Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Žena odmítá sex, žene mě k jiné, ale chce zachovat rodinu
- Fotoalbum (56)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.10.22 17:18
@Anonymní píše:
Já v té situaci bych uvítala trpělivého muže, co z toho nedělá vědu, nebere si to osobně a chová se uvolněně a vůbec na mne netlačí.
Tohle si myslím velmi dobře vystihuje představu mé ženy. Zároveň to je něco, co se m
Taky tam byla část, že jsem potřebovala něžnější sex, než jaký byl manžel schopný dát. Celkově laskavější přístup. Místo toho se urážel a tlačil, takže to jen zhoršoval.
Nad míru ochotně bych se přizpůsobil jakémukoliv průběhu a míře něžnosti. Co se týče tlačení a urážení, osobně cítím hlavně frustraci, přelévající se do vzteku na celou tu situaci, který se snažím ventilovat kamkoliv jinam než k ženě. Když se mě ale zeptá co se děje, když se zrovna nedokážu přemáhat a usmívat se, tak buď jí to řeknu a ona se naštve že to zase vytahuju, nebo odejdu z místnosti.
Kdybych byl bodhisattva který se dokáže chovat nekonečně vřele, altruisticky a dokázal jsem dávat čistou lásku bez opětování, tak by to bylo jinak, ale jsem jenom zoufalej frustrovanej chlap.
Taky mám v pozadí náboženství. Takové to, že si pomáhá alkoholem a pak představami, to je právě to, co vzbuzuje vinu a zacykluje to. Protože jako věřící si myslíš, že by ten sex měl být jenom z lásky k tomu druhému a alkohol a představy (o někom jiném) to vlastně kazí, tu přirozenou lásku. A pak cítí vinu, za to, že není schopná s tebou spát, tak jak bys chtěl ty i ona.
Jenže to jsem já, tvoji ženu neznám a ani tebe. Třeba jsi ideál a stejně to nefunguje.
Tohle je přesně něco, na co bych sám nedokázal přijít, díky! Zkusím to zakomponovat do toho jak situaci vnímám. Je klidně možné že to je část skládačky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:20
@krecik.dzungarsky píše:
A není to spíš tak, že oba potřebujete do individuální terapie kvůli vlastní osobní historii? Psal jsi něco o tom, že jsi sám neměl úplně standardní dětství. Za mě si některé věci člověk sám ošetřit nedokáže, i kdyby sebevíc chtěl. A tvoje žena potřebujete terapii stoprocentně. Všichni ti tady radí radikální řešení. Mě k tomu napadá, že bys jí mohl dát jako snahu o smírčí cestu, hledání společné cesty a budoucnosti voucher na jednu hodinu terapie, v dnešní době lze i online. Mohla by zůstat pro terapeuta anonymní, i to lze, třeba by se dopracovala k posunu v náhledu na odbornou pomoc.
Zajímavé a podnětné, zvážím to. Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:23
@catch-22 píše:
Klasická otázka - proč proboha vůči jemu, onTi nezahnul. Ani z Tebe nedělá vola, že údajně nemůže.
ale picha mu manzelku a to se nedela, to by mohl vedet, ze? Takze pres papulu by klidne mohl dostat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
krecik.dzungarsky
24.10.22 17:25
@Anonymní píše:
Nemam pro tebe sice moc radu, ale muzu ti nabidnout svuj „pohled z druhe strany“, protoze to mam asi v necem dost podobne jako tvoje zena.
Od zacatku vztahu jsem mela mensi potrebu sexu nez partner a sex pro me nikdy nebyl extra dulezity. Po dvou detech se muj zajem o sex zmensil jeste vic (ne nijak skokove, spis to tak kontinualne slo do kopru). Kdyz uz spolu sex mame, tak si to ve vysledku i vetsinou uziju, ale proste se momentalne nachazim ve stavu, ze na sex proste nemam nikdy chut. Jednou za cas se „prekonam“ a neco je, ale jenom proto, ze vim, ze partner chut ma.
