Zero waste (bez odpadu)

@AlenkaL @Bondgirl007 Ahoj, vím, že už jste sem psaly před dlouhou dobou, ale to jsem ještě na emiminu nebyla, tak se ozývám teď a třeba se ještě někdo přidá.
Taky se o ZW zajímám, tak si můžeme posdílet nějaké tipy.

Nejdůležitější, co jsem pro ZW udělala, bylo, když jsem si pořídila žížalí kompost (na balkon, do bytu bych ho fakt nechtěla). Nikdy jsem si do té doby nemyslela, kolik z odpadu jsou tyhle recyklovatelné - kompostovatelné zbytky. 

Ale jinak si myslím, že je to o tisíci malých krůčcích zjišťování, co vše člověk vlastně nepotřebuje, případně co lze nahradit znovupoužitelnými věcmi.

@Bondgirl007 Tak klasický kompost je samozřejmě ideál, ale ten by mi v paneláku neprošel.
Se žížalami teď začínám druhou „sezónu“, tedy mám je od loňského jara. Vyrobila jsem si kompost z takových těch velikých kýblů od barvy, spodní prázdný a do horního (s děrovaným dnem) jsem dávala zbytky. Nemám kalifornské žížaly, ale obyčejné nasbírané na kompostu. Za ten celý loňský rok jsem zaplnila právě akorát ten jeden kýbl, možná, že ty kalifornské by to zvládly zpracovávat ještě dokonaleji, na menší množství. Zrovna teď jsem ten loňský kyblík kompostu rozdělila do truhlíků. (a to toho bioodpadu máme fakt horu)
V mrazu by žížaly nemakaly, tak jsem je přesunula do sklepa, kde je pořád tak kol. 10°C (odhaduju) a tak fungovaly skvěle i přes zimu. Takže za mě super Ale nevěřím, že když to má člověk doma, tak to není cítit. Do toho bych nešla. Díkybohu za náš minibalkonek.

Taky si myslím, že úplně ZW není bez nějaké razantní změny životního stylu reálné (což podnikat nehodlám). Nejsem ochotná si říct „když tohle a tohle nemůžu sehnat bez obalů, tak to kupovat nebudu“, to fakt ne. Ale postupně se to snažím nahrazovat a hledat a hledat. Napíšu pár tipů:

• maso, uzeniny, sýry: mám za rohem takovou sympatickou masnu se sympatickou obsluhou, která nemá nejmenší problém mi věci navážit bez pytlíku a pak hodit do mé bedničky. Je to i daleko praktičtější - doma to jen vyndám z bedničky a zpracovávám.
• ovoce, zelenina: jezdím nejradši do tržnice, ale když nestíhám, tak nakoupím i v supermarketu - nosím si už jednou použité mikroteňáky a používám je do úplného roztrhání. Na cibuli, brambory a takové věci, které kupuju ve velkém, mám ušité pytlíky ze starých záclon.
• mléko, jogurt: nakupuju ve vratných obalech (mléko je ve vratném skle), dělá to Farma rodiny Němcovy, dá se to objednat na pobočkách Sklizeno (ale pozor, jak jsou to franšízy, tak to mají různě drahé, a někde fakt předražené). Nebo si jogurt vyrábím z toho jejich mléka.
• pečivo: skoro nekupujeme. Sladké pečivo peču, snídám jogurty, müsli atd., sem tam upeču housky nebo chleba (ale ten zatím není ideální, ještě musím vychytat).
• jsem z Prahy a hodně věcí kupuju v Bezobalu (a pokud vím, tak minimálně v Brně jsou obchůdky podobného ražení taky).
• látkové odličováky mám z Fleru (byla jsem líná je šít a hlavně na to shánět látky) a jsou super, moc příjemně mě překvapily. Jsou, řekla bych, jemnější, míň dřou, než ty klasické. Jinak třeba látkové kapesníky se u nás doma používaly odjakživa, takže to pro mě nebyla ani žádná ZW novinka.

Letáky nám do schránky nikdo nehází, je u nás v baráku u schránek na ně taková polička, kde leží a můžou si je lidi brát, tak si je neberu.
Látkové tašky na nákupy mám taky. Mně ty igelitové z obchodů přijdou i vyloženě ošklivé, ta látková je alespoň elementárně elegantní, i když je plná nákupu.

