Ex
- O životě
- Štofik
- 17.08.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...pokračování Mrchy
Přečtěte si také předešlé díly deníčku
Pro začátek bych chtěl objasnit, proč jsem ji vyhodil. Proč jsem všechny její věci sbalil do pytlů a odvezl jí je k matce. Bývalka byla nemocná, psychicky. Už 3 měsíce přežívala jen v posteli, a já se staral. Nakupoval jsem, občas uvařil a ještě jsem ji musel utěšovat, když jsem přišel po šichtě z práce. Bála se, že už nikdy nebude normální, upřímně, já si to začínal myslet taky.
Nebylo mi s ní v jednom bytě dobře, ta představa, že mi zůstane bůhví jak dlouho na krku, byla fakt děsná. Co s někým, komu šplouchalo na maják? S někým, kdo mi vyhrožoval, že se zabije?
Poslední, co chcete, je, abyste přišli domů a našli tam mrtvolu, podřezanou ve vaně plný krve. Takže jo, udělal jsem to. Vystěhoval jsem ji a skončil to. A nelituju toho, udělal jsem pro sebe správnou věc. Protože dřív nebo pozdějc bych skončil sám na laně nebo bych skočil z okna.
Ze začátku mi psala, jako vždycky. Jenže tentokrát bylo něco jinak. Její sms nebyly plný nadávek, spíš výčitky, že jsem nedodržel slovo a že asi nevím, jak je její stav vážnej, a že až skončí v pakárně, tak to bude jen moje zásluha. Prostě hraní na city, vydírání. Chovala se jak malá ubožačka, která škemrá na ulici o pár korun na víno. Dokonce mi dělala návrhy na sex, to ona umí. Dělat sex a dělat dost dobrej sex. Nevěnoval jsem těm sms pozornost, prostě jsem to ignoroval a napsal jí, že s ní nechci mít nic společnýho. A světe div se, ona to přijmula. Přestala mi psát. To bylo dost divný, protože ona se neuměla nikdy ovládat. A hlavě po víc jak 10 letech v neustálým kontaktu to byl zázrak. Čekal jsem, že mě bude prosit, ať se smí vrátit, že to nenechá být. Že se bude mstít. Třeba že mi auto oblepí vložkama nebo co já vím. Byla fakt psycho. A ono nic. Ani písmenko.
Nejdřív jsem si myslel, že jí je tak blbě, že nemá sílu to řešit. Jenže to si protiřečilo s mým názorem na její údajně blbou psychiku. Myslel jsem si, že to zas tak úplně zlý není. Byla schopná jet za kámoškou, kterou od školy neviděla. K psychiatrovi, sama vlakem. Já ji nemohl odvézt. Takže kámo, zas tak zle jí být nemohlo.
Jenže jak čas běžel, začala se mi vkrádat do myšlenek. Její prsa, zadek, ten sex s ní, kterej byl brutální. Když jsem došel hladovej z práce, tak nebylo navařeno a že ona vařit uměla. Trenky se mi kupily v koši a samy se nevypraly. Nikdo na mě nečekal před prací. Nikdy mě nedirigoval a neříkal mi, co mám dělat. A v noci se mi o ní zdálo. Prostě jsem nechápal, proč se neozývá. To k ní nesedělo. Její výbušná povaha neměla klidu, dokud nebylo peklo. Potřebovala neustále něco řešit, tahala starý sr*čky, jen aby mi mohla nadávat. Teď nic.
Tak jsem ji zkusil napsat já, našel jsem nějaký její papíry a to byla příležitost. Neodepsala. Tak jsem jí je hodil do schránky, jak jsem jel kolem, a zase ani slovo. Vrtalo mi to hlavou, v noci, když jsem nemohl spát a pálil na balkóně jednu za druhou, jsem nad tím přemýšlel. Pak jsem se rozhodl tam zajet. Znal jsem její oblíbený místa v tom horským městě, který nesnášela. Moc štěstí jsem neměl. Asi 4× jsem se vrátil, aniž bych na ni někde narazil. Ale po pátý jsem měl kliku.
Zajel jsem k rybníku, už jsem nedoufal, že ji uvidím, spíš jsem jen zevloval. Auto jsem nechal pod silnicí a vyrazil. Nikde nikdo. Ani noha. Šel jsem zadem a přemýšlel. Nějaký děcka si hrály na hřišti, slyšel jsem jejich křik. Pak jsem potkal nějakýho puberťáka se psem, šel opačným směrem. A když jsem obešel rybník a zůstal skrytej mezi stromama, tak jsem ji uviděl. Seděla na trávě. Zvedl se mi žaludek a poblil jsem se. Jo, normálně jsem se poblil jak malej kluk. Jen z pohledu na ni. Z těch emocí, který to ve mě vyvolalo. Tak jo, byl to blbej nápad. Chtít ji vidět. Vrátily se mi všechny ty nadávky a scény, fakeový fotky podřezanýho zápěstí, fotky prášků, co jako sežrala. Humus. Už jsem chtěl z tama vzít roha, když se zvedla a přišla blíž k vodě. To mě zarazilo. Že by se šla koupat? Jo, šla. Svlíkla si šaty a šla do vody.
