Porodnice Vyškov

Celkové hodnocení porodnice:

Zkušenost z 07/2017. Do porodnice jsme dorazili ve čtvrtek navečer, kdy jsem měla kontrakce po 6-7 minutách. Při příjmu vyšetření, kdy nám mladá slovenská doktorka řekla, že je to již hodně rozběhly porod. Přesun na porodní sál, klystýr, injekce na rozvolnění čípku. Noc tam se mnou strávil partner, stále jsem měla kontrakce do zad cca co 5 až co 15-20 min. Párkrát monitor, vyšetření, návštěva lékaře.

Zmatení, kdy vykládali od rozběhnutého porodu po pouhé poslíčky. Ráno mě přesunuli na předporodní pokoj. Předtím ještě vyšetření od 2 porodních asistentek, kdy diskutovaly, zda plodová voda odtekla, nebo ne. Stále jsem byla otevřena na pouhé 2 cm, a protože se jim pořád něco nezdálo, při příchodu primáře jsem šla na sál, kde mě za asistence dalších x lidí z velké vizity prohlédl přes zrcadla a že je porod v samém začátku. Večer mi řekl, že porodím ještě ten den, 7. 7. - pěkné datum.

Už jsem byla vyčerpána a dostala glukózu, další injekci na rozvolnění čípku a večer prášek na spaní. Druhou noc už jsem myslela, že to je vše za trest. Ráno odběry, že kdyby císař… nepřetržitý monitor a že dají oxytocin. Plus na pokoj přivedli slečnu na vyvolání porodu. Musela ze mě být chudák vystresovaná dost dopředu. Ani nevím jak, najednou přesun na porodní sál, kde když jsem viděla to porodní křeslo, radši jsem šla na žíněnku. Nikdo mi nepomohl s věcmi. Přijel muž. Strávil se mnou muka na oxytocinu, a když byly téměř nulové ozvy malého a já stále na 2 cm, skončilo to akutní sekcí, v sobotu odpoledne. Miminko museli oživovat…

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Rozhodně doprovod.

Celkové hodnocení porodnice:

Dobrý den všem. Já bych se chtěl podělit o můj příběh. Samozřejmě nechci nikoho odrazovat ani ovlivňovat. Jen vám tady napíšu, co se může jednomu člověku přihodit s odstupem pěti let téměř jako přes kopírák. Před pěti lety se mi narodila vnučka, krásná zpráva, ale co tomu předcházelo. Dcera přijela do Vyškova na porodnické oddělení v sedmém měsíci s bolestmi. Byla hospitalizovaná a vyšetřená. Ovšem vyhodnocení diagnózy bylo chybné a dcera byla po třídením trápení převezena do Brna na Obilní trh, kde jí byl proveden akutní císařský řez a po porodu vnučka umístěna na novorozeneckou JIP do inkubátoru. Kde byla chyba? V první řadě po prohlídce je Vyškov povinen okamžitě do určitého týdne těhotenství odesílat maminky okamžitě do Brna, protože nejsou na takové případy vybaveni ani zřejmě znalostmi, ani technicky a zbytečně hazardují se životy maminek a jejich dětí. OK, Stalo se, Vanesska je dneska zdravá krásná holčička.

Ale!!!!
Dne 3.3.2018 moje partnerka, toho času ve 28. týdnu těhotenství dostala bolesti, jeli jsme tedy rychle na vyšetření do nemocnice na Šestinedělí a novorozenecké oddělneí. První kontakt s tímto oddělením mě celkem nemile udivil. Vešli jsme do budovy, potkali jsme nějakou sestru a ptám se, kam máme jít, že máme takové a takové potíže. Sestra asi neměla svůj den, tak jsme dostali pomalu vyhubováno, jak si můžeme dovolit nevědět, kam máme jít, naštěstí jsme potkali známou, která nás navedla správným směrem.

