Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ted ve 48 mam poruchy spánku. Snažím se odbourat usinami u seriálu (jedine Simpsonovi nebo Teorie). Tak jsem si pořídila lepší brýle a učím se si večer číst. Nekdy uz to začíná být lepší. Spím tedy max 6,5 hodiny. Ae uz se mi sem tam objeví i hluboký spánek.
Hlavně nesmím mít s manželem společnou jednolitou matraci, jakmile se hne, ihned jsem vzhůru. Což někdy bývá problém na dovolených v hotelech. I to se stalo, že jsem spala na zemi na nafukovačce, protože jsem byla „k smrti“ nevyspalá - vlastně i bez uvozovek to platilo.
Spím strašně… Prý to máme v rodině, u žen středního věku.
Kromě výše uvedených rituálů mi pomohl L- tryprofan ve vyšších dávkách (krabička s modrým motýlem), chodit spát ve stejnou dobu a musím mít na nohou ponožky, takové ty zimní chumláčkové. Bez nich neusnu, poradila mi to kamarádka, která dělá ajurvédu.
@Jana dnešní mám to celý život. Bez ponožek neusnu ani v létě. Spala jsem tak už jako dítě. Mám tedy pletené, kdysi od babičky, pak od mámy a už si pletu sama.
Spím na pravém boku a jak tu padlo, nesnesu froté prostěradlo
Usínám na levém boku. Už víc než 5 let nespím s manželem, ale s dětmi, což je masakr, když jsou nemocné, ale jinak strašně uklidňující tím způsobem, že je mám jako kvočna kolem sebe a jejich klidné oddechování mě uspává. Až opustím jejich pokojíček, což samozřejmě výhledově nastane, budu spát sama. Potíže se spánkem jsem měla od malička, ale co beru antidepresiva, aspoň lépe usínám. Při stresu bývám vzhůru třeba od 3.30 a už nezaberu.
@TaLucie mně vadí, že neumím koncentrovat myšlenky, i když si čtu, jak přestanu, tak mám v hlavě rádio, co hledá signál.
@Anonymní píše: Více
Koncentraci mam taky hrozne spatnou. Ted se proste snažím dělat věci co mě baví. Začala jsem zase cvičit, snažím se si občas udělat dechové cvičení nebo pat ásan z jógy… proste věci, co mě dřív naplňovali vnitřním klidem. Neslo to asi rok. A ted jako malou ženu cítím to, ze najednou zase muzu číst. Asi to proste chce komplexně zlepšit život a pak se pomalu (hodně pomalu) začne lepšit i ten duševní stav a spánek.
@TaLucie já to ale mám celý život. Není to tak, že bych najednou začala mít problémy se spaním. Už jako dítě si pamatuju, že jsem hodiny ležela čučela do stropu a nic.
Já čtu, to není problém, ale přestanu číst a zase mám myšlenky všude jinde. Opět jsem to měla vždy.
@tini píše: Více
Spín se špunty už 10 let a ani mimino to nezměnilo
normálně ho slyším i přes ně.
@Buba mara píše: Více
Jo to mapm stejně. Musím být přikrytá i v létě a pod hlavu normál polštář a jeden malý.
@Anonymní píše: Více
Na lítání myšlenek byla skvělá meditace a jóga. Dřív jsem ji praktikovala denně a mela to naučené, že ten mozek fakt vypnul. Je to skvělý pocit. V te dobe jsem si tekla : jdu spat - a do 10 minut jsem spala až do rána. Pak přišel chronický stres, nemoc, mimino, spoustu špatného a už jsem to nedokázala. V hlavě mam najednou milion věcí. Ted se po 8 letech k tomu pomalu vracím.
Příspěvek upraven 06.04.25 v 14:41
Spím s medvídkem v náručí.
Létá i na dovolenou. Mám ho od někoho, koho mám moc ráda. Uklidňuje mě.
@Anonymní píše: Více
Na hlavě mám plysovou opici a v ruce držím ovci. Obě se mnou jezdí vsude. Ovci mám od manžela ještě z doby, kdy jsme spolu jen chodili, opici mám od syna ![]()