Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Život s hysteriky - poraďte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.2.16 08:57
Kamarádka měla podobného exmanžela. On byl tedy i před dětmi na ni velmi sprostý. Nic nikdy nebylo dobře. Rozvedla se, větší holka bydlí s ní a kluka mají ve střídavé péči. Manželovi sklaplo místo náladiček a řečí se musí plnohodnotně starat. Rozvod jí doporučili i v poradně, protože kluk začal napodobovat model otce tzn. je normállní ženy ponižovat, pohrdat jimi…problém z hranicema jak hrom. Po 15 letech začala teprve svobodně dýchat, vlastně se to učí..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 09:10
Děláš ze sebe služku 
, toho si nebude vážit nikdo. Budeš muset sebrat síly a odvahu a odejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 10:35
@Anonymní píše:
@lamicinaMě paradoxně rozhodnutí komplikuje to, že první roky byly pěkné (až na drobnosti, ty jsou ale všude). Byl pyšný, koho sbalil, byla jsem na něm závislá (MD), plně jsem mu ve všem pomáhala, dělala za něj práci. Byl spokojený.
Pak se to začalo zhoršovat a te´d už mám pocit, že to nejde dál. Ale někde jsem četla, že hysterici jsou schopní se mnoho let přetvařovat a že pak jejich partneři marně vyhlížejí toho, koho znali na začátku vztahu, ale to že byla hra a přetvářka. Tak to je asi přesně ono, čeho se taky musím zbavit.
No tu moji kámošku zase držel tím, že se hezky choval k dětem, osvojil dceru, dobrej táta apod. No a teď 17letý holce, kterou vychovával od mala řekne, že kdyby nebyl blbej mohl by teď ušetřit 3000kč (to je výživné). Kámoška byla i u psychiatra s nahrávkou jednoho domácího extempore no a ten ji poradil, že ať se okamžitě rozvede nebo si najde milence jinak ji čeká delší dovolená až na psychiatrii. Dneska už to nechápe, jak v tom tak dlouho mohla být, ona pravda má takový mesiášsko omlouvací komplex, myslela, že když bude na něj dost hodná a vstřícná, tak on se vyléčí ze svých mindráků…a taky říkal, že sex byl super a to dokonce i v rozvodovém řízení, jen že pak po vyznání scény zas teatrální scéna, vydírání, emoční trestání a tak pořád dokola.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 10:37
Jo a ještě říkala, že on začal zas fungovat až když mu přestala ustupovat tzn. pevné hranice a když se ho přestala bát a začala zas věřit sama sobě, už na ní nemohl, naschvály byly neúčinné. Takže ona musela změnit sebe, svoje nastavení, on je stejný dokonce už i děti si dělají svůj názor, pomalu ho to začíná dobíhat. Vždycky byla schopná, inteligentní, on jí táhnul nehorázně dolů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
14.2.16 10:54
@Anonymní píše:
už jsem psala výše - musíme mít kam, musíme mít za co a bojím se jeho neschválů - všechno musím začít řešit, půjdu do té poradny, aby mi poradili, jak na to
Kolik je dětem?
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
14.2.16 11:10
@Anonymní píše:
@lamicinaLami, já snad čtu o sobě. Taky jsem ho pořád omlouvala, protože jsem mnohdy viděla, že se díky své blbosti řítí do průšvihu (nedal si říct, pak už jsem to ani neřešila) a natloukl si, všichni to viděli, bylo mi třeba i trapně. Jedním z momentů mého rozhodnutí s tím něco dělat je i to, že si od dětí z kapesného nechává platit za nějaké věci, které jim poskytuje, přitom peněz má dost - je to prostě zase jeho potřeba alespoň pro sebe mít pocit, jak na někom vydělal. Sakra, já taky v poledne nevybírám peníze za to, že jsem jim uvařila oběd a neúčtuju mu za vyžehlené košile.
Asi před dvěma lety jsem byla v poradně, byla tam taková mladá, nezkušená, moc si se mnou nevěděla rady. A tak ze zoufalství jí říkám - tak mi aspoň řekněte, čeho jste si všimla - a ona - ve vašem vyprávění je všudypřítomný strach. Strach ve všem. Tohle ve mně za ty roky vyvolal. Ani jsem si to neuvědomovala. Snažím se s tím pracovat, ale jde to pomalu, proto tu sháním nějaké zkušenosti někoho, kdo to třeba taky zažil - pro motivaci, sílu, nasměrování, dodání odvahy…
Kolik je dětem let?
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
14.2.16 11:26
@Anonymní píše:
@Kobliha51Proč to chcete vědět?
Chcete poradit a to je velmi důležitá informace. Jak jistě sama víte, děti různého věku snášejí různé situace doma různě. Kolik je tedy dětem let?
- Citovat
- Upravit
14.2.16 11:31
@Anonymní píše:
@Kobliha51Proč to chcete vědět?