Ve stavu, ve kterém partnerka byla, jsme tedy vylezli po schodech do druhého patra, kde nás posadili, abychom čekali na lékaře. Lékařka po chvíli dala vědět, že se máme vrátit zpět dolů na ambulanci k vyšetření, tak opět po schodech dvě patra dolů. Tady to začne, doktorka provedla vyšetření, zjistila, že partnerka má stahy a čípek zkrácený na dva centimetry a pomalu se otevírá. Doktorka nařídila hospitalizaci na udržení miminka. OK, požádali jsme o nadstandardní pokoj, který nám byl nabídnut za 800 Kč na nevím jestli na den nebo noc, ale k tomuto se ještě dostaneme. Po ubytování na pokoji, který mimochodem ani náhodou neodpovídá nadstandardu, do parnerky začali valit nesmyslně kapačky magnesia, které jí absolutně nepomáhaly a ještě z toho měla jen další bolesti a průjem. Partnerka se svíjela v bolestech, ale až v pondělí ve 12.00, protože už si nevěděli rady, akutně naložili parterku do sanitky k akutnímu porodu v porodnici na Obilném trhu.

Události nabraly tak rychlý spád, že naše dcera se po převozu do této porodnice narodila ve 13:05 téhož dne. Jel jsem tedy do vyškovské nemocnice pro partnerčiny věci a zaplatit nadstandard. Tady vznikl další problém. Nadstandard jsme využili od 3.3. od 17:00 do 5.3. do cca 11:00 hod. Řekněte sami, nepřipadá vám to jako dvě noci? Sestra mi bez jakéhokoli studu napočítala 3 dny. Tak jsem za tu pastoušku, které říkají nadstandardní pokoj zaplatil 2400 Kč, přirovnal bych to k lepší ubytovně za 300 na noc. V takové situaci ale čert vem peníze. Tak jsem vyrazil do Brna.

Po příjezdu do nemocnice v Brně jsem myslel, že jsem vstoupil do nebe, všichni milí, vstřícní, příjemní. Bylo mi sděleno, že se mi narodila dcera. Odvedli mně tedy k partnerce, která byla ještě na porodním sále a malou ihned odvezli na novorozeneckou JIP do inkubátoru. Po rozhovoru s tamním lékařem jsem se dověděl pár zásadních informací. První byla, že kdyby se malá narodila ve Vyškově nebo v sanitce, tak by to s velkou pravěpodobností nepřežila. Tak šok vystřídala z jedné strany úleva a z druhé strany neskutečná zlost na oddělení ve Vyškově, po tom, co mi bylo řečeno, že to tak nemuselo vůbec dopadnout, že se malá nemusela předčasně narodit, kdyby doktor ve Vyškově udělal, co měl a okamžitě nás odeslal k nim do Brna, kde by okamžitě zahájili správnou medikaci.

Věřili byste, že se jednomu člověku stane to samé dvakrát v jedné a té samé nemocnici?

Tímto bych chtěl poděkovat doktoru Bučkovi z Vyškovské RZety za to, že vše správně v danou chvíli vyhodnotil a samozřejmě i posádce sanitky za to, že mi moje holky do Porodnice v Brně dovezli včas. Klobouk dolů. Zároveň se chci poděkovat veškerému personálu (doktorům, sestrám, pomocnému personálu) porodnice, novorozenecké JIP, a 12. oddělení a vlastně všem oddělením pod primariátem pana doktora Iva Borka za jejich profesionální, vstřícný a lidský přístup.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Na moje doporučení jistě nečekejte!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

pevné nervy

Celkové hodnocení porodnice:

Dobrý den,

již dlouho se chci podělit se špatnou zkušností s porodnicí ve Vyškově.
Do porodnice jsme přijeli s manželem kolem 22:00 hodiny, kdy jsem měla bolesti asi po 7 minutách. Přijali nás a dali do porodního boxu, kde jsem byla pozorována asistentkou do 6ti do rána. Celou noc se vždycky jen přišla podívat a to bylo vše. V 6 hodin bylo střídání porodních asistentek a to bylo moje štěstí. Skvělá asistentka Zuzanka byla úžasná a konečně se o nás někdo začal zajímat. Měla jsem křížové bolesti, takže bolesti byly šílené. Pořád ale neodtekla plodovka, tak mi ji přišla píchnout doktorka kolem 9:00 hodiny.

