C'est la vie

O životě

Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře, život plyne jak voda a smrt je jako moře. (Ježek, Voskovec, Werich)

Jednoho dne se každý z nás zrodil v podobě malého jiskřivého pramínku. Někomu při zrození hřálo do tváří slunce, jiného potrápily hromy a blesky. Naše životní pouť začala.

Jako drobné stružky se odhodlaně prodíráme okolní krajinou. Vše je pro nás nové a tak vzrušující. Vesele dovádíme, netrápí nás čas, máme ho dost a dost. Pohráváme si s vlnkami a naplněni radostnými okamžiky zvolna stékáme do údolí. Na pramínek, kterým jsme byli v okamžiku zrození, nikdy nezapomeneme.

S každým metrem našeho toku nabíráme nové síly. Střetáváme se s dalšími potůčky. Z některých se stanou dobří kamarádi, možná i přátelé. Budou to oni, kdo nám pomohou překonávat nástrahy života. Podrží nás, když bude hladina rozbouřená, a prožijí s námi radostné okamžiky, když se řeka života uklidní. Někteří zůstanou na chvíli, jiní napořád, někoho jen mineme.

Blíží se chvíle z nejdůležitějších. Jednoho dne v soutoku splyneme s naším partnerem. Časy bezstarostných her jsou nenávratně pryč, avšak užíváme si své plavby. Jsme na vrcholu sil a je nám tak dobře. Máme-li štěstí, připojí se k nám v úrodných nížinách další drobné potůčky – potomci. Ti dají naší plavbě hluboký smysl.

Míjíme slepá ramena a tůňky, to jsou bitvy, v nichž jsme se utkali s nevypočitatelným životem. Z některých jsme vyšli jako vítězové, jiné v nás zanechaly hluboké nehojící se rány.

Tohle všechno si naše, teď už široká, řeka života nese na své pouti s sebou – výhry i prohry, zisky i ztráty. Neúnavně plyne a vyhlíží, kde se její tok bez milosti naplní. Udolána dlouhou cestou, hledá svoje ústí, aby se do poslední kapky rozpustila v moři nekonečnosti.

Každý z nás propluje touto trasou. Život jednoho se podobá jemně zurčícímu potůčku, druhý je jako dravě bouřící řeka. Všichni ale nakonec dosáhneme svého moře – někdo dříve a někdo později. Važme si proto každého dne, jenž je nám, naši řekou života, dopřán.

Váš příspěvek
sinapis.alba
Ukecaná baba ;) 1255 příspěvků 18.01.19 07:29

jsem se zasnila :andel:

Jadala
Zasloužilá kecalka 789 příspěvků 18.01.19 07:45

@sinapis.alba tak hlavně jestli to nebyla noční můra :D :mavam:

Premek_Orac
Kelišová 5107 příspěvků 18.01.19 09:54

@Jadala Přirovnání k řece hezké. Vážně. Ono to fakt kopíruje ten život. Od nejistého pramínku měnícího směr, po divokou strouhu, která postupně sbírá přítoky a změní se v poklidně tekoucí řeku regulovaným korytem… až skončí v nekonečnu oceánu.
Přijde mi, že občas přemýšlíme o stejných věcech. A tak je pro mne moc zajímavé tě číst. Děkuji, že píšeš.

Příspěvek upraven 18.01.19 v 09:54

sinapis.alba
Ukecaná baba ;) 1255 příspěvků 18.01.19 10:36

@Jadala hezky jsem se zasnila :D a pak jsem odvedla ty malé čisté pramínky do školy a do školky, aby chvilku zurčely do hlavy někomu jinému, zatímco nejmenší průzračný pramínek nás doprovodil a ve sněhobílém sněhu nechal ťápoty ze zabahněných bot, čuně moje jedno.. průzračný :lol:

Jadala
Zasloužilá kecalka 789 příspěvků 18.01.19 12:24

@Premek_Orac Děkuji :) to moje „psaní“ beru jako oddech od každodenních povinností a pokud si deníčky někdo rád přečte, jsem moc ráda. Hezký den :mavam:

Jadala
Zasloužilá kecalka 789 příspěvků 18.01.19 12:27

@sinapis.alba to je tak hezky napsaný komentář :hug: jelikož nejstarší zase dotáhl ze školky nějaký bacil a opět se nezištně podělil se zbytkem sourozenstva, zurčí mi tu dnes všichni tři a to velmi hlasitě :mrgreen: :mavam:

janka23
Ukecaná baba ;) 2203 příspěvků 18.01.19 17:43
:kytka:
karjak
Kecalka 365 příspěvků 18.01.19 19:21

Jejda, to je pěkné :srdce:

Jadala
Zasloužilá kecalka 789 příspěvků 18.01.19 19:54

@janka23 @karjak moc Vám děkuji :hug:  :mavam:

ivabozi
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 21.01.19 14:52

Krásné přirovnání a přeji, aby vztah jen sílil jako ta řeka :) Užívejte společné štěstí, Iva :srdce:

Vložit nový komentář