C'est la vie

Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře, život plyne jak voda a smrt je jako moře. (Ježek, Voskovec, Werich)

Jednoho dne se každý z nás zrodil v podobě malého jiskřivého pramínku. Někomu při zrození hřálo do tváří slunce, jiného potrápily hromy a blesky. Naše životní pouť začala.

Jako drobné stružky se odhodlaně prodíráme okolní krajinou. Vše je pro nás nové a tak vzrušující. Vesele dovádíme, netrápí nás čas, máme ho dost a dost. Pohráváme si s vlnkami a naplněni radostnými okamžiky zvolna stékáme do údolí. Na pramínek, kterým jsme byli v okamžiku zrození, nikdy nezapomeneme.

S každým metrem našeho toku nabíráme nové síly. Střetáváme se s dalšími potůčky. Z některých se stanou dobří kamarádi, možná i přátelé. Budou to oni, kdo nám pomohou překonávat nástrahy života. Podrží nás, když bude hladina rozbouřená, a prožijí s námi radostné okamžiky, když se řeka života uklidní. Někteří zůstanou na chvíli, jiní napořád, někoho jen mineme.

Blíží se chvíle z nejdůležitějších. Jednoho dne v soutoku splyneme s naším partnerem. Časy bezstarostných her jsou nenávratně pryč, avšak užíváme si své plavby. Jsme na vrcholu sil a je nám tak dobře. Máme-li štěstí, připojí se k nám v úrodných nížinách další drobné potůčky – potomci. Ti dají naší plavbě hluboký smysl.

Míjíme slepá ramena a tůňky, to jsou bitvy, v nichž jsme se utkali s nevypočitatelným životem. Z některých jsme vyšli jako vítězové, jiné v nás zanechaly hluboké nehojící se rány.

Tohle všechno si naše, teď už široká, řeka života nese na své pouti s sebou – výhry i prohry, zisky i ztráty. Neúnavně plyne a vyhlíží, kde se její tok bez milosti naplní. Udolána dlouhou cestou, hledá svoje ústí, aby se do poslední kapky rozpustila v moři nekonečnosti.

Každý z nás propluje touto trasou. Život jednoho se podobá jemně zurčícímu potůčku, druhý je jako dravě bouřící řeka. Všichni ale nakonec dosáhneme svého moře – někdo dříve a někdo později. Važme si proto každého dne, jenž je nám, naši řekou života, dopřán.

Přečtěte si také

Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají

Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
  • Anonymní
  • 28.09.26
  • 304

Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
sinapis.alba
2084
18.1.19 07:29

jsem se zasnila :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
18.1.19 07:45

@sinapis.alba tak hlavně jestli to nebyla noční můra :D :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Premek_Orac
10318
18.1.19 09:54

@Jadala Přirovnání k řece hezké. Vážně. Ono to fakt kopíruje ten život. Od nejistého pramínku měnícího směr, po divokou strouhu, která postupně sbírá přítoky a změní se v poklidně tekoucí řeku regulovaným korytem… až skončí v nekonečnu oceánu.
Přijde mi, že občas přemýšlíme o stejných věcech. A tak je pro mne moc zajímavé tě číst. Děkuji, že píšeš.

Příspěvek upraven 18.01.19 v 09:54

  • načítám...
  • Zmínit
sinapis.alba
2084
18.1.19 10:36

@Jadala hezky jsem se zasnila :D a pak jsem odvedla ty malé čisté pramínky do školy a do školky, aby chvilku zurčely do hlavy někomu jinému, zatímco nejmenší průzračný pramínek nás doprovodil a ve sněhobílém sněhu nechal ťápoty ze zabahněných bot, čuně moje jedno.. průzračný :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
18.1.19 12:24

@Premek_Orac Děkuji :) to moje „psaní“ beru jako oddech od každodenních povinností a pokud si deníčky někdo rád přečte, jsem moc ráda. Hezký den :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
18.1.19 12:27

@sinapis.alba to je tak hezky napsaný komentář :hug: jelikož nejstarší zase dotáhl ze školky nějaký bacil a opět se nezištně podělil se zbytkem sourozenstva, zurčí mi tu dnes všichni tři a to velmi hlasitě :mrgreen: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
janka23
3264
18.1.19 17:43
:kytka:
  • načítám...
  • Zmínit
karjak
429
18.1.19 19:21

Jejda, to je pěkné :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
18.1.19 19:54

@janka23 @karjak moc Vám děkuji :hug:  :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
ivabozi
1118
21.1.19 14:52

Krásné přirovnání a přeji, aby vztah jen sílil jako ta řeka :) Užívejte společné štěstí, Iva :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Vzhůru do náruče Máminky

Zpátky v pracovním procesu

Ztráty a nálezy

Cesta tam a zase zpátky

Čtyři těhotenství – čtyři příběhy

Nuda? V žádném případě!

Promiň mi to, holčičko!

Jako moucha v pavučině

Matka v zajetí paradoxů

Tohle mě dostalo