Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já se to snažím probírat s dcerou už od doby, kdy vstoupila do kolektivu - samozřejmě úměrně jejímu věku. Navíc zrovna podobné téma probírají i ve školce, takže jsem ráda - že jí něco z toho i v hlavičce zůstane.
Myslím, že v dnešní době nemá cenu s tímto otálet. Nějak rozumně se to dá dítěti podat i formou hry.
Někdy se nám to tak nejeví, ale často i malé děti dost překvapí - jak jsou rozumné.
Je to humus co se děje.Dítěti bych to začala vysvětlovat co nejdřív nějakou srozumitelnou formou.Že se ho cizí (vlastně i ty co zná) nesmějí dotýkat tak,že mu to není příjemné,že se nemusí bát,že se za to někdo bude zlobit,když to řekne a tak…
Holky a jak to říct tak, abych ji nevyděsila? Už jsem nad tím několikrát přemýšlela, ale neřekla jsem jí ještě nic..
I mě se něco podobného stalo, ale nikdo se mnou o tom nikdy nemluvil (ani po tom, co se na to přišlo) a mě vlastně ani nenapadlo, že bych o tom měla někomu říct. Co když ji takovýma řečma vyplaším tak, že pak při každém chlapském dotyku dostane strach, jestli by to neměla oznámit a jestli je to ještě dotyk v pořádku?
V dnešní době kdy je plno takových případů si myslím že čím dřív se s dětma bude mluvit tím líp už od těch třech čtyř let je schopno chápat a pokud už chodí do školky tak už by to mělo vědět že se může něco takového stát a taky by mělo vědět že pokud se mu to náhodou stane tak o tom říct rodičům a nebát se.
Ahoj,ja kdyz treba koupu dceru,tak ji rikam,ze na ni takhle muzu sahat jenom ja(tata,babicka),teda pri myti,ze nesmi nikdo cizi,ze se to nedela,uz je stydliva,tak to chape,stydi se i pred tatou,a hlavne je ji6,tak se umi umyt i sama:)Napadlo me treba,ze i tatinkove zneuzivaji,ale u nas to snad
nehrozi,tak jsem ji nerekla,ze tata nesmi
-snad to pochopila ![]()
Já teda nevím, jak to malému vysvětlím, zatím je maličkej, ale měla bych strach, že když mu řeknu, že to nesmí nikdo dělat, že bude mít strach to někomu říct, kdyby se mu to stalo, protože se to dělat nesmí ![]()
To je hrozný, že musíme řešit takový věci. Chudáci děti, jsou tak bezbranný.
S dcerkou jsme to uz „probiraly“..rekla jsem ji,ze jeji telicko je jen jeji a nikdo na ni nesmi sahat,pokud ji to bude neprijemne..jen mama s tatou a pani doktorka obcas musi udelat neco,co neni uplne prijemne.
je me z toho opravdu strasne smutno ,, myslim si ze ty deti pak prepadne takovy stud, ze to nakonec stejne nikomu nereknou,, strasne se toho bojim ![]()
To je moc hezké vysvětlení a naprosto názorné ![]()
Katerinula píše:
Ahoj,ja kdyz treba koupu dceru,tak ji rikam,ze na ni takhle muzu sahat jenom ja(tata,babicka),teda pri myti,ze nesmi nikdo cizi,ze se to nedela,uz je stydliva,tak to chape,stydi se i pred tatou,a hlavne je ji6,tak se umi umyt i sama:)Napadlo me treba,ze i tatinkove zneuzivaji,ale u nas to snadnehrozi,tak jsem ji nerekla,ze tata nesmi
-snad to pochopila
Eemii píše:
S dcerkou jsme to uz „probiraly“..rekla jsem ji,ze jeji telicko je jen jeji a nikdo na ni nesmi sahat,pokud ji to bude neprijemne..jen mama s tatou a pani doktorka obcas musi udelat neco,co neni uplne prijemne.
Taky jsem o tom přemýšlela, kdy malýmu říct, že na sebe nemusí nechat sahat, pokud mu to není příjemné. (Tahle věta myslím dítě nevyděsí, takže se mi líbí.) Akorát mi v tom haprovlala právě ta doktorka.