Vim, ze je to spatne, cela tahle situace, nemit v partnerstvi sex nebo ho mit jen z povinnosti, ale nevim, co s tim. A rozhodne to neni o tom, ze bych partnera nemilovala nebo mela ci chtela mit nekoho bokem. Proste mi sex vubec nic nerika, nejsem schopna se poradne vzrusit, ani zadne predstavy nepomahaji, proste nemam chut.
A jit s tim nekam k terapeutovi je pro me dost desiva myslenka, v tomhle tvou zenu chapu. Protoze se pravdepodobne nejedna o nejaky fyzicky problem, ktery by vyresil nejaky prasek. Je to problem v me hlave, ale zaroven to pro me problem neni - ve smyslu, ze pokud bych nemela partnera, kteremu by to vadilo, tak bych byla spokojena (takhle to samozrejme vadi i me, protoze to kazi nase partnerske souziti). Chci tim jen rict, ze chapu tu neochotu jit se k nejakemu terapeutovi hrabat ve sve psychice proto, ze je muj partner nadrzeny, kdyz to prezenu.
Ja bych videla jako pozitivum, ze je o tom alespon trochu ochotna mluvit. Zkus to obcas nakousnout, at si uvedomuje, ze te to trapi a ze to chces resit, a to s ni, ne s nekym jinym. A mozna to nestav jako „ty mas problem a jsi asexualni“, ale „me chybi nase intimni blizkost“.
V terapii jsou i ženy, které mají zkušenosti se sexualizovaným násilím. Mezi klientem a terapeutem musí vzniknout nejprve bezpečný vztah, ve kterém lze tato témata postupně otevírat. A to i na základě zkušenosti, že jde o bezpečné prostředí, kde člověku nic nehrozí. A samozřejmě, že pro většinu žen je pro podobná témata vhodnější terapeutka. Pracovat lze se vším, i kdyby se jim vztah nakonec rozpadl. Rezignace na vlastní život není řešením.
- Citovat
- Upravit
24.10.22 17:27
@Anonymní píše:
Nemam pro tebe sice moc radu, ale muzu ti nabidnout svuj „pohled z druhe strany“, protoze to mam asi v necem dost podobne jako tvoje zena.
Od zacatku vztahu jsem mela mensi potrebu sexu nez partner a sex pro me nikdy nebyl extra dulezity. Po dvou detech se muj zajem o sex zmensil jeste vic (ne nijak skokove, spis to tak kontinualne slo do kopru). Kdyz uz spolu sex mame, tak si to ve vysledku i vetsinou uziju, ale proste se momentalne nachazim ve stavu, ze na sex proste nemam nikdy chut. Jednou za cas se „prekonam“ a neco je, ale jenom proto, ze vim, ze partner chut ma.
Tak to vypadá jako přes kopírák.
Vim, ze je to spatne, cela tahle situace, nemit v partnerstvi sex nebo ho mit jen z povinnosti, ale nevim, co s tim. A rozhodne to neni o tom, ze bych partnera nemilovala nebo mela ci chtela mit nekoho bokem. Proste mi sex vubec nic nerika, nejsem schopna se poradne vzrusit, ani zadne predstavy nepomahaji, proste nemam chut.
A jit s tim nekam k terapeutovi je pro me dost desiva myslenka, v tomhle tvou zenu chapu. Protoze se pravdepodobne nejedna o nejaky fyzicky problem, ktery by vyresil nejaky prasek.
Rozumím, to bude také podobné, akorát ona není úplně bez toho, jen velmi zřídka a ne se mnou. Strach z terapeuta chápu, ale také chápu že pokud to ve 2 nedokážeme posunout a nevidíme cestu, tak se bez něj neobejdeme, nebo se časem obejdeme bez sebe.
Je to problem v me hlave, ale zaroven to pro me problem neni - ve smyslu, ze pokud bych nemela partnera, kteremu by to vadilo, tak bych byla spokojena (takhle to samozrejme vadi i me, protoze to kazi nase partnerske souziti).
