Jak mě naše dítko málem omylem zmrzačilo
- Z kanceláře eMimino
- admin
- 13.04.19 načítám...
Minule jsem se vám tu svěřila s tím, jaký horor prožívám ve zkušební kabince, když chci najít nějakou padnoucí podprsenku. A tak jsem si řekla, že když už jsme se takhle sblížili, můžu vám napsat něco dalšího, opět tzv. ze života.
Přečtěte si také deníček Horor ze zkušební kabinky »
Tak třeba tenkrát…
To bylo naší dcerce něco přes dva roky a v noci běžně spala s námi. Ony jsou všechny ty řečičky o společném spaní hezké a i v reálu jsou rodiny, kterým to opravdu vyhovuje. Ovšem když se vracíte z oční pohotovosti s půlkou hlavy zabalenou v obvazu, tak nadšení zlehýnka opadá.
Bylo to zhruba takhle…
Emily se v noci roztahovala mezi mnou a mužem. Spokojeně dudala dudlík, ručky rozhozené do všech světových stran, peřinu u nohou. A protože jsem zodpovědná matka, povšimla jsem si pokrývky nepokrývající mé milované robě a jala jsem se nastalou situaci řešit.
Jak jsem tak přikrývala malé spící stvoření, dítko se ohnalo, zřejmě v nějakém snovém zápalu, a svým malým prstíkem s vytaseným drápkem mě škráblo do oka. Bolelo to tak, že jsem okamžitě vyběhla do koupelny zkontrolovat, zda je bulva na svém místě.
K mému úžasu… byla.
Uvěřila jsem, že ráno bude moudřejší večera. Omyl. Viděla jsem dvojitě. Během dne se situace zhoršovala a mě napadlo, že přijdu-li o toto oko, mám již jen jedno, které by mohlo padnout za oběť třeba hned následující noci. Před pátou jsme tedy vyrazili na rodinný výlet směrem ku oční pohotovosti na Karlově náměstí v Praze.
Lékař uznal, že skutečně oko bylo poškozeno, a dal pokyn sestře, aby ho ošetřila kapkami a následně zalepila. Nevadilo mi to. Byla jsem přesvědčená, že bude použit čtvereček 5×5 centimetrů, který decentně zakryje důlek a který sestra připevní maličkým kouskem náplasti. Statná blondýna však na můj obličej připlácla cosi, co bych mohla doma používat jako závěsy. A aby to prý fest drželo, přelepila tu věc snad celým balením leukoplasti. Vzdychla jsem a smířila se s faktem, že v příštích dnech ušetřím nejen stíny, tužku na oči a řasenku, ale také makeup, tvářenku a pudr.
Jenže… Sestra vyndala z šuplete roli obvazu a jí mi začala mávat kolem hlavy. Když řádným utáhnutím uzlu na mém čele dokončila své dílo, musela jsem se ozvat.
„Sestři, ale jak si nandám brejle?“ posteskla jsem si.
„Vy na to levé oko vůbec nevidíte?“ zeptala se naivně.
„Ani prd,“ byla jsem upřímná.
A tak vzala obrovské nůžky a začala helmici sundavat. Následně znovu sáhla do zmíněného šuplíku a vyndala roli novou. Opět zamanévrovala kolem mé mozkovny a se slovy „Musela jsem udělat míň vrstev, ale roztáhnout to,“ mi zafačovala hlavu de facto celoplošně. Velice slušivé!
Vyšla jsem z ordinace a půlku obličeje si zakrývala lékařskou zprávou. Bála jsem se, že dítko bude plakat strachem či výčitkami svědomí. Chyba lávky. Poté, co jsem Emily ukázala, že vypadám, jako kdybych se právě vrátila z války ve Vietnamu, dostala záchvat smíchu.
A takhle to u nás prostě občas chodí. Dítku jsou už 4 roky, takže podobných (naštěstí méně bolavých) historek mám v rukávu mnohem víc. Zasmát se u nich můžete v knížce Mámou s humorem.
