Vaše dítě je ten nejpřísnější vyjednavač. Pamatuje si vše, co řeknete, a mezery v pravidlech umí najít lépe než protřelí právníci. Na takového „protivníka“ se musí strategicky. To alespoň radí profesor Kevin Zollman. V knize The Game Theorist’s Guide to Parenting využívá při výchově stejné triky, které obyčejně platí na byznysmeny nebo třeba politiky.
Privilegia nejsou zadarmo
Komu patří větší pokoj, kdo pojmenuje kočku a kdo si zaslouží poslední bonbon v pytlíku? Některé věci nejdou rozdělit přesně na polovinu, ať se snažíte sebevíc.
S výhodami je to stejně jako v bysnysu. Místo hádek, kdo pojmenuje nového domácího mazlíčka, nebo komu přísluší větší polovina sušenky, určete cenu za privilegium. Nemusí být vyměřena nutně v kapesném. Může jít i o domácí práci. Místo nekonečných dohadů, co je spravedlivé, se děti naučí, že výhody nejsou samozřejmost a je třeba si je zasloužit.
Inspirace z věznice
Při uklízení zvedlo vaše starší dítko o jednu kostičku víc a teď odmítá byť jen hnout brvou, dokud jeho sourozenec neudělá to samé.
Děti nesou nespravedlnost těžko, a proto se stejně obtížně učí spolupráci. Zollman radí psychology doporučené vězňovo dilema. Přidělte dětem úkol, na kterém mají pracovat společně, a za jeho splnění určete odměnu, případně trest.
Nelekejte se: „vězni“ se po vzájemných strkanicích přestanou snažit oba, po čase ale touha po odměně vyhraje. Rozhádaní sourozenci se podle autora naučí, že spolupracovat se vyplatí, i když - nedejbože - přispějete o kostku lega víc.
Která kniha o výchově se osvědčila maminkám na eMimino.cz?
Lež má krátkou výdrž
Dítě snadno prohlédne vaše lži a pamatuje si i to, co jste slíbili před dvěma měsíci. To, že si neudělal úkol, vám ale zapře s tváří profesionálního hráče pokeru.
Udělal sis úkol? Jak dlouho ti to trvalo? Co byla nejtěžší část? S čím potřebuješ pomoct? Ptejte se se zájmem a bez podezřívání. Cílem palby otázek není usvědčit dítě z podvodu, ale naučit ho, kolik taková lež stojí. Udržet lež konzistentní je totiž umění. Než donekonečna vymýšlet, který řádek v čítance musel přečíst dvakrát, to se raději malý lhář vzdá.
Žádné plané výhrůžky
„Ještě jedno slovo a půjdeš domů pěšky!“ Dítě drobí tatranku po sedačce dál, protože moc dobře ví, že ho uprostřed dálnice vysadíte těžko.
Děti nejsou hloupé a vaše plané výhrůžky prohlédnou jako nikdo jiný. Proto, pokud už se k nějaké uchýlíte, volte jen ty, které je ve vašich silách dodržet. A kterým se věří nejlépe? Těm, ze kterých těžíte vy. Takže příští zastávka žádné pískoviště, ale nákupy!
Pravidla platí - bez výjimky
Brečí, křičí, nasazuje smutné oči? Za slib, že už to víckrát neudělá, nakonec vyměknete a trest, případně odepření odměny, je tatam.
Ekonomové to nazývají morální hazard. Jednou ohnete předem nastolená pravidla a místo pomoci dítěti ublížíte, píše se v knize. Učíte ho totiž, že za své činy nenese plnou zodpovědnost, čímž nepřímo podporujete další špatné chování. Zollman radí: i přes úpění vydržet!
Mluví vám Zollman z duše, nebo se vám jeho pravidla zdají přehnaná? O vlastní tipy, jak děti „zmanipulovat“, se podělte v komentářích.
Zdroj článku: http://www.wired.com/…-kids-behave
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
