Porodnice Jihlava

Celkové hodnocení porodnice:

Chtěla bych poděkovat personálu jihlavské porodnice za perfektní péči o mne i miminko. Porodní asistentka Jana Fialová je prostě úžasná - milá, empatická a hlavně trpělivá. Určitě doporučuji!

Celkové hodnocení porodnice:

Chtěla bych poděkovat personálu jihlavské porodnice za perfektní péči o mě i miminko. Porodní asistentka Jana Fialová je prostě úžasná - milá, empatická a hlavně trpělivá. Rozhodně doporučuji!

Celkové hodnocení porodnice:

Porod sice vyvolávaný, ale krásný. Přes moje věčné nadávky a nespolupracovani měla PA se mnou svatou trpělivost. Úspěšně se nám podařilo porodit přirozeně, a následně paní doktorka taky super.
Na oddělení šestinedělí to bylo taky fajn, ale je to o lidech. Jedná sestřička mě nutila do kojení, mačkala mi prso tak silně, až mi tekly slzy. Takže až na tuto sestru za mě jihlavská porodnice super.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlastní oblečení pro mimi. Ty erární košilky jsou děsný a velký (vytahaný), vlastní hrnek na kojící čaj (na každém pokoji je konvice)

Celkové hodnocení porodnice:

Porod vedený porodní asistentkou paní Fialovou si chválím. Nejen její přístup a péči, ale vše nám trpělivě vysvětlovala. Oddělení šestinedělí bylo hodně o lidech, ale to je asi všude. Rodila jsem přirozeně (11.2. 1:36) a 14.2. nás pustili domů. Bez problémů, normálně kojíme.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vložky, boty do sprchy a partnera:-)

Celkové hodnocení porodnice:

Jako prvorodička jsem sice v porodnici strávila jen 3,5 hodiny, ale celý ten čas se o mě a miminko starala porodní asistentka Jana Fialová, která byla naprosto úžasná. Všechno mi krásně a logicky vysvětlila. I přítel, který byl u porodu s náma, si paní Fialovou oblíbil.
Co se týče šestinedělí, tam to hodně záleželo na lidech (asi jako všude).. Musím ale uznat, že nás maminek tam bylo požehnaně, takže běhali z pokoje na pokoj. Tady jsem si oblíbila sestru Evu Losovou (doufám, že si to pamatuju správně), která mi poradila spoustu fíglů..

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Krém na bradavky sebou (bepanthen nestačí), espumisan kapky na prdíky (případně se dají koupit i tam…

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Svého partnera:-)

Celkové hodnocení porodnice:

Hezky se o maminky starají..jak před porodem tak po něm. Milý a ochotný personál. Krásné porodní sály. Jen to jídlo je katastrofa a koupelny na oddělení šestinedělí taky.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Připravit se na to, že se vůbec nevyspíte. Když bude spát vaše dítě, tak je zase dost slyšet pláč z vedlejších pokojů. Rozhodně stojí za to zaplatit si nadstandard.

Celkové hodnocení porodnice:

