Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Psu mam pět
Stenatko je roztomile, vdecne, ale člověk musí trochu myslet i na sebe…Nemůžu otěhotnět, psi jsou moje děti, ale doma je nechávám v klidu. Na dovolenou teda nejezdime, ale ne jen kvuli psum, maximálně na víkend a tam je bereme s sebou…Planuju hodně psich akci, je to trosku životní styl, ale me to baví, nechovam se k nim jak k dětem, nepolidstuju je…
Tímhle přístupem si ze psa uděláte zavyslaka, který vám zboura byt, az budete opravdu potřebovat odejít bez nej..a az si jednou pořídíte dítě, tak Vas pes bude adept na nového majitele, protože se nebude umet o Vasi pozornost dělit..
Byt vámi, začnu makat na jeho samostatnosti…
Příspěvek upraven 17.07.14 v 12:14
Najdi si i jiný koníček, svěř se manželovi a společně na tom zapracujte.
Mám 2 děti, francouzského buldocka. Věnuju se mu denně, procházky, běhá se mnou, když někde jedeme, kam je to možné, bereme ji sebou. Nemám problém nechat ji doma, když je třeba. Dovolenou bych řešila tak, aby mohla jet s známá. Prostě tak nějak normálně, rozhodne nemame rozmazlenca. Řekla bych, ze už to moc hrotis.. aquapark nebo moře bych si ujít nenechala.. Lidi jezdi k mori i se psama.
@HáňaSlab píše:
Mám 2 děti, francouzského buldocka. Věnuju se mu denně, procházky, běhá se mnou, když někde jedeme, kam je to možné, bereme ji sebou. Nemám problém nechat ji doma, když je třeba. Dovolenou bych řešila tak, aby mohla jet s známá. Prostě tak nějak normálně, rozhodne nemame rozmazlenca. Řekla bych, ze už to moc hrotis.. aquapark nebo moře bych si ujít nenechala.. Lidi jezdi k mori i se psama.
Kvůli našemu psovi, jsem byla ochotná vybrat celou dovolenou + neplacené volno, tehdy neměl ani týden a byl bez matky pyplala jsem ho ve dne v noci a napájela kozím převařeným mléke, veterinář tehdy prohlásil, že je bez šance a nepřežije to, ale nakonec se dožil skoro 17 let, tehdy a i potom se vše plánovalo s ohledem na něj a i když byl trochu neurotický na moje děti(vzhledem k jeho věku jsem to chápala).Už je v psím nebi (skoro 2 měsíce)a pořád si na to nemůžu zvyknout, takže chápu, že jsi na toho psa tak fixovaná, ale nesmíš zapomínat, že je to pes který potřebuje taky trochu samostatnosti, at si zvyká na to, že nebude mít pánička pořád doma za zadkem
Mysli taky na to, jak se ten pes bude cítit, až budete mít to miminko a on prostě na tu druhou koje bude muset ![]()
@madeto píše:
Kvůli našemu psovi, jsem byla ochotná vybrat celou dovolenou + neplacené volno, tehdy neměl ani týden a byl bez matky pyplala jsem ho ve dne v noci a napájela kozím převařeným mléke, veterinář tehdy prohlásil, že je bez šance a nepřežije to, ale nakonec se dožil skoro 17 let, tehdy a i potom se vše plánovalo s ohledem na něj a i když byl trochu neurotický na moje děti(vzhledem k jeho věku jsem to chápala).Už je v psím nebi (skoro 2 měsíce)a pořád si na to nemůžu zvyknout, takže chápu, že jsi na toho psa tak fixovaná, ale nesmíš zapomínat, že je to pes který potřebuje taky trochu samostatnosti, at si zvyká na to, že nebude mít pánička pořád doma za zadkem
Já svého psa neskutečně miluju, pro někoho až moooc. Pusinkuju, opatruju, hledám všecko co je pro ní nej.Na dovolenou bych bez ní nikdy taky nechtěla jet, ale jsou chvilky kdy musí zůstat sama, jeto pro ni i potřeba musí se naučit být sama. Všechno má svou mez…
Anonymní, kolik je teď psíkovi?
Když jsme si pořídili psy, také jsem veškeré aktivity přizpůsobila jim. Není to nic neobvyklého, ani nenormálního. Naši psi jsou jako naše děti, jsou členy rodiny a veškeré aktivity, které lze s nimi provozovat, provozují s námi. Dovolenou vybíráme dle toho, kam můžou s námi. Pokud to jde, bereme je i na hrady ( do zámků nesmí, to mají smolíka
). Do práce tedy a námi nechodí, ale když jsem tuhle nutně běžela na skok, protože byl problém, tak jsem je také měla s sebou - nikdo nic nenamítal. ![]()
Na druhou stranu je třeba psa učit samostatnosti už od štěněte, protože pak se jednou stane, že nebude moci s vámi, byť jen na nákup, a bude problém.
