Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jo před dětmi jsem nedokázala usnout na zádech. Teď jsme tuhá do minuty a je jedno, jak ležím.
@Alice180 píše: Více
Děti mám a i po nočním kojení jsem musela dodržet všechny postupy, abych usnula. Měla jsem naprostého nespavce, kdy jsem některé dny spala 1-2 hodiny a ještě ne v kuse a stejně to nepomohlo.
Ja spala se spunty, ale taky to preslo s detmi, to jsem je proste mit nemohla
@tini jak jsem psala, děti mám, nepřešlo nic. Spíš se ještě pár věcí přidalo.
Já mám hodně pred spacích rituálů, ale vyvinula jsem je až v dospělosti. Děti jsem měla později. Po 40tce oba. Od té doby je spánek tragédie. Celkově těch 8 let s různými pauzami jsem byla na stillnoxu. Skončila jsem s ním, a to znamená, že: od 14 hodin žádný kafe, od 18:00 žádný jídlo.
Kolem 20:30 sáček magnosolvu, čaj na spaní, pak 4 tablety melatoninu a cbd. Pak jdu do postele. A neměla bych koukat do telefonu, ale zatím mi to nejde odbourat.
Spím s maskou na očích a se špunty a mám totální tmu i v místnosti a teplotu 17-18 st.
Mám. svoje rituály a jinak neusnu. Ale nemohla bych mít nic na očích, ani v uších. Za to nemůžu mít na spaní deku, nebo nic. Musím mít peřinu a mezi nohama, pokud ne i přes tělo ![]()
Strašně se mi spánek zhoršil a věkem. Dnes už musím mít špunty do uší a vadí mi světlo ráno, takže maska na oči. Dost mě to vše otravuje a nejradši bych spala jako za mlada.
Už jsem se odstěhovala z ložnice, protože mi vadí, jak partner oddechuje, u dítěte mi vadí, když v noci má trochu ucpaný nos a popotahuje ve spánku apod. Musím spát sama, dřív mi to vše bylo jedno. Dnes se kvůli tomu budím a pak nemůžu usnout.
Dřív jsem měla problémy usnout, pokud nebylo naprosté ticho. Což byl problém hlavně na dovolené v hotelu, kdy klid není nikdy. Časem a věkem se to, kupodivu, zlepšilo. Teď už mám jenom to, že musím být přikrytá, aspoň prostěradlem, když je horko a musím mít pořádný polštář a ještě takový ten malý „chumláček“ pod hlavu. Ten si vozím všude s sebou. Hotely snad neznají pořádné polštáře, většinou je to taková vyklepaná šlupka
A většinou neusnu před půlnocí, i když musím ráno brzo vstávat.
@Mango_Lassi oči jsem si zakrývala vždy. Od toho jsem mivals ten polštář na hlavě. Plus jsem se hodně dlouho bála, co bych mohla vidět. Jako dítě jsem párkrát viděla něco…
@Dahlia0409 mám jeden polštář, ktery zvládám. Kdysi snad ještě na prvním stupni jsem si koupila molitanový polštář, jak tehdy byly moderní na krční páteř. Teď mám tedy z paměťové pěny, ale všude jezdí se mnou. Na hlavě nemám už polštář, ale plyšáka, co mi tam vždy nacpaly děti, že to vypadá lépe ![]()
Tak polštář je mi jedno, jen nesmí být moc vysoký a potrebuju i malý polštářek. A nesnáším froté prostěradlo ![]()
S věkem se mi spánek zhoršuje, dřív jsem problémy neměla, teď už musíme spát s manželem odděleně, budí mě jeho chrápání a převalování. V ložnici musím mít tmu. Na dovolené spím se špunty. Usnu jen na zádech, a nejlíp se mi usíná u TV, mám ji nastavenou na automatické vypnutí po určité době. Když to jde, jedu na dovolenou s vlastním polštářkem a malou dekou na nohy.
Bydlím sama, chodím spát když se mi chce a absolutně nemám problém s usnutím nebo spánkem. Žádný rituály nemám. Usnu prakticky kdekoliv a většinou hned.
Absolutní tma, špunty do uší, chladněji, polštář, který vozím všude s sebou.
Po dětech spím trochu lépe..
Od dětství mám problémy s usínáním. Za ty roky jsem získala spoustu zlozvyků - zakrytá hlava, klapky na očích, poslech mluveného slova, které ale musím dobře znát, hlavu musím mít jen jedním směrem, čemuž podřizuji i zařízení v ložnici, pokud spím jinak, usínám i několik hodin.
Pokud si v noci odkryju hlavu, nebo sundám klapky, okamžitě mě to probudí.
Zvládla jste některá své zlozvyky v dospělosti odbourat? Jak?