No, to je přesně co cítím. Pro ni to problém není, situace jí vyhovuje a nechápe proč je to pro mě takový problém. Bohužel tam podobnost končí a její navržené řešení nemůže mít úspěch a vede spíš k destrukci než konstrukci.
Chci tim jen rict, ze chapu tu neochotu jit se k nejakemu terapeutovi hrabat ve sve psychice proto, ze je muj partner nadrzeny, kdyz to prezenu.
Ja bych videla jako pozitivum, ze je o tom alespon trochu ochotna mluvit. Zkus to obcas nakousnout, at si uvedomuje, ze te to trapi a ze to chces resit, a to s ni, ne s nekym jinym. A mozna to nestav jako „ty mas problem a jsi asexualni“, ale „me chybi nase intimni blizkost“.
Jo, to je dost možná cesta, jenom nevím jak dlouho po takové dokážu jít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:27
@VsehoMocSkodi píše:
Zdravím všechny na emiminu, původně jsem se trochu styděl jako chlap sem napsat, ale čert to vem.Jsme s manželkou (oba 29 let) spolu již 8 let (z toho 5 let svoji), spolu dvě děti (5 a 3). Žena se mi před dvěma měsíci svěřila, že mě sice miluje, ale k se musí k sexu čím dál více nutit (prý již od doby před prvním dítětem - vůbec nechápu jak to v sobě mohla držet tak dlouho). Že když už na to přijde, tak je jí to příjemné, ale není to nic na co by měla chuť. Dle jejích slov nikoho jiného nemá a jednoduše pro ni sex není vůbec důležitý. Dřív jí prý pomáhal alkohol, když přestal zabírat, tak nějaké představy, které prý již vyčerpala, poté cvičení a teď už nic. Svěřila se, že cca 1× za měsíc se uspokojí sama a to jí stačí.
Od doby co se mi s tímto svěřila spolu nemáme žádné intimnosti. Jednou když jsem jí z frustrace požádal jestli bychom to mohli zkusit svolila, já se už zaradoval, ale nakonec z toho nic nebylo, protože jsem viděl její výraz, z toho odtušil emoce a vím že by to nebylo příjemné ani pro jednoho. Potom co jsem jí řekl, že necítím od ní žádnou lásku, že se mě ani nedotkne, nepohladí, nepolíbí, neusměje, mi začala sem tam dávat pusu, ale jde vidět že to je jen proto, že jsem si postěžoval. Bohužel to došlo už tak daleko, že nedokážu vedle ní ani ležet/usnout v posteli, protože po ní toužím, vím že to nejde a pak jen koukám do stropu, hlavou se točí myšlěnky na to že to nedokážu nijak změnit, začne mě to štvát a jdu si lehnout na gauč. Jí vyhovuje když ji při usínání objímám, ale to je všechno.
Když jsem se pokoušel na toto téma mluvit, opakovaně mi řekla, že to nechce řešit žádnou poradnou ani odborníkem, protože prý nechce aby ji někdo rozebíral a že to hlavně nemám řešit. Zároveň mi navrhla, abych si na „to“ našel jinou ženu, že ví že to je pro mě důležité, ale rodinu přitom zachoval. Pro mě to není o aktu penetrace, sex vnímám jako absolutní přijetí partnerů navzájem a bez toho si nedokážu představit že jde fungovat. Nehodlám žít dvojí život. Jsem typ člověka co dělá věci jak považuje za správné a tohle správné podle mě není.
Cítím se z této situace zoufale, frustrovaně a velmi nešťastný, protože ztrácím víru v to, že to neskončí u rozvodu, ale fakt to těm dětem nechci udělat, sám jsem z rozvedené rodiny. Zároveň nedokážu takhle dlouhodobě fungovat bez alespoň nějaké naděje, že se to může změnit a že nebudu od 30 žít v celibátu a fungovat jako vzorný manžel a otec. Prosím o jakoukoliv radu. Děkuji
P. S.: Četl jsem tady a na jiných stránkách když sem nemohl spát už mnoho podobných příspěvků, upřímně ani nevím co čekám že se dozvím jiného, ale nemůžu jen tak stát a neřešit slona v místnosti, co mi stojí na noze.
