Barbánek 14 měsíců a týden
- Rodičovství
- mishicka
- 16.06.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky všem, doufám, že choroby nás všechny budou už obcházet obloukem, myslím, že už jsme si to vybrali bohatě. Mám dojem, že se u nás nic zajímavého neděje, spíš se snažíme poslední týden nějak přežívat, protože jsme kvůli Bářiný nemoci nemohly ven. No, je to teda síla. Samozřejmě, že Bára není v postýlce, jak by se na řádnýho maroda slušelo, ale zas ani moc neřádila ... tedy dokud měla horečku.
Jakmile zabraly antibiotika, tak jí rychle otrnulo a tak každý den odpoledne začíná boj o vchodové dveře, kdy na ně útočí a vřeští pápá a děti. Chce ven ven ven, musím jí neustále zabavovat a po pravdě mi dochází fantazie. Ale zítra už snad na chvíli vyrazíme, jen teda jestli nebude pršet.
Protože s nástupem horečky dostala Barča pořádnou srajdu, tak se zase oprudila a tentokrát fakt hodně. Navíc jsme po špatných zkušenostech s protékáním pamprsek změnili značku plen na Babylove a ačkoli to ze začátku vypadalo slibně, nakonec se ukázalo, že tyhle plíny těm opruzeninám taky ještě přidaly. Takže to dopadlo tak, jak bych si nikdy nemyslela - skončili jsme u látkových plen. Fakt. A musím říct, že za ty asi 3 dny, kdy je dávám, se Báře zadeček skoro úplně zahojil, takže zřejmě budeme na doma dávat stále ty látkové. Není to zas taková hrůza, navíc já ty plíny nežehlim, stačí je poskládat. Na noc dáváme teď pampers takový ty kalhotky a ty jsou dobrý, když půjdeme ven, tak samo taky dostane jednorázovku. Jinak teda ty plenky - kalhotky jsou dobrý, hezky seděj na zadečku, dost toho pojmou, takže ani v noci neprotečou. Jen jsou dražší a když se dítko do nich pokandí, tak se při sundavání kalhotek celý zmaže. Tak jsem objevila, že v tom případě je lepší Báru normálně položit, a kalhotky po stranách rozstříhnout, než je stahovat. Po pravdě ale nedokážu pořád posoudit, jestli to používání hadrových plen vyjde levněji nebo ne. Ale jsem ráda, že aspoň něco na tu její prdýlku funguje, holt se vracíme do pravěku ![]()
Dneska dopoledne měla Barča už hodně špatnou náladu a nakonec jsem objevila novou hru - hrály jsme si na uklízečku. Já jsem potřebovala utřít prach a umýt jednu skříň a Bára furt lezla kolem mě a kvičela. Tak jsem jí nakonec vrazila do ruky hadr a ať to zkusí taky, že je to legrace. No divily byste se, ale fakt jí to zabavilo. Šudlala tu skříň se mnou jak divá, jen si občas nutně potřebovala vyměnit svůj hadřík za ten můj - určitě byl kvalitnější
Pak jsme ještě vyndaly a nandaly nádobí do myčky - to byl trochu boj, protože Bára se chtěla taky naložit do myčky a bylo jí to zatrhnuto. Pak jsme poskládaly plíny - to trvalo trochu déle, protože Bára poctivě kontrolovala, jestli ty už složené jsou složené opravdu dobře
Pak jsme chvíli oblíkaly a svlíkaly panenku, pak Báru a pak konečně nastala doba na spinkání. Během pěti minut vzorně spinkala panenka i Bára ![]()
K tomu spinkání mě napadá: máme asi zvláštní dítě, protože nevyžaduje žádné rituály, ani usínací. Nebo teda spíš je to tak, že jakési ritály vyžaduje, ale za pár dní jí to omrzí a chce to zas dělat jinak. Například to usínání. Dlouho předlouho jsme jí uspávali v náručí. Pak jsme najeli na uspávání v postýlce, pomáhali nám k tomu mravenečci, hlavně ten, co se polámal. Stačilo sedět u postýlky a povídat do zblbnutí jak se ten chudák mraveneček polámal a jak se zase uzdravil a Barča usnula. Většinou do 10 minut od uložení. Pak jednou ale začala protestovat, žádný mravenečky už nechtěla poslouchat. Seděla jsem u postýlky, dokud neusnula - taky do 10 minut. max. Pak jsme prostě jeden den dali Báře do postýlky lahvičku s mlékem a odešli a ona si to vypila, chviličku něco breptala a usnula - někdy usnula bez breptání, podle stupně únavy. Pak asi dvakrát zkusila metodu máme ee a chvilku křiku, několikrát jsem tam zašla, znovu jí položila (po zjištění, že ee je holý výmysl) a zase spala. Teď zase usíná sama, s lahvičkou, nebo bez ní, naší přítomnost nepožaduje.
