Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ano, znám je. I mám kontakt na nej kamarádku. Ale u nás je to hodně tím, že bydlíme kousek od školy a děcka k nám chodí „chillovat“. Pardon, lepší výraz mě nenapadá, matky puberťáků ví, o čem mluvím ![]()
@nozu píše: Více
Jinak ano, kamarady znam, protoze u nas obcas prespi, jezdi na spolecne akce atd.
Ne, neznám. I když nevím, jestli mluvíš o střední nebo máš dítě v primě.
Ale i tehdy jsem znala jen jména, domů si syn nikoho nikdy nevodil. Teď už je na střední, takže nějaká předváděčka pro maminku nehrozí.
@Anonymní píše: Víceúplně tě chápu, i tvou starost i obavy
ale u vás je to o tom, že je to jiné město a jsi holt matka ze hry, no ![]()
taky mne to čeká, jedna jde na intr a budu řešit totéž
zatím jejich kámoše a kámošky znám, od malička, od školky, blízce, včetně přespávaček, starání se a hlídání s těmi nejbližšími
holt se musíme smířit s časem, kdy je takhle znát nebudeme a už to bude jen na našich dětech, zda nám je představí
nic jiného nevymyslíš, pozvi, nabídni a dál je to na nich.. achjo,–- vím, chápu tě a soucítím--
Tak snad aspoň časem ukáže školní fotky, ne? tak se budeš moct zeptat, kdo je kdo ![]()
Jinak syn je na 8letém gymplu a jejich škola jim dělala imatrikulaci, takže jsem je viděla, i když na nějaké bližší seznamování nedošlo. Syn je tajnůstkář a nechce moc ani říkat jména spolužáků. Vždycky říká jen „spolužák“ nebo „kamarád“ a musím z něj pracně dolovat, o kom mluví. A pak se potkám s nějakou maminkou a ta mi nadšeně říká „náš kluk se teď kamarádí s vaším, to je prima, co? To jsem ráda, že si našel kamaráda.“ a pro mě je to vždycky jak rána z čistého nebe ![]()
@iila u nás taky jedině výraz kamarád. Neznám ani maminky.
@Lil Kitkatt prima.
@Lucy75 na střední bych to čekala, ale teď to je ještě druhý stupeň.
Znam je jen se synova vypraveni, z fotek a videla jsem je nazivo na nejakych akcich. Ale v primem kontaktu jsem s nimi nebyla. Obavy nemam, myslim, ze jsou fajn parta.
V okolí, na kroužcích a na ZŠ znám osobně kamarády běžně. Někdo k nám od mala běžně a průběžně chodí. Starší dcera má nové kamarádky na střední v jiném kraji. Jsou teda třída holek. Osobně jsem je viděla jednou před školou. Kdo je jí bližší, tak o nich mluví doma víc. Nebo zmíní nějaký zážitek. Jedna k nám měla přijet teď prvně na víkend, že spolu půjdeme na ples. Ale onemocněla. Tahle nová kamarádka je dcera mojí kamarádky v dětství. Jsme spolu chodily na kroužek a její mamka byla na ZŠ o ročník před. Ale rok narození máme stejný. Naše dcery jsou v jeden rok a teď jsou velké kamarádky. Mi to přijde hezké. Včera jsem ji psala, že je mi moc líto, že onemocněla. Těšila jsem se, že přijede na návštěvu.
Od primy pouze na fotkách
Moje dítko a pár dalších jedna matka poznala, protože byt byl blízko školy a občas tam děťátka při akcích spala. Ale i tak přespávače viděla myslím jen jednou, jinak byt uvolňovala
Dítka se jinak družila mimo domovy, ve městě je spousta možností. Na současné škole už ani ty fotky nejsou ![]()
Plus teda se pravidelně schází parta starší dcery ze základky. Teď mají teda sraz na plese. Ale pravidelně se střídají, že dělají sedánek u někoho. Schází se jich asi 8-10. Někdy jedou do města. Ale spíš si dělají soukromé akce. Někdy zalezou k jedné k rodičům do vin. sklepa, někdy k nám. Jiní mají ubytko, tak strýc na sedánky půjčí barák nebo se domluví, že jdou na veřejnou akci a tak to průběžně točí.
Příspěvek upraven 06.02.25 v 17:52
U syna neznám, u dcery ano (i rodiče). Oba chodí na stejnou školu, ale každý funguje jinak. I třídy fungují jinak - u syna probíhají jen třídní schůzky, takže se i s ostatními rodiči prakticky nevidíme a s dětmi už vůbec ne. Dceřina učitelka pořádá pravidelně neformální akce pro rodiče nebo rodiče i děti, takže tam se známe mnohem lépe.
Znala jsem všechny, s některými se doteď stykame, s některými Di tykáme a pro jejich děti jsme babi a děda. Někteří měli i klíče od našeho domu. Výhoda menšího města.
Syn je v sekunde, kamarády většinou znám, některé ma ještě z dřívějška. Bydlíme blízko školy, tak i občas se tu některý z těch starých i nových zastaví.
Zatim znam většinu z nich.
Syn ma asi ctyri blizke kamarády, chodi k nam na prespavacky, mam na vsechny cisla a i se osobne znam s maminkami. U skautů jsme soucasti skupinoveho Whatsappu, takze tam taky dohledam kdekoho.
Obavam se ale, ze az pujde na stredni, bude po všem
ted se mnou ještě sdílí všechno, co bude za dva roky, to se uvidí.
Rada bych mela kontakt na někoho z kamarádů i dobudoucna, clovek nikdy neví, kdy se muze hodit. Tajně doufám, ze mi ho jednou dá, zatim mame důvěru, treba to i vydrží.
Řeším dilema, syn nastoupil na víceleté gymnázium, jezdí do jiného města a jsou tam děti z celého okresu. Dodnes jsem neviděla ani jednoho kamaráda, mluví asi o 5 různých klucích, už jsem mu říkala, že je má přivézt, ale jak bydlí každý jinde, tak to je náročnější. Chlap se mi směje, že jsem citlivka a moc to hrotím, prý dokud není šikana nebo maléry, neni to potřeba řešit. Znáte kamarády svých puberťáků, nebo už je normální, že děti si žijí ve svém světě a mám se s tím smířit?