Mějte se moc krásně
Vaše Janča, šéfredaktorka eMimina
Přečtěte si také
Vždycky jsem pro ně jen ta holka do postele. Nikdy ne ta, ke které se vrací
- Anonymní
- 17.04.26
- 2025
Možná si za to můžu sama, ale připadám si hrozně. Každý muž, do kterého se zamiluju, mě má jen jako milenku. Vyspí se se mnou, naslibují hory doly, mluví o tom, jak je to doma nefungující, jak jsou...
Nebaví mě si hrát a tvořit s dětmi. Podle tchyně jsem špatná a líná matka
- Anonymní
- 17.04.26
- 843
Sedím na pískovišti a sleduju, jak si moje děti hrajou s lopatičkou, písek házejí všude možně, jsou celé špinavé a já si jen představuju, jak zase budu muset všechno vyklepat a vyprat. Nesnáším...
Chci se s manželem rozvést, ale on se tomu brání zuby nehty. Už jsem zoufalá
- Anonymní
- 17.04.26
- 964
Je to zvláštní paradox. Před pár lety jsme měli s Karlem velkou krizi. Tehdy byl on ten, kdo mluvil o rozvodu, dokonce měl připravené i papíry. Nakonec se to nějak urovnalo a zůstali jsme spolu. A...
Hledám své místo: Po úrazu, s diplomy a dvěma dětmi hledám smysluplnou práci
- Anonymní
- 17.04.26
- 593
Sedím u stolu, ze kterého mám výhled na malé nákupní centrum, a přemýšlím, jak tohle všechno vlastně začalo. Píšu anonymně, a to z důvodů, které jsou hluboce osobní a které se týkají mého zdraví....
Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka
- Alishia29
- 17.04.26
- 265
Jde o případ mého táty (1954) vkládám za účelem sdílení zkušeností i pokud by do budoucna pomohlo někomu tuto zákeřnou nemoc mnoha tváří včas rozpoznat a dojet včas. My jsme to štěstí neměli....
Kamarádím se s bývalkou svého přítele. Začínám si myslet, že to není náhoda
- Anonymní
- 16.04.26
- 2707
Život umí zamotat věci zvláštním způsobem. Před dvěma lety jsem začala chodit s Martinem. Asi po půl roce jsem se seznámila s Adélou. Působilo to úplně přirozeně, jako náhoda. Sedly jsme si hned,...
Žijeme spolu, ale jsme spíš spolubydlící než milenci. Příteli to tak vyhovuje
- Anonymní
- 16.04.26
- 4309
S Lukášem jsme spolu asi pět let. Náš vztah se ale dostal do bodu, kdy už se nikam neposouvá. Spíš mám pocit, že se pomalu vzdalujeme. Žijeme spolu, ale vedle sebe, ne spolu. Někdy se skoro ani...
Přítel nevydrží v práci déle než 2 měsíce. Má smysl s takovým plánovat život?
- Anonymní
- 16.04.26
- 2697
S Mirkem chodím už dva roky. V poslední době spolu i bydlíme. Je to fajn kluk, splňuje vlastně skoro všechna má očekávání. Až na jedno, ale velmi důležité. Není schopný si udržet práci. Většinou je...
Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty
- Anonymní
- 16.04.26
- 1470
Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.
Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky
- Miniwomen
- 16.04.26
- 5722
Někdy mám pocit, že žiju ve dvou paralelních rodinných vesmírech. V tom mém, původním, je to pořád takové hlasité, objímající, někdy až těsné, ale vždy upřímné teplo. Vyrostla jsem se třemi...
paní doktorka na pohotovosti říkala, že maminek s tímto zraněním tam mají vcelku dost 
kdyby mi ho aspon zlomil a ja mohla konecne na plastiku s tou mou skobou, ale to ne, on mi ho jen obrazil a ja mela modraka cele dva tydny, no vysvetkujte, ze to mate od dvouleteho ditete 
Známému se takhle stal úraz v plaveckém bazénu. Plave si, plave a najednou rozjetý kraulista v protisměru a švih ho jemu do oka. Tak do nemocnice sanitkou rovnou přivolanou plavčíkem - diagnóza proříznutá rohovka. 