Pořád říkali, ať piju a pak museli udělat cévkování kolem 10:00 hod, po kterém jsem měla po porodu dlouho infekci. Protože bolesti byly šílené a porod dlouhý, tak jsem dostala kapačku, pomalu jsem už nevěděla, co se kolem mě děje, což mi potom manžel vyprávěl, že jsem byla úplně mimo.

Asi kolem 12:00 hodiny začali na náš porodní box chodit všichni doktoři a já se najednou začala bát, že je něco špatně. Malej byl špatně narotovanej a nešel ven a to už byl hodně dole v porodních cestách. Najednou, že se bude muset asi udělat císař, mě už to bylo jedno, hlavně ať už je to za náma a jsme zdraví. Císař se nakonec nekonal. Přišel takovej vysokej doktor a řekl, že mi zatlačí na břicho a já najednou byla bez kontrakcí. Tak jsme čekali na kontrakci, která nepřicházela.

Pak přišla malá, doktor na mě skočil a provedli nástřih. Všechno to šíleně bolelo bez kontrakce a protože na jednou to nešlo, skočil na mě ještě jednou. Naštěstí jsme oba zdraví, já tedy skončila na urologii s infekcí, na proctologii s problémy, ale porod byl ,,přirozený".

Abych to shrnula, celkově špatná zkušenost, na kterou nikdy v životě nezapomenu.

Celkové hodnocení porodnice:

Do této porodnice už bych nikdy nešla a skutečně nikomu ji nedoporučovala. Je to 4 roky, ale stále velmi bolestné.

Přijela jsem tam s odteklou plodovou vodou o půlnoci. Kontrakce se rozjeli po 3 minutách. Sestra mě prohlédla a řekla, že to hned tak nebude, ať se prospím. Jak na to, v těch bolestech, neporadila. Ráno už poměrně vyčerpána, jsem dostala horký čaj a doporučení, ať zaujmu úlevovou polohu, že „to bude“ tak někdy v poledne. Ve 3 odpoledne jsem škemrala o epidural, jak narkoman v absťáku. Pan doktor napsal „něco na bolest“ a sestry mi to znechuceně podaly s tím, že nic dalšího už nebude, protože toto je maximum.

V 16:00 přišel primář, vyšetřil mě a řekl, že porod by mohl být tak cca do půlnoci. v 16:30 mě sestra připojila na monitor. Ozvy mojí holčičky už byly pod 30 tepu za minutu. Personál se shodl, že by to chtělo sekci. Přišla mě zacévkovat sestra a v této situaci žádala, ať se uklidním nebo se ji to nepodaří. A ať podepíšu souhlas s výkonem.

Před pátou byla dcera na světě. Já se vzbudila krátce po výkonu, na sále bylo hodně lidí. Pak až v noci na JIPu. Doktor stál nade mnou a informoval mě, že dcera musela být několikrát resuscitována a je momentálně na kyslíku v inkubátoru a že ji uvidím tak za 2 dny. Ptala jsem se na Apgar, byl 3-7-8. Dotaz, proč děláme tak velké děti, mě dodnes šokuje kdykoli si na to vzpomenu.

Druhý den mi malou přece jen dovezli. Ležela natažená jak okurka, nechtěla pít. Žádala jsem informace, nebyly k dispozici. Sestry se mě snažily rozkojit, ale nešlo to, protože jsem dle tamních laktačních odbornic nebyla schopna se uvolnit a byla moc vystresovaná.

