Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A co to prostě nemít doma? Nekupovat kvanta jídla, když píšeš, že dokážeš sníst za den tolik, co běžný člověk za 3 dny. Nakupuj si zdravá jídla, žádné pochutiny, nebo aspoň ne takové množství, že toho můžeš tolik sníst. Ale jistě už jsi všechny možné rady nerady četla a zkoušela. Já taky dost myslím na jídlo, na sladké. Píše se, že jedině pomůže abstinence sladkého, ale je to velmi těžké, takže tě chápu. Ale zase mít nakoupeno kvanta jídla, toho bych se zbavila jako první. Když to nemáš doma, tak to tak nesvádí.
Jak staré máš dítě? já mám 7m dcerku, když jsem ji plně kojila, měla jsem stále vlčí hlad…za 14dní jsem povečerech vydlabala 1kg Nutellu, během měsíce jsem snědla 700g burákového másla.
Díky kojení jsem nepřibírala, ale taky žádná krása, že jo… Cca měsíc, se už fakt držím zpátky, ale sladkost denně prostě musí být. Vždycky jsem milovala jídlo, ale taky jsem si ho odcvičila. Vážím stejně jako před otěhotněním, ale kilo tuku teda vypadá jinak než kilo svalu. 3× týdně s kočárkem svižná procházka, aspoň tu hodinu. Po dlouhé době jsem oprášila rotoped, hned jak začne jaro vyrážím ven na kole. Mojí motivací je být hezky oblečená.
A mimo to odjakživa usínám a probouzím se s myšlenkami na jídlo. ![]()
A nahradit to něčím zdravým? Uzobavat během dne oříšky, mrkev na malé kousky, semínka… Lepší než se ladovat tyčinkama a tak…
@Lenka_Hal Nevzdávám, jen je to vyčerpávající.
Tu endokrinologii zkusím, ale jdu tam až někdy o prázdninách… doktor je docela fajn, tak se ho na to určitě zeptam… A proč se nedokážu donutit, to nevim. Jako mám světlé chvilky, kdy se držim a nežeru nic nezdravého a nepřejídám se, ale to jsou jen krátké periody… A to plánování - zkusim to. To by mohlo pomoct… Ale když tak nad tím přemýšlím, tak asi budu fakt nějak psychicky nemocná - dám pár příkladů. Jedu na nákup pro nás a rodiče. Už den předtim se nejvíc těšim na to, jak si tam něco koupim jen pro sebe a všechno to sním ještě v autě. Nebo někdo přišel k nám na návštěvu a přinesl něco, co mám ráda, třeba truffles. Celou dobu se dokážu těšit na to, až ta návšteva vypadne a já si to načnu a dám si. Nebo se vždycky těšim, až všichni odejdou spát a já si budu moct něco nandat na talíř… jak opřed chvílí třeba marcipánový kuličky nebo hermelín a salám…
Musim se nějak zmobilizovat prostě, už kvuli dítěti. A proto jsem se mpsala příspěvek, jestli to někdo má stejně a jak s tim bojuje…