Fascinovaně jsem na ni hleděl. Byla pořad stejná. Jak dlouho uplynulo? 3 měsíce? Asi jo.
Její tělo mě přidrželo na místě. Znal jsem ho dokonale. Ona byla dokonalá. Chtěl jsem ji ještě aspoň jednou mít, klidně tady a hned. Neodmítla by, v sexu jsem byli sehraní. Jenže jsem nebyl jedinej, kdo ji asi chtěl mít. Na scénu přilezl ten mladej spratek, kterýho jsem potkal. No jasně, dělá si zálusk. Takový péčko zadarmo. Možná bych měl za ním zajít a vysvětlit mu, jak se věci mají. Trochu si s ním potykat.
Ona se během mýho přemýšlení, jak tomu mladýmu deblovi spravým fasádu, přemístila do vody a teď se otočila. Dívala se přímo na něj a neudělala nic, nezakryla si prsa, nezakřičela. Dokonce se natočila tak, aby ji viděl! Zrychloval se mi tep a jediný, na co jsem byl schopnej myslet, bylo to, že už vím, proč mi nepíše. Znala se s ním. Deblek, co sotva mutoval a rostly mu vousy, byl ten důvod. Vždycky chtěla zajíce, aby ho mohla všechno naučit, byla úchylná. A teď ho má. Může si s ním dělat všechno, co bude chtít. V hlavě mi kmitl obraz jí a jeho při orálu, tak jak to dělala mně. Žaludek se mi zvedl podruhý, ale už jsem neměl co blít. Polil mě pot a opřel jsem se o strom. Do prd*le to se mi fakt zdá. Ta couřička se pěkně rychle vzpamatovala. Mělo jí být zle a ne si tady hledat kolouchy!
Někde mezi mejma uváhama začal štěkat ten jeho čokl, mladýmu se moc nechtělo odlepit paty od tý podívaný a odejít. Jen běž. Běž si pro čoklíka a myšlenky na sex nech dospělým.
Když odešel, tak ona zmizela pod hladinou.
Zmizel jsem pod ní v tu chvíli i já.
Přečtěte si také
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 4561
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 2036
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 936
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 959
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...
Chůvě jsem dával 300 korun za hodinu. Syn mi ukázal, co si má k večeři zalít
- Anonymní
- 06.11.26
- 1344
Syn přede mě položil kelímek instantních nudlí a zeptal se, jestli mu ho zaleju stejně jako Klára. Bylo půl osmé večer, zrovna jsem přišel z odpolední a žena měla službu ještě do rána. V lednici...
Celý život předstíral, že ho přitahuji. Manžel se mi přiznal až teď
- Anonymní
- 05.11.26
- 3707
Když mi manžel po dvanácti letech společného života oznámil, že ho vlastně nikdy nepřitahovalo moje tělo, nejdřív jsem si myslela, že jde o nějaký nepovedený vtip. Máme dvě děti, společný dům,...
Vím o manželově nevěře. Přesto s ním chystám dětem Vánoce
- Anonymní
- 05.11.26
- 1782
Na manželovu nevěru jsem přišla v říjnu. Od té doby s ním vybírám dárky, domlouvám návštěvy a před dětmi se snažím fungovat jako dřív. Řekla jsem si, že rozhodnutí nechám až po Vánocích. Jenže teď...
Můj maká do úmoru, její se válí. Přesto mi kamarádka tvrdí, že jsem hloupá
- Anonymní
- 05.11.26
- 1995
Znáte ten typ kamarádek, které vám sice celá léta radí, ale vy máte pokaždé pocit, že se vám spíš snaží zbořit dům? Nejvíc veselo bývá tehdy, když nejhlasitěji křičí ti, kteří mají doma největší...
Po rande mi poslal QR kód na 640 korun. Zaplatila jsem, pak přišla další zpráva
- Anonymní
- 05.11.26
- 9159
QR kód na 640 korun mi přistál v telefonu v sedm šestnáct ráno, ještě než jsem si stihla vyčistit zuby. Pod ním stálo „Tvoje půlka za včerejšek.“ Chvíli jsem na to koukala. Večer předtím mi ten...
Syn je v devítce a netuší, kam dál. Já už mu v hlavě vybrala tři školy
- Anonymní
- 05.11.26
- 728
Můj syn na otázku, kam chce jít po základce, odpovídá „nevím“. Nejdřív jsem to brala v klidu. Teď po večerech procházím stránky středních škol a každou další zmínkou o přijímačkách ho spolehlivě...
celý ne, místo je reálný, lidi jsou reálný, psychický potíže jsou reálný, příběh asi z 70% fikce. Rozhodně je to inspirováno mým životem. Sesbíraný střípky, útržky, popuštěná uzda fantazie jak by to mohlo být..kdyby…Jádro skutečný a kolem se odvíjí ne tak docela skutečnej příběh.
Neuvěřitelný 
Řbitov zvířátek jsem četla v 11ti, pak mám být normální 
Ale jako jo, bylo by to super. Ale myslím, že na knihu to není 
A až bude ta kniha, tak se hlásím do řady 