Když babičky hlídají vnoučata, často k tomu přidají i dávku „osvědčených“ rad. Některé jsou k nezaplacení, jiné by dnes už nikdo nedoporučil. Kde najít rovnováhu mezi úctou a zdravým rozumem?
Moudré rady, které stojí za to si zapamatovat
Minule jsme psali, že babičky v dnešní době už nechtějí tolik hlídat, ale když už tak činí, můžete se dočkat různých cenných rad, neboť mají za sebou roky péče o své děti a jejich zkušenosti jsou k nezaplacení.
Nejznámější pravdivé rady:
- „Vždycky mu dej před spaním chvíli na zklidnění.“ Psychologové potvrzují, že děti potřebují tzv. „přechodový čas“, který jim pomůže přeladit se na spánek. Zkuste zavést třeba večerní rutinu v podobě čtení knížky nebo povídání si v posteli.
- „Neřeš každé kníknutí, ale sleduj, jestli se opakuje.“ Děti někdy zkouší hranice. Rozlišování mezi pláčem a „vynucováním“ pomáhá zvládnout náročné večery.
- „Na ven ho obleč o jednu vrstvu víc než sebe.“ Tradiční, ale většinou stále platná rada u miminek. Později je dobré děti začít trochu otužovat.
Moudrá babička je často nenahraditelná. Je trpělivá, pomůže, a hlavně ji dítě miluje jinak než rodiče. To je její obrovská deviza.
Rady, které už patří do minulosti (a někdy i škodí)
Ne všechno, co si babička pamatuje z 80. let, je pro dnešní dobu stále vhodné. Spoustu doporučení je dnes už vyvrácené. Například:
- „Dej mu med do čaje, aspoň se uklidní.“ Dnes víme, že med do jednoho roku může způsobit botulismus a kazit zuby. Rozhodně med nepatří do večerního pití ani starším dětem. Ač přírodní, stále je to cukr. Dítě po něm může pocítit nával energie.
- „Nenechávej ho pořád na zemi, ofoukne ho.“ Pediatři potvrzují, že děti se na zemi rozvíjí nejlépe, pokud jsou v teple a bezpečí.
- „Nech ho vyřvat, aspoň si posílí plíce.“ Tento mýtus byl už dávno vyvrácen. Dlouhodobý pláč zvyšuje stresový hormon kortizol a může narušit vztah mezi dítětem a pečujícím.
Některé babičky stále používají dětský pudr (škodlivý pro plíce), mažou na opruzeniny zásyp z mouky nebo doporučují ponořit dudlík do cukru či medu. V těchto případech už nejde jen o rozdíl v názorech, ale o možné riziko.
Proč vlastně babičky „neustále radí“?
Podle psycholožky PhDr. Jitky Štěpánkové „Dávání rad je pro mnohé starší ženy způsob, jak si udržet pocit důležitosti a zapojení do rodiny. Často to myslí dobře, jen se neshodují s dnešními trendy a neznají nejnovější výzkumy a doporučení.“
Babička často vnímá rady jako projev péče. V některých případech může být za radami i skrytá nejistota: chce pomoci, ale neví, jak správně.
Jak nastavit hranice s láskou a respektem
Můžete říct:
- „Mami, chápu, že to tehdy fungovalo, ale dnes je to už odborníky vyvrácené“
- „Moc si vážím, že hlídáš. Jen tě prosím, abys tohle nedělala.“
- „Ráda si o tom popovídám, ale teď potřebuji, abys to respektovala.“
A pokud to nepomáhá? Stanovte jasné hranice, např. výslovný seznam, co dítě smí jíst nebo dělat. Pokud babička opakovaně porušuje pravidla, je čas o hlídání vážně promluvit.
Moudrost + respekt = ideální kombinace
Babičky jsou často oporou, pomocí i radostí. Ale je důležité, aby jejich rady nepřebily rodičovskou odpovědnost. Děti potřebují konzistenci a jasná pravidla, a ta určují rodiče.
Využijte babiččinu lásku i zkušenost, ale klidně řekněte: „Díky, ale děláme to jinak.“
Zdroje: emimino.cz, ordinace.cz, babyweb.cz
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička

