Handicap jménem mateřství

Zvyknout si na roli matky trvá déle než ono pověstné šestinedělí. A ještě déle se táhne návrat zpátky mezi dospělé. I proto ráda chodím do práce. Je to čas, kdy můžu být zase sama (se) sebou a v ženském světě.

Příroda to vymyslela dokonale. Jako máma můžete jakž takž fungovat, i když jste totálně nevyspalá. Vzdáváte se svých koníčků, protože chcete maximum času a energie věnovat svému malému pokladu. A za všech okolností berete ohled na svého potomka.

Jak moc jsem si na Šimonovu přítomnost zvykla, mi naplno došlo pět měsíců po porodu. Jeden večer jsem vyrazila do města s kamarádkou - poprvé sama. Chystala se velká noc jako za mlada! Oháknutá, nalíčená, natěšená do víru Prahy jsem čekala na zastávce. Tramvaje přijížděly jedna za druhou, akorát ta moje devítka pořád nikde.

„Sorry, jedu pozdě,“ píšu kamarádce zprávu a hned po odeslání sleduju, jak mi před očima ujíždí tramvaj s číslem 9.

Svitne mi. Panebože, vždyť já tady celou dobu čekám na nízkopodlažní a nechávám ujet normální tramvaje!!!

Ano. Dřív jsem se pochechtávala ženským, které mateřskou setrvačností drncají s nákupním vozíkem, a teď jsem sama přijala kočárek jako součást svého těla.

Síla okamžiku

Vyhodnotila jsem, že je na čase se více ukazovat mezi dospělými, kteří řeší jiné záležitosti než dětské nudle a plenky.

Díky životu s Šimonem dostal můj pracovní proces jinou úroveň. Bezdětní nejspíš nikdy nedocení, jak božské chvíle klidu se dají prožít v kanceláři. Co třeba?

  • Vypít si kafe. Když je ještě teplé!!!
  • Nalakovat si nehty, nechat je během ťukání na klávesnici zaschnout a nikde je přitom neobtisknout!
  • Zažít cestou na záchod pocit vděčnosti za přítomný okamžik - protože jdu na onu místnost ÚPLNĚ SAMA!

Práci kombinovanou s péčí o dítě mi značně ulehčuje podpora kolegyň + ten fakt, že v kolektivu nejsem jediná máma. Došlo mi to před pár dny, kdy kolegyně Jana seškrabávala jogurt ze svého notebooku i ramene (což se ukázalo jako svačinka její dcery Emily). Jana si sice počínala velmi nenápadně, avšak moje mateřské oko ten podezřelý pohyb zachytilo. A šibalsky se zaradovalo, že se to tentokrát stalo někomu jinému.

Umění odpočinku

Mateřské nasazení na mě nejvíc padá doma, kde je potřeba prát, připravit jídlo a dodělat snad tisíc věcí, které nemám šanci stihnout ani do Šimonových osmnáctin! Proto se snažím chodit co nejvíc ven, do kaváren, na výstavy. Bohužel během této zimy jsme si doma nonstop předávali nemoce a na mě padala pěkná depka.

Nakonec se nám s vypětím sil podařilo vyjet na víkend - dokonce i s manželovým tatínkem, takže jsme měli přislíbené hlídání. Popravdě jsem ale měla všeho plné kecky a nechtělo se mi vůbec nic. A tak se pánská trojka vydala na jednu procházku beze mě a já zůstala na pokoji.

Dveře se zavřely. Nastal klid. A asi po třech měsících naprosté TICHO! Nemusela jsem utírat nudle, hlídat, zpívat dětské písničky (a pak je poslouchat v kuse jako gramofonovou desku). O dvě hodiny později mě moji milí našli ve stejné poloze, jako když odcházeli.

Myslím, že tak plný pocit odpočinku jsem si „za bezdětna“ sotva užila. Neměla jsem totiž porovnání. Neměla jsem Šímu.

