Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Záměna miminek
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
brko
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.8.15 14:05
@brko nechtěla bych zpět své pokrevní dítě - důvod jednoduchý - ztracené roky s druhým, to Tě bere jako rodiče a teď by o Tebe přišlo? Jestli bych se chtěla stýkat? To opravdu netuším, jsem ráda, že jsem toto nemusela řešit, protože ty rodiny si prožily peklo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 14:06
Teoreticky tu muzem placat, co nas napadne. stejne si to nikdo neumi predstavit, jak by se citila a co by delal. takze to postrada smysl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
18.8.15 14:09
Jsem ráda, že jsem tohle nemusela řešit (kluk je věrná kopie tatínka, takže tam by k záměně snad dojít nemohlo). Ale asi bych si chtěla nechat dítě, které jsem kojila, vychovávala, ke kterému jsem si udělala vztah, společné zážitky. A jestli bych chtěla vídat druhou rodinu? Asi spíš ne, aby nás všechny zbytečně netrápila.
- Citovat
- Upravit
polokoule
brko
18.8.15 14:13
@Ali-Ali to jo, nemůžeš ani vědět, jak budeš reagovat na jiné situace. Nicméně i tak může někoho napadnout něco k tématu, o co by se rád podělil. Tak uvidíme. 
- Citovat
- Upravit
18.8.15 14:14
Na toto téma moc doporučuji přečíst si tuto knihu
http://www.dominoknihy.cz/…y/hra-na-lez
Mimochodem je v ní zmíněn i případ českých vyměněných holčiček.
Jak bych reagovala já fakt nevím. Muselo to být nesmírně těžké pro obě rodiny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 14:16
Raději nad tím nepremyslim, bylo by to hodně bolestné.
Manzel byl u dvou že tři porodu a ten jeden co nestihl porod, ale přiběhl, když mi dceru dali na břicho.
Sama jsem vzdycky viděla, jak hned predemnou dávají na ruku cedulku a dítě podepisují.
Tim že manžel byl u toho vždycky, když dítě odnesli s porodního boxu nekam jinam na vážení, koupání, tak šel s nima a byl furt celou dobu u dítěte, dokud ho nevrátili.
Nedovedu si představit, jak může k takové záměně dojít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 14:16
Zalezi po jaky dobe by se na to prislo. Jestli po par tydnech tak by se teorericky dalom ale nedokazu si predstavit, ze by me nekdo kontaktoval ze syn vlastne neni muj a dali by mi misto nej cizi (i kdyz pokrevni) ctyrlete dite.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 14:18
Ehm, já bych chtěla obě 
to, ke kterému jsem si vytvořila mateřské pouto, i to, které je „moje“. Představa, že musím dát pryč dítě, se kterým jsem strávila třeba rok nebo dva, je pro mě velmi obtížná. Plakalo by, volalo by maminku. Nesnesitelné.
Je mi jasný, že si musím vybrat jedno, chtěla bych ti dát poctivou odpověď, ale já prostě nevím. Je to natolik příšerná představa, že nevím. Zřejmě bych chtěla zpět své dítě, ale zároveň bych šílela kvůli tomu druhému.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
18.8.15 14:22
Holky, to je tak těžké, ze najednou sama pochybuji, ze bych dala dítě pryč. Ty rodiny si prožily peklo. Jejich manželství čelila zkoušce, vždyť už jen ta představa, ze vás manžel viní z nevěry a vy víte, ze se mýlí…ale především ty děti, ty by to prožívalw těžko. Co je vlastně správné???
- Citovat
- Upravit
18.8.15 14:23
@brko, napadaly mě velmi podobné otázky jako tebe. Ostatně to asi většinu žen.
Nicméně já absolutně netuším, co bych v dané situaci chtěla nebo dělala…
Opravdu to nevím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
18.8.15 14:23
Nedokazu si to predstavit. Taky jsem nad tim premyslela. Svoje biologicke bych chtela urcite zpet a to, ktere bych do te doby vychovavala, bych nevratila. Takze obe. Bud jedno nebo druhe - to si nedokazu predstavit. Sofiina volba. Asi bych se psychicky slozila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, dívala jsem se na pořad Soudkyne Barbara. Zrovna byl díl o znamem případu vyměněnych děti v porodnici Třebíč.
To mě přivedlo k pár otázkám na vás:
Pokud by se vám toto, nedejbože, stalo, chtěli byste si nechat svoje současné dítě-i když není vlastně vaše? Nebo byste chtěli vaše pokrevní dítě bez váhání? Chtěli byste se stýkat s druhou rodinou? A co odpovědnost porodnice, co si o tom myslíte?
Prostě cokoli vás napadne k tématu, tak napište.
Jinak ať začnu-já bych se s tím vyrovnávala těžko-jako každý. Dva roky bych kojila, prebalovala, uspavala cizí dítě…ale pro mě by vlastně cizí nebylo. Na druhou stranu krev není voda, to je jasné. Měla bych také obavy, jak s mým dítětem zacházeli po tu dobu jeho nepraví rodiče-Bylo dítě kojene? Nechávali ho plakat? Dbali pečlivě na jeho stravování? Co když to jsou nějací alkoholici??? Zkrátka ano-své dítě, své pokrevní dítě, bych zpátky určite chtěla.