Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ztráta mámy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.11.24 12:06
ztráta mámy
Ahoj, je to 14 dní, co mě zemřela máma na karcinom slinivky. Našli jí ho v červnu a koncem října zemřela. Žily jsme spolu celý život v jedné domácnosti, já, moje dcera a máma. Je to pro mě strašně těžké… Všude jí vidím, slyším, čichám k jejím věcem.
Nemůžu brečet, prostě mě to nejde, ale za to mě bolí břicho a chce se mě zvracet, každý den. Teď jsem si ještě asi vsugerovala, že mě to břicho bolí, protože mám to co měla mamka. Hlavou se mě honí strašný věci" že mám určitě rakovinu slinivky a že tu dcera zůstane uplně sama, protože já umřu…Snažím se zaměstnat, v práci tyhle myšlenky tolik nemám, ale doma je to hrůza. Mám v sobě hroznou ůzkost a strach, nemůžu spát, jíst, nic
Když je dcera doma je to lepší…Prožívala jste některá to podobně? Díky, že jsem se mohla trochu vypovídat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.11.24 12:13
Tohle spraví čas…a jinak je dobré se naučit přepnout mozek…mně pomáhá…když se soustředím na nádech, výdech…prostě zahnat černé myšlenky…tím se utrápíš…ono to v životě může přijít ještě několikrát…tyhle období temna 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:19
Uprimnou soustrast, pomůže čas. Já jsem vyrůstala pouze s mamkou, měly jsme spolu hodně blízký vztah. Zemřela, když jsem měla před maturitou a musím říct, že to pro mě bylo hrozně těžké. Zůstala jsem sama a nakonec se i úplně sesypala a skoncila na AD. A i když je to spoustu let, tak toto je svým způsobem bolavé pořád. Taky jsem měla spoustu i fyzických potíží, od té doby jsem bojovala s nekolika letym zvracením.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:21
@citlivaduse Děkuji za odpověď, To muselo být děsivé přijít o mámu, když jsi byla skoro ještě dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:24
@Fassatka Umřela mi máma, také na rakovinu. Nemoc, které se nejvíc bála.
Věděli jsme, že to přijde a tak jsme spolu v posledních měsících strávili asi nejvíce času co kdy. Vše jsme si řekli a na její přání ji s vypětím sil celé rodiny až na posledních pár dnů i jako zcela nepohyblivou udrželi v domácím prostředí. Špatně jsem nesl a stále nesu utrpení, kterému byla vystavena. Vadí mi více, než to, že umřela. A někdy jsem smutný, někdy o tom všem přemýšlím a je to třeba první myšlenka, když se probudím. Třeba i uprostřed noci. Mrzí mě, že spolu už nic nezažijem, a mrzí mě, že jednou takhle odejdu vlastním dětem. Ale s tím neuděláme nic.
Jestli mohu radit, tak o své bolesti mluv, poplakej si, když se chce a pokud jsou tvé úzkosti tak velké, najdi si psychologa nebo psycholožku, kteří ti pomohou si to v sobě dohrát, alespoň do té míry, že to bude trochu lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:24
Je to ještě brzy po ztrátě maminky, máš právo truchlit a je to v pořádku. Upřímnou soustrast. Pokud budou bolesti břicha přetrvávat, tak si zajdi na vyšetření, pro ujištění že jsi v pořádku a pro uklidnění. Zůstaly jste si s dcerou samy a je normální že se bojíš aby tu nezůstala sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:28
@Fassatka píše: Více
Taky to bylo hodně rychlé, na moje 19. narozeniny onemocněla virozou (tak to zacalo), za týden už se stav zhorsoval, nemocnice, za měsíc od prvních projevu multiorganove selhání, šok. Do té doby brala jen léky na tlak, takže moje hlava to vůbec nepobirala. A prala jsem se s psychikou dlouhá leta, nezvladla jsem to určitě tak, jak by se mělo. A fáze smíření proběhla až po nekolika letech. Ty to máš ještě hodně čerstvé, taky mi nešlo ze začátku brečet, jela jsem na autopilota. Máš kolem sebe někoho blízkého? Komu by ses mohla vypovídat, zavolat, když ti bude ouvej?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:33
@citlivaduse píše: Více
To si zůstala úplně sama? To muselo být taky hrozný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:41
@Anna766 píše: Více
Bohužel. Mámy ségra (vztahy nic moc) mi jen napsala dopis, ať si vše zařídím sama, že má svých starostí dost a ať ji už nikdy nekontaktuju. Táta nám dělal problemy celé moje dětství, co odešel. Moc jsem ho nevidala, poté, co vyváděl už v době její hospitalizace a po smrti jsem s ním časem utla kontakt já. Kdyby mi v té době, než se vyřídil sirotčí, nepomohli třeba sousedka apod.,, tak nemám ani čím zaplatit složenky, za co jet do školy, co jíst. A to beze srandy, nechal mě v tom.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:41
@Fassatka píše: Více
Upřímnou soustrast. Moje mamka na tuto diagnózu umřela před mnoha lety. Bolí to stále, moc mi chybí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:43
@citlivaduse píše: Více
To je mi líto. To musela být těžká škola života. Manžel osiřel úplně v 16 letech. ale zůstal u nejstarší sestry.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:46
@Anna766 píše: Více
To teda, byla jsem vhozena do dospelosti s rozbehem a kopnutim do zadku. Manžel to musel mít také velmi těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:46
Upřímnou soustrast. To je pro tebe rozhodně veliká rána a ta si žádá hojení.. nedrž pláč v sobě. Plač kolik potřebuješ. Bude to chtít čas a ten je u každého jinak dlouhý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:50
@Fassatka píše: Více
To je mi moc líto. Nech si od lékaře na čas předepsat antidepresiva, pomůže ti to a uklidní i ty fyzické projevy.
Čas je v tomto směru zázračný - i když ti to teď zní jako neustále omílané klišé, je to to jediné, co pomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
