Co dělat po inseminaci
- Snažení
- Dandy
- 03.11.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky. Tak k vám přibyla další nešťastnice. S manželem se snažíme o miminko asi tři roky. Nikdy by mě nenapadlo, že budeme muset řešit takový problém jako je umělé oplodnění. Já jsem ze tří dětí, které naši počali způsobem teď bychom si mohli pořídit miminko a buch miminko bylo na cestě. Manžel má ještě 5 sester. Tak bych prostě řekla, že nás něco takového snad nemůže potkat.
Měsíčky jsem měla vždycky pravidelné, nikdy jsem neměla žádné problémy, manžel taky žádný problém. Po dvou letech snažení nám to ale přišlo poměrně divné. Pořád jsme ale na představu, že se snažíme mít miminko nebyli upnutí tak, aby jsem nebyli schopni myslet na něco jiného. Každý měsíc to bylo trošičku zklamání, když MS přišly, ale co naplat, určitě to příště klapne. Neklaplo. Při běžné preventivní prohlídce jsem se zmínila před svým doktorem a rozjelo se zdlouhavé vyšetřování, hysteroskopie, krevní testy, genetika ? no myslím že vám to popisovat asi nemusím, že? Po roce všech testů a vyšetření jsem toto pondělí a úterý podstoupila umělou inseminaci. Hrozně jsem se jí bála, ale člověk musí vydržet všechno a zas tak strašné to nebylo. Před inseminací jsem užívala léky na vytvoření většího počtu vajíček. Vše bylo naprosto OK. 10 den po MS byly na obou stranách vajíčka. 12 den po MS zůstala vajíčka jen na jedné straně a pouze 2. Ostatní to slovy mého gynekologa ?zapíchly?. V neděli mi píchli injekci na vyvolání ovulace a tak jsem v pondělí naklusala s manželovým vzorkem sperma. Ten nedopadl zrovna perfektně ale bylo tam 750 tis na 1 ml. (Pokud jsem se nesekla v těch jednotkách) Tuším, že zdravý chlap jich tam má mít asi 40 mil. Takže manžel má hodně málo, ale prý dost na to, aby jsem s tím něco mohli dělat. V pondělí ještě před inseminací zjistili, že vajíčka zatím nepraskla tak jsem se pustili do práce. Já ne jen doktor. Já jen ležela, třásla se nervozitou a čekala až to bude zamnou. V úterý doktor zjistil že prasklo jedno vajíčko a druhé je zatím celé , takže super můžeme to zkusit i dneska. Manželův vzorek dopadl zase stejně, tak znovu ležet a čekat. Dostala jsem antibiotika na zničení případného zánětu a ode dneška (od středy) beru Utrogestan. Vše je v pohodě, až na to že mám nějaké špatné tušení, že to prostě nemůže vyjít. Je mezi vámi někdo, kdo sám otěhotněl po inseminaci, nebo alespoň někoho takového zná. Ve všech článcích se píše, že naděje je asi 10 %. To je hrozně málo! Myslíte, že je vhodné jít pak na nemocenskou, kdyby se přece jen poštěstilo. Doktor říká, že určitě, ale já to mám v práci poměrně složité (ne s prací jako takovou ? celý den sedím u počítače), ale s mým místem. Práci kterou dělám já musí někdo okamžitě zastoupit. Já odejdu na nemocenskou (důvod nejspíš budu muset zaměstnavateli oznámit a mám špatné tušení, že už to někdo přinejmenším tuší ), oni přijmou někoho nového a já po měsíci zjistím, že jsem nedejbože o miminko přišla. Co pak? Smlouvu mám jen do konce roku. Vždy ji pak prodlužují. Zůstanu bez práce a hlavně peněz, které budou sakra potřeba pro umělé oplodnění ve zkumavce. Já jsem fakt bezradná, možná se zbytečně starám dopředu. Možná všechno klapne, zůstanu doma a vše dopadne dobře. Moc si to přeju. Na druhou stranu mám pocit, že ve chvíli, kdy zůstanu doma na nemocenské, ustresuji se. Manžel chodí domů z práce až v 6 večer. Doma budu jen s kočkou a se psem a celý den budu myslet na to, že se něco může stát. No snad ne, ale pokud pro mě máte nějakou radu budu ráda. Práce pro mě není důležitější než miminko, to určitě ne, ale v případě že bude potřeba podstoupit další umělé oplodnění, jsem na ni závislá. Díky za vaše rady Dandy
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1610
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 943
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1651
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20674
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2613
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2598
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1758
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....