Toaleťák jsem doteď kupovala sice recyklovaný, ale byl v igelitu, protože jsem měla nějakou utkvělou představu, že ty obyč v papíru jsou „šmirglpapír“, ale nedávno jsem na něj někde narazila a byl fajn, tak od příště už beru taky ty.

Uf, asi bych ještě našla další věci, ale už jsem toho pro teď naťukala až dost 

Já vlastně moc nevím, co si představit pod tím minimalismem, mám doma hodně různých věcí, akorát se snažím, aby to nebyly kraviny, a radši koupím drahou věc, když vím, že mi vydrží dlouho. Ale než bych jen vyjmenovala, jaké všechny kuchyňské „pomocníčky“ potřebuju (nutně ) tak by to moc minimalistické nebylo.

@Bondgirl007

Já jsem zatím bez dětí, takže to mám jednodušší. Ale až budou, tak bych to chtěla zkusit třeba s látkovýma plenkama, když tady vidím tu horu diskuzí, jaké na to dnes existují vychytávky, tak mi přijde, že už je to zas o něčem úplně jiném, než když jsem byla mimino já, a nebude to snad o tolik méně pohodlné, než jednorázovky (o financích nemluvě). Ale možná to bude jeden z těch střetů představ o mateřství a realitou Ale ani bez dětí žádný ultrazerowaste nejsem 

S tím žížalím čajem - u mě to většinou dopadá tak, že ho stejně vyleju (v lepším případě ven ke stromu nebo na trávník), protože v bytě si s tím kytky zalévat moc nechci, přeci jen to trochu smrdí, a když mám v truhlíkách hlínu právě z toho kompostu, tak už mi přijde, že to víc hnojit není potřeba. Takže mně spíš překáží, ale jestli máš zahradu, tak tam by se určitě dobře využil. Ale zas tak moc ho není, za celou zimu (tak od listopadu) jsem ho neodebírala, až tenhle týden, a bylo ho tak 5 litrů. Tak nevím, jestli má cenu se piplat s žížalím kompostem jenom kvůli tomu.

Do masny mám takovéhle piksly: http://vool.cz/BOeYj , mám asi 3 velikosti, podle toho, co se chystám kupovat, jestli 2 kila plece, nebo jen deset deka šunky. Ale jak říkám, jsou tam moc prima lidi, střídají se asi 3 a už si mě pamatují, do supermarketu k pultu bych si to asi s bedýnkou nelajsla. Navíc v těch řetězcích prodavačky často ani nevědí, jestli to takhle navážit smějí, nebo ne, a nechci je tím nějak prudit.

Úplně chápu, že je to na vesnici nebo v menším městě o dost těžší. To aby pak měl člověk málem svoji farmu. Tady mám právě na výběr už i víc takových „alternativních“ obchodů, k tomu tržnice a tak, takže to není nijak náročné objet víc obchůdků. Kdybych bydlela jinde, tak bych určitě byla „nucená“ těch odpadků vytvářet mnohem víc.

Myslím, že, jako u všeho, by si měl člověk najít svoji míru a nejít do toho nějak násilím. Inspirovat se tím směrem, ale nenechat se tím šikanovat (nebo tím nedejbože šikanovat lidi okolo).

Mám taky hodně oblečení sekáčového, ale třeba boty nebo spodní prádlo bych si asi z druhé ruky nekoupila. Tak se snažím teď hledat české výrobce a kupovat ty věci s tím, aby mi dlouho vydržely, a třeba o boty se dobře starat, nechávám je opravovat, a mám raději dvoje pěkné, kvalitnější, než šestery čínské kecky.
A taky mi přijde, že jsou u nás kolikrát ty sekáče dost předražené - třeba dát 150 nebo 200 za sekáčovou mikinu, když ani není nijak extra, se mi moc nechce. Takže zatím pátrám po levném a dobrém sekáči (už jsem jich několik objevila, ale bohužel všechny v Brně, kde jsem jen jednou za uherák).

Jak jsi vlastně se ZW začala? To jsi od někoho dostala tu knížku? Asi by mě nenapadlo si ji třeba jen tak sama od sebe koupit, kdybych se o to už nezajímala (jinak - tuhle jsem nečetla, myslíš, že stojí za to?)

