Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Život s nemocným partnerem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.2.13 16:50
Život s nemocným partnerem
Zdravím 
Ráda bych vás touto cestou (opět) požádala o vaše zkušenosti…
Přítelovi nedávno diagnostikovali závažnější onemocnění. Neřekl mi o tom. Nějakou dobu jsme se nevídali (nebydlíme spolu), jen si sem tam napsali, byl hodně náladový a já nechápala co se děje. Když jsme se sešli, o všem mi řekl a chtěl se se mnou rozejít, abych to vše nemusela prožívat s ním, mohla si najít někoho zdravého, kdo mi bude moct nabídnout víc. Řekla jsem mu, že to nepřipadá v úvahu, pro mě to důvod k rozchodu není a nevykašlu se na něho v takové situaci, že jsme na to přeci dva. Chvilku jsme se o tom dohadovali, že si prý zasloužím víc, ale nakonec vypadal strašně šťastný, že jsem ho neopustila. Oba víme, že to teď bude těžké, je často v depresích, ale já se prostě nedokážu vykašlat na člověka, kterého miluju, když je v těžké situaci, bylo by mi špatně ze sebe samotné, chci mu být oporou.
Tak jsem se chtěla zeptat vás, zda je tu někdo, kdo zažívá něco podobného, jak to zvládáte, pokud je už partner zdravý, jak ta špatná doba probíhala a co to vašemu vztahu dalo a vzalo. Případně pokud jste se rozhodli jinak, nebo se vztah rozpadl v průběhu…
Budu moc vděčná za příspěvky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Jitka1976
22.2.13 17:03
Tak já sama jsem nemocná…prozatím nevyléčitelně…není to smrtelné, ale můj život i partnerův to ovlivňuje…on to ví od prvopočátku…věděl do čeho jde…že už mu nedám vytouženého syna…že jsem někdy k smrti unavená a kvůli bolestem protivná…nevadí mu to…toleruje nálady…ví, že to nejsem já, že to přejde… 
- Citovat
- Upravit
22.2.13 17:24
Ono opravdu zalezi na tom, jak je vztah pevny, jake je v nem zazemi, jaka je to nemoc… kdybych partnera milovala, pro nemoc bych jej neopoustela…
Samozrejme, nikdy nerikej nikdy, clovek mini, zivot meni, ale ted to citim takto…
Co to je za nemoc, jestli muzu? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.13 17:47
Strasne zalezi na tom, co to je za nemoc. Mela jsem nemocneho partnera, stala pri nem a chtela mu pomoci to prekonat… Ale neustal to a odesel s tim, ze mi bez nej bude lip 
Dlouho jsem se s tim prala a snirovala, nez jsem si pripistila, ze s tim nemuzu nic delat, kdyz on nechce. Taky mel deprese.
Omlouvam se za anonym, je to citlive tema
K.
- Citovat
- Upravit
22.2.13 17:49
@Jaňule123 to je hezké, že s ním zůstáváš. Můj manžel má Bechtěreva (to je autoimunitní onemocnění, srůstají klouby, obratle… Nakonec to člověka zkroutí, může zůstat na vozíku atd…), býval dost unavený a náladový. A v prosinci ho smetla mrtvice, tak i hůř vidí a hlavně je někdy dost mimo, je to těžké, ale miluju ho a snažím se být nad věcí, prostě za to nemůže… Co je tvému příteli?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.13 17:56
Asi je to o tom jaké nemoci má a jak se k tomu staví, manžel má rs a k tomu diabetes s inzulínovou pumpou i přesto jsme se vzali, máme syna, narovinu vim, že vědět jaké to bude tak do toho nejdu ani tak nejde o nemoc, ale o jeho přístup k životu, všechno je mu jedno, argumentuje tím, že stejně brzo chcípne nebo nebude chodit, pak koukat na jeho depresivní obličej moc nepřidá. Pokud člověk bojuje a chce fungovat normálně tak bych s ním byla podporovala atd, ale takhle táhne toho druhého s sebou dolů. Taky jsem si před třeba rokama jako hrdinka řikala jak to dám, ale bohužel. Tohle je jen má zkušenost věřím, že jsou lidé kteří se vyléčili a umí bojovat to můj manžel, ale neni.
- Citovat
- Upravit
22.2.13 17:59
Kdybych vedela dopredu, ze je nemocny, do vztahu bych nesla… 
ale to je neco jineho, no…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.13 18:06
@Barca12345 Tak pokud vám to klape a bude to stejné třeba jen s ohledem na jeho zdravotní stav, nemáš důvod se rozcházet. A pokud ta nemoc nebude ovlivnovat tebe nebo dítě.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.2.13 18:08
@Anonymní píše:
@Barca12345 omlouvám se, to bylo pro zakladatelku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 18:10
Pokud cítíš třeba jenom někde v koutečku jakoukoli pochybnost, tak do toho nechoď. Zkus si představit jak budete řešit praktické věci, které může nebo i nemůže jeho nemoc ovlivnit. Jestli ti nebude vadit, že budeš žít v určitém omezení, ze kterého se neprobudíš. Mluvím z vlastní zkušenosti, ale samozřejmě nevím jakou nemoc přítel má.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.13 18:13
Tak mne to neda neprispet.