Ráda bych se také podělila s velmi traumatizující zkušeností. Porodu jsem se vždy bála, protože sestra měla velmi komplikovaný porod. Proto jsem chodila na předporodní kurzy, cvičila jógu, trénovala s aniballem a pila maliníkový čaj. Chtěla jsem pro našeho prcka co nejlepší start do života. Vybrali jsme porodnici v Jihlavě pro její přístup k přirozenému porodu. Spolu s dulou jsme sestavily porodní přání, kde preferuji porod bez medikamentů a nástřihu, pokud vše půjde jak má. S přáním jsme zajeli do porodnice ještě před porodem a byl nám odsouhlasen s tím, že je to už standardní postup. Pomalu se mé obavy rozplynuly a těšila jsem se na miminko.
V den porodu jsme odjely po domluvě s dulou do porodnice v 11 hodin dopoledne po pár hodinách kontrakcí. Bolesti byly velké, protože šly do zad. Takže jsem si neodpočinula ani mezi kontrakcemi, protože bolest zad byla velmi intenzivní. Přijala mě velmi milá porodní asistentka, nález byl ale malý. Daly mi tedy dvě hodiny, abych se pokusila ve sprše trochu rozeběhnout otevírání. Po dvou hodinách se povedlo a já byla otevřená na 3 cm. Takže jsme zůstaly a pokračovaly. Střídavě na míči ve sprše a na žíněnce. Po dvou hodinách mě vždy dali na monitory a kontrolovaly ozvy. Bohužel v 6 přišla jiná porodní asistentka a byla velmi nepříjemná. Pokaždé se mi již rozeběhnuté kontrakce zastavily. Až v 9 večer, kdy už jsem byla úplně otevřená a vyčerpaná bolestí jsem si sama s dulou musela říct o oxytocin. Protože s námi vůbec nekomunikovala, jen řekla, že bych ho stejně nechtěla. Poslala mě pak ještě na další hodinu do sprchy a pak ho teprve donesla. Tlačení trvalo až do 23:40, kdy jsem konečně porodila. Porodila jsem bez nástřihu, ale co následovalo pak, bylo hrozné. Byla bych raději byla rozřezána, než to co musel protrpět můj chlapeček. Miminko hned odnesli na jipku a pak začaly na mě hrnout informace, že jsem rodila moc dlouho, že jsem si nepřála zasahovat do porodu. Ale celou dobu se mnou nikdo nemluvil, neinformoval mě o riziku, prostě jsem měla přání a dulu a tím bylo vše špatně. Můj chlapeček pak byl dlouhé 4 dny v inkubátoru, dávaly mu injekce a mně každý den hlásili, co ještě dalšího mu je. Ale proč, když viděli, že to nepostupuje, mě nepomohli například podtlakem nebo neudělali císařský řez a ohrozili moje dítě; to naprosto nechápu. Dulu jsem měla jen jako podporu, protože vím, že porodní asistentka má spoustu práce s ostatními rodičkami. Ale netušila jsem, že to bude kámen úrazu a že proto oba zažijeme takové hrozné chvíle. Chlapeček je dnes v pořádku, ale co se vše mohlo stát, nechci ani domýšlet. Jmeno porodni asistentky jsem se dozvedela po podane stiznosti. Doplneno. Doufam, ze uz se toto zadne rodici zene nestane.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Odmitnout porodni asistentku, pokud se k vam chova neprijemne, nepodava informace, ohrozuje prubeh porodu. Vzdy tam musi byt dve asistentky a na odmitnuti mate pravo.

Celkové hodnocení porodnice:

V této porodnici jsem rodila v červnu 2019 a to plánovaným císařským řezem. Dne před termínem porodu (39+6 tt) zjistil můj gynekolog, že se miminko během posledního týdne otočilo koncem pánevním a ihned mě odeslal do porodnice na konzultaci. Ještě ten den jsme tam s manželem vyrazili a tam nám bylo sděleno, že na plánovanou sekci nemají momentálně kapacitu a objednali mě až za týden (41+0 tt). To co mě trošku zarazilo bylo, že mě během toho týdne, který jsem už přenášela, nechtěli vidět na žádné kontrole. Prostě jsem měla dorazit až za týden a hotovo.
Doma jsem pouze ležela, protože jsem měla hrozný strach, abych nezačala rodit…Toto považuji za lehké pochybení porodnice, mohli mě během toho týdne alespoň jednou vzít na kontrolu - utz, ozvy, aby byl člověk trošku více v klidu.
Den před plánovanou sekcí jsem nastoupila do porodnice, kde i po týdnu byla potvrzena poloha kp. Už tady nás s manželem zarazila rozdílnost informací, které se k nám dostávaly. Jedna lékařka řekla, že manžel nebude moci být na sále od začátku, ale až po vyndání miminka, druhá potom sdělila, že ne, že tam bude moci být od začátku. Dost nás to rozhodilo. Celý zákrok proběhl naprosto bez problémů, manžela mi tam naštěstí pustili hned od začátku. Za celý pobyt v porodnici musím maximálně pochválit ženské sestry na oddělení šestinedělí, všechny byly moc hodné, milé, opravdu hodně pomáhaly, i když…nebýt nadstandardního pokoje, kde s náma byl celou dobu manžel, který mi neustále pomáhal z postele, tak nevím nevím.
Co bylo opravdu hrozné byly dětské sestry. Každá podávala rozdílné informace. Nejhorší to bylo s kojením, kde mě totálně rozhodily, každá sestra říkala něco jiného. Přišla jedna, totálně mi mordovala prsa a já se při tom dívala na malého, seřvala mě, ať se na něj nedívám, že si tím ničím krční páteř. Přišla další směna, další sestra mi „skákala“ po prsou, dívala jsem se při tom na ní nebo neutrálně do místnosti a zase mě seřvala, že mám čumět na malého, ne po pokoji. Další den přišla další, malého mi zvážili, hrozně ztrácel na váze, protože se laktace rozbíhala velmi pomalu, seřvali mě znovu, že malý měl určitě dudlíka, že nechce sát atd. a že mu musí nasadit umělou stravu. Totálně jsem se tam z toho, 3 dny po sekci, psychicky složila Ihned jsem věděla, že se tady s takovým přístupem nerozkojím a že potřebuji jít nutně domů, do klidu. Jediný, kdo mi tam v tomto pomohl byla Bc. Jana Homolová - laktační poradkyně. Byla naprosto zlatá, konečně jsem našla uklidňující slova a i přes můj pláč byla strašně hodná a měla pro mě povzbuzující slova, že to bude dobré, poprvé mi ukázala, jak malého přiložit, jak využít odsávačku, jak zlikvidovat totálně nalitá a vařící prsa, která se mi po tom mordování vytvořily…Díky ní mi také malý přestal ztrácet na váze a i přes blbé kecy dětské doktorky na vizitě následující den jsme mohli jít domů.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy s dětským personálem na oddělení šestinedělí.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nejlépe partnera, který bude stát při vás ve dne v noci a nebudete tam na to samy.