@Bondgirl007 No jo, uvidím, jak mi ZW snahy vydrží i s, zatím hypotetickými, budoucími dětmi. Přítele mám a mé nadšení sdílí, třeba mi pomohl s výrobou toho kompostu a jeho stěhováním do sklepa a zpátky. Ale taky jsem v tomhle směru větší aktivista. Taky naprostou většinu běžných nákupů domů zajišťuju já, takže si to můžu ošéfovat. 

O minimalismus jsem se zatím nijak zvlášť nezajímala, ale když jsme se spolu sestěhovávali, tak jsme se shodli na tom, že nebudeme mít doma žádné zbytečnosti. Ani jeden si nepotrpíme na nějaké hromadění věcí z nostalgie, ani na obskládávání poliček dekorativními předměty, takže myslím, že v tomhle směru tu minimalismus taky máme, i když jsme nevěděli, že se to tak jmenuje . Když u něčeho zjistíme, že to nepotřebujeme, nepoužíváme, tak to nafotíme a dáme na internet za odvoz, i jsme se takhle při rekonstrukci zbavili hromady věcí a jsem za to ráda, že jsme to nevyházeli, ale mohl to zas využít někdo další (a že si lidi jsou schopní přijet pro neuvěřitelné věci - staré dveře, starý odpadkový koš, prázdné videokazety…  ).

Já jsem se k ZW dostala tak, že jsem byla před několika lety v létě na Balkáně a všude, pořád, jsem byla obklopená tím neuvěřitelným bordelem, který tam je. Bydlela jsem v takové malé vesničce a vůbec jsem nechápala, že je pro místní úplně normální, když naplní svůj koš odpadem, zajet za vesnici a tam to pohodit na hromadu do křoví. Ale pak jsem si uvědomila, že my vlastně v ČR děláme to samé - akorát ten náš koš vezme a na nějakou hromadu vysype někdo jiný, takže to nevidíme. Tak jsem po návratu domů začala sledovat, kolik těch odpadků produkujeme, a taky jsem začala hledat, kde by se dalo nakupovat s méně obaly a odpadky. A od toho už jsem se dostala k Bezobalu, žížalám a tak. 

Bambusové kartáčky jsem nezkoušela, zuby jsou asi jeden z aspektů, kde se mi experimentovat moc nechce. Asi rok jsem používala pastu bez fluoru a skončilo to třemi zkaženými zuby (prvními v mém životě). Mohla to být náhoda, ale riskovat už to nebudu.

Co se houbiček týče, slyšela jsem doporučení na toto: ****, už jsem si dokonce nějaké objednala, ale zatím jsem si tam nedojela je vyzvednout, takže ještě nevím, jak budou fungovat.

Tomáš Sedláček je super, už jsem od něj poslouchala na internetu pár zajímavých přednášek, tak si najdu i toho Šípa. Taky sem tam procházím různé webovky, anglicky nebo německy, ale už mi přijde, že se většina tipů buď opakuje, nebo je to místní řešení, většinou toho, kam jít nakoupit. Už jsem dlouho nenarazila na nějakou „bombu“ (posledně na ty látkové odličováky).

No, a teď už moje snaha o ZW sestává hlavně z hledání obchodů, kde můžu koupit něco, co doteď používám obalově, bez obalů, a současně za přijatelný peníz. Pokud bych byla časově nebo místně nucená k tomu, všechny nákupy realizovat tak, že najedu do supermarketu, a tam poberu vše na následující týden, tak bych moc ZW být nemohla. Takhle mám vyhlídnutou celou řádku obchodů, které mám běžně víceméně po cestě, a vím, že v nich seženu mléko a jogurt ve vratných nádobách, máslo a tvaroh na váhu, pečivo do vlastního pytlíčku, luštěniny, oříšky a suš. ovoce, čaj, kafe, maso, sýry, ovoce a zeleninu, vajíčka, mouky…
Ještě se mi z „každodenností“ (z jídla) nepodařilo vyřešit krupičku (našla jsem jen v pytlíkách z C/PAP materiálu), smetanu, olej a cukr (ale to jsou papírové pytlíky a ty mě tak netrápí).

Taky mě baví výroba různých domácích věcí, třeba jsem se poslední dobou nadchla do mýdla. Chystám se i do slizu na praní, tak doufám, že bude fungovat.