Můj milý, díky, že mě učíš odpočívat. Někdy je to sice Vysoká škola mateřská, ale s tebou to stojí za to. :srdce:

Hanka z eMimino.cz

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Leo44
866
11.4.18 06:53

Tak Teda já si na roli maminky zvykla rychle a i když je ještě malá tak toho zvládám hodně. A co si papamutuji u sestry :D měla dvě děti s rozestupem roka a půl a světě div se. Neměla problém si u nich vypít horké kafe, nalakovat si nehty, hrát na klavír, chodit na svoje koníčky :lol: četla si každý den knihy, manžel se jí vracel domů kolem půl sedmý a ráno v šest odjížděl. Takže na to byla sama :D ale my to máme asi v rodině :-D protože i ostatní sourozenci mají po dvou dětech a všichni jsou v pohodě a možná ty ženský jsou v pohodě víc než když pracovaly

Příspěvek upraven 11.04.18 v 12:31

  • načítám...
  • Zmínit
Mala.ještěrka
747
11.4.18 07:29

Výborný deníček! A stopro s ním souhlasím. Já minulý týden vyrazila bez dítěte do hospody a zjistila jsem, že mám plnou kabelku autíček a obalů od ovocných kapsiček 8o. A ten pocit jet metrem bez kočárku! Pořád jsem měla pocit, že je něco strašně špatně a že jsem něco zapomněla :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
11.4.18 07:44

:kytka: Děkuji za pěkný deníček. Taky jsem po x letech ježdění s kočárkem pomalu ani nedokázala chodit bez něj. :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
negra
10726
11.4.18 10:28

Super denicek :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
murry
3477
11.4.18 12:34

A ja v Lidlu drkotala vozikem kdyz jsem s sebou nemela jednou kocar :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Kočičí duše
999
11.4.18 12:57

@murry Ja se zas cas od casu pri cekani na zastavce pristihnu, ze se pohupuju, jakobych mela dite v naruci nebo v manduce - samozrejme i kdyz jedu nekam bez ditete :lol: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
quera
2481
11.4.18 13:44

Hezké, ale nesouhlasím, že my bezdětní, co jsme tedy bezdětní bohužel nedobrovolně, neoceníme pocit odpočinku, přítomného okamžiku… Kdo je dlouhodobě nemocný a pak trpí nespavostí, dal by téměř cokoli za možnost se vyspat. A ano, závidím maminkám, které pro to nevyspání mají aspoň dobrý důvod a díky dítěti má prostě smysl, taktéž to, že lehnou a usnou, že nemají chemicky poškozené nějaké buňky, jako mam já, které spánek umožňují, nebo i když vstávají ke kojení, po jeho skončení zase usnou. To mi nehrozí, budím se častěji než kojící maminky, jsem nevyspalá, nemůžu normálně žít, svaly a životní funkce pomalu odcházejí, jelikož tělo jede v úsporném režimu… Takže ano, vím, jaké to je být doopravdy a 100% izolovaná, ovšem bez smyslu života, kterým potomci jsou… :,(

Příspěvek upraven 11.04.18 v 13:45

  • načítám...
  • Zmínit
Manticora
1865
11.4.18 13:52

Hezký deníček. Já minulý týden jela sama poprvé po třech letech bez dcery. Automaticky jsem mávla na tramvaj, jako že budu nastupovat s kočárem :-) a pak jsem si zapomněla poslat lístek smskou, protože přece jako doprovod malého dítěte jezdím zadarmo :-))

  • načítám...
  • Zmínit
vertunka
5283
11.4.18 14:58

@quera ahojky. Je mi te moc lito :hug:. Ale. Proc to pises k tomuhle denicku? Chces aby te nekdo litoval, nebo to je jen takovy vykrik do tmy?? :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
quera
2481
11.4.18 15:15

@vertunka ahojky, díky, trochu mě to přepadlo, když jsem to četla. Nejen maminky od dětí si toho být odpočatá váží, opravdu :kytka: Nebylo to myšleno zle. Jen prostě bych negeneralizovala, ať už bych psala cokoli :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
eva.pass
569
11.4.18 15:56

Vím, že je to psáno s nadsázkou a taky mě to pobavilo :) Ale přesně kvůli takovým větám o mateřství jako „ani na wc si nedojdu sama“ apod. jsem se na to mé příliš netěšila. Spíš jsem si říkala, že kvalita mého života půjde dolů a že matky věčně nestíhají, nechodí se bavit, jsou izolované doma a vypadají zanedbaně. No… možná je dobře, že jsem si to myslela, protože jsem teď mile překvapená, že to není pravda a naopak je můj život více naplněný. Mateřskou si užívám, můžu si den plánovat dle sebe.. a to jsem byla v práci spokojená. Souhlasím, že je třeba si od dítěte je třeba si i odpočinout, ale o to více se na něj opět těším :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
kacz
7904
11.4.18 16:19

Já se v tom nepoznávám ani trochu.