Celkové hodnocení porodnice:

Jihlavská porodnice je moje srdeční záležitost. V roce 2013 jsem tu měla VBAC dva roky po císaři, a tak i třetí dítě jsme se září 2018 opět rozhodli porodit v Jihlavě.

Včasná komunikace s porodnicí se opět vyplatila, už od počátku jsme avizovali, že si přejeme ambulantní porod s odchodem po 24 hodinách, pokud bude vše v pořádku. Lékařka na porodním oddělení nás upozornila, že potvrzení od dětského lékaře, že o našem záměru ví a dítě převezme do péče, odchod významně usnadní, tak jsme si ho obstarali.

Vyplnili jsme s manželem porodní plán a veškerou dokumentaci (lze stáhnout ze stránek) a po 36. týdnu začali dojíždět do poradny. Dokumenty jsme rovnou nechali v porodnici, takže jsme se už o víc nemuseli starat. Syna jsem přenášela o 10 dní, což lékařku trochu znervózňovalo vzhledem k jizvě po prvním císaři, ale vnitřně jsem byla nastavena tak, že se nenechám rozhodit a všechno proběhne hladce a doporučení pro popohnání hodila za hlavu.

Porod samotný byl skvělý. Okolo 2 hod v noci jsem začala pociťovat první kontrakce, které jsem asi po hodině začala měřit v aplikaci. Do Jihlavy to máme hodinu jízdy a chtěla jsem si být jistá, že neporodím cestou v autě. Asi v 7 hod šly vlny po 5 minutách, tak jsme vyjeli. Cesta probíhala dobře, krásně svítilo sluníčko a já si v klidu prodýchávala na zadním sedadle, kde jsem měla deku a vše potřebné k pohodlí. Při druhém porodu se mi cestou kontrakce zastavily, takže jsem se soustředila na to, abych neměla obavy a byla psychicky v pohodě.
V 8 hod jsme byli v porodnici, na příjmu jsme se dohodli na jednom vyšetření a jednom monitoru, pak se přesunuli do porodního pokoje. Vlny se daly v pohodě prodychavat až do 10 hod bez větších potíží. Pak jsem se přesunula do vany, kde jsem se chystala porodit. Po dohodě mě PA monitorovala ve vaně doplerem. Asi po hodině mi teplá voda nedělala dobře a začala jsem cítit, že potřebuju přitlačovat. Vylezla jsem z vany a PA mě na moji žádost vyšetřila. Nález na 8 cm a dosud neodtekla voda, což byl jediný limit, který porodnice nastavila, nelze rodit dítě v plodové obalu. Takže jsem požádala o píchnutí vody a šla jsem na věc. Porodila jsem opřená o porodní kozu na rukou s prověšeným zadkem (manžel mě zezadu jistil), téměř jsem netlačila, pouze přitlačovala, miminko krásně postupovalo dolů samo. PA asistentka chránila hráz.
Syn se narodil před půl dvanáctou, podle našich přání zůstal na mých prsou, nechali jsme dotepat pupečník a všechny ty bezva věci, které k porodu patří. Placentu jsem vytlačila bez oxytocinu vlastními silami, a ačkoliv měl syn 3,82 kg, neměla jsem jediný steh.

Manžel vybral jméno (nevěděli jsme pohlaví, ani nenapsali jména předem, protože jsme měli více favoritů) a dostali prostor pro bonding. Tentokrát jsme nepsali textovky, ale hezky si to užili a mazlili se. Po dvou hodinách jsem šla tradičně do sprchy a manžel s dětskou sestrou koupat. Na naši žádost byl syn umyt pouze vodou. Přesun na šestinedělí, kde jsme měli vyjednaný nadstandard a odpočívali jsme. Na oddělení šestinedělí jsme přes noc museli mít rozsvícené malé světlo, takže jsem se nevyspala moc dobře a těšila se domů.

