízní, na banální onemocnění, že moje děti budou mít alespoň ty základní potřeby vždy zajištěné.
Vážím si hodně toho, jak se o nás tenhle stát stará a často myslím na ty jiné světy, kde být matkou je často velice bolestná záležitost. Nemít co dát najíst dětem, to musí být k zešílení 
Nějaké mercedesy, dovolené u moře, značkové hadry, drahé koníčky - žijeme v nadbytku, ať se mamonáři zalknou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Tak tu musím založit diskuzi a chtěla bych se vás zeptat, kdy jste si začali vážit života?
Asi hloupá otázka, ale docela mě to zajímá, protože mám docela špatnou rodinnou zkušenost a od této doby si neskutečně vážím toho co mám.
Moje švagrová začala brát pervitin (nyní je na odvikačce a chce změnit život zpět do normálu - prostě se chytla ve 24 letech hodně špatných lidí, zničila si úplně život co měla předtím, ale snad to budě v pohodě). Byla pár dní u nás a prostě pořád mi vykládala (ikdyž jsem o to vůbec nestála) jaké to bylo, dozvěděla jsem se že existuje slang jaké jsem nikdy neslyšela a prostě celkově pocit z ní. I když jsem jí měla vždycky strašně strašně moc ráda, teď jsem před ní schovávala peníze a cítila se tak pošpiněná
Je mi teprv 20 let, ale v životě jsem neměla potřebu něco takového zažít, někoho takového obdivovat.. Minulý rok jsem se po 3 letech známosti vdala, máme 7 měsíční nádhernou holčičku, nejsme zadlužení, jsme šťastní, máme svoje bydlení a máme se nádherně. Oni prostě námi pohrdají a myslí si, že oni jedou v mercedesu a my jedeme v trabantu (to jsem tady poslouchala celý den..)Naštěstí je už od nás pryč a my už je,,čistíme" bydlení
Já jsem se asi potřebovala vypsat, ale zajímalo by mě, i kdy vy jste měli taky nějakou zkušenost, který vám změnila pohled na váš život a zjistili jste že se máte prostě nádherně?
Příspěvek upraven 27.06.13 v 06:25