Posledně, když jsme tam byli a chtěla mu prohmatat bříško (stěžoval si, že ho bolí), tak řval jako když ho na nože bere (a to mu nakonec nic nebylo, takže ho to rozhodně nebolelo). Tak jsem špekulovala, že když mu řeknu to o tom sahání, tak mi doktorku časem „omlátí“ o hlavu.. ![]()
Na druhou stranu vyčlenit z toho „nešahání“ doktorku, tátu, příp. babičku, tak jak své rodině i doktorce bezmezně věřím, tak to podle mě ztrácí ten smysl. Protože tyto případy se přece nejčastěji stávají v rodině, resp. vzejdou od někoho známého (otec, nevlastní otec, teď ta učitelka…
).
Chápete jak to myslím? Aby si pak dítě v případě zneužití neřeklo: „Máma říkala, že na mě táta/doktorka/učitelka může šahat. Takže je to asi v pořádku, když to dělá, musím to vydržet…“ ![]()
(to by mi zpětně srdce utrhlo, že se nebránilo kvůli něčemu, co jsem řekla)
Obecné poučení, které by se vztahovalo jen na sexuální zneužití, vyčlenilo nutné lékařské zásahy a přitom dítko nevyděsilo jsem ještě nevymyslela, snad mě brzy něco napadne… ![]()
Kamaradi svym detem rikali, ze s nikym nesmi mit zadne tajemstvi, ze cokoliv neprijemneho se jim stane, jim maji s duverou rict a oni to dokazi vyresit. Nebo neco v tom smyslu. Samozrejme se prarodice, u kterych bydleli, dost rozcilovali, protoze to bylo jasne mireny i na ne, ale presne - v rodine je to nejcastejsi ![]()
Handulinka píše:
Kamaradi svym detem rikali, ze s nikym nesmi mit zadne tajemstvi, ze cokoliv neprijemneho se jim stane, jim maji s duverou rict a oni to dokazi vyresit. Nebo neco v tom smyslu. Samozrejme se prarodice, u kterych bydleli, dost rozcilovali, protoze to bylo jasne mireny i na ne, ale presne - v rodine je to nejcastejsi
Tak tohle je super s tím tajemstvím!!
To se mi líbí moc. To je pravda, že když k něčemu takovému dojde, tak ten dospělý naléhá, že to nikomu nebudeme říkat, je to naše tajemství…
Sice v tom malinko hapruje tajemství v případě např. vánočního překvapení pro maminku/tátu atd. ale to zase není nepříjemné, že? Takže „nepříjemné tajemství“ vypadá jako skvěle použitelné. Díky moc. ![]()
Btw, Handulinko, koukám na věk tvých dětí… Už jsi to s nimi taky řešila? Třeba aspoň s tou starší?
Mýmu je necelýho 2,5 roku a obávám se, že „nepříjemné tajemství“ by ještě nepobral (příliš abstraktní), to spíš to šahání. Ale zatím tak nějak nemám důvod to sdělovat, protože v kolektivu s cizími nebývá a manželovi a oboum babičkám co hlídají fakt věřím. Snad až v létě začne víc hlídat i chůva/studentka (byť ji znám dlouho), tak by to možná chtělo. Fakt nevím… ![]()
Myslím ,že toto se hodně probírá už ve školce a dokonce i ve škole v rámci prvouky ..Dcera měla takový sešitek, kde byli situace ze života - šikana, obtěžování, lhaní..prostě takové ty zapeklité a důležité věci.
A asi ve věku 7 let jsem jí přinesla ilustrovanou knihu o rozmnožování
, která byla úměrná jejímu věku, kde bylo nejen posáno jak, kde a kdy, ale byla tam i kapitola o deviantech..takže jsme to obě prostudovaly a popovídaly..
Já opakuji pořád a hodně často, aby s nikým nemluvila, nikam s nikým nechodila a nejezdila autem..Věřím, že to nikdy neudělá, ale stejně furt hučím jak pilinák..
Nedávno jsem se dozvěděla, že bratranec byl od 4.třídy po čtyři roky zneužíván svojí učitelkou…
Tak nějak nad tím pořád přemýšlím…A začala jsem uvažovat, jak a kdy říct dítěti, že není normální, když se ho někdo cizí dotýká…Jak to říct, aniž by se zbytečně vyděsilo?
V kolika je schopné to pochopit?
Achjo, je to hnus…