Odchod proběhl celkem hladce, dětská lékařka vyjmenovala všechny hrůzy, které se nám mohou stát (což je její povinnost), dala podepsat reverz, a i když z odchodu radost neměla, nebyla nijak nepříjemná. Před odchodem nás ještě přišla navštívit PA, přinesla pozornost pro miminko, pogratulovala a už jsme frčeli domů.

PA jsem napsala do dotazníku spokojenosti velkou pochvalu. Jediné, co jsme museli slíbit, bylo, že neporodíme bez ní, což jsme ani neměli v plánu. Pak nechala vše na mě a mých pocitech, jen chválila a podporovala.

Za mě je Jihlava top.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Ačkoliv to byl můj třetí porod, absolvovala jsem s manželem kurz hypnoporodu, což nas opravdu zklidnilo a připravilo na variantu, ze si porod jedeme užít. Pokud máte možnost, doporučuju.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Porodní plán, aby se Vám se zdravotníky dobře komunikovalo a oni byli připraveni na Vaše přání.

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici v Jihlavě bych určitě doporučila, i když jsem si ze začátku taky - vzhledem k recenzím, nebyla jistá. Porod proběhl přirozeně, bez nástřihu, bez léků. PA Petra byla velmi trpělivá, všechno mi vysvětlila, poradila. Na oddělení šestinedělí jsem měla nadstandard, což doporučuju - cena není tak hrozná a to soukromí je prostě k nezaplacení. Všechny sestry i doktorky byly moc milé, ochotné - musim říct, že mě to až překvapilo . Hrozně mi pomohla jedna sestra i s kojením, takže super! Malá měla žloutenku a je obrovská výhoda, že miminko máte u sebe, že tu lampu Vám dají na pokoj. Opravdu není nic, na co bych si stěžovala.. Možná jen to jídlo by mohlo být lepší, ale to asi ve všech nemocnicích 

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Espumisan pro miminko, velkou zásobu poporodních vložek, plínek, ubrousků.

Celkové hodnocení porodnice:

Pro Jihlavu jsem se jednoznačně rozhodla i pro svůj druhý porod. Tentokrát plánovaná sekce. Byla jsem přijata den předem, vše mi bylo vysvětleno, představili mi personál a večer ještě dorazil anesteziolog probrat mnou zvolený typ narkózy. Druhý den ráno jsem porodila zdravého chlapečka, moc chválím práci anestezioložky, která se mnou celou dobu komunikovala, podporovala a komentovala, co se na sále děje.
Pooperační péče o mě naprosto skvělá, musím zde zmínit vynikající sestřičku Sedmíkovou, která mě první den udržovala v dobré náladě a vzorně se o mě starala.
Péče o novorozence také na úrovni, až na jednu výjimku (protivná sestra) byl veškerý personál moc milý, vše mi ukázali a tpělivě odpovídali na mé dotazy. A na závěr bych ještě ráda zmínila dětského primáře, MUDr. Zimena, který je skutečně člověk na pravém místě, dal nám při propouštění krátkou a věcnou přednášku a pozvedl nám maminkám sebevědomí humorem svým vlastním. Jihlavu doporučuji, vše je o lidech a ti jsou zde opravdu skvělí!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

trpělivost

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici v Jihlavě mohu doporučit, a to především díky přístupu pediatrů. Vše ochotně vysvětlí a dají potřebná doporučení. Také personál na gynekologii (až na jednu sestru) byl ochotný. Ovšem jedna věc mi učinila „pobyt“ v porodnici velmi nepříjemným. Přestože na pokojích byly maminky po jedné, dostala jsem na pokoj členku (obě jsme byly po sekci), která se dítěti příliš nevěnovala (nechala vyřvat), zato se velmi čile věnovala četným návštěvám. Chronický kašel a chrápání znemožňovaly byť i krátký odpočinek. Každý si jistě může domyslet, o kom je řeč. Nemyslím to ve zlém, po této zkušenosti vřele doporučuji domluvit si nadstandart.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud budete potřebovat něco vysvětlit, obraťte se na starší sestry nebo naopak na sestřičky, které jsou na praxi.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

špunty do uší

Celkové hodnocení porodnice:

Tuto porodnici mohu jen doporučit. Rodila jsem zde jako prvorodička. Byla jsem hospitalizovaná 32+4tt jako pacientka rizikového těhotenství. Přístup personálu na jedničku, nakonec jsem porodila 32+5tt, jelikož už se nedalo nic pozdržet, otevírala jsem se od 28. týdne těhotenství. Vodu mi museli píchnout a mohu říct, vše nejdříve vysvětlili, proč a jak co udělají. Odrodila jsem přirozenou cestou zdravou holčičku.