Další den se mi podařilo přesvědčit pediatra k podrobnější prohlídce malé a našlo se krvácení do mozku. Ovšem neurolog měl dovolenou, byly totiž prázdniny. Taky můj krevní obraz nestál za nic, ale dle primáře by to spravila jedině transfúze. Tu jsem byla ochotna absolvovat jedině v život ohrožujícím případě, i když nejsem žádný Jehovista, to ho velmi popudilo.

Nemocnici jsem opouštěla s žádankou na neurologii a rehabilitaci a s malou pak rok brečela u Vojtovky. Následky hypoxie řešíme dodnes. Další dítě mi gynekolog rozmlouvá neboť jizva na děloze po sekci je katastrofální a další těhotenství značně rizikové.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vyberte si jinou porodnici!

Celkové hodnocení porodnice:

Teprve po 4 letech jsem konečně sesbírala sílu napsat negativní hodnocení na
porodnici Vyškov. Nejsem žádná ukňouraná ženská, ale tohle bylo moc.

Začalo to tak, že po příjezdu do porodnice nebylo na žádném předporodním pokoji ani sále místo. Sestry mě se slovy, že nemají nachystaný pokoj nechaly stát na chodbě, ať si počkám tam. Když bylo vše připravené, vyhodily mě opět z pokoje, že je den
otevřených dveří, a že lidé se jdou dívat na porodní sály. Ať si jdu třeba do
koupelny nebo někam.

Po 20 hodinách bolestí jsem požádala o císařský řez, ale byl odmítnut. Sestra mě pak za dveřmi pomluvila, že co bych jako chtěla a že jsem jak ta rodička z rána. Kontrakce pořád rozjížděli a zastavovali a pořád nic. Když jsme se ptali, zda to nemůže uškodit, pořád do mě něco píchat, odpověděli, že se to tak dělá. Po 25 hodinách nastoupili s vaakumex traktorem. Malý nešel vytáhnout a doktor se slovy: „Ten tedy ale bude velký!“ opravdu neuklidnil. Nakonec se vše povedlo, jen velká ztráta krve a šok.

Malého odvezli na rentgen, ani jsem ho pomalu neviděla. Nehýbal rukou a měl velkou
modřinu na hlavě. Nevěděla jsem, jestli bude normální. Odjížděla jsem domů s tím, že jsem podepsala reverz a s polovičním krevním obrazem.

Při odchodu sestra zjistila, že mi zapomněli píchnout injekci z důvodu RH faktorů. Moje lékařka byla zděšená, jak si to vůbec mohli dovolit a musela mi napsat léky na krev. Půl roku mě to stálo se z toho fyzicky, ale i psychicky dostat.

Celkové hodnocení porodnice:

Vyškovskou porodnici doporučuji maminkám, které za každou cenu chtějí rodit přirozeně a hlavně pokud nehrozí žádná komplikace. Já sice preferuje přirozený porod, ale rozhodně ne za každou cenu, zvláště pokud je tím ohrožen život dítěte nebo matky. V mém případě naštěstí vše dopadlo dobře, ale setkala jsem se s mnoha případy, kdy tomu tak nebylo.

Během doby, kterou jsem strávila na šestinedělí, zde došlo dokonce k úmrtí miminka jen kvůli tomu, že byl dlouho odkládán císařský řez. Na utišující léky můžete zapomenout. Nechají vás klidně v bolestech rodit dva tři dny, hlavně aby to bylo přirozeně. To podle mě není dobrý přístup.

Celkové hodnocení porodnice:

Doktor Eim je jistě uznávaný odborník - operatér, ale jako porodník vystavuje svojí honbou za co nejvyšší statistiku přirozených porodů řadu rodiček zbytečnému stresu a riziku.

Umělé vyvolání porodu odmítá, císařský řez nepřipadá v úvahu, zato však s ledovým klidem prvorodičce, které v důsledku jeho nečinnosti několik dnů přenáší, sdělí, že dítě je veliké a porod možná nepřežije… Neskutečný přístup.

