Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zklamaná z přístupu kamarádky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
blabla123
19.1.17 17:48
- Citovat
- Upravit
19.1.17 17:51
Ona fakt mluvila úplně z cesty. Nechápala jsem.
Dotyčná je z města ve středních Čechách, hned začala, že je to díra, že by se tam její syn zahrabal, že má být s ní, že je jim spolu dobře… 
A když jsem se snažila rozumně argumentovat říkala. „Každý chce pro svoje dítě to nejlepší, to jen takhle říkáš, ale na mém místě by ses chovala stejně. Jasně, že se říká, že by ti to nevadilo, ale když jde o tvoje dítě, chceš pro něj jen to nejlepší.“ A fakt tomu věří, protože se u toho tvářila tak nad věcí.
A když jsem argumentovala, že přeci je to jeho první holka v životě, tak furt opakovala varianty, že chce to nejlepší pro syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 17:52
Upřímně stejně si myslím, že když jí řekneš pravdu, že se nic nestane, protože ty už jí podle mě nebudeš tak moc věřit oproti dřívějšku, tuhle její ošklivou reakci už z hlavy nevymažeš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 17:52
@blabla123 píše: Řekla bych, že to hlavně pramení z toho, že se maminka bojí, že přijde o svého syna.
Ale rozhodně bych jí v tom nepodporovala. Řekla bych, že on sám si umí vybrat partnera a měla by se držet dál.
Ona tvrdí, že neumí, že je plachej a proto se na něj „nalepila“ tahle, ale on má na víc. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 17:52
@Genovesa píše:
@Bábrdl Chápu. Ale připrav se na to, že strkat nos do těchhle věcí může vaše kamarádství zničit. Ale chápu tě. Mě už moje samaritánství a snahy o spásu světa stály nejednu bezesnou noc.
Pod to se ti podepíšu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 17:53
A když jsem jí řekla, ať jim dá alespoň šanci, prohlásila „přeci nebudu podporovat, jak si ničí život“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 17:58
A není to cele trošku horká kaše? Tak ji byl představit, jsou spolu chvíli. Vždyť mohou jít za 2-3 měsíce od sebe. Pokud to není kolegyně z práce, kterou vidíš každý den, tak bych se trošku stáhla a počkala až to celé vychladne. Je to těžké, když si člověk něco myslí x kamarádka očekává podporu. Taky jsem to zažila, když se kamarádka rozhodla asi 3 měsíce po svatbě rozvést. Chtěla jsem ji podpořit a zároveň jsem s tím nesouhlasila, no někdy je lépe do toho nešťourat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 17:59
@Bohulinka píše:
A není to cele trošku horká kaše? Tak ji byl představit, jsou spolu chvíli. Vždyť mohou jít za 2-3 měsíce od sebe. Pokud to není kolegyně z práce, kterou vidíš každý den, tak bych se trošku stáhla a počkala až to celé vychladne. Je to těžké, když si člověk něco myslí x kamarádka očekává podporu. Taky jsem to zažila, když se kamarádka rozhodla asi 3 měsíce po svatbě rozvést. Chtěla jsem ji podpořit a zároveň jsem s tím nesouhlasila, no někdy je lépe do toho nešťourat.
Když mě to strašně zklamalo. Vidím ji teď jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 17:59
@Bábrdl píše:
Ona fakt mluvila úplně z cesty. Nechápala jsem.
Dotyčná je z města ve středních Čechách, hned začala, že je to díra, že by se tam její syn zahrabal, že má být s ní, že je jim spolu dobře…A když jsem se snažila rozumně argumentovat říkala. „Každý chce pro svoje dítě to nejlepší, to jen takhle říkáš, ale na mém místě by ses chovala stejně. Jasně, že se říká, že by ti to nevadilo, ale když jde o tvoje dítě, chceš pro něj jen to nejlepší.“ A fakt tomu věří, protože se u toho tvářila tak nad věcí.
A když jsem argumentovala, že přeci je to jeho první holka v životě, tak furt opakovala varianty, že chce to nejlepší pro syna.
Myslím, že by reagovala podobně i v případě té modelky. Vypadá to tak, že je na svém synovi závislá/emočně/.Asi si myslela, že už zůstane navždy jenom s ní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 17:59
Rodiče, kteří svůj život „obětovali“ dětem se zdravotním postižením bohužel velmi často špatně nesou, když děti přestanou být bezmocné uzlíčky přijímající jejich péči a neshcopné se bránit a dospějí, nebo si nedejbože najdou někoho jiného a chtějí z vlády svých zploditelů odejít žít svůj život.
Protože pak dotyčný obětující se najednou nemá nic.
Jestli chcete kamarádce pomoc proměnit svůj život na spokojenější, tak ji nasměrujte k tomu, aby to řešila s nějakým psychologem, který umí pracovat s rodinami, kde je nějaký handicap. (bohužel podobná situace, kterou popisujete je běžná). Klidně tam může naklusat se záminkou že chce řešit synovo nevhodné chování, ono se to rychle promění k tomu, aby si našla svoji vlastní náplň života a pustila svého syna, aby se stal dospělým mužem.