Mojí velkou každoroční výzvou je vaření na 14 denním letním táboře, tak doufám, že letos tam bude těch odpadků zase míň, než loni. 

edit admin - odstraněn odkaz

edit: tak koukám, že se nesmí dávat odkazy. Tak jen napíšu, o co jde. Jsou to kompostovatelné houbičky z nějakého speciálního druhu tykve. Vyjde asi na 40 korun a píší, že vydrží 3 měsíce, ale jak jsem říkala, ještě jsem ji nevyzkoušela.

@klamonožka Za ty houbicky diky, jeste jsem se na to stihla podivat, nez to smazli. Je lepsi to nevkladat jako odkaz, ale nejak to zamaskovat, no… Presne tuhle houbu mam taky vyhlednutou, skoda, ze ji jeste nemas, osobni zkusenost by bodla…Jinak ja si prave chci objednat jeste pratelne intimky a nakonec i ty bavlnene odlicovaci tampony (nemam uplne dobry material) a nemuzu najit eshop, kde by meli vsechny tyto veci pohromade. To me taky vzdycky stve, ty miliony zbytecne velkych krabic vycpanych vsim moznym, kdyz si neco objednavam Mydla jsem vyrabela, nez se narodil syn, ted tu mam nachystany recept i suroviny, tak jeste ten cas Vyrabim metodou za studena a ty? Sliz na prani jsem zavrhla. Prala jsem v nem celkem dlouho, ale bohuzel mi to zasmradlo pracku a dost zasedlo pradlo. Presla jsem zpet na klasicke prasky ale znovu se chystam to zacit kombinovat. Sliz aspon na manzelovy pracovni veci apod.
S tim dovozem veci ze zehranici mas pravdu, pro me je to kolikrat taky dilema, co je vetsi zlo. Ono i ten bambus treba se vozi kdo vi odkud, byt se nakrasne rozlozi v kompostu
Ja prave jsem odkazana vetsinou na hyper-super markety, ale snazim se hledat alternativy. Moc jich neni, ale da se i u nas na malem meste neco najit. Ty veci na vahu (maslo, tvaroh…), vyjdou te cenove draz? Jinak co se tyce krupicky, da se ta kase uvarit i z normalni krupice (jak je v papirovych saccich stejne jako mouky), ale musi se dele povarit a neni tak jemna…my frcime dost na kasich a ty jsou bohuzel vesmes v plastovych saccich nebo krabicich
Jinak s temi videi mas pravdu, je to porad to same, me taky dlouho uz nic netrklo noveho. Ale ted zkousim domaci hnojivo z drozdi a vcera jsem zkusila podle babskych rad pohnojit ruze bananovou slupkou a logrem z kavy. Jsem zvedava, dale mam v planu udelat nalev na zalevani z kopriv…snad nam neco vyroste
Na tabory jsem jezdivala jako mladsi taky, dost i v te kuchyni jsem byla, tam to teprve clovek vidi to plytvani a odpad. My navic jezdili i na dost outdoorove pobyty, kde se spalo ve srubu, chodilo na latrinu a varilo na ohni ci v polni kuchyni, to byla kolikrat fakt vyzva. Ale je fakt, ze tam jsme se snazili ten odpad hodne hlidat, nebylo ho kam davat 

Edit-preklepy

@Bondgirl007 Tak mám ty přírodní houbičky

Mám je až ode dneška, takže mají za sebou pouze jedno umývání nádobí po večeři. Jedna houbička má asi 12 cm na délku a když se namočí, tak se rozvine do takového trojbokého hranolku. Materiál je to docela příjemný, za sucha je to hodně tvrdé a bála jsem se, abych si s tím třeba neodřela teflonovou pánvičku, ale vůbec ne, jak se to namočí, pěkně to změkne. Myje se tím dobře, ale ještě jsem nemusela nic moc důkladně drbat. Takže zatím OK - co do funkčnosti konvenční houbičku myslím uspokojivě zastoupí.

Jediná nevýhoda, kterou jsem zatím pozorovala, je, že je po namočení trochu cítit, jako po vlhkém dřevě, někomu by to mohlo být nepříjemné. Myslím, že to po pár mytích přejde.

Taky se bojím, aby nezačala plesnivět, takže jsem z ní po mytí vyklepala vodu (to jde dobře, ta vlákna jsou docela nařídko, jak se při namočení rozvine do 3D) a pověsila na kohoutek proschnout - má na sobě přidělaný takový šikovný provázek.

Ještě doufám, že to vydrží ty avizované 3 měsíce.