Díky rychlému jednání personálu a včasnému nasazení kortikoidových injekcí malá hned po porodu sama dýchala. Nemá žádné známky nedonošení. Ihned ji umístili na novorozeneckou JIP a já byla po uplynutí 3 dnů, které sem odležela na oddělení šestinedělí, propuštěna. Do budoucna bych ráda ještě jedno dítě a váhat určitě nebudu, opět zvolím tuto porodnici.

Celkové hodnocení porodnice:

Před měsícem jsem jako prvorodička absolvovala porod v Jihlavě a mohu jen doporučit. Zvažovali jsme i Havlíčkův Brod, ale v ten den bylo tolik sněhu, že by přesun nepřipadal v úvahu. Zásady porodního plánu z mého pohledu dodrženy včetně přiložení malé hned po porodu (doporučujeme požádat personál, aby miminko rozbalil, lépe se pak přisaje).

Myslím, že porod proběhl hladce (do 2 hodin od příjmu do nemocnice jsem porodila) a bez nástřihu také díky: předporodní přípravě v jihlavském Gravid centru u p. Tůmové (velmi doporučuji), cvičení s Aniballem a cvičení pro těhotné na rehabilitačním oddělení. Pro dobrý start kojení doporučuji poprosit laktační poradkyni p. Homolovou (kdyby ji sestřička rovnou nezavolala - jako v našem případě, tak ji kontaktujte samy). Výsledek je, že kojíme bez kloboučků a dokrmu.

S poporodní péčí jsme byli spokojení, drtivá většina sestřiček byla milá a připravena pomoci. Jen by bylo skvělé vyměnit postele, jsou neuvěřitelně vysoké, s nástřihem nebo po císaři bych na ni měla problém vylézt.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

cvičení s Aniballem, předporodní přípravu v Gravid centru, hned při přijmu si říci o nadstandard

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

manžela ohromně nás podpořil!

Celkové hodnocení porodnice:

Dne 17.9.2017 jsem zde porodila svého prvorozeného syna. Na příjmu jsem se setkala s porodní asistentkou, která nebyla úplně empatická a příjemná, nicméně prvotní kontrakce jsem dávala dobře. (jméno si bohužel nepamatuji) Naštěstí se střídaly služby a já vyfasovala porodní asistentku Janu Fialovou a moc za ni děkuji. Velice příjemná, empatická, se vším poradila, velice mě uklidňovala.

Přítele u porodu jsem měla, hrozně moc mě podpořil, takže neváhejte a partnery s sebou. Skoro celou dobu porodní jsem strávila ve sprše na míči, velice pomalu jsem se otevírala a trpěla už jak pes. Nebýt sprchy, tak to nedám. Druhou dobu porodní jsem měla celkem těžkou - neuměla jsem prodýchávat kontrakce, a tak jsem rodila skoro hodinu. Maličkej už potřeboval rychle ven. Paní Fialová se mnou měla velkou trpělivost. Porod jsem musela dát bez jakékoliv medikace, jelikož jsem bolesti špatně snášela a medikace porod pozastavuje. Vše dobře dopadlo a já díky příteli a personálu na porodním sále porodila nádherného syna. Porodní sály jsou nové a krásné. Máte soukromí a vše, co potřebujete.

Na oddělení šestinedělí byli také všichni milí. Zhruba tak 3 sestřičky, na které jsem narazila byly dost oprsklé a koukaly na mě, jako na prvorodičku, že jsem neschopná. Mladé dětské sestřičky byly úplně super. Lékaři, které se starali o malého - MUDr. Bendáková, MUDr. Zimen a MUDr. Vlachý byli všichni velice vstřícní a schopní.

Co považuji za mínus na oddělení šestinedělí, jsou sprchy - jsou staré a vypadávají kohoutky. Do sprchy lezete do schodku, což po porodu není moc příjemné. Pokud budete chtít nadstandardní pokoj, nahlaste se včas, nejlépe hned u příjmu.

Porodnici v Jihlavě doporučuji a pokud budu ještě někdy rodit, tak neváhám tam jet znovu.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vezměte si k porodu partnera, zúčastněte se alespoň jednorázového předporodního kurzu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Espumisan, přebalovací podložky, žínky, vložky do podprsenky.