Ja jsem se seznamila s partnerem, ktery je da se rict vazne nemocny. Vedela jsem to od zacatku, rekl mi vse na rovinu. Obdivuju ho za jeho bojovnost s nemoci, nepripousti si, ze mu neco je, neni litostivy, nepreje si litovat…Ale je tu stale to ale…priznavam bojim se, co nas v budoucnu ceka. Nejvice na cele veci me stve jeho naladovost. S tou teda bojuju.
- Citovat
- Upravit
22.2.13 20:16
Je to velká životní zkouška. Nezdá se to, ale takových lidí je opravdu dost. Autoimunní onemocnění štítné žlázy tady má kde kdo, a to je to nejmenší. Pak zmíněný Bechtěrev, RS, RA, karcinomy…Taky to kdysi do mého života zasáhlo.
Prakticky ti můžu poradit tolik, že teď když je to čerstvě diagnostikované myslíte na nejhorší. Ale za pár měsíců to budete brát jako samozřejmost a žít úplně normální vztah, s obyčejnými problémy. Třeba mě nakonec velmi vážně nemocná polovička opustila kvůli nové známosti, kdy se zdali týden. Což by asi jeden řekl, že vážně nemocný člověk by to jen tak neudělal. Takže chci naznačit, že nemocný partner určitě nemusí být ve vztahu nějaký outsider, ale jede se většinou dál, jako by se nic nedělo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 20:38
@Jaňule123 mluvíš mi ze zkušenosti??? já a můj dneska už manžel jsme si vymysleli vztah na dálku, když nás dělilo 16.tis km. Znali jsme se roky, ale nějak nám to zkrátka trvalo, než jsme si k sobě našli cestu. Na tu ukrutnou dálku to trvalo něco přes rok, kdy jsem se za ním i vydala. Po svém návratu jsem se „omylem“ od jeho rodiny dozvěděla o hodně kruté diagnoze HCH. Nedřív jsem nevěděla o co jde (raději fakt nevědět), pak mě mrzelo, že mi to neřekl, na druhou stranu chápala jsem, že mi to chtěl říct osobně, což při formě našeho vztahu šlo těžko. Jak jsem sbírala info, byla jsem zoufalá, připadalo mi to nesmyslné, beznadějné. Pak mi ale cvaklo, že nevím, jestli nám to bude fungovat, to neví ani zdraví lidé, tak proč to balit rovnou. Po nějaké době se partner vrátil z ciziny, začali jsme spolu žít, fungovalo to, měli jsme (máme) krásný vztah, který jsme loni zpečetili sňatkem. Zatím je bez příznaků, takže si užíváme život co to dá. Horší stránkou je, že je to genetické onemocnění, takže máme dost problém s miminkem. Nechceme riskovat přenos na juniora, takže se to pokoušíme řešit přes IVF s PGD, aby se vybralo jen zdravé embryjko. Bohužel, nám osud nepřeje. Ačkoli se obecně říká, že šance na zdravé dítě jsou 50:50, naše statistiky ukazují něco jiného (viz můj podpis). Ze 3 IVF pokusů jsme měli pouze 10 našich embryí, v 9 případech se nemoc přenesla. Jsem z touho zoufalá, manžel má pocit viny, když vidí jak se trápím. Na druhou stranu, on je navzdory všemu šťastná povaha s nonstop nakažlivě dobrou náladou. Vím, že mi nikdy nebude nosit domů statisíce, že finančně rodinu budu muset táhnout hlavně sama. Vím, že přijdou doby, kdy to nebude jednoduché, ale i tak bych ho neměnila. Informaci o jeho nemoci beru spíš jako konkurenční výhodu. Víme, co nás čeká a podle toho jsme s naším životem naložili. Snažíme se užít si hezkou každou společnou chvilku a netýráme se malichernostmi 
Kecala bych, že je náš život peříčko a vždycky je to jednoduché 
, ale stojí mi to za to, protože tak strašně hodnýho, obětavýho, snaživýho a usměvavýho chlapa bych prostě už nikdy stejně nenašla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 20:46
Můj přítel je nemocný, nevím jestli se ta nemoc dá pokládat za vážnou. Měl strach, že se s ním rozejdu. Miluju ho a nemíním se s ním rozejít. Někdy je to těžké, ale on za to nemůže a tak to beru. Stojím za ním ať se děje co se děje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