Nemyslí to zle, dělá čemu opravdu věří, ale bohužel se někde před x lety rozhodla, že se obětuje a teď špatně nese, že za to emočně nic nedostává, nebo rozhodně ne tolik, co si představovala.
Nejspíš je hodně nešťastná a vyděšená z možné samoty (tipuju, že zůstala se synem sama)
V profilu píšete, že jste z prahy. Ta kamarádka taky? to sebou nese dostupnost služeb.
K téhle psycholožce určitě bude možné se objednat i jako rodič sluchově postiženého syna http://www.detskysluch.cz/…avaci-sluzby#…
Ale on by to měl zvládnout každý slušnější psychoterapeut.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 18:00
@Bábrdl Chápu v člověku se to pere.
A není to třeba o tom, že touží po vnoučatech a vidí, že s touto slečnou by to nešlo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 18:02
@Bábrdl snaha působit na racionální úvahu je úplně zbytečná, protože ve skutečnosti řeší obří emoční věci. a racionální mozek má prostě smůlu.
A tedy je dost reálné, že když po ní budete chtít, aby se chovala konstruktivně a přestala svému synovi škodit - protože ta péče a ochrana, kerou potřeboval jako dítě už nyní škodí, tak vám to může mít dost za zlé.
Je to těžká situace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 18:06
@Bábrdl píše:
Těžce rozdýchávám, co se mi dneska stalo. Kamarádka má syna, který je po prodělané pneumokokové meningitidě nedoslýchavý. Navíc je hodně maličký, cca 150 cm.Klukovi už je skoro třicet, pokud vím, nikdy neměl přítelkyni. Teď si nějaký čas psal na netu s holkou, kterou poznal na stránkách o jejich společné zálibě. Holku teď ukázal mámě mojí kamarádce.
A její reakce byla podle popisu dost příšerná. Holku popsala jako „zrůdu“, protože má operovaný rozštěp, chodí o berlích a má asi ještě nějaký jiný problém. Nevím. Prý má částečný ID, ale pracuje. Kamarádka ji pochopitelně popisuje jako hloupá, neupravená, hrozná… Ale hlavně jí vadí to postižení.
Synovi řekla, že jestli se s ní bude vídat, tak ji zničí (jako kamarádku), že je to ostuda pro celou rodinu atd. A ode mne očekává podporu. Nevím, jak se k tomu postavit. Strašně mě zklamala. A ona přitom čeká mou podporu.
(Některé skutečnosti jsem upravila, aby nebyli účastníci hned k poznání).
Nedrž s ní basu, zkrátka ji řekni, že problém má ona, a ne její syn! On je dospělý, svéprávný(doufám, i když je nedoslýchavý), a tím, že je plachý, by ho naopak měla podpořit, a max. říct svůj názor na ni.
Bohužel, rodiče stále berou své potomky za malé děti, ikdyž jsou dávno plnoleté, a chtějí jim organozovat život. Pletou se, můžou jen přihlížet..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.17 18:07
@Bábrdl píše:
Ona fakt mluvila úplně z cesty. Nechápala jsem.
Dotyčná je z města ve středních Čechách, hned začala, že je to díra, že by se tam její syn zahrabal, že má být s ní, že je jim spolu dobře…A když jsem se snažila rozumně argumentovat říkala. „Každý chce pro svoje dítě to nejlepší, to jen takhle říkáš, ale na mém místě by ses chovala stejně. Jasně, že se říká, že by ti to nevadilo, ale když jde o tvoje dítě, chceš pro něj jen to nejlepší.“ A fakt tomu věří, protože se u toho tvářila tak nad věcí.
A když jsem argumentovala, že přeci je to jeho první holka v životě, tak furt opakovala varianty, že chce to nejlepší pro syna.
Chudák syn…pokud se jí nevzepře, bude s ním stále jednat jako s dítětem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.1.17 18:13
Dost často to bývá u matek, které se uply na své syny jedináčky. Je tam nebezpečí, že syn zůstane sám, když matka zemře nebo se jí něco stane. Žádná jí nebude dost dobrá. Z okolí znám několik případů, že syn žil s matkou, žádná se jí nelíbila nebo on potom už ani neměl potřebu někoho hledat (měl doma full servis), až potom matka zemřela, tak si vzal první, která projevila zájem, protože se o sebe nedokázal postarat, a ta ho docela využila i s celou svojí rodinou, šla jen po majetku. Spíš bych se jí snažila vysvětlit, že ho musí nechat dospět, aby udělal i třeba nějaký krok, který se jí nebude líbit a třeba bude mít nakonec pravdu. Ale že rodiče jsou od toho, aby neumetali dětem cestičku. Stejně tak, že zdravotní postižení může člověk získat aniž se nenaděje i během života a jak by se jí líbilo, kdyby se jí něco podobného stalo a lidé jí opovrhovali kvůli tomu.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Řekla bych, že to hlavně pramení z toho, že se maminka bojí, že přijde o svého syna.
Ale rozhodně bych jí v tom nepodporovala. Řekla bych, že on sám si umí vybrat partnera a měla by se držet dál.