Celkové hodnocení porodnice:

Jihlavskou porodnici jsem si vybrala navzdory tomu, že mě od ní každý odrazoval. Dokonce i na předporodním kurzu mi bylo řečeno, že pokud chci přirozený porod, ať jedu raději do Havlíčkova Brodu. Chtěla jsem si ji ale vyzkoušet a podělit se s vámi o moji zkušenost.

Do porodnice jsem začala docházet 4 týdny před porodem, prohlídky byly rychlé, nikdy jsem dlouho nečekala. Ačkoli v té době byla z důvodu rekonstrukce uzavřena právě porodnice v Havlíčkově Brodě a tedy měli zde více maminek.

Termín jsem měla 19.5., kdy jsem se dostavila na kontrolu. Byla jsem jen informována, že budu chodit na prohlídky častěji a že budeme čekat do 41+3 týdne těhotenství.

V úterý ráno (40+4) mi praskla voda bez kontrakcí. Dojela jsem do porodnice, kde mi potvrdili, že je to plodová voda, vysvětlili mi, že budeme čekat 12 hodin, zda se to nerozběhne a že nejpozději do 48 hodin musím porodit. Přijali mě na předporodní pokoj, kam za mnou manžel nemohl, ale zatím se také nic nedělo, nebyl důvod.

Kontrakce začaly lehce k večeru. Při kontrole se zjistilo, že jsem otevřena na 1 prst, tedy že počkáme do rána. Přes noc už byly kontrakce silnější, ve 3 ráno stále na 1 prst, pak to začalo být horší. Ve 4 už jsem to nevydržela a požádala o kontrolu. Výsledek na 3 cm, byl mi navržen nálev, se kterým jsem souhlasila a přesun na porodní pokoj.

Původně jsem chtěla rodit do vody, ale doktoři byli proti kvůli větší porodní váze (odhad 3600 g), tak jsem požádala alespoň o vanu pro 1. dobu porodní. Po přesunu a nálevu seporod začal docela rozjíždět, mohla jsem už zavolat i manžela, ale měla jsem takový bolesti, že jsem ho tam prostě nechtěla. Moc by mi nepomohl…

Posadila jsem se do sprchy na míč a snažila se uvolnit, ale moc mi to nešlo. Ačkoli jsem chtěla rodit přirozeně a bez medikace, požádala jsem o epidural, na který se ale museli udělat nejprve nějaké testy, takže odběr a čekání. Požádala jsem alespoň o tu vanu, tak mi ji napustili a pomohli mi se přesunout. Tam jsem se konečně dokázala trochu uvolnit, ale po chvilce se mi udělalo nevolno z té teplé vody a vylezla jsem ven. To už jsem byla otevřená na 5 cm. Epidural ještě nebyl připraven, ale dostala jsem alespoň kapačku s jiným oblbovákem…

Bylo mi to už celkem jedno, chtěla jsem to mít už za sebou… Trochu mě to otupilo, ale bolest byla stále příšerná. Žádala jsem i o sekci, ale najednou jsem byla otevřená na 10 cm a mohla jsem tlačit. Chvilku jsem nevěděla jak, ale porodní asistentka mě skvěle navedla, takže jsem na to rychle přišla. Jenže jsem byla oblbnuta a unavená a kontrakce pomalu přestávaly, tak mi byl podán Oxytocin, aby se to ještě trochu rozjelo a nakonec jsem tu moji dcerku porodila i bez nástřihu, jen s jedním malým vnitřním stehem.

Nebýt personálu porodnice, obzvláště paní PA Daňhelové, tak bych to nikdy
nedokázala, či pokud by přistoupili na moje (teď už) hloupé návrhy. Epidural se
teda nakonec nekonal. Obrovské díky!

Oddělení šestinedělí funguje na úrovni, nemám jim co vytknout. Snad jen, ať zdraží nadstandard, je to trochu nedostatkové zboží. Kdo si na něj dělá zálusk, tak ať se smíří s tím, že jsou většinou obsazené a dostanete se na něj až tak druhý den.

Pravidelně vás kontrolují porodní asistentky, laktační poradkyně, sestřičky z novorozeneckého. Vše vám vysvětlí, ukáží, poradí. Pustili nás za 3 dny domů.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Espumisan

Celkové hodnocení porodnice:

S jihlavskou porodnicí jsem byla moc spokojená. Překvapila mě ochota veškerého personálu. Všichni se chovali velmi mile, neustále se dotazovali, zda něco nepotřebujeme. Personál šířil optimismus, lékaři i sestry se snažili pomoci s každým problémem.

