Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zblázním se ze své dvouletačky!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Thesis
21.2.15 13:45
- Citovat
- Upravit
21.2.15 14:37
@Lynette píše:
@natyber Tvůj syn kdyby někoho kousnultak by koukal jak bys s ním zatočila? No a jak bys s ním zatočila? To, že tvůj syn to ještě nezkusil neznamená že je vychovaný a vyspělý - může to zkusit zítra. A co pak uděláš?
Pokud nedokážeš pochopit smysl psaného slova, tak nemá cenu ti něco vysvětlovat. To že napíšu, že s ním zatočím snad neznamená, že s ním opravdu zatočím. Prostě bych se rozzlobila, čapla bych ho, asi bych ho taky donutila k omluvě, protože bych se styděla před maminkou a bylo by mi líto kousnutého dítěte a pak bych s ním mazala domů. A omluva 
V jednom článku jsem četla, že dítě se sice omluví, ale smysl omluvy nechápe. Dítě, kterému se někdo omluví (mluvím o malých dětech), si to přebere tak, že může taky někomu ublížit a pak se mu jen omluví a je to ok. Je to stejné jako s vrácením plácance. Tak malé dítě si prostě neuvědomuje co způsobilo za bolest. Je důležité tomu zabránit, už když vidím že se na někoho sápe, nebo vím že má k takovému chování sklony, tak ho nenechám to udělat. Prostě se radí, zabránit dítěti v tom co chce udělat. A můj syn taky zkoušel svého bratrance kousnout, mírně ho stisknul a jak jsem zařvala tak pustil, kdežto ten kluk ho prostě kousnul vší silou a držel 
v tu chvíli mi prostě syna bylo líto. Měl to prokousnutý až do modra 
Je hodný a chce si s někým hrát a dostane takovou odměnu 
Je to jedno, já se tady nechci hádat s nikým jak má vychovávat. Prostě jsem zastánce hranic a pravidel. Jednou jsme měli sešlost a pozorovala jsem chlapečka, kterému se něco nelíbilo a kopal do tatínka. Tatínek stál se založenýma rukama, a vysvětloval. Pokaždé když to zopakoval, kluk do něj kopnul a vztekal se Já bych ho prostě chytla, křikla bych na něj to se nedělá a tím by to končilo Prostě nemám ráda vztekající se a zlé děti, chápu že ony za to nemohou, ale vadí mi to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 15:07
@terinka4444 píše:
ty vogo, čteš si po sobě? Píšeš přesně, že mu maminka vysvětlovala, že se to nedělá a ještě ho nutila k omluvě. Na to napíšeš, že omluva k ničemu, že mu měla vysvětlit, že se to prostě nedělá a nazdar. To je už snad na nějakou medikaci tohle
Uklidni se, šlo mi o to že dítě se sice omluví, ale nechápe proč a ubližované dítě to podle mě nechápe taky. Pokud mě někdo hryzne tak se mi omluví, takže až někoho hryznu tak se omluvím já a bude to ok To že se dítě učí omluvě je správné, jen v danou chvíli to bolest neutiší. Rodičům agresivních dětí se radí, snažit se takové situaci zabránit, prostě být na pozoru a včas zasáhnout.
Když je dítě v afektu, není schopné se kontrolovat. Ve dvou letech také dítě nechápe, že ublížilo, a nemrzí ho to - ještě na to nemá „vybavení“; jde pofoukat a pohladit prostě proto, že má naučeno, že se to v takovém případě dělá.
Tak ze mě nedělej prosím blázna, děkuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 15:16
@terinka4444 píše:
zatočí s ním
To je legrace co, není nad to překrucovat smysl slova. Když napíšu, že díti naflákám, tak si pod tím představíš asi že ho zkopu do krve Je pro tebe takový problém pochopit psané slovo? Běžně lidé říkají, já s tebou zatočím Ale tak dobře příště to napíšu jinak. Třeba kdyby někoho můj syn kousl, tak bych mu to vysvětlila. Pak to snad už bude správně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 17:10
@natyber píše:
jedeš po mně? Jak překrucuju, napsala jsi, tak s ním zatočím. Tak o co jde, jaký problém pochopit psané slovo? A k tomu druhému, napsala jsi to přesně tak, že ho ten chlapeček kousl, maminka šla a tupě vysvětlovala, že to tedy ne a navíc ho nutila se omluvit. Podala jsi to tak, jak je blbá, že chtěla, aby se omluvil, že je to k ničemu, že mu spíš měla vysvětlit, že tohle se nedělá. Ovšem tím jsi začala jako první, že mu tupě vysvětlovala, že se to nedělá. Takže nevím, kdo tady trochu bojuje s chápáním a psaným textem.
já vycházím jen z toho, co jsi napsala ty, maminka mu vysvětlovala, že tohle ne, navíc požadovala omluvu, ale to v tvých očích bylo špatné. Za to ty bys mu to vysvětlila. Tak asi blbě píšeš ten psaný text, ne že my ostatní blbě chápeme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 17:15
Tohle je přesně věta z tvého textu : Ale maminka mu jen tupě vysvětlovala, že se to nedělá a nutila ho k omluvě.