Příspěvek upraven 24.10.22 v 14:42
Diskuzi jsem nečetl, odpovídám na tebe.
Jsi dobrák a to se ti nevyplatí. Musíš být trochu méně dobrák. Neříkám hned abys jedl malé děti, ale mohl by sis pořídit nějaký ty bokovky. Nejdřív jednu. Pak třeba víc. 
A své ženě se někdy o nich můžeš zmínit, můžeš jí vyprávět nejlépe jen o jedné z nich (jakože máš jen jednu), jak tvá milenka je úžasná, co všechno umí, jak k ní začínáš něco cítit, že je vzdělaná a tak. Myslím, že to tvou ženu potěší. Možná se tvá manželka chytne a občas ti přeci jen udělá dobře. A když ne, tak jí vyměň. Rodina je sice „základ státu“, ale co to vlastně znamená?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:33
@Pírko2 píše:
Diskuzi jsem nečetl, odpovídám na tebe.Jsi dobrák a to se ti nevyplatí. Musíš být trochu méně dobrák. Neříkám hned abys jedl malé děti, ale mohl by sis pořídit nějaký ty bokovky. Nejdřív jednu. Pak třeba víc.
A své ženě se někdy o nich můžeš zmínit, můžeš jí vyprávět nejlépe jen o jedné z nich (jakože máš jen jednu), jak tvá milenka je úžasná, co všechno umí, jak k ní začínáš něco cítit, že je vzdělaná a tak. Myslím, že to tvou ženu potěší. Možná se tvá manželka chytne a občas ti přeci jen udělá dobře. A když ne, tak jí vyměň. Rodina je sice „základ státu“, ale co to vlastně znamená?
Beru to jako pohled z mužského tábora, který nasvědčuje tomu, že není problém se pohybovat v šedé zóně. Trochu zbytečně tvrdý a nemyslím že by bylo správný takhle mučit někoho, s kým žiju. To je za mě lepší rozvod a pak začít znovu s čistým štítem.
Každopádně díky za upřímný názor.
Příspěvek upraven 24.10.22 v 17:34
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.10.22 17:33
@VsehoMocSkodi píše:
Bohužel i to je možné a taková myšlenka mi rve srdce. Vyvolává to ve mě silné zoufalství a dostává mě to do spirály, kvůli které pak nemůžu spát. Že s tím nic nezmůžu, že to dopadne špatně a že pak člověk kterýho miluju velmi rychle přijde na chuť někomu jinému, kdo bude vozit moje děti do školy a těšit se z jejich úžasný přítomnosti.Příspěvek upraven 24.10.22 v 14:26
No jo, no, i to se může stát. Hlavně prosím tě nebuď takovej vůl jako ex a nenuť ženu k sexu násilím. To zkoušel ex a věř, že i kdyby byl poslední chlap na planetě, nikdy už bych s ním nic neměla..Najdeš si někoho jinýho, kdo tě bude chtít a nějak se to utřepe. Je to boj, já vím, ale život prostě není jednoduchej…
- Citovat
- Upravit
24.10.22 17:35
@Anonymní píše:
No jo, no, i to se může stát. Hlavně prosím tě nebuď takovej vůl jako ex a nenuť ženu k sexu násilím. To zkoušel ex a věř, že i kdyby byl poslední chlap na planetě, nikdy už bych s ním nic neměla..Najdeš si někoho jinýho, kdo tě bude chtít a nějak se to utřepe. Je to boj, já vím, ale život prostě není jednoduchej…
To neudělám, neboj. To bych šel rozhodně dřív od válu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:36
@VsehoMocSkodi píše:
Beru to jako pohled z mužského tábora, který nasvědčuje tomu, že není problém se pohybovat v šedé zóně. Trochu zbytečně tvrdý a nemyslím že by bylo správný takhle mučit někoho, s kým žiju. To je za mě lepší rozvod a pak začít znovu s čistým štítem.Každopádně díky za upřímný názor.