Jediným nezapadajícím prvkem byl MUDr. Svojsík, který jaksi razí praktiky doby minulé, ale ostatní lékaři a sestry tento dojem stírají.

Porodní sál je velmi moderně vybaven, bohužel tato renovace nedošla na oddělení šestinedělí, takže vybavení tohoto oddělení dle toho vypadá.

Přesto porodnici vřele doporučuji.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem před pár dny. Až na jednu dětskou sestru, která byla neochotná, protivná a více mě vystresovala, když jsem neměla mlíko, byli všichni super, hodní, ochotní.

Laktační poradkyně super. Takže spokojenost, doporučuji. Je to všechno o lidech. Vždycky se všude najde jeden, kdo to kazí.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v Jihlavě minulý rok. Jako prvorodička jsem měla trochu strach, myslím že nejsem jediná. Až na jednu doktorku či sestru (nevím, co byla) byli všichni příjemní.

Rodila mne paní doktorka Villnerova, která byla milá, příjemná a moc fajn. Bohužel si nepamatuji jméno PA, ale byla také suprová. Poradili, uklidňovali a porod, i když byl dlouhý, proběhl bez komplikací.

Velké díky patří také primářům, doktorům, sestřičkám, laktační poradkyní i paní, co se stará o oblečení pro miminka (každý den několikrát donesla čistě věci).

Jediný, na čem by se mělo zapracovat je kuchyně, ta má velké zádrhely!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Klidnou hlavu.

Celkové hodnocení porodnice:

Dobrý den,

i já bych ráda napsala své zkušenosti s porodnicí v Jihlavě. Letos v listopadu jsem zde porodila své druhé miminko a musím říct, že jsem byla velice spokojená. Porodní asistentka byla velice milá a musím dodat, že mi odrodila obě děti a jinou bych ani nechtěla. Vše mi pěkně vysvětlila, zeptala se mě jestli chci rodit ve vaně, dále nám ukázala, kam si máme dát věci, sprchu, vložky atd.Zeptala se mě na klystýr, poradila, ať chodím po pokoji, nebo ať jdu do sprchy (vysvětlila kde mám ručníky, jakou vodou a na kterých místech se mám sprchovat, kde se mám chytit, jak mám používat míč a dala mi na něho ubrousky. Dále ať dávám pozor, abych neuklouzla a říkala mi, že si mám nechat pootevřené dveře, aby se mi neudělalo nevolno a pokud mi sprcha či míč nebudu vyhovovat, nebo se mi zde bude dělat zle, tak mám zazvonit, informaci jsem dostala i ohledně žebřin, které jsem využila u obou porodů. Vždy mi řekla, kdy mě přijde znovu zkontrolovat a musím tedy říct, že ta představa té kontroly se mi nelíbila, ne kvůli personálu, ale ta postel je pro mě, vždy to nejhorší, tam mě to tedy nejvíce bolelo.

U každého porodu mi musela prasknout vodu, když jsem viděla to náčiní, tak jsem se zhrozila, ale porodní asistentka mi vysvětlila, že se nemusím bát a ať na to nemyslím a povídala si se mnou, abych se uvolnila.

Při prvním porodu, ke konci miminku začal stoupat tep a porodní asistentka začala okamžitě jednat, vysvětlila mi, co se děje a uklidnila mě. Porod díky porodní asistentce proběhl velice dobře a nemuseli mě ani nastřihávat, za což jsem porodní asistentce velice vděčná. Proto, že u prvního porodu byly tyto nemilé komplikace, byla jsem velice ráda, že mám i u druhého porodu tu samou porodní asistentku, které jsem věřila a věřím, mít třetí dítě, tak bych jí tam opět chtěla.

Při mém druhém porodu, opět nastaly nějaké menší problémy. Musela jsem tlačit i na posteli, kde mi pomáhal manžel a porodní asistentka. Dostala jsem vysvětlení, proč miminko nemůže ven. Když už jsem začala rodit a měla jsem pocit, že malou nevytlačím, tak na mě porodní asistentka mluvila a říkala, že to zvládnu a navíc zavolala kolegyni, která mi pomohla, ale vše s mým souhlasem a s vysvětlením.

Narodila se mi zdravá holčička, když jsem se porodní asistentky zeptala, proč šla hůř ven, řekla mi, že měla krátkou pupeční šňůru a navíc omotanou okolo krku. Měla jsem strašný pocit, že za to můžu já a tak jsem se jí na to zeptala a vysvětlila mi, že se to prostě někdy stane při tlačení miminka z dělohy. Navíc mi placenta z dělohy vylezla po částech, tak mě o tom informovala a nechala mě poslat na ultrazvuk.