No, tak nevím nevím, kdo tu má problém s psaným textem. A z toho tvého zatočila bych s ním je nakonec to, zase přesně cituji : Třeba kdyby někoho můj syn kousl, tak bych mu to vysvětlila.
Takže slovy klasika, kuchaře z Princezny se zlatou hvězdou na čele, to shrnu asi tak, že jedné z nás dvou tady přeskočilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 17:18
@moje prdelky píše:
@terinka4444 U něj to zopakuju dvakrát a pak tu ruku mu oddělám. Když zase, tak již prudčeji mu ji oddělám, přidržím a pohrozím a to obvykle stačí. Takže už mě nevytahuje oblečení, dvd a podobně. Jinak to bylo strašný. Každý den vyházený skříně. Jediný co smí je vytahovat nádobí, ve kterém si dokonce dělá že vaří, jako míchá. On si tak hraje a já vařím. Ještě se u toho bavíme a učíme se slovíčka jako třeba čaj a podobně. A je to fajn, že na to reaguje, protože přestal i vypínat myčku. Jediný problém s ním je, když se dostane nestřežen do koupelny, kde mi otočí s kolíkem od pračky a odejde. Už jsem dvakrát prala na třikrát jednu várku prádla.
To bych Vám přála mého syna, to by jste ho musela umlátit, protože on nereagoval na vysvětlování, odendavání ruky, okřiknutí, zvýšený hlas, plácnutí, prostě na nic. Šel a udělal zakázanou věc třeba po čtyřicáté, on si prostě nepamatoval za pár minut, že se to nesmí. Naštěstí tedy nekousal ani nikoho nebyl, ale dělal dos nebezpečné věci, sahal na to co neměl, likvidoval věci. A to mi věřte že jsem také byla ze začátku hodně důsledná a nic nedovolila, co jsem zakázala, ale opravdu po zjištění, že bych ho celý den jen plácala a okřikovala bez účinku, že on prostě nevnímá, a nechápe co je to ne a prostě neposlechne, jsem toto období prostě musela přežít a to bez bití, jen neustálým hlídáním, aby si něco neprovedl, předcházení nebezpečným situacím a odklízením věcí z dosahu, a stále jsem opakovala ne, nesmíš to se nedělá. A řeknu Vám, že do dneška je to v menší míře stále stejné, prostě někdy neposlechne a vymýšlí hlouposti, a to je mu skoro 6 let. Je to prostě osobnost, a učí se zvládat své emoce, každé dítě je jiné, vidím to u dcerky 2r a 3m ta pochopila co je to ne okamžitě a poslechne v 90%. Je celkově klidnější a chápavější. Byly jsme i v p. poradně a paní doktorka řekla, že je naprosto v pořádku, jen se na něj musí pomaleji a hlavně v klidu, rozhodně né bitím a nějakými hroznými tresty, naučit se předcházet krizovým situacím a mít pevný řád a režim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 18:49
@jednapovídalka píše:
To bych Vám přála mého syna, to by jste ho musela umlátit, protože on nereagoval na vysvětlování, odendavání ruky, okřiknutí, zvýšený hlas, plácnutí, prostě na nic. Šel a udělal zakázanou věc třeba po čtyřicáté, on si prostě nepamatoval za pár minut, že se to nesmí. Naštěstí tedy nekousal ani nikoho nebyl, ale dělal dos nebezpečné věci, sahal na to co neměl, likvidoval věci. A to mi věřte že jsem také byla ze začátku hodně důsledná a nic nedovolila, co jsem zakázala, ale opravdu po zjištění, že bych ho celý den jen plácala a okřikovala bez účinku, že on prostě nevnímá, a nechápe co je to ne a prostě neposlechne, jsem toto období prostě musela přežít a to bez bití, jen neustálým hlídáním, aby si něco neprovedl, předcházení nebezpečným situacím a odklízením věcí z dosahu, a stále jsem opakovala ne, nesmíš to se nedělá. A řeknu Vám, že do dneška je to v menší míře stále stejné, prostě někdy neposlechne a vymýšlí hlouposti, a to je mu skoro 6 let. Je to prostě osobnost, a učí se zvládat své emoce, každé dítě je jiné, vidím to u dcerky 2r a 3m ta pochopila co je to ne okamžitě a poslechne v 90%. Je celkově klidnější a chápavější. Byly jsme i v p. poradně a paní doktorka řekla, že je naprosto v pořádku, jen se na něj musí pomaleji a hlavně v klidu, rozhodně né bitím a nějakými hroznými tresty, naučit se předcházet krizovým situacím a mít pevný řád a režim.
Muj maly je uplne stejny. Nejaka duslednost je mi k nicu. Udela zakazanou vec treba po ste, jen co se otocim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 18:52
@Misschelle
Tak to já jsem se ani nemusela otáčet, jen jsem ho odendala s proslovem, zvedla se, tak šel znova na tu samou věc. Proste neslyšel, neviděl, nerozuměl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 19:10
Tak dámy, dnes moje trpělivost vzala za své! Po půlhodině kdy mi dcerka z postele neustále slézala a odpočívat prostě nebude, jsem jí čapla strčila do kočáru a vyrazila na procházku. Do dvou minut byla tuhá a já skoro dvě hodiny trajdala s kočárem po parku…Jako miminko no, ale opravdu spala dvě hodiny!!! Záchvaty se pak samozřejmě objevili, ale už nebyli tak časté 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 19:13
@jednapovídalka @Misschelle mám doma podobný exemplář. Odendám ho, důrazně vysvětlím, že ne, pohrozím. On na mě kouká, pohledem a co uděláš teď? a jde a udělá to třeba podvacáté znova. Z ničeho si hlavu nedělá, vše je mu putna. Vzteklý je taky jak hrom. tuhle jsme šli do města, vyžadovala jsem, aby šel za ruku, nechtěl, tak jsem ho vzala a držela, ruku jsem nepustila i když se všemožně snažil a stále vysvětlovala, nakonec si s řevem lehl na zem, tak jsem ho nechala dvě minuty ležet, stála a čekala, pak se zvedl, já ho vzala za ruku a šli jsme, na cestě zpět se to opakovalo zcela stejně.
Díky bohu, že jsem už trochu vytrénovaná od starěího, tak to beru s větším klidem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 19:48
@moje prdelky píše:
Klidně může, jenže jak to napíšu, ty si stejně řekneš, toto ne a ostatní tady začnou hned hulákat, jak je to špatně.
Každopádně se musíš držet zásad, že dítě není tvůj kamarád a není tvůj partner. Dítě je někdo, kdo je na tobě závislý, je to někdo, koho miluješ, ono tebe a koho ty musíš uvést do světa, tak aby ho nezlomilo nic. Už jsem psala hodněkrát, že nejdůležitější je důslednost a stokrát důslednost. Nějaké vysvětlování a psychorozebírání u dvouletého dítěte je na dvě věci, stejně po minutě má vypnuto a nevnímá tě a ani nerozumí. Obejmout za to, že se vzteká, tak to je podle mě největší blbost, kterou americká nebo britská výchova vypustila. Podle toho ty děti vypadají. Je jasný, že dítě se vzteká, však i my dospěláci zuříme, ale podstatné je to, jak to pak projeví. A vymazat dání na zadek, proč? Není důvod? Aty řeči, že násilí plodí jen násilí jsou taky z cesty. Jedno dání na zadek je jak sto vysvětlování. Jak jsme dřív psala, dání na zadek neznamená, že dítě nemáš ráda a ono si to nemyslí a ani si nemyslí, že ty můžeš a ono ne. Ono pochopí, že už došel nejvyšší možný trest a toto tedy ne. Proto si pak rozmyslí, jestli to zopakovat. Další tresty jsou různé, nebude se dívatna večerníček, nebude se koupat ve vaně, ale jen se osprchuje, nedostane kokyno a podobně. Jen se musí dodržet, a taky opravdu je výborné naučit počítat do tří. Protože takové počítání, kdy po 3 následuje opravdu trest je lepší než křičení a domlouvání. U nás stačí říct jedna, pak dvě a je vymalováno, protože se ví, že po tři už by byl trest. Funguje to bezvadně a bez řevu a já jsem v klidu. Proto za mne ve výchově opravdu je dobrá metoda cukr a bič. Pomazlit, pohrát, popusinkovat, ale i respektovat. A ne nepřestane tě za tresty mít rádo. Ono tě bude milovat, když ho potrestáš a pak uvidí, že i přes to, že bylo nějak potrestané se na něj zase usměješ, protože už věci zvládlo pěkně.Jo a aby nedošlo k omylu. Moje děti nesedí na zadku a nemalují si od rána do večera a neříkají ano maminko a ne maminko. Děti jsou naprosto normální, zlobí, zlobí se i na mě, já na ně, ale je podstatné, že poslechnou, nemusím se bát s nimi jít kamkoliv, kdykoliv a už vůbec se nemusím bát, že mě zmlátí za to, že se na ně zlobím, nebo něco podobného.
v kostce řečeno vše.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 20:42
@Fíková píše:
Prostě podle toho, jak se dítě chová v batolecím věku nejde nic odhadnout, úspěšnost výchovy se stejně pořádně projeví až v dospělosti.
přesně taka jinak, já v tom příspěvku nesoudila obecně, jen jsem popsala možné situace
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 20:49
@moje prdelky
vždyť jsem taky psala, že metoda cukr a bič je metoda, kterou se řídit nechci a ty si nejdřív popisovala metodu (u toho mi vstávaly vlasy) a až pak jsi ji nazvala; je to tvoje metoda, tvoje děti a tvoje volba, ale já si z toho příklad nevezmu
A to, že máš 4 děti a na všechny to platí, stále neznamená, že je to jediná metoda, která funguje a která funguje na všechny děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Tak sem musím prostě napsat
U nás je to to samé, syn 22 měsíců se vzteká furt a kvůli všemu… Nemůže si vzít motorku ven, řev. Nechce jíst-řev. Chce jíst-řev. Nechce spát - řev… Mladší 9 měsíců mu vezme hračku, řev. Starší vezme hračku mladšímu, řev… 
Je to a hlavu 