Celkové hodnocení porodnice:

Po přečtení anonymní recenze z 19.1.2015 jsem se rozhodla taky konečně napsat zkušenost s vyškovskou porodnicí.

Pisatelka má naprostou pravdu, porodnice se snaží za každou cenu zachovat přirozený porod, ale jaksi si neuvědomují, že někdy je potřeba ukončit těhotenství císařským řezem, popřípadě rychleji vyvolat porod.

V mém případě se čekalo po odtoku plodové vody na přirozený porod 5 dní! Za celou dobu jsem dostala pouze 2× Prostin na vyvolání porodu, bohužel zabral až ten druhý, a to 5. den.

Když jsem 3. den žádala o císařský řez, bylo mi sděleno, že není důvod.
Naše miminko dostalo infekci ze zbytku plodové vody, která byla již totálně zkalená a 3 dny po porodu nám zemřelo.

Vůbec mě nenapadlo, že těhotenství může skončit takhle. Věřila jsem celému personálu, neustále jsem byla ujišťována, že to je běžný postup. Nyní jsem ale přesvědčená, že kdybych se nechala převézt do jiné porodnice, nemuselo k tomu třeba dojít. Bohužel už nic nevrátím…

Celkové hodnocení porodnice:

Nejsem z maminek, které by trvaly na přirozeném porodu, proto jsem chtěla rodit v porodnici, kde kdyby se něco stalo, tak můžou rychle zareagovat.

Bohužel ve Vyškově se snaží o přirozený porod za každou cenu, což naše miminko málem stálo život - dlouhé přenášení, dlouhý porod ukončený císařským řezem, který ale přišel dost pozdě! O tom, že pro mě byl porod ten nejvíc traumatizující zážitek, ani nemluvím. Horší je, že naše miminko si následky jejich počínání bohužel ponese celý život. :-/

Celkové hodnocení porodnice:

Jsem 58letá žena, maminka dcery, která rodila ve vyškovské porodnici – tedy babička narozeného miminka. Proč sem píšu? Protože pečuji o svoji dceru, která se díky „péči“ na oddělení šestinedělí dostala do velmi problematického průběhu poporodního blues.

Porod samotný si nemůže dcera vynachválit. Je velmi citlivá, až přecitlivělá a důsledně se na porod připravovala. Díky rázné, ale vysoce kompetentní porodní asistentce, paní Jarmile, má na porod jen ty nejhezčí vzpomínky. Naplnilo ji veliké štěstí a vše bylo na dobré cestě. Partner u porodu, nadstandardní prostředí pokoje i porodního sálu, miminko u sebe.

Pak následoval šok - poměrný nezájem o klientku na nadstandardu a plno dalších zákazů od sester z šestinedělí: „Miminko NESMÍ do vaší postele. Myslíte si, že s těmi vpáčenými bradavkami budete kojit? Jestli nebude dítě přibírat, nepustíme vás domů. Odneseme vám dítě na tři dny na infuze a neuvidíte ho.“ A všechno pozitivní se zhroutilo.

Přitom sestřičky nebyly žádné začátečnice! To je nikdo neproškolil, že takto se s prvorodičkou ani s více rodičkou mluvit NESMÍ? S novopečenými maminkami se musí jednat velmi citlivě! To ty sestřičky neví, co dokáží udělat hormonální změny po porodu? Zde je na místě velmi laskavý a hlavně trpělivý přístup! Kdyby to byl případ jen mé dcery, mlčela bych. I sestra je jen člověk a může pochybit. Ale tři týdny na to jsem se dozvěděla o naprosto stejném postupu sester u jiné maminky a ta odešla na revers domů!

V současné době jsem dceři k ruce, pomáhám s domácností – ale hlavně dávám dceru do pořádku po psychické stránce a podporuji její „zdravý“ mateřský přístup a vůbec fungování jako takové. Deprese pomalu odeznívá a já jsem moc ráda, že se nám nepřehoupla v něco těžšího.