@Lucie66 píše:
Já svého psa neskutečně miluju, pro někoho až moooc. Pusinkuju, opatruju, hledám všecko co je pro ní nej.Na dovolenou bych bez ní nikdy taky nechtěla jet, ale jsou chvilky kdy musí zůstat sama, jeto pro ni i potřeba musí se naučit být sama. Všechno má svou mez…
8 měsíců. Problém je že já k tomu moři třeba zrovna strašně chci, jediná možnost je leťet a psa do zavazadlového prostoru teda rozhodně dávat nebude. A hlavně kdybych řekla příteli, že na tu dovolenou kuli psovi nechci, tak už by ho asi šmejklo, pač už takhle ho tročku odsouvám. Auto nám stěží dojede do Prahy ![]()
@ZItu píše:
Anonymní, kolik je teď psíkovi?
Když jsme si pořídili psy, také jsem veškeré aktivity přizpůsobila jim. Není to nic neobvyklého, ani nenormálního. Naši psi jsou jako naše děti, jsou členy rodiny a veškeré aktivity, které lze s nimi provozovat, provozují s námi. Dovolenou vybíráme dle toho, kam můžou s námi. Pokud to jde, bereme je i na hrady ( do zámků nesmí, to mají smolíka). Do práce tedy a námi nechodí, ale když jsem tuhle nutně běžela na skok, protože byl problém, tak jsem je také měla s sebou - nikdo nic nenamítal.
Na druhou stranu je třeba psa učit samostatnosti už od štěněte, protože pak se jednou stane, že nebude moci s vámi, byť jen na nákup, a bude problém.
Anonym-Na hlídání ji nikdy nedávám…Na dovolenou k moři si říkám, že někdy pojedem, ale autem a s ní a někam kde bude moct na pláž a tak. Já osobně doporučuji natu dovču jako detox nejezdit budeš se celou dobu trápit a budete se akorát hádat. Teď mám za pár datum porodu a až začnu rodit tak mám domluveno, že nám jí taťka po pár hodinách vyvenčí a kapku si s ní pohraje taky jsem to dost řešila. Ale fakt by chtělo nechávat ho někdy samotného jinak až to pak uděláš tak doma bude kulnička na dříví:-)
Já své psy miluju nadevsechno na svete, jsou to moje děti, ale všeho s mírou…letadlem na dovolenou bych je netahla v žádným případě, max autem, ale jak jsem psala, na dovci nejezdime a na víkend dvakrát za rok je bereme s sebou…Teď lezl v nemocnici a trpím, protože jsou sami doma s manzekem, který je porad pryč…Musi to proste vydržet, nedá se nic dělat…
Ahoj. Mám taky na svém psovi závislost, stejně jako on na mě. Do práce se mnou samozřejmě jezdí, k moři ale ne
To je akorát trápení v tom hicu
To hlídá babča. Jinak výlety přizpůsobujeme psovi, aby mohl s námi. Naštěstí jsme akční a na túry, kola, hory s námi bez problémů může. Chodím jen do takových restaurací kam může pes. V autě má svoji sedačku, žádné sezení na zemi! Misky, hračky, prostě veškerý komfort. Za jízdy je připoutaný v postroji a má autopás. Ráno vstávám a první co udělám, jdu s ním ven, pak mu dám najíst a pak až se starám o sebe
Je jako moje dítě a právoplatný člen rodiny. Když ho dávám na hlídání, což se občas stane, tak stejně celou dobu trnu zda se mu nic neděje
Jednoho psa mi přejelo auto, tak si tohoto pečlivě hlídám. Od moře jsem babče volala 2× denně, zda je vše ok a co psík dělá
Jezdím často na služební cesty a to mě samozřejmě doprovází
Miluje cestování stejně jako já
Auto bere za osobní vlastnictví a už z dálky ho pozná
Jak slyší zvuk, tak už natěšeně pobíhá kam se jede
To samé když balím kufry, tak už ví, že se někam jede ![]()
Ahoj holky.
Aby jsme ještě oddálili touhu po dítěti pořídili jsme si štěně. Přítel je často pryč a já jsem s ním sama doma. Problém je ten, že si na psovi vytvářim závislost, a vše dělám ku prospěchu psovi. Beru ho do práce, k našim, kam nesmí už nechodím… Venčím ho kolikrát, tak že už ani nemůžu :-/ Přítel chtěl jet o víkendu do aquaparku a já nechci aby nebyl pes doma sám. Nechce se mi ani letět k moři, protože by musel na hlídání a já se bojím, aby si nemyslel že jsem ho opustila. Všechno strašně hrotim, a přemýšlím jen nad tím, jak se asi bude cítit pes, když udělám toto
Jak to tak čtu připadám si jako idiot. Nechce se mi to ani nikomu řict. Těším se až budeme mít barák, tam mi snad nebude tak líto ho občas nechat a jít si dělat něco po svém. Jako moc se věnujete svému psovi? K.