  • načítám...
  • Zmínit
ZeLu
20019
11.4.18 17:19

Čím dal horší deníčky :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
karjak
429
11.4.18 19:51

@ZeLu Sice maminka nejsem, ale deníček je fajn. Trocha ironie přece nezaškodí. A nedělám si iluze, že je mateřství pohodová dovolená :D

  • načítám...
  • Zmínit
Ajejda
216
11.4.18 21:33

Mam to jinak…dve deti vcelku kratce po sobe..na kafe s kamaradkama ani parit nikam nechodim. Nekam pryc bez deti chodim jen obcas kvuli praci. A to si chvilku uzivam „volnosti“,ale zahy mi.je lito, ze je nekde nechavam a nejsem s nima. A vzdycky zvazuji, zda mi ta prace stoji za to. Nehroutim.se z nenalakovanych nehtu, ale vadi.mi,ze mam malo casu na premysleni o vychove a mentalnimu odpocinku, abych na deti mela trpelivost…

  • načítám...
  • Zmínit
marin
29463
11.4.18 23:06

Chtěla jsem napsat, to je ještě zaměstnání, kam se chodí pít teplé kafe a lakovat nehty? :lol: Až později jsem si všimla, že je to kancelář e-mimina. :lol: Ještě to první možná někdy, ale lakovat nehty, to by si u nás nikdo nedovolil. Po návratu z rodičovské do práce to bylo příjemná změna, ale takto popsané to vypadá jako vzkaz pro zaměstnavatele, že tam není co dělat. Naopak u nás matky mají většinou zkrácený úvazek, takže jedou na sto procent, aby svojí práci stihly.

Příspěvek upraven 11.04.18 v 23:09

  • načítám...
  • Zmínit
lucenka
12.4.18 05:15

V tomhle se vůbec nepoznávám. Asi jsem během RD měla tolik koníčků, že jsem neblbla a nemusela kvůli tomu pospíchat do práce.
Navíc tedy běžní zaměstnanci nemají v práci čas na lakování si nehtů. Nevím, jak by na mě můj šéf koukal, kdybych před ním vytáhla lak na nehty a s klidem si je začala lakovat.

  • Upravit
eMa321
2773
12.4.18 06:33

Já si vzpomínám jak jsem jednou kamarádovi ze školy při návštěvě nakrájela večeři na kostičky :lol: Ani necekl :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
Avlin
2921
12.4.18 08:30

Na materšké si to užívám a do práce nijak nepospíchám :lol: :lol: Mám i šanci si odpočinou a vypít kafe (ikdyž horké jsem ho nepila ani bezdětná) dcerka si umí zahrát i sama. Doma jsme spokojení, někdy se sice něco nestíhá, ale to nevadí, hlavně že si užíváme společný čas :lol: :lol: :lol: možnost jít někam sama, bez dcery mám (buď je s tatínkem, nebo s babičkou). Mám čas i na své koníčky ikdyž to je někdy dost organizačně náročné, ale stojí to za to. Snažím se i s dcerou vypadat k světu, ale když to zrovna nevyjde tak nevadí svět se mi z toho nezboří… její smích na hřišti a to jak je ze všeho nadšená mi to vynahradí :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Avlin
2921
12.4.18 08:33

Ještě deníček mě, zaujal a je moc hezky napsaný, někdy se v tom také vidím a souhlasím. Ovšem já se v mateřství našla (ikdyž moje práce je také u dětí) a práce mi rozhodně nechybí :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Jsemtele
17
12.4.18 09:23

Já si také zvykla velmi rychle a vše jsem v pohodě zvládala. Byla jsem často dost nevyspalá, protože mám dvě děti a to od sebe jen 18 měsíců, takže když byli obě malinké, bylo to těžší, ale zvládnout se to dalo. Do práce jsem naskočila také poměrně rychle, když bylo malé (druhé dítě) cca 1 měsíc. pracuji v divadle, čili po večerech a to mohl pohlídat tatínek s odsátým mlékem. A já byla pryč vždy jen cca 3 - 4 hodiny. O víkendech to bylo horší, to se hrály i dvě představení za den, ale i tak se to zvládlo a když byli děti starší občas se povolali posili jako babička a nebo kamarádka jako chůva. Což se ukázalo jako docela problém, kámoška nemohla často, dnes mám appku (Babysitting. today) a pohodka. Ale zase na druhou stranu, děcka jsou už větší, takže to zase takový problém není :D. S kočárkem mě bavilo moc jezdit na procházky, a nikdy jsem nečekala na nízkopodlažní tramvaj, vždy se našel nějaký hodný člověk, který mi pomohl nastoupit do tramvaje. I když musím říci, ze svých poznatků, že více pomáhají ženy než muži, no jo no, prostě ženy :D.

