Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Ukulina píše:
Souhlas. Ale cekam vlnu odporu tech, co by do blahodarneho kolektivu dali uz driv nez ve dvou letech.
dekuju.
Aspon si neprijdu divna, ze se snazim dite pochopit, podporit. Dat mu jistotu. ne ho odlozit
@Fíková píše:
Já ti nevím, u nás ten poslední rok mateřské probíhá docela ponorka a to oboustranná. Myslím, že dítku i mámě občasné odloučení jen prospěje. Ale samozřejmě existují určitě i mamánci, kteří bez maminky neudělají ani krok, nedá se to paušalizovat.
tak ja se v tomhle pridavat taky na stranu toho, ze dite potrebuje obcas vypadnout od matky jinam. nemyslim tim, ho ve 2 letech vrazit na 8hod do skolky, ale opravdu verim, ze ponorka a nuda delaji sve.
samozrejme kazdy dite je jine, ale my ted maleho ve 2,5 zkousima na 4hod do skolky (fakt ne proto, ze by se vztekal a ja nevedla co s nim) a on sice zatim valci k pravidly a kolektivem (bere si co chce, leze po stolech atd.), ale prekvapive tam zatim chodi rad a rano se vylozene tesi (2.tyden). jo a on se vztekne tak jednou denne, nekdy to vyjde na skolku, nekdy na doma, ale jsem presvedcena, ze psychicky nestrada ![]()
@dendule4 píše:
Ano podle mě to s tou únavou souvisí, ale ona prostě přes den neusne…zkoušela jsem všechno, lehnout si k ní, udělat tmu atd…nic, prostě neusne a jen řve, že nechce hajat
Já to spaní po obědě vzdala, hodinu ho uspávat, aby spal 40 minut, na to se můžu vyprdnout
aspoň to zalomí v pohodě večer. Ale běda když usne únavou třeba v pět, to se probudí totálně rozmrzelý a máme naprosto zkažený večer ![]()
@subsomi Taky u nás nefunguje dát jí na zadek, to začne ječet ještě víc a tím déle scéna trvá, takže od tohohle jsem upustila už dávno…Jenže ty její hysteráky, většinou nevydržím a stejně jí jdu obejmout(manžel už koulí očima),protože to jsou slzy jak hrachy a ona by se snad pozvracela
@e-lili píše:
Jenze tohle je jasny obdobi vzdoru. to dite hleda samo sebe, zkousi, hleda limity.
Potrebuje maminku ne odlozit do skolky.Misto pochopeni, lasky a pece dame dvouletaky nestastny do skolek
Dle popisu je dite pekny spra…, ktereho zakladatelka nezvlada.
@dendule4: A netrvat na spánku, ale zavést něco jako polední klid jsi zkoušela? Vymyslet nějakou klidnou zábavu, u které vydrží v klidu sedět a nebude moc náročná, zavrtat se s ní do peřin a třeba si číst nebo si pustit krátkou pohádku? Nebo ji dát do postýlky, dát jí tam třeba pár nenáročných hraček a říct, že nemusí spinkat, ale nemá vylézat z postýlky? Nevím, jen tak střílím od boku, to bys asi musela vyzkoušet, co by mohlo fungovat.
Mně teda dcera (2 roky a 2 měsíce) ještě většinou přes den spí a když někdy ne, tak je to na ní právě hodně znát. Když opravdu odmítá usnout, tak dělám právě to, co píšu výše, buď jí pustím pár dílů Krtečka nebo ji nechám v postýlce s hračkama, ať si tam hraje, ale nedivočí. Když to udělám včas, zklidní se, trochu si odpočine a zas je to OK. Prostě bych si být tebou zkusila trochu pohrát s denním režimem a s tím odpočinkem, jestli si myslíš, že to s únavou souvisí.
@dendule4
však objímej, tím nic nezkazíš
naopka dáš dítěti najevo, že ho miluješ ať se děje co se děje
já někdy objímám a někdy nechám řvát a nevšímám si, je to spíš podle toho kvůli čemu ten řev je
když si chce něco vynutit, tak nechám ječet, když je to vztek ze situace, tak objímám
@Claire00 píše:
Dle popisu je dite pekny spra…, ktereho zakladatelka nezvlada.