Je to tak s ní se spoustou věcí, prostě nějakou dobu jí to baví a pak potřebuje změnu. Takže chytré knížky opět zapomněly na upozornění, že ne všechny děti požadují opakování rituálů ![]()
Čím dál víc se projevuje její beraní povaha, snaží se dělat věci po svém a když to tak nejde, stejně to tak dělá dál a děsně se vzteká. Nejlepší je, když chce projít třeba mezi židlí a stěnou a zasekne se tam. Ani jí nenapadne se vrátit a obejít to, nebo posunout židli, která není těžká. Prostě se tam rve a rve a řve jak tygr. Rozhodla jsem se, že v takových situacích jí ukážu, jak si může pomoct, ale protože to nefunguje a ona se okamžitě zase snaží probít si cestu násilím, tak jí nechávám vřeštět, až jí to nakonec přestane bavit. Musí si holt pomalu zvykat umět si poradit sama.
Jdu vařit oběd, mám na to náladu, jen ještě nevím, co to bude.
Doufám, že se Vám vydaří ten šumavský výlet, beránek bude vypečený do zlatova, dětičky budou spinkat celou noc a ráno Vám naservírují snídani do postele
Foťte a pak pište, ať se můžeme doma olizovat.
Ahojky Mishicka + Bára
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1408
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 3116
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1021
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 2689
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1241
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3783
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1605
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 597
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1627
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 1153
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Hurá,
). Ale manžel vzorně hlídá (ještě že si to může zařídit), takže nemám pocit, že děti trpí.
dneska jsem první. Tak se radši nebudu přihlašovat, aby mi tam někdo neskočil.
Měla jsem teď hodně práce, tak o domácích novinkách taky moc nevím (a do konce června asi ani nebudu
Přece jen novinka: obě děti umí vylézt na normální židli, takže věci na stole už nejsou bezpečné.
Obě děti taky docela dobře chodí, takže si konečně užívám takové ty scénky Aničko vrať se, Tedýsku, stůj, Bože můj, koho chytat dřív?
Taky si všímám, že začínají opakovat, říkají občas jednoduchá slůvka jako tady, tam, a tak, ale moc nestíhám jim tu slovní zásobu rozšiřovat plánovitě.
Naše děti taky rituály nemají, taky jen dáváme lahvičku s mlékem a dudlík, taky chvilku breptají a pak usnou. Ale ještě prý není vyhráno, počkejme si na ten zlom, kdy děti budou umět z postele vylézt. Pak se teprve uvidí.
Plíny nám občas taky ne úplně stačí, ale zatím to není tak kritické, taky se občas děti oprudí, ale nikdy tak moc, jak to líčí Mishicka a nakonec se zase uzdraví, u nás to má vazbu spíš na to, co jedí a pijí.
Tak jo, holky, budu končit, je moc hodin a jsem unavená, ale pokusím se ještě ozvat. Kdyby se mi to nepovedlo, užijte si Šumavu a vězte, že vám taky závidíme,
Ethel Ted a Anka