Mně to taky přijde důležitá informace kvůli dětem i kvůli rozvodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 11:46
@Inaris píše:
On to není komplex, to je prostě slušně vychovaný člověk. Toto je průšvih všech těch slušných lidí, kteří byli doma v klidné rodině zvyklí se normálně domluvit a o duševně narušených jedincích neměli ani páru. Takže je jednak na začátku vztahu nerozpoznají, jednak s tím materiálem neumějí správně jednat. Teda správně jednat se s nimi ani nedá.
Už jsem to někde psala, že se mi hnusí povahy lidí, na které platí jedině bič (já to neaplikuju ani u psa). Pokud jsem byla slušná ke svému bývalému šéfovi, ten se projevoval jako de.bil. Až mi jednou ruply nervy, zařvala jsem na něho a práskla dveřmi, tak od toho dne mě i sám pozdravil.
Hnus, velebnosti. Fat se mi chtělo blejt. A takových duševních zmetků na světě chodí…
ona ale ten komplex má, pracuje v pomáhající profesi, potřebuje pomáhat a léčit. Teď ale tuhle svoji potřebu realizuje zdravě ne na úkor sebe. Chodila k psycholožce, taky se musela podívat do sebe a pochopit, že jeho nevyléčí, nezmění, to je ztráta energie..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 12:07
@Inaris
já se s Tebou ale nedohaduju, takhle to bylo u ní, její příběh, ty máš jiný, to je v pořádku. Každý si musí přijít na to sám, výběr partnera nikdy není náhodný a to ani ten primárně nevhodný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 12:10
@Inaris
no já za sebou odchod od nevhodného partnera s malým děckem mám. A je to jenom o tom rozhodnutí a přijetí odpovědnosti za svůj život, nic jiného v tom není, vše ostatní jsou jen překážky a je potřeba zjistit, co Tě v rozhodnutí brzdí strach, lenost, nesamostatnost, pocity viny???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 12:13
@Inaris píše:
On to není komplex, to je prostě slušně vychovaný člověk. Toto je průšvih všech těch slušných lidí, kteří byli doma v klidné rodině zvyklí se normálně domluvit a o duševně narušených jedincích neměli ani páru. Takže je jednak na začátku vztahu nerozpoznají, jednak s tím materiálem neumějí správně jednat. Teda správně jednat se s nimi ani nedá.
Už jsem to někde psala, že se mi hnusí povahy lidí, na které platí jedině bič (já to neaplikuju ani u psa). Pokud jsem byla slušná ke svému bývalému šéfovi, ten se projevoval jako de.bil. Až mi jednou ruply nervy, zařvala jsem na něho a práskla dveřmi, tak od toho dne mě i sám pozdravil.
Hnus, velebnosti. Fat se mi chtělo blejt. A takových duševních zmetků na světě chodí…
To není výchova ke slušnosti, ta vypadá jinak. To je výchova bez asertivity a sebevědomí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
14.2.16 14:46
@Anonymní píše:
@InarisPřesně, na začátku se hrozně snažil, měla jsem tehdy nápadníků vícvyhrál, byla s ním legrace, měl spoustu známých, pořád jsme něco podnikali, byli akční, dnes už vím, že mi o své rodině lhal, jak je to tam super a jak se mají rádi, všude se mnou chlubil, chválil mne (taky jsem se kolikrát červenala) - prostě ty začátky jsou úžasné. A moc prohlídnout se to nedá, pokud člověk nemá předchozí zkušenost.
No píšeš krásně. Jen kolik je dětem let nenapíšeš. Protože až napíšeš další story, dalo by se tě za něco chytit. Takhle je to těžší, ale kdo tvé fantazie už zná, ten pozná. Že tě to pořád baví. Je už tě plný internet. Co ty na to zlato? Dnes už jsi druhá grafomanka v diskusích. Že by něco v ovzduší?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.11.16 20:04
taky byl hysterik
Ahoj děvčata, potřebuju se trochu „otřepat“ z depky. Rozešla jsem se s expřítelem už dřív, teď je takové to blbé období „po“,… vím, že bych měla nekomunikovat, ale z určitých nutných praktických důvodů a jako projev minimální slušnosti jsem všechno nezablokovala. A před chvílí mne úplně rozbilo sdělení, že jsem jeho věčný plamínek života, že po mém zmizení se mu vytratila všechna krev, zmizel kyslík a svět se smrštil do neuchopitelného atomu… 
ach jo… no, mazec. Není asi co poradit, všechno vím,… probděla jsem tisíce hodin po nocích… ale kyslík mi tedy nikdy nezmizel… vkládám jako anonym promiňte
- Citovat
- Upravit
26.11.16 20:08
@Anonymní píše:
Ahoj děvčata, potřebuju se trochu „otřepat“ z depky. Rozešla jsem se s expřítelem už dřív, teď je takové to blbé období „po“,… vím, že bych měla nekomunikovat, ale z určitých nutných praktických důvodů a jako projev minimální slušnosti jsem všechno nezablokovala. A před chvílí mne úplně rozbilo sdělení, že jsem jeho věčný plamínek života, že po mém zmizení se mu vytratila všechna krev, zmizel kyslík a svět se smrštil do neuchopitelného atomu…
jaké praktické důvody máš? to je oč tu běží?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