V každém případě tohle píšu jako varování všem maminkám, které jsou citlivé a mohlo by se jim přihodit něco podobného v kterékoliv porodnici. Nebojte se ozvat, že TAKHLE TEDY NE! Jste mladé ženy a novopečené maminky. Nebojte se svých pocitů a nebojte se o nich mluvit s pečujícím personálem. Máte na to právo! A dokonce povinnost! Máte v náručí nového človíčka a když není v pohodě maminka, nebude ani miminko! A o to tady jde.

Celkové hodnocení porodnice:

Přála jsem si přirozený porod, měla jsem porodní plán, soukromou porodní asistentku. Celá první doba porodní probíhala bez problémů, relaxovala jsem ve vaně, pohoda. Těsně před začátkem druhé doby porodní jsem musela vylézt z vany na monitor, bolesti už začínaly být velmi intenzívní a monitor o to nepříjemnější, že nějak nefungoval, jak měl. Monitor ukázal, že nám klesaly ozvy, nic dramatického, pouze na dolní hranici normy. Přivolaná lékařka potvrdila, že se nic neděje.

Ale v kontrastu s tímto, mi dali kyslík, který nefungoval, masku jsem si musela držet, protože gumička taky nějak nefungovala, a musela jsem zůstat ležet pěkně na zádech na monitoru - bolesti se v tu chvíli staly nesnesitelné a hlavně jsem musela rychle tlačit, přestože jsem to na tlačeni ještě necítila, dětská sestra mi tlačila na břicho, aby malého postrčila zvenku, když se nás maličký asi po třech zatlačeních narodil, tak mi ho dali na břicho, ihned přestřihli pupečník a hned mi ho z toho břicha zase vzali s tím, že nedýchá. Já jsem řekla, že cítím, že dýchá - stejně mi ho dětská sestra vytrhla z rukou, že se mi něco zdá!

Miminko se rozkřičelo dřív, než opustili pokoj, ale ani tak mi ho na to břicho nevrátili a šli si ho pěkně přeměřit a převážit. Budiž jim ke cti, že to trvalo opravdu jen pár minut. Ten překotný závěr porodu nám nevysvětlil nikdo, ani naše soukromá PA, ani ošetřující lékařka, ani během porodu, ani po něm. Pro ilustraci, jak dramaticky se personál tvářil, vám asi postačí to, že manžel si myslel, že o miminko přijdeme, že nám umře. O skutečném stavu vypovídá apgar 9-10-10.

Takže nakonec z porodního plánu (zaměřeno na přirozený porod) nebylo dodrženo skoro nic (mimochodem tu informovanost jsme tam měli výslovně uvedenou, lékařka se ani nepředstavila, natož aby řekla, co se to děje).

Následná péče na šestinedělí byla bezvadná, opravdu není co vytknout, vyšli nám vstříc s nadstandardem tak, aby mohl manžel zůstat s námi - opravdu super.

Ovšem novorozenecké je kapitola sama pro sebe. Hodně nám klesla váha. Těsně před vizitou syn asi půl hodiny ječel jak tygr, naměřili mu teplotu. Chtěla jsem, aby mu ji přeměřili později, až vychladne po tom řevu. Zase jsem byla za tu špatnou. Paní doktorka se blahosklonně usmála a ujistila mě, že se nemám bát, že si ho vezmou tam k nim a dají mi ho do pořádku. Nevím, co byste si pod tímto představili vy, ale já, že nám konči rooming in, a to mě úplně sejmulo a rozbrečela jsem se. Ve skutečnosti to znamenalo, že miminko okoupali a naučili mě jak přikrmovat, než mi nastoupí laktace.

Syn si nechtěl nechat vyšetřit jedno očíčko a neustále ho zavíral. Pan primář novorozeneckého se sestřičkou mu ho otvírali násilím, že syn skončil s modřinou na víčku a já zase vystresovaná, protože pan primář naznal, že nemůže potvrdit, že očko je v pořádku a že nás čeká dodatečně vyšetření.

