Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Před čtyřmi měsíci mi přítel ztratil při venčení pejska. Pejsek se nenašel nikde ani stopa… Měla jsem ho 15 let a je to pro mě hrozně těžké a nedokážu se přes to ani po čtyřech měsících přenést. Já bych chtěla nového pejska a cítím, že by mi to v tom vyrovnávání se pomohlo a místo smutku bych se mohla soustředit na to nové a hezké. Přítel mi však nového psa dovolit nechce (bydlíme spolu, je to jeho byt). Nedokáže pochopit jaký vztah jsem s Dášou měla a jak těžké to pro mě je, navíc se cítím v roli oběti. Místo pochopení mi akorát vyčítá, že chci nahradit Dášu a on pro mě dost neznamená (nechápe že vztah se psem a s člověkem se nedá porovnávat a je to úplně něco jiného a Dáša pro mě byla parťák)… Nevím jestli se to nějak vyřeší. Já už takhle dál nemůžu být a pokud to nepochopí a neustoupí a nedovolí mi ho, tak jsme asi ve fázi rozchodu, protože já nedokážu normálně fungovat a je to pro mě strašně těžké a nemožné takhle existovat bez psa a nedokážu se s tou ztrátou vyrovnat. Chtěla bych mít zase čtyřnohého parťáka a takhle se nedokážu oprostit od ztráty Dáši a každý den je pro mě akorát utrpení. Nechci Dášu nahradit, jen bych chtěla zkusit být zase šťastná a místo smutku a truchlení se mít na co těšit a komu darovat svou lásku. A láska k domácímu mazlíčkovi natož psovi je pro mě něco jiného než vztah k partnerovi a on to nedokáže pochopit a vyčítá mi to, že pro mě neznamená dost… A že nechce psa a tu zodpovědnost… Snažím se ho pochopit, že má třeba strach, když on tu Dášu ztratil. Ale přesto se cítím jako oběť a on mi přijde v pohodě a já trpím. Z velké části jsem se z toho teď potřebovala vypsat, ale zajímalo by mě, co si o tom myslíte i jako nezúčastnění čtenáři? Nejhorší je, že se nedokážu zbavit svého pocitu oběti, kort když mi i nového psa zakazuje a přijdu si, že mi podkopává půdu pod nohama, jak nejvíc může.
Ztratil, jo? Tak tomu teda fakt nevěřím.
Jo a od přítele bych vzala nohy na ramena.
Příspěvek upraven 20.01.25 v 18:28
@Anonym723 píše: Více
no tak to si budeš muset dobře promyslet, co je pro tebe priorita? tenhle přítel nebo mít pejska? a podle toho se zařídit, obojí dohromady určitě nepůjde, přes to u tvého přítele nepojede vlak,
a co si myslím jako nezúčastněný čtenář - bohužel, myslím si, že tvůj přítel „ztratil“ Dášu schválně, odehnal ji, utopil, nechal zastřelit - cokoli,
jednou jsem kolem našeho domu viděla mladého kluka, co šel se psem k potoku, za půl hodiny šel nazpět a nesl obojek… kampak se mu asi pes „ztratil“? ještě mu sundal obojek, aby neměl škodu ![]()
@Anonym723 a když si přes jeho nesouhlas pořídíš pejska nového, tak bude také zprovozen ze světa, ehm ztracen
@Simod nevím, samozřejmě to i mě v paranoidních chvílích zoufalství napadlo. Ale nemyslím si, že by to udělal naschvál. Bohužel se to stalo v noci, byl připitý a měl ji na volno, prý zaběhla za auto na parkovišti a najednou už neviděl, že by vyběhla, hned mi volal a hledali jsme ji všude… Ve fázi hledání byl opravdu dost zoufal a dělal vše, co mohl, aby se našla… Jen teď ten jeho postoj nechápu.
Psa se nejspíš zbavil a ne že ho ztratil. A i kdyby ho ztratil, tak snad by ti měl sám ihned koupit nového ne?
@Anonym723 píše: Více
To ale tvrdí on, že? Že se to takhle stalo.
Nevím, ale vůbec tomu nevěřím… zvlášť, když teď má tenhle postoj. Mám z toho úplně stejný pocit, jak už je zde psáno - prostě se jí zbavil a potom sehrál skvělý herecký výkon…
@Anonym723 píše: Více
ty mu chceš věřit, ale - ne, psi se jen tak neztrácejí,
pryč od něho, já zastávám heslo „kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi“
@karkarka viz co jsem psala k té ztrátě. (nevím, samozřejmě to i mě v paranoidních chvílích zoufalství napadlo. Ale nemyslím si, že by to udělal naschvál. Bohužel se to stalo v noci, byl připitý a měl ji na volno, prý zaběhla za auto na parkovišti a najednou už neviděl, že by vyběhla, hned mi volal a hledali jsme ji všude… Ve fázi hledání byl opravdu dost zoufalý a dělal vše, co mohl, aby se našla… Jen teď ten jeho postoj nechápu.) Opravdu si nemyslím, že by se ho zbavil, ne že by mě to nenapadlo… Myslím, že nyní má možná strach z té zodpovědnosti a nechce být psem omezený (byl hodně zvyklý pořád někde trajdat…)… V tuhle chvíli je pro mě priorita asi pes, ale omezuje mě zároveň finanční situace, abych odešla někam do svého…
@Anonym723 a vylepovali jste plakátky? oslovili jste veterináře? když jste pejska hledali - neber na lehkou váhu, že všechny, co ti tu píšeme, jsme to rozklíčovaly stejně - že se psa zbavil úmyslně
@stinga píše: Více
@stinga zvířata má rád, budeme spolu tři roky, Dášu měl upřímně rád a ona jeho. Ještě by bylo asi potřeba dodat, že vzhledem k věku už byla Dáša senilní, hluchá a slepá, kolikrát se začmuchala a pak rozeběhla opačným směrem a neslyšela nás na ni ani křičet… Ke ztrátě došlo v období strašných dešťů a úplně se po ní slehla zem, to je na tom to nejhorší, hledali jsme ji x týdnů a nikdo ji ani nikde neviděl… Ale nedovedu si představit, že by něco Dáše opravdu něco udělal on… Zároveň by na to ani neměl snad dostatečný čas a tu zoufalost by přede mnou takhle nezahrál… Nicméně teď jeho současný postoj opravdu nechápu.
@stinga udělali jsme úplně vše pro nalezení, co udělat šlo. Bohužel ani stopa. Nechci věřit, že by jí něco udělal, já si nemohla vzít volno v práci a on si ho vzal, nespal, nejedl, několikrát denně byl tisknout plakáty a chodil po celém městě, vylepoval, chodil, ptal se, já se přidala vždy, kdy jsem mohla. Samozřejmě mě tyhle myšlenky napadají, kort když zastává teď tenhle postoj. Ale i po těch třech letech, nechci věřit, že by něco takového mohl udělat. Opravdu měl Dášu rád.
Příspěvek upraven 20.01.25 v 18:52
Nejsem příznivcem konspiračních teorií, ale taky mě napadlo, že to ztracení nemusela být náhoda. Být v jeho kůži, určitě bych partnerovi nezakazovala pořídit dalšího pejska, naopak. Argumenty, že on sám pro tebe neznamená dost a že chceš původního pejska nahradit jsou víc než zvláštní… ![]()
Pokud by reagoval takhle, začala bych ho podezřívat, žr Dášu ztratil schválně. Protože na ni třeba žárlil. Každopádně bych se s ním rozešla.