  • načítám...
  • Zmínit
Russet
53518
12.4.18 11:15

Na miminko jsem si zvykla téměř okamžitě, ale ty prázdné ruce, když jsem se po nějaké době vydala bez kočárku a SAMA, byly trochu zvláštní. Stejně se každý ptal, kam jsem šoupla synka, že si štráduju po venku bez něj. Záchod už naštěstí začíná být jen můj, občas jde za mnou do koupelny. Kávu si občas vychutnám teplou, ale spíš večer, když mládě usne. Ale už bych neměnila to pohodlí za dny, které přišly po jeho narození. Je s ním legrace 8)

  • načítám...
  • Zmínit
Pucalkovic Amina
936
12.4.18 12:28

Krásný deníček, jako bys to psala mýma očima :-) a ten bod s lakováním nehtů: V prvním půl roce syna jsem měla pocit, že snad má radar, a kdykoliv jsem si nalakovala nehty (když usnul), hned se vzbudil.

  • načítám...
  • Zmínit
ASAndrea
1226
12.4.18 14:03

@Kočičí duše

:lol: to dělám taky :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
ASAndrea
1226
12.4.18 14:05

Když jsem letos v lednu slavila kulatiny, přála mi sestra - zasloužilá zkušená matka - být víc sobecká a myslet na sebe. Mě to přišlo zvláštní, ale když jsem v únoru měla jednu nemoc za druhou, do toho zhubla více než 10kg během měsíce, řekla jsem si STOP. A nastavila si mantinely a — jsem víc sobecká. Klidně si přiznám, že občas řeknu synovi, že potřebuju být taky sama, že si chci nyní háčkovat nebo číst, že potřebuju vypnout, termíny zakázek jsem si nastavila víc „zdravěji“, prádlo už nežehlím o půlnoci a látkové pleny občas vyměním za jednorázovky. A víte co? Cítím se lépe :hug: pěkný článek…

  • načítám...
  • Zmínit
MartinaIrena
25001
12.4.18 16:48

@quera :hug: :hug:
Mas to holka taky dost tezky. Verim, ze bys menila vsema deseti, vid… Ne nadarmo se rika „Zdravi maji tisic prani, nemocni jen jedno“.
Preju hodne sil a klidne nam o sobe taky napis denicek. Aspon se ti ulevi.

  • načítám...
  • Zmínit
Kočičí duše
999
12.4.18 16:56

@ASAndrea Aspon se pozname, az se nekde potkame! :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Luren
150
28.4.18 13:47

@lucenka naprosto souhlasím ;)

  • načítám...
  • Zmínit
František_4
1
18.8.18 06:10

Ve Vašem příspěvku mi chybí především to, co Vám Šimonek přinesl. Není možné lkát nad tím, co jste ztratila, ale opájet se tím, co jste získala. Možná, že řeknete, že jako muž o tom nic nevím, ale já jsem také ošetřoval dítě, když bylo nemocné (tj. bral jsem si v práci volno, tzv. „ošetřovačku“), také jsem v noci vstával a přebaloval, utíral nudle a dělal vše další, co líčíte ve svém příspěvku. Ale ze všeho nejvíc lituji doby, kdy jsem pro vlastní nemoc nebyl tuto roli schopný zastávat. Dnes už jsem děda a užívám si každé chvilky s vnoučaty. Je to snad ještě hezčí. A bez toho Vašeho Šimonka byste přišla i o tyto radosti.

  • načítám...
  • Zmínit
fannn
27
20.11.18 18:07

Hm, osobně matky, co si chodí odpočinout do práce nesnáším! Jako zaměstnavatel i jako kolegyně. Nenapadlo vás někdy že tu práci někdo za vás musí udělat? A v práci jsou lidé placení za práci, ne za rodinu a děti. Mám pocit, že některým mladým matkám opravdu hormonálně hráblo, nepamatuji se, že bych si něco podobného mohla dovolit i se třemi dětmi, ano peněz bylo málo, zapojovaly se babičky i prababičky, ale to co se z mateř 8o ství dneska dělá je opravdu horor!

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Kterak dobrá vůle a důvěra páchaly radost v redakci eMimina

Klárka z redakce: Poutnický deníček, 1. díl

Nebude to Yeti, bude to holka!

Sedíme doma, ale eMimino jede dál! 2. část

Sedíme doma, ale eMimino jede dál! 1. část

Jak se (nejen) v těhotenství nezbláznit z coronaviru

Když eMimino čeká mimino aneb snad (ne)čekáme Yettiho

Pomoc, šéfová na dietě!

Na vlastní kůži a do naha

Podzimní kancelářské churavění aneb jak přežít rýmičku