Další dva dny začali strašit se žloutenkou a chodili nám ji několikrát denně přeměřovat a zkoumali tabulky, jak zle na tom jsme. Následující den byl pátý den, kdy obvykle pouští domů, a to už nám nikdo bilirubin nepřišel změřit ani jednou.
Na prohlídce porodnice tvrdili, že přikrmují mateřským mlékem, čemuž jsem věřila a až ve zprávě jsem se dočetla, že jsme dostali umělé mléko.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud chcete skutečně přirozený porod, tak sem nechoďte. Pokud na přirozeném porodu až tak nelpíte a objeví se u vás komplikace, kdy si budete přát císaře, tak ho nedostanete, pokud nepůjde o život, protože pan primář si přece nebude kazit tabulky - osobní zkušenost mé známé.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Sebevědomí.

Celkové hodnocení porodnice:

Chtěla bych varovat budoucí maminky před výběrem Vyškovské porodnice. Byla jsem hospitalizovaná po 10denním přenášení. Podle vyšetření bylo vše v pořádku, tak mi začali porod vyvolávat napřed pomocí zátěžového testu (nitrožilně oxytocin), potom zavádění tablet k děložnímu hrdlu. Měla jsem od prvního dne, kdy začal být porod vyvoláván, kontrakce po 5 minutách, ale protože jsem byla otevřená pouze na 3 cm, nemohla jsem tlačit.

Po 3 dnech mi praskla plodová voda a byly mi nasazeny antibiotika. Doktoři měnili pořád postup podle toho, kdo měl zrovna službu, akorát konečné rozhodnutí nechávali na primáři porodnicko-gynekologického oddělení (MUDr. Josef Eim). Císařský řez pořád odkládali až do doby, kdy mi začaly padat srdeční ozvy plodu. Pak se jelo rychle na sál. Dcerku museli oživovat a já jsem dostala 4 transfuze krve. Vzhledem k té hrůze to dopadlo ještě dobře, dcera nemá žádné trvalé následky.

Každopádně podobných dramatických případů z vyškovské porodnice jsem ve svém okolí zaregistrovala po víc takže rozhodně nedoporučuji.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem ve Vyškově v červenci 2006 a tady už opravdu nikdy. Do porodnice jsem odjela pro podezření pro odtékání plodové vody. Jako prvorodička jsem nevěděla, co mám dělat, tak jsem si zavolala na oddělení do Vyškova a tam mě pomalu seřvali, že neumím ani poznat plodovou vodu. Po vyšetření mi jeden mladý pan doktor řekl, že porodím do rána, ale bohužel se nic nedělo a bolesti do rána přešly. Pak jsem ležela asi týden na oddělení šestinedělí, kde mě už chtěli poslat domů, když někoho napadlo, že by mi mohli udělat test, jestli se skutečně jedná o plodovou vodu. Když se zjistilo, že je to opravdu plodová voda, nacpali mě antibiotiky a poslali na porodní box Jinak se mnou nic nedělali, už jsem přenášela téměř 10 dní a díky těhotenské cukrovce mělo mimčo podle ultrazvuku vážit 4,5 kg.Po třech dnech, kdy mi primář nemocnice dával najevo, že si nezasloužím být na porodním boxe, mě konečně začali porod vyvolávat, to bylo v pondělí večer. Nemohla jsem od rána nic jíst ani pít. Celý další den jsem rodila a stále mi znovu vyvolávaly porod-tabletkami a kapačkami. Byla jsem otevřená na 8 cm, ale porod dál nepostupoval. Pak mi jedna sestra píchla plodovou vodu, i když ta před ní říkala, že by to nedělala. To už byla středa a já pořád nic nejedla ani nepila a bylo mi už vcelku jedno, co se se mnou bude dít. Byla jsem vyřízená. POtom mě poslali na vyšetření EKG, aniž by mi cokoliv kdokoliv řekl. Po poledni jsem pochopila, že půjdu na císařský řez. Přišel tam jeden starý doktor, který už v poradně říkal, že musím zhubnout 2 týdny před porodem a řekl, že „maminka je tlustá, maminka si epidurál nezaslouží a jestli se jí to nelíbí, ať jde rodit jinam“. Císařský řez mi provedli večer v 19 hodin, malá měla 4950g, 55cm. Další den jsem mohla jen pít(konečně), první jídlo bylo v pátek ráno.
Na oddělení šestinedělí pořád buzerovali, že nesmíme při vizitě mít nic na stole, ani tužku a že mám jít na velkou. Nevěděla jsem, z čeho bych ji asi tak měla, když jsem měla za sebou klystýr a nic jsem nejedla několik dní. Jizva po císaři mě bolela, malá byla dost těžká, nevěděla jsem , jak ji uchopit a jak ji kojit, nikdo mi nic neukázal. Ani kojení, přebalování, koupání prostě nic. Oddělení samo o sobě bylo strašné, 2 sprchy a 2 záchody, z toho jedna sprcha nepoužitelná, ucpaná vlasy a všude cákance od krve. Nikdo se za celých 10 dní, co jsem zde strávila neoběžoval sprchy umýt a zprovoznit. Po pár dnech, aniž by mi někdo řekl, co přesně se děje, převezli moji malou na JIPku do Brna pro potíže s dýcháním. To jsem se dozvěděla ale až několik hodin po odvozu do nemocnice. Dali mi jenom papírek s číslem na JIPku a to bylo všechno. Prý si mám zavolat, Když jsem poprvé volala a ptala se na zdravotní stav své dcery, tak mi paní řekla, že zatím to vypadá, že neumře. Seděla jsem na pokoji a brečela jsem, když přišla jedna ze sester, nacpala mi odsávačku a pak mi do papírů napsala, že matka je hysterická. Do Vyškova už nikdy.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

parnera

Celkové hodnocení porodnice:

Ahoj všichni vidím, že nejsem sama kdo má špatnou zkušenost s porodnicí. Já jsem s pordním sálem a personálem byla moc spokojená. Rodila jsem v noci a byla jsem na zadním sále. Porodní asistentka byla moc příjemná a doktor naprostá jednička. Ale s čím jsem nebyla spokojená tak ze setřičkama na novorozeneckém. Některé byly tak strašně nepříjemné až jsem měla strach se jich nacokoliv zeptat. Když mi malej v noci plakal tak mi ho setsřička normálně vytrhla z ruk a odnesla si ho na sesternu. Asi za 15 minut mě ho donesla ukidněnýho a kdýž jsem se zeptala jak to udělala tak mi odsekla, že na to musím přijít sama. Všude v brožůrkách píšou, že vás všechno naučí v porodnici tady bohužel mě nenaučili vůbec nic. Ani pořádnou techniku kojení. Nikdo se nechodil dívat jak kojím a já kojila špatně. Až doma na internetu jsem zjistila jak mám správně kojit a to už jsem měla velké bolesti nakonec jsem tím stresem a strachem z kojení přišla o mlíko. O koupání malýho ani nemluvím. A hospitalizace hrůza a děs. Dvě sprchy pro celé oddělení, dva záchody a za vámi nesmí návštěvy. Takže chodíte s miminkem na chodbu nebo do jídelny. Jak za komunistů fakt. Nevím jak je to na nadstandartech. Takže přístě rodit Vyškov ano ale zkusím ten nadstandart. Jo a nemluvím o tom, že prohlídky před porodem dr. Houbal hnus nevím proč tam ten doktor ještě je ponižuje maminky, že jsou moc silné a bude se jim špatně rodit nebo že už nezhubnou!!! A druhá věr přijela jsem do pordnice v 19:30 a už mi porodnice zaúčtovala ten den a den odchodu. SUPER!!!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Rodit ano ale určitě si zaplaťte nadstandart