Už přemýšlím nad vším
Nevím přesně, jak začít. Je zvláštní psát o tom, co bude, chtít to vědět. Je ale fakt, že já vlastně vím, co bude, vím, co je teď, jsem mámou. Za měsíc, za rok mi moje holčičky ale odejdou, co budu dělat? Jak budu žít?
Je to peklo. Přiznávám se, že jsem vždycky postižené děti odsuzovala. Říkala jsem si, že se mi to nestane, a teď mám dvě postižené děti, které mají smrtelné postižení. Víte, co bych dala za to, aby to byl třeba jen Dawnův syndrom nebo něco jiného? Vím, že všechno je peklo, ale už nevím, jak dál, už přemýšlím nad vším.
Bože, už to nedávám, poslední dobou tyhle chvilky přichází čím dál tím častěji, jako by moje tělo, moje mysl, moje srdce tušilo, že se něco stane, že už to přijde, že už nebudu celá máma, že už budu jen poloviční. Vím, že vzpomínky a holky mi ze srdce nikdo nevyrve, ale víte, jak hrozný je to pocit, když přijede moje sestra na návštěvu se svou devítiměsíční dcerou a chlubí se, jak mají zoubky a jak lezou a jak sedí?
Moje holčičky leží nehybně v nemocnici a jen koukají. Bože, omlouvám se, že takhle píši, ale už nevím, komu se vypovídat, nevím, jak dál, bojím se toho, že když budu mít jiné miminko, že ho budu brát jen jako náhradu holek. Jsou můj život a obávám se, že až odejdou, přestanu žít, že mě to zlomí. Nevím už, jak dál, poraďte. Život je opravdu nespravedlivý, je to boj, a krutý.
Tímhle deníčkem bych taky chtěla poděkovat všem rodinám, maminkám, tatínkům, a ostatním, kteří mě a mým holčičkám pomohly, ať už finančně, materiálně nebo psychicky. Hlavně chci také poděkovat Monči Nebojsové alias Makakelo, která vše zařizuje za mě, děkuji ti hrozně moc, Mony! ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1629
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20595
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....