@Claire00 píše:
Dle popisu je dite pekny spra…, ktereho zakladatelka nezvlada.
Ty jsi mi ale zatím žádnou užitečnou radu nedala…
@Ali-Ali píše:
tak ja se v tomhle pridavat taky na stranu toho, ze dite potrebuje obcas vypadnout od matky jinam. nemyslim tim, ho ve 2 letech vrazit na 8hod do skolky, ale opravdu verim, ze ponorka a nuda delaji sve.
samozrejme kazdy dite je jine, ale my ted maleho ve 2,5 zkousima na 4hod do skolky (fakt ne proto, ze by se vztekal a ja nevedla co s nim) a on sice zatim valci k pravidly a kolektivem (bere si co chce, leze po stolech atd.), ale prekvapive tam zatim chodi rad a rano se vylozene tesi (2.tyden). jo a on se vztekne tak jednou denne, nekdy to vyjde na skolku, nekdy na doma, ale jsem presvedcena, ze psychicky nestrada
Jj, moje dítě už podle mně do tý školky fakt potřebuje. Evidentně mě má plný zuby.
Občas se na hřišti přifaří k jiné mamince s dětma a mě posílá pryč a to nemluvím o těch scénách, když pro ni přijdu do školky (chodí na jedno dopoledne v týdnu).
To opravdu náladu nepřidá a já čekám, kdy mě přijde prošetřit sociálka.
![]()
@Kassy Taky vyzkoušeno…pohádky jí nebaví, ani v tv natož když je čtu. Ona prostě když nechce hajat, tak nebude a hotovo. Hraje si s hračkama v posteli chvíli a pak stejně přiletí jak uragán a do postele už nepůjde ![]()
@Claire00 píše:
Dle popisu je dite pekny spra…, ktereho zakladatelka nezvlada.
@dendule4 píše:
Ty jsi mi ale zatím žádnou užitečnou radu nedala…
Dala. Dat ji skolky, aby se v kolektivu naucila zakladnim pravidlum a ovladani.
Hele, potěší tě můj dnešní zážitek? Já mám doma i osmileťačku, už týden, marodí. Po večeři si hrály v pokoji, paráda, najednou rána a řev, běžím tam, ta starší jí dělala nese pytel mouky, hodila si ji přes rameno, neudržela a málá jí z toho ramene po hlavě řuchla na zem a začala řvát jak pominutá, to nedopadá dobře, je blijící, letím tam, zvednu a jak jsem otevřela pusu, abych jí řekla, ať přestane řvát, tak začala blindit, poblila mě celou jak jsem jí měla na úrovni obličeje, tak celý můj obličej, to ale ńeustál můj žaludek, takže jsem jí to vrátila
do toho starší se hrozně vyděsila a začala ječet a brečet. S malou v ruce jdu přes pokoje s kobercema, blijance z nás odkapávají na ty koberce, vykoupala jsem nás, oblečení jsem hodila do vany, že ho vymáchám.
Vyprala půl poblitýho bytu, kontrolovala mrně, jestli nejeví známky otřesu mozku, přemýšlel, jestli jet do nemocnice nebo ne, vymáchala poblitý oblečení, abych to nedala do pračky s kusama večeře, čímž jsem si ucapal odpad ve vaně… teď si tu sedím, poslouchám mrně, jak dýchá a upřímně se lituju, že nemám nikoho, kdo by si je na jeden den vzal.
@dendule4 Nejmladší chodí dvakrát týdně do jeslí. Předvádí tam to samé, co doma, takže jediný „odpočívající“ jsem já. Ale nejvíc to bodne starší nemocné ségře, protože ta si chudák už ani nemůže vzít svobodně hračku, aby to nevyvolalo jekot. Takhle má aspoň trošku klidu.
Synovi dost zabralo, když dostal velkou postýlku a právo se rozhodnout o spaní sám. A možnost koukat na pohádky, když spát nechtěl. Ale chvilku to trvalo, než se s tou svobodou srovnal.