Z Jihlavskou porodnicí jsem byla spokojená a porodní asistentka byla úžasná, rodila i kamarádku a ta byla taky spokojená. Pokud budu mít třetí, doufám, že mě opět odrodí ona.

Tímto bych ji chtěla moc poděkovat (porodní asistentka paní Barteková)

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vzít si sebou manžela.

Celkové hodnocení porodnice:

Pobyt v porodnici mi připomínal spíš pobyt v hotelovém pokoji, než v nemocnici. Milý personál, soukromí nově opravených porodních pokojů, skvělá porodní asistentka. Přestože porod neprobíhal hladce, měla jsem v personál plnou důvěru, která se vyplatila. Pochválit musím dětské i gynekologické sestřičky. Za mě pokud podruhé, tak určitě zase Jihlava.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Zbytečně se nestresovat, nečíst diskuse a nemyslet si, že vím všechno líp, než zdravotníci.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Espumisan

Celkové hodnocení porodnice:

Už při přijímání mi bylo divné, že paní asistentka nemá jmenovku (až nyní jsem se dozvěděla jméno Jiřina Barteková) a už tehdy byla nepříjemná, ale to jsem zdaleka netušila, co mě ještě čeká. Nestačilo, že sem se už tehdy cítila, že jsem jí na obtíž. Manžela poslala domů s tím, že to bude dlouhá noc a že si myslí, že budu rodit až někdy dlouho ráno. Mě zavřela na pokoj a po hodině se vždy přišla podívat, když mě ve čtyři kontrolovala, tak jsem byla myslím na dva.

Dala mi klystýr a řekla, že přijde o půl šesté, mě vyšetřit a ať si jdu do sprchy, když budu mít velký bolesti. Po chvíli mi začaly neskutečný bolesti, běhala jsem mezi záchodem a sprchou a říkala si, že to musím nějak vydržet. Když už jsem byla úplně vyprázdněná a bolesti se už nedaly vydržet a už sem se ani neudržela na nohou, tak jsem si paní asistentku zavolala a prosila ji, jestli by mě nemohla zkontrolovat nebo mi něco dát, že už se to fakt nedá vydržet. Tak mi řekla, že porod prostě bolí a ať si jdu do sprchy, že je brzo na vyšetření. Prosila jsem jí, že už fakt nemůžu stát na nohou, tak mi bylo odpovězeno, tak ať si zavolám manžela, že ona s tím nic nenadělá. Tak jsem ji odpověděla, že bohužel nemůžu, protože měl malou dceru doma, když jsme nepočítali, že bych do rána porodila. Tak vzala míč do sprchy a řekla ať si sednu na něj a že přijde o půl šesté.

Nedá se ani popsat, jak jsem se cítila, rodila jsem v listopadu a teprve teď o tom dokážu psát a to se fakt přemáhám a jen proto, že jsem zaslechla, že je nás víc, co se s tímto přístupem v Jihlavě setkaly a chtěli si stěžovat, ale pak to čas zhojil a nakonec nic nenapsaly. Já už nedokázala ani stát ani sedět, brečela jsem zoufalstvím a bolestmi, který mě nutily už tlačit, krvácela, zvonila a volala o pomoc, ale nikdo nereagoval.

Skončila jsem na zemi ve sprše, řvala bolestí, hrozně se za sebe styděla a připadala si jak zvíře na porážce. Asi naštěstí nastala chvíle, kdy přišla druhá směna a přišla se na mě podívat staniční sestra, která mi prvně malém vynadala, že se tam tak valím a řekla ať se zvednu a jdu na lehátko, v bolestech sem jí řekla, že fakt nemůžu, tak vychytala moment, kdy jsem neměla zrovna kontrakce a ještě s někým mě chytila a přenesla na lehátko, tam se na mě koukla a řekla, že už rodím a asistentka se jen vymlouvala, že jsem ve čtyři byla otevřena jen na dva prsty.

Malý se narodil v 5:37, naštěstí vše dobře dopadlo, ale pokud toto má být ten popisovaný jedinečný zážitek z porodu v domácích pokojích a individuální přístup ke každé rodičce, tak jsem opravdu ráda, že se mi podařilo porodit druhé dítě, protože tohle už bych znova zažít nechtěla. A rozhodně nejsem jediná.
Ale zase musím říct, že doktoři zde jsou úžasný a s nimi a jejich přístupem mám jen DOBRÉ zkušenosti.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vzít si s sebou doprovod, který tam zůstane.