Příspěvek upraven 24.10.22 v 17:34
Není zač, já jsem tu za tábor táboritů! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:36
@VsehoMocSkodi píše:
Já taky nemám rád jakoukoliv formu církve nebo jiných náboženských spolků. Věřím že člověk cítí co je dobře a co je špatně a nepotřebuje k tomu pravidelně docházet na místo, kde mu někdo bude vtloukat nějakou svatou nezpochybnitelnou pravdu.Osobně jsem takový ateista, který by rád věřil (život by pak byl snazší). Víru mám v sebe a řídím se tím, ať si každý dělá co chce dokud to někomu neubližuje, nebo nějak zásadně neomezuje. Taky rčení „všeho moc škodí“ je dobré hledat skoro ve všem, je to takové šikovné univerzání vodítko.
To jsi napsal hezky. Souhlasím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:37
Zakladateli, ty tady píšeš, jak nemůžeš být bez sexu. Tak se tě zeptám, co bys dělal, kdyby byla tvá žena po úrazu a nemohla mít sex? Třeba trvale? Přišla by třeba o nohy a pánev by měla zdeformovanou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:45
Chápu, že máš obavy z jiného chlapa u svých dětí. Ale nemá smysl se bát už předem. Jelikož žena není na sex, asi se hned do náručí dalšího chlapa nepohrne.
Každopádně není moc pravděpodobné, že bude dělat Tvým dětem druhého tátu. Spíš bude mít svoje děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:46
@Milka22 píše:
Zakladateli, ty tady píšeš, jak nemůžeš být bez sexu. Tak se tě zeptám, co bys dělal, kdyby byla tvá žena po úrazu a nemohla mít sex? Třeba trvale? Přišla by třeba o nohy a pánev by měla zdeformovanou?
O tomhle jsem měl možnost přemýšlet když jsem pročítal různé stránky, příspěvky atd.
Kdyby žena měla nějakou těžkou autonehodu a utrpěla trvalé následky takového rozsahu, byla by to strašná situace a vázalo by se k tomu mnohem víc mnohem větších a těžších, ještě hůře řešitelných problémů. Pravděpodobně bych z toho byl tak v háji, že bych byl nucený vyhledat pomoc odborníka. Potom by fakt, že bychom nemohli mít sex byl prostě faktem a já bych se snažil cítit empatii a nějak to prostě vydržet. Případně věřím že bychom spolu mohli zažít hezké intimně/spirituální chvíle v nějaké jiné rovině, nedá se to srovnávat s touhle situací.
Všude kde jsem čerpal inspiraci pro vyřešení situace co mě trápí jsem se dočetl v podstatě jediný fakt: Když někdo nechce, je to mnohem horší než když někdo nemůže. Takových případů je bohužel mnoho a váže se to zejména na neschopnost erekce u mužů. Partnerky takových pánů jsou daleko snáze schopné situaci strávit a cítit k partnerovi empatii, protože prostě nemůže a není to o tom že ony nejsou pro něj dostatečně atraktivní atd. Než ženy, kterých partner prostě nechce z různých důvodů a vymlouvá se.
Tedy, nevím jak bych se zachoval krom toho co jsem popsal nahoře, ale aktuálně se nacházím ve zcela jiné situaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 17:48
@VsehoMocSkodi píše:
No, tak já aspoň vím shruba v čem je potíž a omezilo to domýšlení si všemožných i nemožných důvodů a scénářů, stejně si to ale vztahuju na sebe. Co jsem udělal nebo neudělal, co jsem mohl říct nebo udělat jinak/líp atd.
To opravdu není Tvoje chyba. Vlastně ani její. Prostě se k sobě jen nehodíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
